Archiv - historické kalendárium

---

10. listopad 1933          

Toho dne se v Opavě narodil prof. Ing. Boris Sommer, CSc., odborník v oboru technologie tváření kovů. Studoval na Hutnické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě obor železářství, kterou dokončil v roce 1955, kdy nastoupil do Vítkovických železáren Klementa Gottwalda jako technolog. V této funkci působil až do roku 1962, kdy začal vyučovat na katedře tváření kovů Hutnické fakulty VŠB. V jejím čele stál v letech 1977–1990 a 1992–1999. Vědecká hodnost CSc. mu byla udělena roku 1969 a v roce 1988 byl jmenován profesorem v oboru technologie tváření kovů. V letech 1985–1990 vykonával funkci proděkana Hutnické fakulty. Ve své vědecké činnosti se zaměřil na teoretické základy a praxi základních kovářských operací a tváření kovů. V letech 1990–2003 působil v předsednictvech Svazu kováren a České hutnické společnosti a byl rovněž členem Československé vědecko-technické společnosti. Výjimečná byla jeho dlouholetá činnost při rozvíjení hutnických tradic při slavnosti Skoku přes kůži. Byl držitelem medaile Georgia Agricoly a medaile prof. Františka Drastíka. Zemřel v Rajhradě 19. září 2003.

11. listopad 1847 

Právě tehdy se v Březových Horách (dnes městská část Příbrami) narodil Ing. Karel Čížek, báňský technik, manažer a pedagog. Odborné vzdělání získal na Báňské akademii v Příbrami. Ve službách Wilczekova kamenouhelného těžířstva v Polské Ostravě (dnes Slezská Ostrava) byl roku 1884 pověřen vedením Jámy Trojice. Provedl rozsáhlou modernizaci zastaralého dolu, podílel se na výstavbě koksovny Trojice s moderním zařízením na zpracování vedlejších produktů. Z jeho podnětu byla na dole vybudována elektrická centrála, v roce 1903 vedl výstavbu uhelného prádla, zavedl používání vzduchu k pohonu strojních vrtaček a šramacích strojů. V roce 1901 byl jmenován báňským inspektorem a roku 1907 se stal centrálním ředitelem Wilczekových důlních a koksárenských závodů, které řídil do roku 1911. Patřil k nejdéle sloužícím pedagogům Horní školy v Moravské Ostravě. Byl autorem několika vědeckých studií z oboru montanistiky a nedokončené učebnice pro studenty hornictví. Angažoval se v komunální politice Polské Ostravy, byl členem obecního výboru a předsedou jeho technické sekce. Byl nositelem Řádu Františka Josefa. Zemřel 16. 10. 1911 v Polské Ostravě.

12.–14. listopad 1910 

V tomto datovém rozmezí sehrála ostravská činohra ve vídeňském Dělnickém domě zahajovací představení svého prvního zahraničního zájezdu. Ten zorganizoval ředitel divadla Karel Komarov ve spolupráci s vídeňskou Jednotou Máj. Ostravská činohra ve Vídni uvedla čtyři představení: Jiráskovu Vojnarku, Morálku paní Dulské od Gabriely Zapolské, Její pastorkyni Gabriely Preissové a Hilbertovu Vinu. Tisk označil vídeňský zájezd za úspěšný. Například Lidové noviny napsaly, že „společnost ředitele Komarova skončila pohostinné hry v Dělnickém domě se značným úspěchem. Obě nedělní představení byla výborně navštívena. Zejména také uspořádání scény překvapilo péčí, jaké tu v dřívějších pohostinných hrách nebylo. Alois Jirásek poslal k prvnímu večeru vřelý telegram, v němž projevuje také sympatie k Čechům vídeňským.“

Foto: Ing. Karel Čížek, ředitel dolů hraběte Wilzceka

Zpracoval: Archiv města Ostravy