Newsletter Radnice - leden 2024

Primátor Jan Dohnal věří ve své město a v dobré konce

Novoroční rozhovor z pozice primátora poskytujete Radnici!!! vůbec poprvé. Leden přitom svádí k bilancování uplynulého roku. Překvapilo Vás něco po nástupu do funkce?
Díky tomu, že jako náměstek primátora jsem byl součástí vedení města už dříve, měl jsem o jeho fungování poměrně jasnou představu a agenda pro mě nebyla novinkou. V tomto ohledu se překvapení nekonalo. Nicméně, poněvadž jsem primátorem prvně, tak jsem loni zažíval mnoho svých „poprvé". Přece jenom člověk někdy vnímá tu samou událost jinak z pohledu náměstka a jinak v roli primátora. Co jsem si nedokázal dříve představit, byla skutečnost, jak moc je výkon primátorského postu časově zatížen tou, řekněme, ceremoniální stránkou věci. Zkrátka, kromě vlastní pracovní činnosti musím i reprezentovat. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, jde o velkého „časožrouta", abych použil známý termín Stephena Kinga. Ale nestěžuji si, práce pro Ostravu mě baví a umožňuje mi řešit priority, které považuji za klíčové.
Jednou z takových opakujících se priorit zásadního významu je jistě městský rozpočet. Média si všímají toho, že je znovu rekordní, že se opět zvýšil objem prostředků na investice... Ovšem podmínky jsou každý rok specifické. V čem je podle Vás letošní rozpočet zásadní?
Zásadní vidím v letošním rozpočtu dva momenty. Shodli jsme se na tom, že chceme dát více peněz městským obvodům na opravy nebo výstavbu toho, co je nejvíce vidět a co každý den používá každý z nás. Tedy položky jako chodníky, městský mobiliář, veřejné komunikace, zeleň, školy a podobně, prostě posunout ostravský veřejný prostor a především sídliště do 21. století. Tento záměr se nám skutečně zdařil, do obvodů zamíří větší objem financí a já věřím, že jejich radnice díky tomu zvládnou lépe spravovat svůj majetek, který je zároveň majetkem města. Druhý bod souvisí s předchozím. Jakkoliv jsme dokázali rekordně přidat obvodům, nemuseli jsme krátit žádné městské investice. Obavy kritiků, že navýšení prostředků obvodům půjde na úkor rozvoje a investic města, se tedy nenaplnily. Všechny probíhající a připravené projekty budou pokračovat. Chápu, že stát musí šetřit a konsolidovat své výdaje, aby se dál rekordně nezadlužoval, a jsem za to rád. I my jsme proto přistoupili k úsporným opatřením, kdy jsme srazili běžné výdaje města o 2 procenta tam, kde to bylo možné.
Vstoupili jsme do roku 2024, kdy uplynulo 100 let od sloučení sedmi dříve samostatných obcí do společné Velké Ostravy. Podle mnohých názorů šlo o první krok na cestě k dnešní moravskoslezské metropoli. Jak vnímáte toto výročí s ohledem na proměny Ostravy během sta let?
Vidím v něm především obrovský vizionářský krok. Před těmi sto lety jsme zde měli samostatná města, jako Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Vítkovice, Přívoz... a na ně navázané obce, často venkovského charakteru. Dnes to vyznívá trochu úsměvně, protože se mezitím třeba proměnily v desetitisícové sídlištní celky. Roku 1924 došlo ke stavu, kdy bylo prvních sedm z nich koordinovaně řízeno, což nahradilo do té doby zcela samostatný postup jednotlivých radnic, který už nebyl – vzhledem k jejich rychlému růstu – udržitelný. Z toho koordinačního principu Ostrava žije, dá se říci, až dodnes, kdy ji tvoří už ne 7, ale 23 obvodů.
Následný vývoj byl v době komunismu poněkud pokřiven. Sjednocování sice pokračovalo, ale takovým způsobem, že došlo k oslabení jednoho centra a vzniku tří – Moravské Ostravy, Jihu a Poruby, což dodnes určuje podobu města. Ale ať už byly cesty, kterými se dějiny Ostravy ubíraly, jakékoliv, bez vzniku Velké Ostravy před téměř přesně jedním stoletím by rozhodně neměla metropolitní význam a pozici, jaké se těší dnes.

Celý rozhovor s primátorem Janem Dohnalem naleznete zde.

Vznik Velké Ostravy připomene celá řada poutavých akcí

Dne 1. 1. 1924 došlo sloučením sedmi do té doby samostatných obcí k ustavení takřečené Velké Ostravy (oficiální název zněl Moravská Ostrava). Společný projekt Moravské Ostravy, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabůvky a Nové Vsi před sto lety položil základy pro budoucí rozvoj Ostravy jako dnešní moravskoslezské metropole. Tomuto významnému jubileu je věnována výstava „100 let Velké Ostravy", kterou můžeme až do konce ledna vidět ve foyer Nové radnice.
Jak upozornila náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová, výstava je první z dlouhého seznamu tematických akcí, které potrvají až do června: „Ostravské jubileum si připomeneme napříč „zakládajícími obvody". Místní radnice ve spolupráci s magistrátem připravily pro veřejnost mnoho zajímavého. Kromě výstav a přednášek se lidé mohou kupříkladu těšit na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny nebo dobový kabaret. Jako zlatý hřeb představíme dvě geocachingové hry s motivy z ostravské historie, které svým příběhem propojí jednotlivé městské lokality. Všem zájemcům doporučuji sledovat web velkaoostrava.cz, který bude průběžně aktualizován."

Od zimy do časného léta se tak bude každý z nás moci pomyslně přesunout v čase a zábavnou formou poznat, jak vypadala Ostrava (nejen) za první republiky. Z programu si vyberou malí i velcí.

Rozpočet je znovu rekordní a opět přeje investicím

Zastupitelstvo města Ostravy schválilo na letošní rok dosud nejvyšší rozpočet v dějinách Ostravy. Město bude hospodařit s částkou o celkovém objemu 14,755 miliard korun. Více než třetina této sumy, přesněji 5,292 miliardy korun (35,9 %), je určeno na investice. Také tento údaj znamená doposud nejvíce finančních prostředků, jaké kdy byly pro tento účel uvolněny.
„Při sestavování rozpočtu na rok 2024 bylo naší prioritou ušetřit dvě procenta mandatorních výdajů a maximalizovat investiční potenciál města. To považuji v době ekonomického útlumu za stěžejní pro rozvoj Ostravy. Současně si stávající koalice vytkla za cíl posílit rozpočty městských obvodů, které hrají klíčovou roli při zajišťování základních potřeb občanů a správě majetku města. Rozpočty obvodů budou v příštím roce díky všem rozpočtovým změnám jak na vládní, tak i místní úrovni navýšeny o částku více jak 500 milionů korun," sdělil ostravský primátor Jan Dohnal.
Rozpočet v roce 2024 počítá s výší celkových příjmů v hodnotě 11,886 miliardy korun, což oproti loňsku značí navýšení o 373 milionů. Na příjmové stránce město očekává nárůst meziročního inkasa ze sdílených daní o 375 milionů korun, důležitou roli sehrávají převody uspořených a nevyčerpaných prostředků z předchozích let (3,211 miliardy korun), zapojení zbývající tranše investičního úvěru od České spořitelny, výhodně sjednaného roku 2020 (47 milionů korun), a dividendy z Ostravských vodáren a kanalizací (33 milionů korun). Znovu se taktéž daří umenšovat městské zadlužení. Na úvěrové splátky jde 421 milionů korun, dluh by se tak letos měl snížit na 2,114 miliardy korun.
„Sestavování rozpočtu na rok 2024 bylo disciplínou vskutku složitou. Se všemi původními predikcemi a předpoklady totiž poměrně významně zamíchal daňový balíček vlády. Podíl na celorepublikovém výnosu sdílených daní bude od roku 2024 pro obce snížen a my jsme se museli s těmito následky popasovat. Nicméně díky úsporám v běžných výdajích, které jsme napříč rezorty provedli, jsme nakonec byli schopni sestavit rozpočet vyrovnaný a zároveň s rekordními výdaji, které budou směřovat do investic ve výši 5,3 miliard korun. Poměr objemu investičních výdajů k celkovému objemu výdajů rozpočtu je tak jeden z nejlepších, který kdy byl. To znamená, že finance lidově řečeno v Ostravě jen neprojídáme, ale že se snažíme tvořit přidanou hodnotu," zhodnotila náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová.
Běžné výdaje letos ukazují částku 9,463 miliardy korun. Důsledkem sektorových změn se u příspěvkových organizací tyto výdaje sníží o 17 milionů korun, u dotací a grantů naopak došlo k navýšení o 29 milionů. Vyšší budou rovněž neinvestiční dotace pro městské obvody, a to o 294 milionů korun. Dotace obchodním společnostem jdou dolů o 71 milionů, zejména díky poklesu dotace Dopravnímu podniku Ostrava na dopravní obslužnost. Ta zaznamenala v porovnání s rokem 2023 snížení o 73 milionů korun. Stalo se tak zásluhou úspor ve spotřebě energií na 2,049 miliardy korun.
Městské obvody si v komparaci s loňskem polepší o 340 milionů korun. Včetně rezerv a převodů nevyčerpaných dotací z roku 2023 pro ně schválený rozpočet počítá s částkou 2,797 miliardy korun. Umožnil to především očekávaný nárůst sdílených daní spolu s navýšením podílu městských obvodů na daňových příjmech města o 1,5 procenta v neinvestiční složce. Rezerva na obnovu bytového fondu činí 60 milionů korun, se sumou 35 milionů korun pak může počítat rezerva pro rekonstrukce hřbitovů.
Také letos magistrát realizuje velké množství investičních akcí, týkajících se všech oblastí života moravskoslezské metropole. Patří mezi ně práce na výstavbě nového koncertního sálu spojené
s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy, pokračování rozšíření kapacity Mateřské školy Petřkovice, hasičské cvičiště v Nové Vsi, rekonstrukce budovy úřadu ve Lhotce, oprava střechy Základní školy Generála Janka, chráněné bydlení Strmá 1013/3, energetické úspory bytového domu Nájemnická 14 v obvodu Mariánské Hory a Hulváky, fotovoltaická elektrárna sportovní haly v Krásném Poli, rekonstrukce areálu SKATEPARKU, přestavba objektu krytého sportoviště Ostrava­ Dubina, výstavba Multifunkčního domu Muglinov, revitalizace parku u DK Poklad, oživení veřejného prostranství FLORIDA v Porubě a pestrá paleta mnoha dalších akcí.

Podrobný text k rozpočtu včetně přehledné grafiky najdete na straně 4 v aktuálním vydání novin Radnice zde (pdf).

Protipovodňová opatření v Ostravě

Město Ostrava disponuje dokonalejším, a tedy i efektivnějším, souborem protipovodňových opatření. V závěru listopadu loňského roku byl dokončen projekt s názvem „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava," který obsáhl jak digitalizaci povodňových plánů, tak modernizaci i doplnění sirén například v místech, která dosud systémem varovného systému pokryta nebyla.

Sofistikovanější opatření si vyžádala náklady ve výši, jež přesáhly 39 milionů korun. Projekt byl financován Evropskou unií, která poskytla víc jak 24 milionů korun, město se podílelo částkou přesahující 12 milionů korun a přes 2,9 milionů korun uhradil Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje.

„Cílem projektu je zvýšení připravenosti orgánů krizového řízení a povodňových orgánů, zabezpečení poskytování včasných a aktuálních informací, zvýšení kvality zpracovaných povodňových plánů, rozšíření a zkvalitnění varovného systému a včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování obyvatelstva v oblastech ohrožených povodněmi," vysvětlil brig. gen. Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

V první části projektu byly vypracovány digitální povodňové plány jednotlivých městských částí, současně byly aktualizovány digitální povodňové plány obvodů, které již tyto plány k dispozici měly. „Výhodou digitálních povodňových plánů je okamžitá dostupnost kýžené informace pro povodňové orgány. V případě zasedání povodňových komisí a řešení krizových situací tak mají zúčastnění potřebné informace na jednom místě a aktuální v daném čase. Naleznou zde například plné kontaktní údaje jednotlivých povodňových komisí sousedních obcí, správce vodních toků, stupně povodňové aktivity, včetně způsobu vyhlašování, ohrožená místa, objekty, profily vodních toků, způsoby zabezpečení ochranných prostředků, dopravy," objasnil Aleš Boháč, náměstek primátora.

Další výhodou digitálních povodňových plánů je rychlá aktualizace informací. Digitální povodňové plány mají přímé napojení na povodňový informační systém www.povis.cz, který je pravidelně aktualizován. Veřejná část digitálního povodňového plánu města a městských obvodů je přístupná veřejnosti na webech jednotlivých obvodů i města, lidé tak mají k dispozici potřebné informace, např. která místa a objekty, mohou být povodní ohroženy, na koho se obrátit apod.

Druhá část projektu zahrnula modernizaci a dostavbu jednotného systému varování a vyrozumění. Pořízeno bylo 88 elektronických sirén, z toho šest bylo vybudováno v nových lokalitách, které dosud nebyly pokryty varovným signálem (Michálkovice, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Polanka nad Odrou, Svinov, Slezská Ostrava). V rámci projektu byly pořízeny také tři elektronické mobilní sirény, které mohou být použity dle aktuální situace na území města.

Modernizací prošel rovněž systém pro přímé předávání verbálních informací a diagnostiku elektronických sirén, včetně ovládacího softwaru. Byla vybudována nová infrastruktura rádiového přenosu, umožňující přenosu informací s vyšší možností zabezpečení proti případnému zneužití varovného systému. Modernizace jednotného systému varování a vyrozumění na území města je součástí pilotního projektu modernizace datového přenosu varovných informací v rámci celé země.

„Dlouhodobě a systematicky podporujeme veškeré aktivity vedoucí k zajištění bezpečnosti ve městě. Dokončený projekt nabídne účinnější systém pomoci v době povodní, což je pro tyto mimořádné situace zásadní a poskytne významnější možnosti ochrany osob a majetku na území Ostravy v krizové době," uzavřel Jan Dohnal, primátor města.

Modernizační plán městské nemocnice je připraven

Zastupitelstvo města Ostravy na posledním prosincovém zasedání schválilo dokument nazvaný „Studie proveditelnosti Městská nemocnice Ostrava". Ten je při troše zjednodušení jakýmsi „jízdním a provozním řádem" dlouhého procesu modernizace nemocničního areálu. Studie ověřuje medicínsko-investiční koncepci z roku 2020 a na základě zhodnocení celkového aktuálního stavu předkládá řešení. Prioritně zohledňuje aktuální i výhledové výzvy, před nimiž Městská nemocnice Ostrava (MNO) stojí.
Radní Michal Mariánek klade důraz na komplexnost studie: „Usilujeme o zbudování kompaktního a moderního zdravotnického areálu. Jsem přesvědčen, že takovou zásadní modernizaci ocení pacienti, návštěvníci i lékaři se svými spolupracovníky.Vycházíme přitom z podmínky, že takovýto areál musí být zároveň ekonomicky udržitelný, a úlitbou dnešní době je, že bude obsluhován technologiemi snižující případný negativní vliv na životní prostředí. Celý harmonogram výstavby a modernizace je rozložený do několika navazujících etap, jejichž realizace by měla dohromady trvat téměř 8 let. Při započítání doby nezbytné k projektování a výběrovým řízením jde celkem o 10 let. Jsem přesvědčen, že výsledek bude stát za to a investované peníze se nám všem vrátí v podobě moderní nemocnice, která bude městu chloubou."
Ústřední motiv studie spočívá v centralizaci zdravotnických provozů do funkčního celku s optimalizací vazeb zdravotnické péče, pohybu pacientů i zdravotnického personálu, provozních toků materiálu, jídla, odpadu a dopravy. Pamatováno je na nezbytný rozvoj technického zázemí
a infrastruktury. Modernizovat se bude také energetická výstroj a budou maximálně využity obnovitelné zdroje energie, vše s akcentem energetických úspor. Celková modernizace si vyžádá náklady ve výši přesahující 5 miliard korun bez DPH. Jejich uhrazení bude spolufinancováno statutárním městem Ostrava, Moravskoslezským krajem, prostředky ze státního rozpočtu, evropskou dotací a dalšími zdroji třetích stran. Nemocnice letos oslavila 175 let od svého vzniku. Disponuje 824 lůžky, zaměstnává téměř 2 000 lidí a jejími prostory každoročně projde více než 24 500 hospitalizovaných.

Ostrava si připomene dílo skladatele Bedřicha Smetany

V roce 2024 uplyne dvě stě let od narození českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884) a zároveň si připomeneme 140. výročí jeho úmrtí. Národní divadlo moravskoslezské ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava připomene tato výročí Smetanovským operním cyklem Ostrava 2024. Je tak jediným operním domem na světě, který po více než třiceti letech realizuje ve vlastním nastudování kompletní uvedení všech 8 dokončených oper Bedřicha Smetany.

Nová radnice se stala národní kulturní památkou

Vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury, který prohlašuje ostravskou Novou radnici za národní kulturní památku. Ostravské dominantě, vystavěné v období první československé republiky, se tak dostalo oficiálního vstupu mezi nejvýznamnější a nejlépe dochovanou část českého kulturního dědictví.
Nová radnice v tehdejší Moravské Ostravě vznikala během let 1925 až 1930. Dvoukřídlá budova s vyhlídkovou věží byla slavnostně otevřena 28. října 1930, na výročí vzniku samostatného státu. Autory jejího návrhu jsou architekti František Kolář a Jan Rubý. Její stavba vyšla na 52 milionů korun (výše průměrného měsíčního platu ve 30. letech činila zhruba 800 korun).
Doposud se jedná o nejrozsáhlejší radniční komplex v České republice (a patrně i na celém území bývalého Československa) s nejvyšší radniční věží. Ta je vysoká 85,6 metrů, přičemž ve výšce 73 metrů se nachází oblíbená vyhlídková terasa. V 90. letech prošla radnice rekonstrukcí, která, mimo jiné, vrátila reprezentativním interiérům podobu z prvorepublikových let.
Spolu s Novou radnicí v Ostravě vláda schválila rozšíření počtu národních kulturních památek o dalších 17 položek. Ve 14 případech se taktéž jedná o radniční komplexy. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury České republiky ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na zařazení do seznamu národních kulturních památek musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.

Letošním prvním občánkem je novorozenec Gabriel

První miminko, které spatřilo roku 2024 v Ostravě světlo světa, se jmenuje Gabriel. Nositel jména hebrejského původu, značící „Bůh je mocný", se narodil 1.1. v 0:39 hodin, a to v porodnici Fakultní nemocnice Ostrava. Gabrielova rodina žije v městské části Jih, kde se na nový přírůstek těšil také jeho dvouapůlletý bráška. S dary a gratulací dorazil k prvnímu letošnímu občánkovi a šťastné mamince také ostravský primátor Jan Dohnal. Mezi předanými dárky se vyjímala rovněž knižní sada „S knížkou do života/Bookstart" z dílny Knihovny města Ostravy. Srdečně mezi námi nového Ostraváka vítáme a přejeme mu mnoho štěstí, zdraví a životních úspěchů!

Aktuální kulturní tipy

DIVADLO

V lednu budou uvedeny divadelní premiéry:

13. 1.    Národní divadlo moravskoslezské, soubor činohry: RICHARD III., uváděno v Divadlo Jiřího Myrona
                Komorní scéna Aréna: DĚTI SLUNCE

20. 1.    Národní divadlo moravskoslezské, soubor činohry: ZTRACENI V YONKERS, uváděno v Divadlo Antonína Dvořáka

20. 1.   Studentský soubor Pod svíčkou: NO TEARS FOR QUEERS, uváděno ve Staré aréně

GALERIE

16. 1. vernisáž výstavy v Galerii výtvarných umění v Ostravě Ivo Sumec / Člověčí věci

27. 1. Veřejné redakční setkání II v PLATU – celodenní doprovodný program k výstavě Uprchlá, našel skrýš, stále uniká (vhodné pro rodiny s dětmi)

Otevření nového ostravského kulturního podniku

V prosinci 2023 zahájil svůj provoz první ostravský comedy club BUMBUM Comedy. Dramaturgicky se bude zaměřovat zejména na stand-up, ale na programu najdete také komorní koncerty nebo kabarety. Více informací najdete na jejich webových stránkách.