Newsletter Radnice - duben 2022

Vzniklo tam nové Komunitní centrum nabízející sociální poradenství, pomoc krizového interventa, přístupné počítače s internetovým připojením, ale také možnost zprostředkování zaměstnání. Komunitní centrum funguje 7 dní v týdnu od 9 do 16 hodin.

Komunitní centrum je také důležité pro registraci nově příchozích dětí ve věku 15-18 let, kteří přijdou bez dospělého doprovodu. Děti v tomto věku mohou o dočasnou ochranu požádat samostatně. Rozhodně je ale lepší, aby se nejdříve poradily v Komunitním centru, kde jim rovnou sdělí, jaké mají ve své situaci jako nezletilí možnosti. Vysvětlí jim úlohu orgánu SPOD, který jim výrazně může pomoci usnadnit celou situaci nebo dokonce zajistit dočasnou péči.

„Komunitní centrum bylo zřízeno v prvním patře KACPU na městském výstavišti Černá louka. Oddělený prostor o rozloze cca 100 metrů čtverečních nabízí čtyři separované kóje pro odbornou pomoc, dětský koutek i společnou místnost pro téměř dvě desítky lidí, kde lze pořádat skupinové aktivity. Je zde zajišťována i psychologická pomoc ze strany Krizového centra Ostrava. K dispozici je také zázemí s počítači, které uprchlíci využívají především k vyhledání potřebných informací prostřednictvím internetu. Pro personální zabezpečení centra jsme vycházeli z dlouhodobé spolupráce sociálních pracovníků magistrátu, městských obvodů a neziskových organizací. Sociální pracovníci směřují klienty na podporu a pomoc v místě jejich faktického pobytu, a to na jednotlivé úřady městských obvodů,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura. Doplnil, že Komunitní centrum v KACPU funguje od středy 13. dubna. Za dva týdny činnosti poskytlo pomoc či radu 134 uprchlíkům.

„Často se stávalo, že se do KACPU lidé z Ukrajiny vraceli. Vše potřebné jako speciální vízum, ubytování nebo zdravotní pojištění měli vyřízené, ale potřebovali další následnou pomoc. Pracovníci KACPU ovšem prioritně řeší výše zmíněné registrace nově příchozích, a tak jsme přišli s nápadem přímo v KACPU zřídit Komunitní centrum, které pracovníkům KACPU v jejich práci odlehčí. Ukrajincům jsou v Komunitním centru denně k dispozici sociální pracovníci, kteří poradí ohledně sociální ochrany dětí nebo pomohou se zajišťováním sociálních služeb. Důležití jsou i zástupci dalších organizací, kteří uprchlíkům pomáhají řešit ostatní náležitosti: vyhledávají lékaře, kurzy češtiny, také je případně napojí na náš Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který pomáhá lidem z Ukrajiny najít práci,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, lidé z Ukrajiny mohou v Komunitním centru získat i psychickou podporu. Na místě jsou pracovníci Centra psychologické pomoci zřizovaného krajem, třikrát týdně je k dispozici krizový intervent Krizového centra Ostrava. V komunitním centru je také tlumočník.

Ulice 28. října se nachází v úplném centru města a je jedním z hlavních tahů Moravské Ostravy. Po stranách je vymezena starší zástavbou z 18. a 19. století, spodní části domů jsou využívány jako obchody, v zemi tudy vede značné množství inženýrských sítí, nad cestou je umístěna elektrifikace trolejbusů. Zeleň stromového patra je vedena v ulici s tím, že výsadby stromů byly dříve provedeny do zabudovaných skruží tak, aby se vyhnuly právě vedení inženýrských sítí.

„V posledních letech docházelo k úhynu v minulosti vysázeného jeřábu duryňského. Ten bohužel špatně snášel městské prostředí a ani neměl předpoklad pro dlouholetou existenci. Stromy v tomto místě neprosperují a některé uschly. Po dendrologickém posouzení zbývajících jsme se rozhodli k úplné obnově aleje a jeřáby nahradíme javory. Výhodou této dřeviny je její odolnost vůči prašnému prostředí, mrazuvzdornost a snášenlivost řezu. Díky užší koruně se hodí pro výsadby uličních stromořadí, atraktivní bude také podzimním barvením listů do žluté barvy,“ vysvětlila Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora.

Nově bylo ve zmíněném úseku vysazeno 21 javorů babyk Acer campestre „Elsrijk,“ které nahradily chřadnoucí či uhynulé jeřáby. V současné době jsou stromy umístěny v ochranných mřížích, které budou odstraněny a následně nahrazeny novými ochrannými mřížemi s historickým vzorem o průměru 150 cm. Byl použit propustný pěstební substrát obohacený o tzv. biouhel a dlouhodobě rozpustné hnojivo. Biouhel je významnou součástí substrátů zejména pro své vlastnosti, kdy filtruje znečištění a díky porézní struktuře zadržuje vodu a živiny, které postupně uvolňuje, vytváří prostor pro zdravé půdní mikroorganismy.

 „Poprvé byla uplatněna také nová technologie zahrnující aplikaci biovakcíny do výsadbového substrátu a půdní injektáže přímo do kořenového balu, která pomůže vysazenému stromu nejen na počátku, ale zajistí i dlouhodobou pomoc dřevině přežít v extrémních podmínkách,“ doplnila Kateřina Šebestová. Biovakcína obsahuje symbiotické mykorhizní houby, růst podporující půdní bakterie, ekologické hnojící složky na bázi humusových látek (vermikompost) a granule bicharu a teramolu.

Pro zdravý růst stromů musí existovat rovnováha mezi jeho velikostí a kořenovým systémem, což lze v podmínkách městské zeleně dosáhnout výjimečně, neboť zásadním limitem bývá často omezený prostor pro kořenový systém. Rostlina po vyčerpání živin strádá a hyne. Díky půdním injektážím lze zajistit stromům provzdušnění půdy, dodat potřebnou výživu ve formě živin a prospěšných mikroorganismů přímo do kořenového systému stromu, zároveň je tak podpořeno udržení vláhy v půdě. Technologie je neinvazivní a rostlině prospěje. Pro výsadbu v běžných i stresujících podmínkách dokáže aplikace biovakcíny dřevinám připravit potřebné přísady na období dvou až tří let, které jsou pro růst nejvíce kritické.

Dendrologický průzkum i návrhy aktuální výsadby zpracovala zahradní architektka Magda Cigánková. S výsadbou začnou Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o. v tomto týdnu.

Ostrava podporuje rozvoj knihoven na základních školách

Čtenářská gramotnost dětí patří mezi prioritní oblasti vzdělávání, zásadní je proto i podpora školních knihoven a zejména podpora pozic školních knihovníků.

V rámci městem realizovaných projektů byly vybrány základní školy na Ostravsku, téměř dvě desítky pedagogů tak absolvovaly vzdělávací kurz pro školní knihovníky. Definovány byly školy, které projevily zájem rozvíjet školní knihovny, podporovat školní knihovníky a stát se tak příkladem dobré praxe.

„Role školních knihovníků je víc než přepestrá. Původně děti vedli k lásce ke knize a četbě, v současnosti učí děti zorientovat se v každodenním množství informací. Školní knihovník je specialista, který také pomůže dětem identifikovat pravdivé informace od fake news, učí děti informační a mediální gramotnosti, kritickému myšlení, práci s knihou, práci s informacemi ve vyučování, stejně jako orientaci v literatuře a dalších médiích. Hledali jsme, proto způsob, jak tyto zásadní součástí vzdělávání podpořit a cestu jsme nalezli prostřednictvím nových projektů," Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora.

Město v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Ostrava II zřídilo pracovní skupinu pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka, která iniciovala podporu pozice školního knihovníka i rozvoj školních knihoven. Školní knihovna není pouhým výpůjčním prostorem, nýbrž místem, fungujícím jako odborná učebna, která může za správných okolností hrát klíčovou roli ve vzdělávání žáků.

Vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka a ředitelka základní školy Provaznická Ostrava-Hrabůvka Libuše Přikrylová vysvětlila: „Podporovat školní knihovnu, školního knihovníka, a hlavně podporu čtenářství a čtenářské gramotnosti napříč všemi obory základní školy se snažíme již od roku 2008, kdy se nám pomocí evropských fondů podařilo nejen zřídit školní knihovnu jako místo setkávání žáků, pedagogů i rodičů, ale zajistit i profesionálního knihovníka, který je velkou oporou nám všem ve škole. Jsme rádi, že se nám daří problematiku čtení a práci s knihou a informace dostávat do povědomí již od mateřských škol, což je pro rozvoj dětí základem pro jejich další růst a pozvolné navázání na další stupně vzdělávání. Děkujeme městu Ostrava za podporuje rozvoje čtenářské gramotnosti, a to nejen pomocí vyhlašovaných dotačních programů, ale také nabídkou vzdělávání široké pedagogické a ostatní veřejnosti včetně rodičů, kteří jsou ti první, kteří mohou dětem podat pomocnou ruku a ke knížce je přivést vlastním příkladem."

Školní knihovník je kvalifikován jak pro činnost knihovnickou, stejně tak je pedagogem. K rozvoji školních knihoven pomohlo, krom již úvodem zmíněného kurzu, i další vzdělávání školních knihovníků a jejich odborné vedení, proto byla zřízena také role metodika školních knihovníků. V prosinci a lednu proběhly díky projektu též webináře. Cílem projektu bylo zejména nastavení potřebného obsahu pozice školního knihovníka, jeho ukotvení v rámci školy, spolupráce s ostatními pedagogy i nepedagogy, průřezová podpora napříč všemi předměty, pomoc žákům, pedagogům i rodičům, apod.

„Čtenářská gramotnost je důležitá nejen pro orientaci v kvantu informací, které se na nás valí, ale také k podpoře dalších gramotností, třeba i té matematické. Ne všechny děti, které přijdou na základní školu mají stejnou startovní pozici jak v rámci rodinného zázemí (v rodině se nečte, chybí příklady, dítěti se nepředčítalo a nepředčítá, nebo jen sporadicky a knihy v domácností jsou spíš výjimkou, pokud nechybí vůbec), tak v rámci zrání - každý jsme holt originál. A tady může nastoupit práce školního knihovníka, kterému se dostává velké výsady, pohybovat se den co den v prostředí, ve kterém děti tráví nezanedbatelnou část svého dne, blíže je poznat, být jim k dispozici nejen o přestávkách, které děti mohou využívat k půjčování knih a trávení svého volného času, povídání si, odpočinku v jiném prostředí, než je třída (zde vítají především klidnější prostředí), ale také při knihovnických besedách a lekcích, prostřednictvím nichž může díky svému osobnímu příkladu a porozumění dětem postupně vyšlapávat cestičku k lásce ke knihám a následně ke čtenářské gramotnosti, posilovat návyky čtení z podnětného prostředí a smazávat handicapy z prostředí nepodnětného. Dovést je k poznání, že čtení není jen povinnost, ve kterou se počáteční chuť naučit se číst často překlopí, ale také radost a zábava, relaxace, odpočinek a třeba i možnost najít odpovědi na otázky, které hledám, když mi není nejlépe nebo když mě něco zajímá. Poznání, že čtení je v neposlední řadě svoboda. A abych nezapomněla na spolupráci s učiteli. Práce školního knihovníka také znamená být k dispozici všem učitelům, vždyť práci s textem je možné rozvíjet napříč všemi předměty," detailně přiblížila Lenka Klemšová, školní knihovnice a metodička školních knihovníků.

Školy si však mohly také žádat o podporu z rozpočtu města v rámci programu na podporu rozvoje kvality školství na rok 2022. Díky této podpoře pak mohou školy financovat jak činnost školních knihovníků, tak rozšířit knižní fond jednotlivých knihoven či modernizovat jejich vybavení.

Projekt Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Ostrava II, reg. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009132, je spolufinancován z Evropského sociálního fondu – Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a ze státního rozpočtu ČR.

 Obchodní dům Ostravica se začal opravovat