07/2026 Historické kalendárium

Kalendárium historických událostí města Ostravy na měsíc červenec

18. červenec 1937

Dne 18. 7. 1937 vypukl krátce před devátou hodinou večer rozsáhlý požár mlýna Drexler v Kunčicích (m. č. Ostravy). Příčinou rozsáhlého požáru byl zkrat elektrického vedení ve strojovně, kdy vzniklé jiskry zapálily dřevěné zařízení mlýna. Škoda byla vyčíslena na více než 4 miliony Kč, neboť nebyl poškozen pouze objekt mlýna, ale shořely také zásoby obilí určené k mletí, množství obilnin bylo znehodnoceno kouřem. Na likvidaci požáru se podílelo 13 hasičských sborů (asi 228 hasičů) z celého okolí. Nedělní tragická událost mlynáře Adolfa Drexlera naprosto zničila, navíc k neštěstí došlo několik dní před jeho 50. narozeninami. 

16. červenec 1885

Dne 16. 7. 1885 se v Ostravě narodil Miloš (vl. jménem Bohumil) Rotter, koncertní zpěvák, sbormistr sokolského pěveckého sboru, člen kapely spolku vojenských vysloužilců Břetislav v Mariánských Horách. Od 11 let bydlel s rodiči v Mariánských Horách, kde byl v dospělosti zaměstnán jako městský tajemník. Úřednickou praxi začínal jako koncipient u JUDr. Antonína Lhoty, advokáta v Moravské Ostravě. Byl ženatý, s manželkou Boženou měli dceru Jiřinu. Jeho bratr Vladimír Rotter (1896-1976) byl varhaníkem, skladatelem a ředitelem kůru v Hrušově (m. č. Ostravy). Miloš Rotter byl strýcem zpěvačky Marie Rottrové (nar. 1941), zemřel 18. 10. 1942 v Ostravě.

15. červenec 2006

Dne 15. 7. 2006 zemřel v Praze Svatopluk Horečka, redaktor, překladatel a filozof. Ostravský rodák (25. 4. 1929), syn spisovatele Františka Horečky (1894-1976), vystudoval gymnázium a pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Z počátku se věnoval literární a divadelní vědě, vystudoval bohemistiku a anglistiku. Od roku 1952 byl zaměstnán ve Státním nakladatelství krásné literatury (Odeon), spolupracoval s rozhlasem, přispíval do časopisů články o knihách a autorech. Překládal prózu z francouzštiny a němčiny, od 60. let překlady začal publikovat. Českým čtenářům přiblížil některé autory a jejich tvorbu zcela poprvé (Pierre Moinot, 1920-2007). Překlad románu Borise Viana (1920-1959) Pěna dní inspiroval řadu divadelních inscenací, včetně muzikálu (světová premiéra v Divadle ABC v Praze 1994). Svatopluk Horečka překládal v 90. letech pod pseudonymem Svatopluk Marek.

9. července 1915

Dne 9. července 1915 byla hlavním bodem jednání moravskoostravského obecního výboru interpelace radního Hanse Ulricha o neúměrném zdražování cen místními překupníky a zelinářkami. Rozmohl se nešvar spočívající v tom, že když sedláci dovezli před osmou hodinou ráno na místní trh ve velkém zeleninu a další produkty, zelinářky je skoupily a samy pak pro prodej v drobném zvýšily ceny až o 600 procent. Nejúčinnějším prostředkem proti této lichvě by bylo jeho monopolizování, což ale bylo nerealizovatelné pro značnou nákladnost. Proto bylo usneseno provádět permanentní kontrolu zdejšího trhu a zasadit se o otevření pruských hranic pro dovoz mléka.

9. července 1964

Tohoto dne zemřel v Ostravě Ing. Dr. techn. Antonín Bechný, ředitel Vítkovických železáren (VŽ).  Narodil se 23. 1.1893 v Bystřici pod Hostýnem. V r. 1920. nastoupil do konstrukční kanceláře strojírny VŽ. V březnu 1941 obdržel pověření k vypracování projektu nových železáren v Kunčicích nad Ostravicí, z něhož se realizoval pouze tzv. Jižní závod. Vyjednáváním se mu podařilo dosáhnout, aby ustupující německé jednotky na konci války upustily od ničení výrobního zařízení železáren. Ke konci r. 1945 byl jmenován generálním ředitelem Vítkovických železáren. Musel se vypořádat se složitou poválečnou obnovou výroby, finančními problémy i nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil (odliv zhruba tří tisíc německých zaměstnanců). Bezúspěšně bojoval o vyjmutí Jižního závodu ze seznamu ruské válečné kořisti, ačkoliv se nejednalo o německý majetek. V dubnu 1949 odešel ze své pozice do invalidního důchodu.

Antonín Bechný

6. červenec 1577

Tohoto dne potvrdili purkmistr a městská rada soukenickému cechu právo užívat vodu z mlýnské strouhy pro valchu a list zpečetili větší městskou pečetí. Malá ukázka z textu: „My purkmistr a rada a všecka obec nynější i potom budoucí města Ostravy známo činíme tímto listem naším obecně přede všemi, kdož jej uzří aneb čtoucí slyšeti budou, že jsou před nás, ouplnou radu naši společnou, když jsme spolu v rathauze seděli, předstoupili opatrní cechmistři a mistři řemesla soukenického, spolusousedé naši, zprávu nám toho dávajíce, kterak před několika lety od předkův našich jim se a cechu jejich místo svobodné na koutě Holíkovském při zahradě Pondělíčkově k stavení valchy okázáno a voda všecka k užívání cechu jejich, kteráž struhami mlýnskými dolů běží, svobodně k braní dána, pro kteroužto vodu nyní těchto časův nemalé různice s mlynáři a držiteli mlejnu toho se dějí…“.

1. červenec 1905

V tento den se v Kunčičkách (m. č. Ostravy) narodil Dr. techn. Ing. František Coufalík, inženýr chemie. Narodil se do početné rodiny zámečnického mistra Jakuba Coufalíka (*1881) z Osyčan na Přerovsku a jeho ženy Filomeny, roz. Adamusové (*1880) v Kunčičkách. Jeho strýcem z matčiny strany byl prof. Alois Adamus, středoškolský profesor, historik a archivář města Ostravy. Po studiích na Státním reálném gymnáziu v Moravské Ostravě a složení maturitní zkoušky dne 19. 6. 1923, pokračoval ve vzdělávání na České vysoké škole technické v Brně, kde byl roku 1934 promován na doktora technických věd – obor chemického inženýrství. Publikoval v odborných časopisech, byl autorem a spoluautorem mnoha odborných prací. V roce 1937 byl zaměstnán jako hutní správce v Ostravě. Patřil k členům Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Zemřel 13. srpna 1960 v Ostravě.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy

Rychlý kontakt