05/2026 Historické kalendárium

16. – 17. května 1937

se do Moravské Ostravy sjela mládež z obchodů a kanceláří, organizovaná v Jednotném svazu soukromých zaměstnanců. Přijely výpravy z celé republiky, včetně Slovenska a Podkarpatské Rusy. V neděli dopoledne na veřejném projevu v Lidovém domě promluvil generální tajemník svazu, poslanec Robert Klein, který přednesl návrhy, jak by se mělo učňům a mladým zaměstnancům pomoci, např. realizací učňovského zákona, zkrácení pracovní doby, zavedením nedělního klidu aj. Odpoledne vyšel průvod od Nové radnice, ve kterém pochodovalo více jak 1 500 mladých zaměstnanců v modrých halenkách, a mířil na hřiště DTJ v Moravské Ostravě, kde se konaly sportovní soutěže. V pondělí byly uspořádány prohlídky průmyslových podniků, radnice a výlet do Beskyd.

13. květen 1926

před 100 lety byl otevřen Dům umění v Moravské Ostravě. Duch času otiskl: „Naše město tím obohaceno o nový kulturní podnik. Slavnost zahájena o 10. hodině dopolední v přeplněném sále zpěvem. J. B. Foerster: Svatý Václave a B. Smetana: Rolnička, které zapěl pěvecký sbor Sokola za řízení ředitele p. Hradila z Vítkovic. Nato přednesla slečna Hodanová, členka Národního divadla, báseň Dra V. Martínka Pozdrav. Poté byla výstava zahájena uvítacím proslovem inž. Šebely, který vzpomenul zesnulého stavitele Fr. Jurečku, jehož uctili přítomní povstáním. Za obec moravsko-ostravskou pozdravil přítomné posl. Prokeš. Po přednášce p. Sprušila, byla slavnost ukončena zhudebněnou básní Petra Bezruce Ostrava. Výstavu originálů a Jurečkovu galerii navštívilo 800 osob.“ 

11.  – 12. květen 1938

V těchto dnech zavítala Alice Garrigue Masaryková jako předsedkyně Československého červeného kříže (dále ČSČK) do Ostravy. První den navštívila Okresní sociální ústav v Moravské Ostravě na rohu Senovážné a Nemocniční ulice v blízkosti městské veřejné nemocnice na Fifejdách (v přízemí hlavní budovy se nacházely pracoviště ČSČK), dále Masarykův ústav pro matky a kojence a Státní veřejnou nemocnici v Zábřehu nad Odrou. Druhý den si prohlédla nově zřízenou ošetřovatelskou školu, které propůjčila své jméno. Jednalo se o dvouletou ošetřovatelskou školu pro dívky starší 18 let založenou ČSČK, která zahájila první školní rok 1937/1938 ve školní budově na Anenské ulici čp. 371 v Mariánských Horách. Návštěva povzbudila zdravotnické a sociální pracovníky k další činnosti a získala ČSČK mnoho nových příznivců i sympatií.

6. května 1964

zemřel v Ostravě-Zábřehu (dnes m. č. Ostravy) architekt a malíř ing. Boris Jelčaninov. Narodil se 6. 4. 1902 v Kyjevě na Ukrajině. Vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Od r. 1946 pracoval jako městský architekt v Ostravě-Porubě v týmu několika stovek projektantů, vedený architektem Vladimírem Medunou. V padesátých letech projektoval známý blok, tzv. Oblouk, a obytný komplex v ulici Porubská. Oblouk je kopií budovy admirality na Palácovém náměstí v tehdejším Leningradu. Blok zvaný Věžičky s unikátní sgrafitovou výzdobou byl podle jeho projektu dokončen v roce 1955. Budovy byly postaveny ve stylu socialistického realismu a jsou památkově chráněny.

5. květen 1956

byla v Opavě slavnostně otevřena stálá expozice Památníku Petra Bezruče. V třípatrové budově, postavené v letech 1955–1956 na místě válkou zničeného rodného domu Petra Bezruče, se připomíná básníkův život a dílo. Památník byl otevřen ještě za Bezručova života (zemřel 17. února 1958). Sám básník se ho neúčastnil, poslal však několik pozdravných veršů. Dnes je Památník Petra Bezruče Slezského zemského muzea literárně-vědeckým pracovištěm uchovávajícím fondy významných osobností literárního a kulturního života severní Moravy a Slezska. Najdeme zde například osobní pozůstalosti regionálních spisovatelek Jarmily Glazarové, Marie Podešvové, Věry Stolaříkové či překladatelky Zdeňky Pavlouskové.

4. května 1556

došlo k velkému požáru v Moravské Ostravě. Vznikl v domě soukenického mistra Jana Hunky. Ten na vzniklý oheň neupozornil sousedy a neudělal poplach, jak bylo jeho povinností, „ale narychlo sukna i statek svůj do truhel sobě sklizoval a k bráně, chtíce ven, vésti dal“. Požár se rozšířil na celé náměstí, zasáhl nově vystavěnou moravskoostravskou radnici, kde shořely městské písemnosti, poškozen byl i kostel. Ostravští chtěli Hunku zprvu ubít, pak jej bez vědomí biskupského úředníka vsadili do vězení a propustili jej teprve když se o to zasadil biskup. Posléze dobrovolně zaplatil 300 moravských zlatých pokuty.

3. května 1956 

informoval článek Nové svobody o velmi nebezpečné křižovatce v blízkosti zastávky U Jana v Petřkovicích. Redaktor psal: „Nebude to poprvé, když někdy při jízdě s jedničkou z petřkovického kopce směrem k Přívozu zjistíte, že v půli kopce selhávají řidiči brzdy. Je-li kolej volná, stane se jen to, že tramvaj zajede asi o 30 až 40 metrů za zastávku U Jana. Horší však bude, až se jednou vymkne vůz z rukou řidiče a „políbí“ se s protijedoucí soupravou, s níž se má na zastávce křižovat.“ Pisatel dále uváděl, že pracující dojíždějící do Ostravy si na nebezpečnou situaci stěžují a žádají nápravu. Kritika stavu byla směřována k ředitelství Ostravských dopravních podniků. 

1. května 1766

došlo k rebelii na klimkovickém panství, když poddaní odmítli robotovat na protest proti velkým robotním povinnostem a bezpráví vrchnostenských úředníků. Již čtvrtý den se do Poruby dostavila komise v čele se zemským prezidentem Görlichem, dala deset nespokojenců z Vřesiny, Poruby a ze Svinova zatknout a odvléct do opavské šatlavy. Ostatnímu lidu bylo přísně naporučeno, aby se vrátili ke konání poddanských povinností. Deset zatčených rebelantů zůstalo v opavském arestu až do listopadu.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy