Říjen 2008

Ostravskou radnici si můžete stáhnout také ve formátu PDF (2,37 MB).

Strana 1

Primátor Ostravy k ocenění, kterého se městu dostalo v prestižní studii MasterCard

Musíme mladé motivovat, aby ve městě zůstali

Ostrava má ekonomický potenciál předstihnout Brno - tvrdí to autoři nově zveřejněné studie „MasterCard česká centra rozvoje“, české modifikace každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších měst světa. Ostrava je podle této studie v současnosti třetím ekonomicky nejvýznamnějším městem České republiky. Studie vychází z dat za období 2000–2007, hodnotila čtyřiadvacet měst České republiky. Existuje řada hodnocení, ve kterých se naše město umísťuje tu na předních příčkách, jinde už na tom tak dobře nejsme. Jsem samozřejmě rád, když jsme v různých žebříčcích úspěšní. Důležitější ovšem je, jaká je trajektorie vývoje, jaký trend naše město sleduje, kam jdeme.

Dnes prožíváme období, které je od založení našeho města ve třináctém století a jeho expanze na průmyslový gigant ve století devatenáctém třetí nejdůležitější v jeho historii. Uhlí a železo, které z městyse Ostrava udělaly metropoli Moravy a Slezska, končí. Možnost, že by město přijalo strategii, která se smiřuje s postupným odchodem lidí z města a kraje, je nepřijatelná. Krize z roku 2002, kdy na jedno volné místo připadalo 45 uchazečů a lidé museli z kraje odcházet, byla razantní podporou investic zažehnána. Dnes, kdy na jedno volné pracovní místo připadají dva uchazeči, se začínáme potýkat s nedostatkem pracovní síly. To je ovšem příznivá situace jen na první pohled. To, co potřebujeme nejvíc, je zastavit odliv mladých vzdělaných lidí z regionu. Jaké kroky tedy musíme činit? Existují dvě zásadní strategické oblasti, které se navzájem podmiňují, kam musíme napřít úsilí a směřovat zdroje.

Za prvé, je nutností podpořit rozvoj univerzit. Dnes už to nejsou nerostné suroviny, které dlouhodobě rozhodují o prosperitě, nýbrž kvalitní univerzity, které připravují vzdělané absolventy. Ti jsou pak klíčem ke kvalitě základních a středních škol, rozvoji firem, které zaměstnávají lidi už ne při montážích výrobků, ale při jejich vývoji, ve službách, státní správě. Za druhé, tedy vlastně taky za prvé, dotvořit Ostravu v město, které nabízí všechny možnosti, které moderní člověk pro kvalitní život potřebuje, aby mladí neodcházeli, ale naopak přicházeli a vraceli se.

Proto rozvíjíme vědeckotechnologický park v Porubě, přispíváme na centrum inovačních technologií, které buduje technická univerzita, finančně i jinak podporujeme Ostravskou univerzitu, například při založení fakulty medicíny, pomůžeme ke vzniku právnické univerzity. Proto podporujeme Baník, HC Vítkovice, Colours of Ostrava, kandidaturu našeho města na evropské město kultury, Svatováclavský festival, proto formujeme městskou policii jako službu a prevenci, proto pomáháme stovkám projektů založených na iniciativě občanů našeho města. Dnes rozhodujeme na dlouhou dobu, jaké naše město bude.

Petr Kajnar, primátor města Ostravy

 » na stránkách najdete:

 2. Práce na Karolině pokračují
 3. Náměstek L. Pospíšil o kultuře ve městě
 4. Přicházejí miliardy na dopravu
 5. Hospic sv. Lukáše po roce
 6. Anketa – nejbezpečnější supermarket
 7. Pomáhají nám evropské fondy
 8. Nové logo města má příznivce i odpůrce
10. Metropolitní opera v Ostravě
13. Archiv – civilní oběti za války
15. Vyhlášení soutěže Dům roku

Den otevřených dveří. 
 

Tisícovka občanů využila možnosti prohlédnout si v doprovodu průvodce vnitřní prostory Radnice města Ostravy. Otevřely se místnosti, které jinak zůstávají po většinu roku veřejnosti nepřístupné, např. zasedací sál zastupitelstva, jednací sál rady města nebo kancelář primátora. Ten ve své pracovně vítal občany a odpovídal na jejich dotazy. „Lidé se ptali spíše na věci, které se týkají života města než zařízení kanceláře. Zajímala je doprava, nová výstavba, letiště nebo nové logo města,“ shrnul dotazy občanů Petr Kajnar. Občané si mohli prohlédnout primátorské insignie, pečetidlo a kilogram vážící stříbrný řetěz, který je používán při mimořádných slavnostních příležitostech. Další Den otevřených dveří se uskuteční 28. října v den 90. výročí založení československého státu.
 

Strana 2

 Na Karolině pokračují zemní práce

Na staveništi Nové Karoliny je stále rušno, i když oko laika zaznamenává jen počáteční zemní práce. V říjnu zahajuje stavba kancelářského objektu. I tady budou aktivně dodržovány a využívány přísné technologické postupy a zacházení s výkopovými materiály a podzemními vodami, jako je to již u probíhajících prací.
Výkopy jámy obchodního a zábavního centra již dosáhly úrovně hladiny spodních vod a bylo zahájeno pažení stavební jámy. Po zapažení celého obvodu bude možné spodní vodu odčerpat a pokračovat dál ve výkopech na úroveň, kde je možné založit objekt. Na kvalitu čerpané vody i vytěžené zeminy dohlíží už od počátku stavby nezávislý konzultant, společnost G-Consult, která provádí kontrolní testy.

Nadále pokračují stavební práce na dalších objektech jako například dešťové kanalizaci, přeložkách sítí, staveništní komunikaci.

Dalkia zahájila práce na výměníkové stanici, která bude budoucí objekty zásobovat teplem i chladem. V současné době je vybudována základová deska a svislé stěny.

V přicházejícím období dešťů a podzimních plískanic bude důsledně kontrolována čistota přilehlých komunikací, staveniště je v bezprostřední blízkosti ulice 28. října, hlavní dopravní tepny městem. (č)

Čekají nás volby

V pátek 17. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 18. října od 8 do 14 hodin se konají volby do zastupitelstev krajů a volby do Senátu Parlamentu České republiky. Do zastupitelstva Moravskoslezského kraje občané zvolí pro další čtyřleté funkční období 65 zastupitelů. Nového senátora budou voliči na území statutárního města Ostrava vybírat pouze v jediném senátním obvodu číslo 72 Ostrava-město. Případné druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky proběhne v pátek 24. října a v sobotu 25. října.

Upozornění občanům

Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy upozorňuje veřejnost na možnost podávat připomínky k Návrhu plánu oblasti povodí Odry, který je vystaven v listinné podobě na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí, nebo také na internetové adrese www.kr-moravskoslezsky.cz. Připomínky lze podávat až do 31.prosince 2008.

Plán oblasti povodí Odry bude strategickým dokumentem plánování v oblasti vod, který bude vymezovat veřejné zájmy jako je hospodaření povrchovými a podzemními vodami, jejich ochrana a zlepšování stavu. Tento plán nahradí dosud platný Směrný vodohospodářský plán ČSR z roku 1975. Nová podoba dokumentu bude podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, povolování staveb a dosažení environmentálních cílů v oblasti vod, budou v něm stanoveny konkrétní cíle pro oblasti povodí Odry, návrhy opatření k jednotlivým problémům. (pv)

Z ropných lagun se vyrábí palivo a čistí voda

Provoz dekontaminační stanice v blízkosti ropných lagun Ostramo v pondělí 29. září slavnostně otevřel ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Sdružení Čistá Ostrava, které tvoří společnosti Geosan Group, OHL ŽS a Aquatest, bude s její pomocí z podzemních vod odstraňovat znečišťující látky, jako jsou ropné uhlovodíky a jiné škodliviny. Počátkem příštího roku se počítá s rozšířením technologie na definitivní kapacitu čištění v objemu až 18 sekundových litrů. Alena Orlíková ze Sdružení Čistá Ostrava během spuštění provozu stanice ocenila spolupráci s orgány Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy a dalších institucí. Také díky nim se podařilo investici v hodnotě 40 milionů korun vybudovat a zprovoznit v poměrně krátké době sedmi měsíců.

Vlastní likvidace ropných látek z lagun začala letos v červenci. Po odtěžení a smíchání s vápnem a uhelným prachem z nich vzniká pevné palivo vhodné k energetickému spalování. První stovky tun jsou zatím uloženy v areálu. O speciální směs mají zájem společnosti ČEZ, Energetika Třinec nebo polská firma E-cargo. Smlouvy jsou těsně před podpisem. Obyvatelé Heřmanic ve Slezské Ostravě vítají, že Sdružení Čistá Ostrava po jejich nátlaku upustilo od úmyslu postavit mezisklad paliva v areálu bývalého dolu. Úroveň znečištění ovzduší je kontinuálně sledována také v hustě obydlené oblasti Mariánských Hor a Fifejd v blízkosti lagun. Od července do září přesáhl čichový vjem u kontroverzního sirovodíku pouze dvakrát povolenou hranici. Během sanačních prací bude do konce roku 2010 zpracováno na 200 tisíc tun tekutých a pastovitých ropných odpadů, ze kterých se vyrobí 440 tisíc tun paliva. Celkem bude vyčištěno půl milionu tun zeminy a voda z plochy přes 12 hektarů. (vi)

Foto: Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a další hosté při zahájení provozu dekontaminační stanice v areálu ropných lagun Ostramo si prohlížejí usazovací nádrže Foto: Libor Vidlička

Byty na místě městské brány

Poklepem na základní kámen byla ve čtvrtek 18. září zahájena stavba bytového domu Městská brána. Na Biskupské ulici, mezi kostelem sv. Václava a Havlíčkovým nábřežím, vyroste za více než 200 milionů korun pětipodlažní dům se sedmatřiceti byty, sedmi obchodními jednotkami, dvoupodlažní kavárnou s venkovním posezením a podzemním parkovacím stáním. Architekty z ateliéru Pilař & Kuba je navržen v tzv. městském stylu – tedy bez balkonů, hlubokých lodžií a velkých prosklených ploch, s výjimkou jihozápadní fasády, kde vzniknou lodžie obrácené do Kostelního náměstí. Moderní obytný komplex vznikne v samém centru Ostravy na místě jedné z bývalých městských bran. Její základy archeologové objevili během průzkumu, který následoval po vyhloubení stavební jámy.

Investorem je společnost Metrostav Invest Ostrava, vítěz tendru vyhlášeného městem na zástavbu nevyužitého prostoru. Generální dodavatel stavby Hochtief CZ, divize Morava, má budovu dokončit v prvním čtvrtletí roku 2010. Slavnostního poklepání základního kamene Městské brány se ujali primátor Ostravy Petr Kajnar, náměstkyně krajského hejtmana Jaroslava Wenigerová a další osobnosti. (vi)

Foto: Vizualizace bytového domu Městská brána

Strana 3

 Náměstek primátora pro kulturu Lubomír Pospíšil ke kandidatuře města na evropský titul
 

„Ta výzva je větší, než si umějí lidé představit…“

Titul Evropské město kultury vyhlašuje a uděluje každoročně Evropská unie už od roku 1985, kdy na tuto poctu byly z iniciativy tehdejší řecké ministryně kultury Meliny Mercuriové nominovány Atény. Od roku 1992 se mohly účastnit i nečlenské země EU. Titul se v roce 2004 změnil na Evropské hlavní město kultury, prvním takto jmenovaným byl irský Cork. Ostrava usiluje o zařazení do kandidatury (na jaře příštího roku), aby se mohla tímto titulem pyšnit v roce 2015. Lidé však zdaleka netuší, co všechno to obnáší, jak velký je to závazek a obrovský kus práce.

 

• Pane náměstku, vedení města přijalo tuto možnost s nadšením, protože Ostrava má bohatou kulturní minulost, ještě bohatší současnost a do budoucna by kultura měla ještě výše posunout pomyslnou laťku kvality v souvislosti s dynamickým rozvojem Ostravy. Je to dostatečně dobrý základ pro chystanou kandidaturu?

Každý trochu vnímavý člověk ví, že naše město může komukoli nabídnout dost pestrou škálu kulturních aktivit. Už tradiční festivaly, přehlídky, soutěže, bohaté divadelní i výtvarné dění dnes kromě státní sféry obohacené desítkami soukromých aktivit představují pravidelný puls města, ve kterém si každý najde něco podle chuti. Stačí se jen podívat na přehled akcí ve městě na internetových stránkách města a informačního servisu – nekončící nabídka. Chce-li však jakékoli město kandidovat na titul udělený Evropskou unií, musí udělat daleko více. Pro představu – řada lidí se domnívá, že získat titul Ostrava hlavní město kultury – znamená připravit jakýsi velký festival v daném roce a tím to končí. Omyl, pod pojmem kultura se v tomto případě schovává všechno – tradiční akce, nová dění, ale také spolupráce s desítkami dalších partnerů i měst, vybudování takové infrastruktury, která kulturní dění umožňuje. Tedy včetně dobrého technického zázemí, dostupnosti i pro cizí návštěvníky, propojení s jinými městy a hlavně provázanosti celého kulturního projektu s kulturní strategií a politikou konkrétní členské země. A není to otázka jednoho roku – město kultury musí prokázat, že kulturní dění města bude ve stejné kvalitě i pokračovat. Ta výzva je mnohem větší, než si umějí lidé představit.

 

• Jak byste charakterizoval současný stav příprav?

Projekt se připravuje už od loňského roku, do konce února má být hotov tak, abychom mohli patřičné evropské instituce požádat o nominaci do kandidátské listiny. Vytvořili jsme projekční tým, který pracuje na koncepci a přihlášce. Samotný projekt pak bude realizovat nově založená obecně prospěšná společnost. Znamená to však spolupráci, návrhy a zapojení stovek subjektů, včetně škol. Docela příjemně mě šokuje, že se nám hlásí řada kulturních institucí a osobností, kteří chtějí s nadšením na projektu spolupracovat, dokonce bez nároku na odměnu. V zahraničí je tato praxe běžná. Ostrava má v dané oblasti silný potenciál v podobě opravdu skvělých, profesionálních osobností počínaje zkušenými šéfy divadel, hudebních těles, včetně výtvarníků ale i mnoha dalších lidí z jiných institucí a různých oblastí umění. Spolupracovat chce například i Jarek Nohavica. Především tito profesionálové vědí, že podobná akce evropského rozměru značně zviditelňuje město a společné znaky kultur evropských zemí, vyzdvihuje bohatost evropského kulturního dědictví, obohacuje tisíce lidí o nové prožitky a hodnoty a propojuje lidi, města i státy.

• A zkušenosti odjinud?

Ostravě blízká města, která už titul získala, jsou především skotský Glasgow (1990), irský Cork (2005) a německý Essen, který už je kandidátem na rok 2010 a má rovněž jako my bohatou průmyslovou minulost. Praha tento titul získala v roce 2000, mnohá hlavní města evropských zemí ho získala jako první. Pokud uspějeme v kandidatuře, budeme v roce 2015 hostitelskou zemí společně s Belgickým královstvím. Z dané země může v daném roce titul získat jen jedno město. Zatím víme, že se jako konkurent podobně připravuje Plzeň.

Pro nás jsou velmi cenné zkušenosti z irského Corku – v rámci projektu uskutečnili 4000 akcí, postavili 10 nových objektů, díky projektu se zvýšilo využití letiště o 27 procent, kapacit hotelů o 15 procent, kulturních institucí o 31 procent, návštěvnost kulturních akcí stoupla o 650 000 osob. To jsou naprosto ,hmatatelné´ výsledky projektu nehledě na celkové zviditelnění, zvýšení úrovně a rozvoje města.

Zkušenosti odjinud – to má i jiný obsah. Program projektu má totiž evropský rozměr – podporuje spolupráci mezi městy, kulturními institucemi, soubory, umělci a aktivními občany členských zemí EU, překračuje tak hranice států a propojuje evropské kulturní myšlení. Vzájemná podpora a výměna kulturních programů přináší vždy stmelení, upevnění mezilidských vztahů a kultur. Myslím, že současný svět to hodně potřebuje.

 

• Celý projekt bude jistě velmi obsažná práce, dalo by se shrnout, jakou šíři projekt Ostravy zahrne a nabídne?

Součástí projektu budou i plánované aktivity z přijatého Strategického plánu rozvoje Ostravy na léta 2005-2013. To znamená cílenou podporu cestovního ruchu, zpřístupnění nových atraktivit, zvyšování kvality služeb, dopravní dostupnost, změna image města. I to jsou totiž atributy, které posouvají úroveň kulturnosti města. Do projektu se zapojí i další blízká města, občané (ankety, soutěže apod.), zaměříme se na spolupráci s blízkým polským a slovenským pohraničím. Využijeme podpory partnerských měst ve vzájemně vyměnitelných akcích. Chceme rovněž spolupracovat na kandidatuře s vybraným městem v Belgii, připravit prezentační předprojekty pro vybraná zahraniční města. V únoru bychom měli představit projekt kandidatury a podat přihlášku na Ministerstvo kultury ČR.

Mám-li konkretizovat, tak například Dům kultury města Ostravy by se v rámci tohoto projektu měl rekonstruovat, už nesplňuje technické ani estetické požadavky na centrum nabízející širokou škálu kulturního dění. I to představuje vytvoření stálé nové hodnoty pro úroveň kultury ve městě a volnočasové aktivity lidí.

 

• Teď to podstatné – financování projektu a přínos?

Kandidátská města mohou počítat s finanční podporou z evropských fondů, ale sama do toho musí také vložit prostředky. Počítá se i s peněžitou podporou investorů, možná i sponzory.

Přínos je jasný – značné zviditelnění města doma i v zahraničí, posílení image města, zapojení všech věkových skupiny obyvatel, pro které projekt znamená širokou nabídku kulturních zážitků i aktivit. Atraktivita města se zvýší, což se vždy projevuje v návštěvnosti, zvyšování počtu přepravených osob, ve zvýšení zájmu domácích i zahraničních interpretů o vystupování ve městě. Znamená to i podporu rekonstrukcí historických a památkových objektů, zkvalitnění infrastruktury města a v neposlední řadě i snížení nezaměstnanosti. (ok)

Foto: Dům kultury města Ostravy by se po rekonstrukci mohl stát kvalitně vybaveným místem pro jakékoli kulturní události

Strana 4
 

» Střípky

STUDUJÍ NA MALTĚ.

Ale poznávají celou Evropu. Náměstek primátora Lubomír Pospíšil přijal koncem září studenty z Malty i s jejich profesorkou italského původu Annou Porcheddu. Studenti Gregory Ellul, Maria Strati, Monique Cauchi a Victoria Buhagiar z univerzity ve Valletě viděli Ostravu i z vyhlídkové věže ostravské radnice a byli nadšeni. Všichni hovoří plynně italsky a anglicky. Výměnné pobyty mezi českými a maltskými univerzitami se uskutečňují v rámci partnerských vztahů podporovaných Salesiány Dona Bosca. Pobyty představují studia jazyků, workshopy, seznamování s regiony, návštěvu kulturních akcí. Maltské studenty fascinoval čerstvý sníh na Lysé hoře, nikdy předtím ho neviděli, program však měli tak nabitý a oblečení tak letní, že z návštěvy Beskyd nebylo nic. (č)

NÁVŠTĚVA velvyslance.

V pátek 19. září navštívil Ostravu velvyslanec USA Richard Graber. Na radnici města jej přijali primátor Petr Kajnar a náměstci primátora Lukáš Ženatý, Zdeněk Trejbal a Vojtěch Mynář. Diskutovali na téma ekonomická a sociální situace v Ostravě a v regionu, hovořili rovněž o blížících se krajských a senátních volbách. „Jsem přesvědčen, že v budoucnosti bude docházet k stále užší spolupráci mezi americkými a regionálními podnikateli a univerzitami,“ řekl během rozhovoru primátor města Petr Kajnar. Richard Graber se v rámci své třídenní pracovní návštěvy severní Moravy podíval také do Kopřivnice a Rožnova pod Radhoštěm. (b)

PARTNERSKÁ MĚSTA POD LANDEKEM.

Pravidelně v září se už léta setkávají pracovníci městských úřadů partnerských měst Ostravy, slovenských Košic, maďarského Miskolce a polských Katovic. Letos je hostila Ostrava. Na odborné konferenci si vyměnili zkušenosti na téma „Kulturní dědictví – od historie k současnosti“, protože všechna tato města mají bohatou industriální minulost i současnost. V rámci setkání měst Visegrádské čtyřky, jak bývá nazýváno, se uskutečnila i návštěva Hornického muzea OKD, kde hosté fárali a prohlédli si mimo jiné jednu z největších evropských sbírek techniky z báňského záchranářství. V Landek parku si pak hosté zasportovali a předali putovní pohár městu Miskolc, které uspořádá setkání příští rok. (č)

 Do regionu míří miliardy na dopravu

Aktuální témata z oblasti dopravní infrastruktury a logistiky přivedla 23. a 24. září do Ostravy investory, podnikatele, zástupce státních institucí České republiky, hosty ze Slovenska, Polska a Rakouska. Setkali se na dvanáctém ročníku konference Transport, nad kterou převzal záštitu primátor Ostravy Petr Kajnar. Během jednání v hotelu Atom se odborníci zaměřili na otázky spojení Moravskoslezského kraje se Slovenskem prostřednictvím silnice I/11. Řešili také dostavbu dálnice D 47, rychlostní komunikace R 48, napojení automobilky Hyundai na silniční a železniční síť, rozvoj a budoucnost ostravského Letiště Leoše Janáčka. Dobrou zprávou pro Ostravu a celý region je uvolnění zhruba 25 miliard korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury na dopravní stavby v Moravskoslezském kraji v následujících třech letech. Jen dostavba dálnice „spolkne“ více než šest miliard korun. V příštím roce půjde na stavby, rekonstrukce a modernizace silnic a železnic našeho regionu 8,4 miliardy korun. (vi)

Foto: Primátor Ostravy Petr Kajnar (vpravo) a Petr Czekaj z Krajské hospodářské komory při jednání konference Transport 2008.

Strana 5

» Úřad práce

Finanční gramotností proti nezaměstnanosti

Úřad práce v Ostravě vnímá jako jeden z velkých problémů zadluženost nezaměstnaných Ostravanů. Dluhy a následně exekuce totiž mohou být také důvodem toho, že se vyhýbají přijetí legálního zaměstnání, i když jsou poučeni, že jim hrozí sankční vyřazení, odnětí přinejmenším části sociálních dávek a další problémy.

Podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci je na Úřadu práce v Ostravě exekuována v posledních měsících v průměru u 60 až 70 uchazečů o zaměstnání, což je ale trochu zavádějící údaj. „Podporu v nezaměstnanosti totiž naši klienti pobírají jen omezenou dobu a navíc je tato částka v mnoha případech tak nízká, že není z čeho brát a požadavky na exekuci nemůžeme realizovat, i když jich přicházejí stovky. Klientům musí zůstat neodebratelná částka,“ říká Milena Maralíková z ekonomického odboru úřadu práce.

Rozsah zadlužení Ostravanů je zřejmý z údajů odboru státní sociální podpory (SSP) úřadu práce. V rámci jednoho z posledních výplatních termínů dávek státní sociální podpory museli pracovníci SSP realizovat 3 511 exekucí. Na tyto dávky jsou často odkázáni právě lidé, kteří nemají zaměstnání. Jak potvrdila Magda Kolková, která se exekucemi na odboru SSP zabývá, je zřejmé, že se lidé zadlužují stále více a exekucí neustále přibývá. „Lidé si pořád ještě myslí, že když nebudou reagovat na obsílky věřitelů a poté soudu, nic se neděje“, říká. Dluží institucím počínaje dopravním podnikem přes plynárny až po různé společnosti nabízející úvěry bez ručitele. Důležité je reagovat včas a snažit se s dluhy vyrovnat, dokud jsou nízké, jinak se člověk dostane do neřešitelné situace a z dluhů se nevyhrabe snad do smrti,“ říká Magda Kolková.

Od září je v Ostravě realizován projekt Prevence předlužení a jak z předlužení „Finanční gramotnost“, který má právě nezaměstnaným lidem pomoci předcházet zadlužování. Je realizován společností COFET, a. s., v rámci rozsáhlejšího projektu ministerstva práce a sociálních věcí „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Mostecku a Ostravsku“. Jeho první součástí byla „Dost dobrá šance“, projekt, který pomocí rekvalifikací a poradenství pomáhal řešit návrat na trh práce právě dlouhodobě nezaměstnaným lidem.

Úřad práce velmi intenzivně nabízí svým klientům účast v projektu Finanční gramotnost. Jsme přesvědčeni, že důležitá je především prevence – dosáhnout toho, aby další, zejména mladí lidé, se už předlužení zcela vyhnuli a napříště to už nebyl důvod pro vyhýbání se legálnímu zaměstnání. (SB)

 Hospic sv. Lukáše přijal téměř dvě stovky pacientů

„Umírání a smrt je přirozenou součástí života a charitní Hospic sv. Lukáše vytváří důstojné podmínky pro závěr života pacientů převážně s onkologickou diagnózou, u kterých již byla ukončena léčba“, hodnotí smysl hospicové péče ředitel Charity Ostrava Martin Pražák. Hospicové zařízení s kapacitou 30 lůžek slaví v těchto dnech rok od svého otevření. Za tuto dobu využilo jeho služeb 188 pacientů, z toho 6 bylo propuštěno, 3 znovuhospitalizováni a pro 170 pacientů byla péče hospice péčí poslední. Hospicy existují v mnoha zemích, u nás zatím patří mezi ojedinělé, ale právě Ostrava se zařadila mezi první města s hospicovou péčí. Služby představují kvalitní péči pro lidi nevyléčitelně nemocné, většinou s onkologickou diagnózou. Součástí je i podpora blízkých osob pacienta a také jejich neomezený přístup a pobyt v zařízení. Těchto služeb využívá asi polovina rodin, z čehož další polovina využívá i přistýlek v pokojích pacientů. Přesto kapacitně pro tak velké město, jakým je Ostrava, nestačí. Hospitalizovaní lidé tu stráví někdy týdny a měsíce, někteří jen dny. Péče o lidi v posledních dnech či týdnech života je v hospici na vysoké odborné, medicínské úrovni, ale také lidské. V hospicích slouží často řádové sestry, které jsou zvyklé poskytnout pacientům laskavé slovo a zacházení, čehož se pacientům někdy nedostává ani ve vlastních rodinách. Možnosti dožití v rodinném prostředí se stále snižují. Pacientům, kteří mají zájem, však hospic nabízí i zajímavý program – koncerty, promítání filmů.

Pracovat v hospici nemůže každý. Personál je obvykle přijímán na zkušební dva dny, aby měl možnost se rozhodnout, zda zůstanou nebo psychicky péči o zdejší pacienty nezvládají a tuto práci pak dělat nemohou.
Hospic sv. Lukáše vznikl díky významné dotační podpoře statutárního města Ostravy, Ministerstva zdravotnictví ČR, Moravskoslezského kraje a příspěvků mnoha nadací, firem i drobných dárců. Jeho výstavba v Ostravě-Výškovicích stála 123 milionů korun, z toho 62 milionů korun dalo město, 35 milionů ministerstvo zdravotnictví, deset milionů kraj, devět milionů německá nadace a zhruba tři a půl milionu se vybralo pomocí různých sbírek. Všechno ještě není splaceno.

Klienti hradí služby 150-350 korun denně podle výše důchodu, ani platby pojišťoven však nestačí uhradit celé náklady a tak se Charita snaží získávat granty. V Ostravě existuje i sedmnáct mobilních hospiců, jejichž pracovníci se starají o nemocné v domácím ošetřování a jejich služby jsou hrazeny z grantů. Mobilní hospicy zapůjčují některé zdravotnické pomůcky včetně polohovacích postelí. (k)

Foto: Veřejnost mohla přispět na péči v hospici při charitativním koncertu 19. září v ostravské katedrále Božského Spasitele pod názvem „Sešli se, aby pomohli“. Vystoupila kapela Traband a mezinárodně úspěšný novojičínský dětský sbor Ondrášek. Gregoriánské písně v jejich podání byly v atmosféře chrámu opravdovou hudební lahůdkou. Do Ostravy přijel na kytaru zahrát a zazpívat na tento benefiční koncert také herec Jiří Schmitzer.

Vyhodnocení ankety o výsadbě stromů

Tak by se dalo nazvat poselství, které občané vyjádřili v anketních lístcích zasílaných na ostravský magistrát. Anketu jsme zveřejnili v prázdninové Ostravské radnici a výsledky jsou příjemně překvapivé. Nejvíc návrhů na lokality pro novou zeleň, stromy, přišlo z městského obvodu Ostrava-Jih – celkem třináct. Moravská Ostrava navrhla deset míst, Poruba čtyři a po jednom návrhu jsme dostali z městských částí Svinov, Martinov, Radvanice, Vítkovice a Muglinov. Je pozoruhodné, že někteří občané navrhli nové lokality pro stromy a přesto vyjádřili své „ano“ na otázku, zda se jim líbí zeleň v okolí bydliště.

Kam tedy nové stromy chtějí? Patří k nim mimo jiné ulice 30. dubna, Hornopolní, Mlýnská, Masarykovo náměstí, Balcarova, Kubánská, Hranečník a další. Někteří jednotlivci navrhli hned tři nebo čtyři lokality. Zajímavé je, že se mezi návrhy objevily také některé dvory a dokonce Pustkovecké údolí. Výsadba stromů už započala. Před úřadem městského obvodu Radvanice-Bartovice zasadili v září strom představitelé obvodu a společnosti Arcelor Mittal. Na další postup jsme se zeptali náměstka primátora pro životní prostředí Dalibora Madeje: „Navržené lokality musíme posoudit například i z hlediska případných sítí, zjistit na nich majetkové poměry a možnosti výsadby. Vyhodnocení by mělo být hotové ještě letos tak, abychom na jaře, kdy je to nejvhodnější, mohli stromy sázet. O rozhodnutích budeme občany informovat.“ (k)

Novinky v ostravských nemocnicích

Foto: Jana Boušková a Václav Vydra se při své návštěvě vítkovické nemocnice také dali na malování panenek

RÁDI ZVEŘEJŇUJEME. 

Patnáct let jsem pacientkou neurologického oddělení ostravské městské nemocnice na Fifejdách, které vede primář Jan Rajner. Jeho pomoc i péči doktorky Andrey Šilhanové a asistentky mohu za celou dobu hodnotit jako nadprůměrnou. Mé poděkování patří také kolektivu zdravotních sester. Pro celé oddělení neurologie této nemocnice mám jen a jen slova chvály a díků. Přeji pracovníkům celého kolektivu hodně pracovních úspěchů a pohodu v rodinném životě.
Ludmila Hubincová, Bohumín

DARY Z KAPKY NADĚJE.

Fakultní nemocnici v Ostravě a posléze Městskou nemocnici Ostrava navštívila v září Vendula Svobodová, prezidentka nadačního fondu Kapka naděje, a ředitelka fondu Elen Švarcová. Ve fakultní nemocnici předaly myčku, chladničku a pračku se sušičkou. Dětskému oddělení městské nemocnice věnoval fond monoklimatickou a kombinovanou chladničku a mikrovlnou troubu.

DOPRAVNÍ ÚRAZY.

V polovině září hostila Ostrava členy národního kongresu Dopravní úrazy. Na silnicích umírá stále více lidí, hodnotil předseda kongresu a primář traumatologie FNO doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. V důsledku dopravních nehod zahyne na českých silnicích ročně 40 dětí a více než 4000 utrpí vážná zranění. Traumatologové si vyměnili zkušenosti i z hromadných neštěstí, kterých přibývá.

PŘIBUDE BABYBOX.

V Ostravě se má 7. listopadu slavnostně otevřít další babybox. Bude umístěn mimo areál Městské nemocnice Ostrava za původním hlavním vchodem do příjmové ambulance dětského oddělení na Janovského ulici. Babyboxy mají zabudovány i pager, který po otevření boxu předává zprávu do několika mobilů najednou. O existenci boxů se hodně diskutuje, jen v Praze-Hloubětíně však už zachránil čtrnáct vložených dětí.

NOVÉ OČKOVACÍ CENTRUM.

Bylo otevřeno v poliklinice na ulici Dr. Martínka v Ostravě-Hrabůvce. První už existuje v Hornické poliklinice. Tato centra zabezpečují očkování proti klíšťové encefalitidě, žloutence typu A, B, chřipce a dalším nemocem. Současně fungují jako centra cestovní medicíny a poskytují odborné konzultace. Žadatelé mohou konzultovat výběr vhodného očkování na bezplatné lince 800 123 321.

Strana 6

Národní dopravní informační centrum je u nás

Ředitelství silnic a dálnic ČR uvedlo ve čtvrtek 11. září v Ostravě oficiálně do provozu Národní dopravní informační a řídicí centrum (NDIC). Úkolem špičkově vybaveného pracoviště je sběr, zpracování, sdílení a publikování dopravních informací z celé sítě pozemních komunikací v České republice. V dispečinku NDIC, v jednom z pater budovy střediska správy a údržby dálnic na Slovenské ulici v Ostravě-Přívoze, se sbíhají podněty od policie, hasičů, zdravotníků, správců komunikací a dalších institucí. Zde se zpracovávají a ověřují údaje o nehodách, uzavírkách, kolonách, požárech vozidel, porouchaných semaforech, sjízdnosti dálnic a komunikací, stavu počasí.

Provoz centra slavnostně otevřel předseda vlády Mirek Topolánek. Vyzdvihl význam dopravních informací pro bezpečnost účastníků silničního provozu i výběr Ostravy, s perfektně fungujícím integrovaným záchranným systémem, jako sídla pracoviště. „Vše, co vede ke snížení počtu nehod na našich silnicích a tím i zbytečně zmařených lidských životů, má naši plnou podporu,“ ujistil premiér. Zprávy z NDIC jsou publikovány na proměnných informačních tabulích na dálnicích a rychlostních komunikacích, na stránkách www.dopravniinfo.cz, vysílány rozhlasovými a televizními stanicemi, službou RDS-TMC pro navigační přístroje, distribuovány telekomunikačními operátory. Na ostravském dopravním centru je sedm dispečerských postů, na kterých se v nepřetržitém provozu střídá patnáct operátorů. Jejich počet poroste s očekávaným zvyšováním kapacity pracoviště.

Při zahájení provozu Národního dopravního informačního a řídicího centra nemohli chybět představitelé města Ostravy, náměstci primátora Vojtěch Mynář a Lukáš Ženatý. „Zájmem každého velkého města je mít na svém území instituci s celostátním dosahem. Navíc vybavenou nejmodernějšími technologiemi, s perspektivou dalšího rozvoje. Jsme rádi, že právě z Ostravy se bude řídit dopravní situace na celém území našeho státu,“ zdůraznil Lukáš Ženatý. (vi)

Foto: Premiér Mirek Topolánek s náměstkem primátora Lukášem Ženatým (druhý zleva) při prohlídce dispečinku klimkovického dálničního tunelu.

Osmý ročník Dnů NATO.

Během hlavního programu na Letišti Leoše Janáčka Ostrava byla k vidění nejmodernější vojenská technika armád devíti zemí. Městskou policii Ostrava reprezentovaly tři desítky strážníků. Jízdní oddíl demonstroval ukázku parkurového skákání. Oddíl kynologie předvedl spektrum činností, které lze provádět při výkonu služby se služebními psy. Jeho členové brilantně zvládli zákrok proti dvaceti osobám dopouštějícím se výtržností, poškozování majetku i útoku na policejní hlídku. Strážník se psem-záchranářem absolvoval ukázku slanění z plošiny z výšky dvaceti metrů a následné vyhledávání zavalených a zraněných osob. (liv)

Prázdniny a dětská kriminalita

Děti a mládež se musejí o prázdninách nějak zabavit. Mládež bývá dlouho vzhůru, a tak se stává, že svým hlasitým projevem ruší noční klid. Uzavřené dvory, hustě zastavěná sídliště, betonová hřiště uprostřed sídlištní zástavby – tam všude je hluk ještě silnější. Rušení nočního klidu mládeží řešili strážníci v průběhu prázdnin celkem 14krát. Bohužel strážníci řeší také závažnější přestupky. Mladý organismus, který není navyklý na alkohol, může zkolabovat a může to mít fatální následky.

Strážnici byli například vysláni ověřit, co dělá opilá mládež na jednom z místních hřišť. Vyváděl tam silně podnapilý, asi patnáctiletý mladík. Přivolaný lékař rozhodl o jeho převozu do nemocnice. Dalšího mladíka ležícího na zemi, pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, museli strážníci ošetřit, aby se nezadusil zvratky. Zavolali rychlou záchranku, která ho odvezla na dětské oddělení. Jiní tři nezletilí chlapci „zdobili“ altánek v sadu J. Jabůrkové sprejovými barvami. Jednoho z nich strážníci chytili, hrozí jim obvinění z trestného činu poškozování cizí věci. Mladiství však ničili fasády i křídami, kradli železo do sběren, z novostavby v Radvanicích dokonce odvezli celá železná vrata. Celkem řešili strážníci o prázdninách 60 přestupků. Většina těchto prohřešků byla oznámena příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí a mládeže. (mp)

Kde se cítíte bezpečně?

»bezpečnější Ostrava

Projekt Bezpečnější Ostrava, na kterém se podílí vedle statutárního města Ostrava také Městská policie Ostrava, Policie ČR, Dopravní podnik a další instituce, hledá i letos bezpečný hypermarket. Problematikou krádeží věcí tzv. „u sebe“ se v Ostravě zabývá speciální tým „Kapsa“. Všichni ostravští policisté každodenně bojují s kapsáři a prověřují desítky případů krádeží, které mají na svědomí. Pachatelům nahrává nepozornost lidí, hustý dav, otevřené kabelky apod. Statistika jasně ukazuje, že zhruba jedna třetina všech kapesních krádeží je páchána právě v nákupních centrech a obchodních galeriích – a také na přilehlých parkovištích jsou auta a věci v nich odložené terčem nenechavců. Samotné obchody se snaží různým způsobem předejít této kriminalitě či na ni alespoň své zákazníky upozornit. Kterému hypermarketu se to daří nejlépe, se snaží zjistit naše anketa. Pokud se ankety zúčastníte a uvedete i svou adresu, budete zařazeni do slosování o dárky a prezentační materiály města Ostravy. (mp)

 Anketní lístek

 

• Název obchodu, městský obvod:
•  Váš e-mail, adresa (v případě, ze chcete být zařazeni do slosování):

 Své odpovědi zasílejte do 20. listopadu na adresu: Magistrát města Ostravy, redakce Ostravské radnice,
Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava.

Vyhodnocení zveřejníme v prosinci 2008.

Strana 7

 Město se snaží oživit centrum, regenerovat památky, přispět školství i zdravotnictví

Rozvoji Ostravy pomáhají evropské fondy

O evropských penězích, strukturálních fondech a evropských dotacích čteme a slýcháme často. Tyto fondy byly vytvořeny, aby, psáno evropským slovníkem, sloužily k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Zjednodušeně řečeno, mají pomáhat snižovat hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony a členskými státy Evropské unie.

K možným příjemcům evropských dotací patří kraje a města, která se jich snaží využít na opravy a budování cyklostezek, komplexní opatření na ochranu chodců jako přechody, chodníky, semafory, zpomalovací pruhy, retardéry, rekonstrukce a zvelebení turistických atraktivit, kterými jsou historické a technické památky, kulturní stánky s vlivem na rozvoj cestovního ruchu. Patří sem také budování kanalizací, opatření na snížení spotřeby energií, snížení exhalátů, regenerace parků, protipovodňová opatření, rekonstrukce a vybavení školských a zdravotnických zařízení, sportovišť a dětských hřišť nebo odborné a jazykové vzdělávání zaměstnanců a mnohé další potřebné investice. I přes administrativní náročnost je o evropské dotace značný zájem. A není divu. Za určitých okolností totiž může být úspěšnému žadateli proplaceno až devadesát procent nákladů.

Dosud realizované projekty

Ostrava není v získávání evropských dotací žádným nováčkem. V letech 2002 až 2006 byla úspěšná se třiceti třemi projekty, na které Evropská unie přispěla částkou 908 milionů korun. Pokud bychom toto období hodnotili podle výše získaných prostředků, na prvém místě by se umístila stavba městského kanalizačního kolektoru. Na projekt přispěla Evropská unie z Fondu soudržnosti částkou cca 556 milionů korun. Stavba byla zkolaudována a uvedena do provozu v roce 2006. V budoucnosti na stavbu kolektoru naváže další dobudování kanalizační sítě i v okrajových částech Ostravy. Peníze z evropských fondů byly také využity např. při vybudování informačního systému eSMO, který zjednodušuje komunikaci občanů s úřadem. Systém pomáhá při vyřizování úředních záležitostí.

Stavebních, vzdělávacích a propagačních akcí, které byly realizovány s pomocí evropských fondů, bylo pochopitelně více. V tabulce přinášíme alespoň pár vybraných.

Ostrava – magnet regionu

Statutární město Ostrava uspělo v soutěži mezi pěti moravskoslezskými městy a může tak do roku 2013 využít při svých projektech prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (ROP) až 63,5 milionů eur. Ostrava tak získala 84,71 % z částky, kterou požadovala, a stala se tak, pokud jde o objem získaných prostředků, jednoznačně nejúspěšnějším krajským městem. Hodnocení integrovaných plánů rozvoje měst probíhalo v měsících srpnu a září.

Nezbytnou podmínkou bylo vypracování Integrovaného plánu rozvoje města, který pod názvem Ostrava – magnet regionu, schválili ostravští zastupitelé v červnu letošního roku.

Ze získaných prostředků bude realizována výstavba infrastruktury na Nové Karolině, výstavba nové ulice Porážkové, revitalizace řeky Ostravice, která počítá i s budováním cyklostezek kolem řeky. Podpořeny budou ostravská zoo, Slezskoostravský hrad, rekonstrukce dvojhalí na Nové Karolině.

„Je to samozřejmě ohromný úspěch, za který patří dík zejména lidem, kteří nad tímto projektem strávili spoustu času, tj. odboru ekonomického rozvoje. Tvoří jej mladí a velmi schopní lidé, např. vedoucí odboru Václav Palička nebo vedoucí projektu IPRM Karel Malík. Své práci rozumí velmi dobře.“ řekl k výsledkům náměstek primátora Zdeněk Trejbal, pod jehož vedením zmíněný odbor pracuje.

Konečná smlouva, která otevře Ostravě cestu k evropským penězům by měla být podepsána v prosinci.

Oživení městského centra

Vzájemně propojené projekty, které jsou ve velké míře situovány kolem řeky Ostravice, mají přispět také k opětovnému oživení městského centra. Za liduprázdné centrum ve večerních a nočních hodinách mohou i léta minulá, kdy se do rozvoje centra příliš neinvestovalo, z části je na vině i skutečnost, že se tu, na rozdíl od jiných měst, nenachází žádná významná instituce, popř. dopravní uzel, které by přirozeně táhly obyvatelstvo do centra i ve večerních hodinách a o víkendech. Záměr oživit pomocí připravených projektů i střed Ostravy potvrdil také primátor města Petr Kajnar. „Chceme investovat především do centra města, do kterého desítky let za komunistů nešly žádné peníze. Myslím, že když se podaří projekty dokončit, tak se lidé na náměstí vrátí,“ řekl Kajnar.

Ambice města

Kromě IPRM pokračuje příprava i dalších projektů. Jedná se zejména o již zmiňovanou dostavbu celoplošné kanalizace ve městě, vybudování přestupního terminálu Ostrava-Svinov, který mimo jiné počítá s přestavbou propojení nádraží a Svinovskými mosty. Významné jsou plánované aktivity v oblasti komunikace s veřejností prostřednictvím elektronické úřední desky, zvýšení kvality sociálních služeb, aktualizace územního plánu v kontextu udržitelného rozvoje území města a přidružených obcí, účast a partnerství v rámci mezinárodní spolupráce na propojení financování konkrétního projektu městem a dalším subjektem, například obchodní společností, na základě společného zájmu.

Odbor ekonomického rozvoje magistrátu města, oddělení externího financování, zajišťuje odborné poradenství v oblasti strukturálních fondů EU, finančních mechanismů EHP/Norska a dalších možných zahraničních i národních dotačních zdrojů ve vztahu k nositelům - odborům magistrátu, městským obvodům a organizacím založených nebo zřízených městem Ostrava, podílí se metodicky na přípravě a realizaci projektů spolufinancovaných z externích zdrojů. V této souvislosti je informačním a metodickým centrem pro nositele projektů, současně aktivně vyhledává projektové záměry společně s nositeli v kontextu s možnostmi poskytovanými zejména fondy EU. Na odboru ekonomického rozvoje se tak shromažďují projekty města, které žádají o podporu z fondů EU. Pokud se podaří v současnosti připravované projekty zrealizovat, půjde o investice ve výši necelých 9 mld. Kč do rozvoje města, z uvedené částky je možné získat z fondů EU až 7,8 mld. Kč.

Zapojují se i obvody

Nositelem projektů není ovšem pouze samotné město Ostrava. S jeho podporou žádají o spolufinancování svých akcí také společnosti zřízené a založené městem (Zoo Ostrava, Dopravní podnik Ostrava, Centrum sociálních služeb, Renarkon, Ostravské muzeum, Ostravské výstavy aj.) a také jednotlivé městské obvody. Projekty městských obvodů se v převážné míře orientují na opravy dětských hřišť a vybavení škol, energetické úspory budov, obnovu parků, protipovodňová opatření a na zvýšení bezpečnosti chodců, v současnosti v úhrnné hodnotě 1 mld. Kč.

Jen pro shrnutí je zapotřebí uvést, že Ostrava vyvíjí maximální úsilí směřující k využití fondů Evropské unie a jiných finančních mechanismů pro další rozvoj města, o čemž svědčí připravované projekty za cca 9 mld. Kč. Tato částka rozhodně není konečná. (mb, jh, o)

Foto: Takto úhledně vypadá vnitřek nového kolektoru pod Ostravou, kudy vedou energetické a jiné sítě

Přehled vybraných projektů realizovaných v letech 2002 - 2007

Multifunkční budova VT parku 2002–2003 53,2 mil. Kč
Průmyslová zóna Mošnov, II. fáze 2002–2003 66,5 mil. Kč
IS pro komunikaci občana s úřadem (eSMO) 2004–2007 47,7 mil. Kč
Projekt zóny lehkého průmyslu – Nad Porubkou 2005–2006 25,7 mil. Kč
Komunitní plánování sociálních služeb 2006–2007 2,9 mil. Kč
Propagace turistického cíle Zoo Ostrava 2006–2007 1,3 mil. Kč
Projekt celoživotního vzdělávání 2006–2007 25 mil. Kč
Uvedené částky jsou zaokrouhleny, představují výši poskytnuté dotace z EU

Strana 8 -9

 Město má nové logo se třemi vykřičníky, které vyjadřuje jeho charakter i polohu

Energie, sebevědomí, humor – to je Ostrava i nové logo

Od heraldického znaku k logu

Města používala heraldické znaky již od svých počátků v dávném středověku. Tehdejší jednoduchá vyobrazení měla za úkol zejména odlišit danou lokalitu od ostatních a také potvrdit výjimečné postavení mezi ostatními, neboť heraldický znak byl často udělován panovníkem jako určitá pocta a privilegium. Pečetidla s městským znakem stvrzovala významné listiny, znaky zdobily městské vlajky i vojenské prapory. V dobách, kdy většina lidí neuměla ani číst ani psát, byl jednoduchý a srozumitelný heraldický znak i vizuálním podnětem, který pomáhal v obyvatelích budovat pocit sounáležitosti s určitou skupinou a městem. Jak se odvíjel čas, městské znaky byly různě měněny a doplňovány o nové symboly. Změnu v používání znaků přineslo devatenácté a dvacáté století. Své značky začali používat i jednotlivci a soukromé firmy.

Města si své tradiční znaky zachovala a využívala je zejména při slavnostních příležitostech. Přesto i česká, moravská a slezská města začínají vedle svých tradičních heraldických znaků využívat loga. Průkopníkem mezi nimi byl Zlín, následovaly například Praha, Brno, Olomouc, Karlovy Vary nebo Kroměříž. Logo města má splňovat tytéž požadavky jako loga soukromých firem, má zaujmout a má být snadno zapamatovatelné.

Proč Ostrava potřebuje logo

Město Ostrava dosud využívá jediného znaku a tím je heraldický stříbrný kůň. Je to znak tradiční a oblíbený. Proč se tedy přistoupilo k hledání nového loga, které by doplňovalo heraldický znak? Při řadě zejména méně oficiálních příležitostí a často i komerčních prezentacích se ukázalo, že tradiční znak města ve spleti nejrůznějších moderních log a znaků zaniká a umístění heraldického znaku mezi značkami firem nepůsobilo důstojně. „Již v minulém období jsme se pokoušeli pro město vybrat nějaké logo, protože je výhodné, máme-li vedle oficiálního heraldického znaku i značku, která reprezentuje město i při méně oficiálních příležitostech,“ zdůvodnil potřebu loga primátor Petr Kajnar. Navíc použití starého městského znaku podléhá schvalování radou města, podle zákona o obcích, a bývá zdlouhavé. Logo lze bez schvalování použít rychle.

Dlouhé hledání

Již minulé vedení města vypsalo soutěž na nové logo město Ostravy. V roce 2005 byla vyhlášena dvoukolová soutěž, které se mohly zúčastnit firmy i jednotlivci. Zapojilo se do ní 72 uchazečů, z nichž každý měl možnost poslat maximálně tři návrhy. Celkem dorazilo přes 150 nápadů. Do druhého kola postoupila desítka nejzajímavějších od čtyř agentur. Nakonec ovšem žádný z návrhů nebyl natolik přesvědčivý, aby získal podporu a rada města nevybrala žádné z navrhovaných log.

V minulém volebním období začalo město využívat slogan City in motion – Město v pohybu. „Ukázalo se ovšem, že toto spojení má již zaregistrováno Ústí nad Orlicí a při mezinárodních veletrzích obdobný slogan používá každé druhé město,“ přiblížil okolnosti využívání motta primátor Petr Kajnar.

Speciální logo využívalo město před referendem ke vstupu do Evropské unie. Heslo „Ostrava říká ANO“ bylo hojně využíváno na tiskovinách i propagačních materiálech, tužkách, čokoládách apod.

Po neúspěšné soutěži oslovilo město konkrétní společnost, pražské Studio Najbrt, které je autorem logotypu mnoha jiných měst a má i jiné grafické zkušenosti.

OSTRAVA!!!

Logo města je netradiční, trochu provokativní, proto zaujme a lehce uvízne v paměti. Tři vykřičníky, které jsou za názvem Ostrava, mají vyjádřit vlastnosti tolik typické pro tento region – sebevědomí, energii a současně i nezaměnitelný smysl pro humor. Samotná modrá barva pak vychází z heraldické tradice města. Jednoduchost symbolu umožňuje jeho samostatné využití. Před symbol tří vykřičníků bude možné doplňovat různá jiná slova. „Každý si může za tento abstraktní logotyp dosadit své vlastní pocity, nálady a zkušenosti,“ doplňuje Aleš Najbrt, který je společně s Borisem Melušem autorem loga.

Schválení loga radou města a posléze i zastupitelstvem předcházela zhruba roční práce. Cena, díla je 1,8 mil. korun (bez DPH). Zdaleka nezahrnuje jen návrh loga samotného, ale i nezbytná licenční práva pro jeho neomezené používání, vytvoření jednotného vizuálního stylu, tedy grafického manuálu, který stanoví pravidla a bude vodítkem pro používání loga na propagačních tiskovinách, vizitkách, dopisních obálkách, publikacích atd. Najbrt připraví rovněž aplikaci nového loga pro zhruba čtyřicet společností, jejichž je město vlastníkem, a také pro dvacet tři městských obvodů. Heraldické znaky zůstávají jako hlavní symboly města i obvodů, nové logo je bude pouze doplňovat jako alternativa. (mb)

Rozhovor s Alešem Najbrtem

• Co pro Studio Najbrt znamená spolupráce s Ostravou?

V prvé řadě to pro nás byla velká výzva a prestižní záležitost. Samotná práce nebyla jednoduchá, protože město si stanovilo podmínky, které byly velmi tvrdé. Mimo jiné jsme museli přijít s minimálně pěti návrhy. Předložili jsme jich nakonec šest a jsem rád, že si radní vybrali právě ten s vykřičníky.

• Byli jste někdy před tím, než jste logo navrhli, v Ostravě? Znáte její minulost a současnost? Jaký je váš vztah k ní?

Ještě před tím, než jsme vůbec začali logo navrhovat, setkali jsme se s lidmi z magistrátu a nejenom s nimi. V regionu jsme strávili opravdu spoustu času, mluvili s lidmi a získávali informace o městě a jeho obyvatelích. Nebyl to pochopitelně náš první kontakt s Ostravou. V roce 2004 jsme navrhovali logotyp a plakát pro Colours of Ostrava, který je v určitých obměnách používán i dnes. Velmi rád také spolupracuji s Jarkem Nohavicou, pro kterého navrhujeme obaly CD a plakáty. Naše spolupráce začala u jeho desky Divné století a trvá prakticky dodnes.

• Ostrava se třemi vykřičníky je celkem netradiční a nutno říct, že do značné míry i provokující nápad. Jak se zrodil a proč jste nakonec doporučili právě vykřičníky?

Logo má třemi vykřičníky za názvem Ostrava vyjadřovat energii, sebevědomí a jakýsi humor, který je typický pro obyvatele Ostravy. Proto ne jeden vykřičník, ale hned tři. Využití modré barvy vychází z heraldické tradice města. Každý si může za tento abstraktní logotyp také dosadit své vlastní pocity, nálady a zkušenosti. Vyjadřuje také vzdálenost Ostravy od Prahy nebo Brna. Ostrava, chce-li být vidět, musí na sebe upozornit.

• Jaké možnosti nové logo nabízí?

Jeho využití je široké. Od oficiálních materiálů města Ostravy – hlavičkových papírů, vizitek, přes vlajky, až po nápisy na budovách. Pro nás je důležité, aby logo sloužilo také obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Chceme vytvořit návrhy orientačního systému ve městě, informačního systému městské hromadné dopravy a dalších nosičů tohoto vizuálního stylu. Vykřičníky bude možné v budoucnu používat i samostatně jako symbol a zároveň před ně dosazovat I různá jiná slova nebo sdělení.

• Logo vyvolalo živou diskuzi odborníků i laiků. Očekával jste takový ohlas?

Zajímavá byla určitě už samotná diskuse během zastupitelstva. Musím přiznat, že mě překvapil celkem pozitivní ohlas mezi zastupiteli. Reakce veřejnosti jsou zavislé na vizuálních zkušenostech a ty máme každý trochu jiné. Nejhorší je, když logo nezaujme a nevyprovokuje žádnou reakci. Ať kladnou nebo zápornou. U nového loga Ostravy mám pocit, že je to mezi příznivci a odpůrci zatím tak půl na půl, a to je u zcela nového logotypu pozitivní

Studio Najbrt

Patří k nejznámějších a nejuznávanějším českým designérským studiím. V čele společnosti stojí Aleš Najbrt (na snímku). Z dílny studia vyšla řada log českých firem i organizací (PPF, ČD Cargo, Agropol, český Junák). Pravidelně spolupracuje s Karlovarským filmovým festivalem, jeho designéři vytvořili například logo hlavního města Prahy. V regionu spolupracovali s festivalem Colours of Ostrava a také s Jarkem Nohavicou, pro kterého již řadu let připravují návrhy plakátů a obalů na CD.

Heraldický znak města

Oficiální znak města je dostatečně známý: v modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň ve skoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem.

Figura koně byla převzata pravděpodobně z rodového znaku prvního fojta a zřejmě lokátora Moravské Ostravy. Růže v erbu byla doplněna později, za olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497-1560). Každý ostravský městský obvod má svůj znak, což vychází i ze skutečnosti, že až do první poloviny dvacátého století byla řada dnešních městských částí samostatnými obcemi.

Strana 10

»co, kdy, kde ve městě

Sport pro mladé i starší

Takové je téma besedy, kterou centrum kultury a vzdělávání městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz pořádá 21. října v 18 hodin v klubu Atlantik. Občané si tu mohou ověřit, jaké příležitosti jim město ve sportu nabízí. Pozváni jsou i ostravští sportovci zvučných jmen, kteří jsou ve světovém měřítku už legendami.
 

Nenechte si ujít

Klub Atlantik mimo jiné nabízí 15. října v rámci festivalu outdoorových filmů dataprojekci s hudbou o lezení v Yosemitech, o den později kanadský film o divokých ruských řekách. Také 19. října je na programu šest krátkých filmů tohoto festivalu, mezi jinými též o sněžných levhartech, dračích lodích a výstupech na vrcholy Afriky. Indický festival zve do Atlantiku na 23. října.

Jděte na hrad, užasnete

O výstavě fotografií z Afriky, kterou na slezskoostravském hradě připravila česká pobočka renomovaného časopisu National Geographic, jsme už psali. Návštěvníci jsou však doslova zaskočeni nevídanými záběry, někdy až šokujícími, proto připomínáme, že výstava trvá do konce listopadu.

Stavte se na ‚Sokolské‘

Malíř Jan Pištěk patří ke generaci umělců, která se v 80. letech vyznačovala uvolněnou expresivitou. Letos se představil v pražském Mánesu, výběr z jeho tvorby lze shlédnout ve výstavní síni na Sokolské až do 7. listopadu.

Každý den něco

V klubu Parník, jednom z nejoblíbenějších pro návštěvníky i interprety, nabízejí zajímavé vystoupení téměř každý den. Připomeňme vystoupení Dana Bárty 16. října či jazz populárního Laca Decziho 29. října. Ostatní lahůdky na adrese www.klubparnik.cz.

Přijďte se podívat

Janáčkova konzervatoř a gymnázium v Ostravě je jedinou školou ve střední Evropě, která rozvíjí talenty mladých ve čtyřech oborech – dramatu, tanci, hudbě a zpěvu. Na 15. října připravila od 9 do 16 hodin Den otevřených dveří.

Ještě to stihnete

Až 28. října končí Svatováclavský hudební festival, který vznikl z popudu osobností ostravského hudebního a uměleckého světa. Jako vždy vystupuje Janáčkova filharmonie Ostrava, hostují však i orchestry a sólisté ze zahraničí. V kostelech a chrámech města i okolních obcí zaznívají díla Janáčka, Brittena, Suka, Nováka, Martinů, Beethovena, Mozarta, Bacha a dalších hudebních velikánů. Každý si určitě vybere – www.shf.cz.

Lidé zrození z uhlí

Do programu VII. ročníku festivalu filmů a televizních pořadů Techné Ostrava 2008 (podrobnosti o akci na straně 11) stylově zapadá výstava polského fotografa Arka Goly Lidé zrození z uhlí (Ludzie z węgla), která začne ve středu 22. října od 17 hodin vernisáží v Ostravském muzeu. Od 18.30 hodin na ni na Masarykově náměstí naváže multimediální projekce skupiny Pinole Art z polské Wroclavi.

Potřebujeme městská jatka?

Téma „Potřebuje Ostrava městská jatka?“ otevře ve čtvrtek 30. října od 18 hodin cyklus vzdělávacích debat pro veřejnost. V klubu Fiducia budou odborníci a zástupci samosprávy, pod záštitou primátora Petra Kajnara, debatovat o letité kauze památkově chráněné budovy.

Na Havaj přes diashow

Chtěli byste na Havajské ostrovy a zrovna teď na to nemáte? Nevadí, v neděli 12. října v 15 a 19 hodin se v Domě kultury Akord představí Leoš Šimánek s diashow o Havajských ostrovech, představí rovněž nově vydanou knihu o tomto tématu. Můžete se zasnít i získat dárek pro své nejbližší. Vstupenky jsou v prodeji Akordu a v Ostravském informačních servisu.

Loutkářská budoucnost

Divadlo loutek Ostrava plánuje přístavbu pro zhruba 50 diváků, která by měla sloužit práci s handicapovanými dětmi, představení komornějšího rázu i jiným aktivitám. Peníze se mohou čerpat z evropských fondů. Divadlo také plánuje nový, originální orloj, kde by figurovaly loutky známých pohádkových postav.

Helena tentokrát komornější

Nehasnoucí pěvecká hvězda Helena Vondráčková stále září na koncertních pódiích. Jistě nás o tom přesvědčí v pátek 14. listopadu od 19 hodin v Domě kultury města Ostravy. V programu Recitál 2008 se obejde bez hostů, jen se sborem a doprovodnou skupinou. Kromě oblíbených hitů zpěvačka představí i písně ze zbrusu nového alba Blázen, kdo se lásky zříká. Vstupenky jsou k mání u pokladny domu kultury a v obvyklých předprodejích OIS.

Megakoncert Rádia Čas

Tradiční Megakoncert Rádia Čas bude v sobotu 15. listopadu od 17 hodin hostit vítkovická ČEZ Aréna. Za opravdu lidové vstupné 90 korun můžete na jednom pódiu vidět Ivetu Bartošovou, Marii Rottrovou, Jarmilu Šulákovou se skupinou Fleret, Petra Koláře, Petera Nagyho, Těžkej Pokondr a kapelu Chinaski. Jako překvapení pořadatelé chystají vystoupení speciálního velmi oblíbeného hosta.

Bořek Šípek v Chagallu

Světově proslulý architekt a designér Bořek Šípek bude vystavovat ve Výtvarném centru Chagall na Repinově ulici. Přehlídka jeho prací začne vernisáží ve čtvrtek 6. listopadu v 17 hodin. Výstava potrvá do 3. prosince.

Divokej Bill a Tři sestry

V rámci Turné pro radost zavítají do Ostravy kapely Divokej Bill a Tři sestry. Jejich koncert se koná v sobotu 8. listopadu od 20 hodin v hale zimního stadionu Sareza v Porubě. Vstupenky jsou v prodeji v pobočkách Ostravského informačního servisu.

Nedvědi v Akordu

Legendární bratrská dvojice folkových písničkářů Jan a František Nedvědové potěší své četné příznivce ve čtvrtek 13. listopadu od 19 hodin na jediném koncertu v Domě kultury Akord v Zábřehu. Vstupenky seženete v Ostravském informačním servisu.

 Nepotřebujete letenky ani večerní róbu, stačí vstupenka

Metropolitní opera v Ostravě?

Ano, je to tak. Světoznámá newyorská „MET“, jak ji operní svět nazývá, potěší i ostravské operní „fajnšmekry“. Ostrava se totiž stala dalším místem, které bude přenášet špičková představení oper z MET živě. Ve světě už existuje kolem šesti set institucí, především kina technicky dobře vybavená, které nabízejí tento nevšední zážitek. Projekt s názvem „Metropolitan Opera: Live in HD“ představuje vždy sérii oper, jednou či dvakrát měsíčně, a v mnoha zemích běží už od roku 2006, hned v začátku se setkal s obrovským úspěchem, vyprodáno bylo všude.

První živý přenos do Ostravy se uskuteční 11. října a naplní sál kina Art v Domě kultury města Ostravy. Další přenosy však mohou diváci vidět už v divadelním sále téhož kulturního domu, byl pro tyto účely doplněn kvalitní technikou. Live in HD (High Definition) je akronym pro vysoké rozlišení obrazové i zvukové. Převyšuje kvalitu DVD, zvuk je přenášen v prostorovém zvuku 5.1 a intenzita diváckého zážitku je téměř stejná, jako přímo z hlediště divadla.

Metropolitní opera je vysněnou metou každého operního pěvce, orchestru i dirigentů. Společně s milánskou scénou La Scala zaručují představení nejvyšších kvalit, jaké lze nabídnout. Během prvního roku projektu byla představení sledována v 60 kinech světa, další rok už v 239 kinosálech. Nejsou to však jen kina, mezi ,příjemci´ přenosu jsou rovněž kulturní centra, univerzity a školy v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Japonsku.

Aby bylo vyhověno všem světovým zájemcům, začínají skutečná operní představení v New Yorku po poledni, v naší zeměpisné šířce to bude o šest hodin později, v 18.15 nebo v 18.45 hodin. Přenos začíná vždy hodinu před začátkem představení, kamery sledují příchod diváků, nabízejí se zajímavé informace. Také o přestávkách jsou přenášeny rozhovory s pěvci a dirigenty, režie přenosu disponuje čtrnácti kamerami. Živé přenosy oper více naplní sobotní a nedělní program domu kultury. Vstupenky jsou v předprodeji domu kultury, respektují smluvní výši ceny agentury, která se přenosy oper zabývá – 300 korun za představení.

Na co se těšit? Po „Salome“ R. Strausse 11. října program nabízí: 8. listopadu „Doctor Atomic“ - J. Adams, 22. listopadu „La Damnation de Faust“ (Faustovo prokletí) - H. Berlioz, 20. prosince „Thais“ – J. Massenet, 10. ledna 2009 „La Rondine“ (Vlaštovka) – G. Puccini, 24. ledna „Orfeo ed Euridice“ – Ch. W. Gluck, 7. února „Lucia di Lammermoor“ – G. Donizetti, 7. března „Madame Butterfly“ – G. Puccini, 21. března – „La Sonnambula“ (Náměsíčná) – V. Belini, 9. května „La Cenerentola“ (Popelka) – G. Rosini. (ok)

Po Faustovi přijdou další premiéry

Svižným krokem vstoupilo Národní divadlo moravskoslezské do nové sezóny. Poslední zářijový víkend připravilo pro své návštěvníky premiéru operní lahůdky – Faust skladatele Charlese Gounoda ve francouzštině. Generace už dlouho okouzluje nádhernou hudbou i známým příběhem doktora Fausta, který pro světské rozkoše upíše svou duši ďáblu, aby mohl být znovu mladý. Divadla se k této romantické melodické opeře vracejí často, znalci oceňují i Valpuržinu noc – bohatou choreografii.

Premiéra potvrdila, co odborníci už vědí – ostravská opera nabízí sólisty, orchestr i výtvarníky na takové úrovni, kterou snad toto divadlo ještě nezaznamenalo. Hostují tu pěvci ze Slovenska, Itálie, Polska, Běloruska, Ruska, Rumunska, Lotyšska, Srbska a Číny – opravdu mezinárodní společnost.

Divadla A. Dvořáka a J. Myrona ještě do konce roku nabídnou premiéru Pucinniho opery La Rondine (Vlaštovka), v říjnu první činoherní premiéru Osidla smrti autora Iry Levina. Známá opereta Karla Hašlera Podskalák měla premiéru 4. října, nové představení Čajkovského baletu Spící krasavice diváci uvidí poprvé 22. listopadu. Do konce sezóny v červnu příštího roku uvede NDM dalších jedenáct premiér. (k)

Foto: Z opery Faust Charlese Gounoda v ostravském Divadle Antonína Dvořáka

Strana 11

Seriál výstav Ostrava Art vrcholí

Projekt zviditelnění umělců našeho regionu Ostrava Art 2008 v těchto dnech vrcholí. Od 4. září, kdy se konala vernisáž první výstavy v Ostravském muzeu, se v sedmi galeriích představilo s fragmenty své tvorby na pětasedmdesát výtvarníků. V „Gé sedmičce“, Kruhu, Jámě 10, Mlejnu, Chagallu nebo nové galerii ZaMa vystavovali renomovaní autoři Daniel Balabán, Eduard Halberštát, Karel Haruda, Karol Hercík, Eduard Ovčáček nebo Jakub Špaňhel. Prostor dostali také tvůrci, kteří se ve výstavních síních objevují spíše sporadicky. Jedním z nich je Fanis Ainacidis (na snímku Libora Vidličky), rodák z Řecka a přesto dlouholetý Ostravák a místní patriot. Jeho volné grafiky z cyklu Galantní geometrie, plné dráždivé tajemnosti a temperamentu, patřily v galerii Mlejn mezi nejpozoruhodnější díla.

Cyklus Ostrava Art 2008, jehož konání významně podpořilo město Ostrava, uzavírá výstava v galerii Jáma 10 na Nádražní ulici. Do 24. října jsou tady k vidění práce Denisy Fialové, Aleše Hudečka, Františka Kowolowského, Jiřího Kuděly, Petra Lysáčka, Hany Puchové a Jiřího Surůvky. (vi)

Parlez-vous française?

Líbivá francouzština zaznívala v našich zeměpisných šířkách hojně v první polovině 20. století, kdy byly kontakty s Francií úzké a francouzská kultura tu naši ovlivňovala. Přesto i dnes existují tisíce ctitelů jazyka i francouzské kultury. V Ostravě jim pomáhá už řadu let Alliance Française, nezisková organizace, která vznikla v roce 1991. Kromě jazykových kurzů i menších kulturních akcí pravidelně pořádá Francouzský podzim v Ostravě.

Od 1. do posledního října tak lze navštívit festival francouzských filmů v Minikině na Kostelní ulici, k výstavám patří „Extra muros – okouzlení architekturou“ ve Slezské galerii, o níž jsme již psali, ale také výstava fotek „Francouzi v zahraničí“ přímo v sídle aliance v ulici Na Hradbách 12. Součástí festivalu je rovněž nevšední představení „K čemu se přikláníš?“ v podání cirkusové společnosti Méli-Mélo v divadle A. Dvořáka 14. října. Pro labužníky je připravena 20. října ochutnávka vína z oblasti Alsace v Café Au pére tranquille na Musorgského ulici. Profesor literatury Dominique Viart bude hovořit o současné francouzské literatuře 23. října na filosofické fakultě Ostravské univerzity. V klubu Boomerang zazáří na koncertě 23. října nezvyklá hudební skupina „Anonyme Hand´s Co“, 29. října experimentální skupina „Ideograme“ (hudbu doprovází zvuky švihání biče, výkřiky a jiné netradiční prvky) chce posluchače překvapit v klubu Templ. Jedním z hlavních partnerů festivalu je i město Ostrava. Podrobný program na www.alliancefrancaise.cz/ostrava. (k)

Techné je o průmyslových památkách

Dům kultury Poklad v Porubě bude ve dnech 22.-24. října dějištěm sedmého ročníku mezinárodního festivalu Techné Ostrava, filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách se zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch. Akce se koná s finanční podporou statutárního města Ostrava.

Program prvního dne zahájí v 15 hodin přednáška předsedy Klubu přátel Hornického muzea Zdeňka Dombrovského o hornických koloniích. Po čtvrtečním slavnostním úvodu (od 9 hod.) se rozběhnou projekce soutěžních filmů a televizních pořadů (do 17 hod.). Vyhlášení výsledků festivalu začne o půlhodinku později. V prostorách DK Poklad budou po celý den jednat odborníci z řady evropských zemí v rámci kolokvia na téma Ochrana technického a industriálního dědictví a možnosti jeho nového využití. Závěrečný den festivalu dostane mimo jiné prostor promítání vítězných a mimosoutěžních snímků (9-12 hod.). Pořadatelé věří, že kromě tradičních diváků z řad příznivců industriálních památek a studující mládeže, téma naší vzdálené i nedávné historie přiláká nové zájemce. Všechny filmové projekce a pořady Techné Ostrava 2008 jsou volně přístupné. (vi)

Strana 12

 »o lidech s lidmi

Zakladatel ostravské báňské záchranky Lubomír Hájek neskládá ruce v klín

Chtěl být architektem, stal se záchranářem

„Když v osmatřicátém v Mnichově podepsali ortel nad Československem, bylo mi deset. O sedm let později už jsem ověšený automatem a granáty chtěl pomáhat naší osvobozenecké armádě ve Slovenském národním povstání. Než jsem si stačil pořádně vystřelit, obsadili nás Němci. S podobně starými kamarády se nám podařilo utéct do hor.“ Tak vzpomíná na fragmenty z pohnutých válečných časů dnes 81letý Lubomír Hájek, bývalý ředitel Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě, uznávaný mezinárodní odborník v oboru záchranářství.

Narodil se ve roce 1927 v Tisovci na středním Slovensku v rodině českého armádního důstojníka a dcery místního starosty. Lehké to jako dítě ze smíšeného československého manželství hlavně za dob Slovenského štátu rozhodně nemá. Po válce rychle dokončuje střední školu a s podobně zapálenými mladými hochy se hlásí na vysokou. S Jánem Rendekem, později „povereníkem“ (ministrem) pro Slovensko, uvažují o architektuře. Šli se právě přihlásit, když je potkali kamarádi Bartalský a Dostál. „Architektura? Pojďte s námi na baníctvo! Dostaneme tam stipendium.“ V tomhle věku se člověk rozhoduje rychle. Píše se rok 1946 a mladý Ľubo Hájek se zapisuje do oboru hornictví na bratislavské technice.

Ostrava? Facka zleva i zprava!

Po dvou letech studenty přemístili na Vysokou školu báňskou do Ostravy. První dojem ze zakouřeného města? Facka zleva i zprava. Žádné slovenské hory ani prosluněná Bratislava! „Bydlel jsem v podnájmu ve Vítkovicích. Na brigádách v železárnách jsem si přišel na tu dobu na moc slušné, ale hodně tvrdě vydělané peníze. Vozili jsme rudu, čistili martinské pece,“ popisuje Hájek. Po promoci na VŠB dostává nabídku ve škole zůstat. Jako odborný asistent profesorů Vojtěcha Sládečka a Karla Vorálka. Tohle se opravdu nedá odmítnout! Čerstvý báňský inženýr vítá šanci ještě více prohloubit své už tehdy pozoruhodné teoretické znalosti. V hlavě ale pořád nosí myšlenku vyzkoušet si vše v ostrém provozu. Na šachtě Stalin v Heřmanicích se v roce 1956 uvolňuje místo vedoucího větrání. Asistent Hájek zamává vysokoškolským posluchárnám a nastupuje na jeden z tehdejších velkodolů ostravsko-karvinského revíru.

V dole se díval smrti do očí

Hornictví poznamenává v počátku padesátých let řada velkých důlních nehod. Ztráty na životech a prudce rostoucí těžba uhlí urychlují ustavení stálých záchranářských čet v OKR. Teprve v srpnu 1957 v Praze rozhodují o zřízení profesionálních báňských záchranných sborů v Mostě, Příbrami a také v Ostravě. O rok později se ředitelem Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) v Ostravě stává právě 30letý Lubomír Hájek. Význam stanice posouvá i v mezinárodním měřítku. Stojí u zrodu mezivládní dohody o spolupráci na úseku báňské záchranné služby s Polskem. „Bohužel rychle za sebou přišla velká důlní neštěstí. Na Hlubině 1960 s 54 obětmi a o rok později na Dukle v Dolní Suché se 108 mrtvými horníky,“ neskrývá Hájek ani po letech své pohnutí. „Během tři dnů na Dukle jsem úplně zešedivěl. V dole se člověk občas musel podívat smrti do očí. Tohle ale byly nepopsatelné tragédie.“

U zrodu hyperbarické komory

Právě rostoucí počet pracovních úrazů v dolech a průmyslových provozech urychlí zřízení hyperbarické komory v Ostravě. Lubomír Hájek stojí v čele těch, kteří se v roce 1965 významně zaslouží o její zprovoznění. První u nás, ale i ve střední a východní Evropě. Zjednodušeně řečeno, aplikuje se v ní metoda přetlakové léčby kyslíkem, tzv. hyperbarická oxygenoterapie, která může při některých chorobných a úrazových stavech zachránit život. Hyperbarická komora dodnes dobře slouží v Městské nemocnici Ostrava i ve 14 dalších městech Česka.

Kluzký parket na ministerstvu

Hájkovo působení v čele HBZS je spjato s jeho osobním podílem na rozsáhlé modernizaci organizace, vybavení a taktiky báňského záchranářství na celostátní úrovni. Osvědčuje se ve funkci poradce ministra paliv a energetiky. Nabídku na přestup do Prahy ale zavrhuje. „Ředitel Kanczucki říkával: Na ministěrstvu, synku, móc kluzky parket! Tak jsem si jeho slova vzal k srdci,“ usmívá se Hájek. Když po třiceti letech odchází v roce 1988 z postu ředitele báňské záchranky, málokdo z kolegů očekává, že složí ruce v klín. A Luboš je nezklame! Působí ve Vědeckovýzkumném uhelném ústavu, vrací se k pedagogické činnosti na Katedře větrání a techniky bezpečnosti dolů Hornicko-geologické fakulty VŠB, pilně publikuje, bádá v archívech, pozorně sleduje hornictví a záchranářství ve světě. Spolu s kolegou z radvanické Hlavní báňské záchranné stanice Petrem Fasterem píše na konci sedmdesátých let knihu Důlní záchranářství, která se stává na dlouhou dobu potřebnou učebnicí pro všechny báňské záchranáře. Ještě v roce 2000 je členem autorského kolektivu, z jehož dílny vychází nové cechovní kompendium Báňské záchranářství I (nakladatelství Montanex Ostrava).

Jedinečná expozice na Landeku

Báňští záchranáři jsou nedílnou součástí příkladně fungujícího městského integrovaného záchranného systému. Jejich prestiž na Ostravsku je stále vysoká. Přispívá k ní i jedinečná expozice báňského záchranářství v Hornickém muzeu pod Landekem otevřená v roce 2003, jedna z největších svého druhu na světě. Nabízí pohled na historické dýchací přístroje, zve do cvičného polygonu, vybízí k zastavení v pietní síni s více než stovkou jmen záchranářů padlých při výkonu práce. Hájek je na expozici náležitě hrdý a připomíná, že základy pro její dnešní vysokou úroveň položili před lety v radvanické stanici i při zrodu muzea v roce 1993. Vysoce si cení podílu současného ředitele ostravské HBZS Václava Pošty, řady současných i bývalých záchranářů na zrodu unikátního památníku báňského záchranářství.

Mladí mu naslouchají

Lubomír Hájek patří k lidem, kteří na počátku 90. let kritizují unáhlené ukončení těžby uhlí na území Ostravy. Podle něj zůstalo pod městem na dvacet milionů tun vysoce kvalitního a ekonomicky vytěžitelného uhlí. „Tyhle zásoby jsou navždy ztraceny,“ konstatuje uznávaný báňský odborník. V současné době mu zdravotní stav nedovoluje být tak často jako dříve mezi kolegy a kamarády z hornické branže. Nedávno na něj dopadla těžká rána osudu. Navždy ho opustila milovaná manželka Ludmila, se kterou spolu svorně žili téměř šedesát let. Znovu hledá smysl života. S domácností mu pomáhá neteř Alenka, rodina, přátelé. Nemá to jednoduché. On se ale vždycky stavěl k problémům čelem. Sleduje televizi, poslouchá rozhlas, čte odborné časopisy, periodika, píše, publikuje. „Já se vždycky snažil své zkušenosti a názory předávat těm, kteří o to stáli. Jsem rád, že o nich i dnes přemýšlejí mnozí manažeři v OKD, HBZS, DPB i v dalších firmách,“ dodává legenda záchranářské profese. (vi)

Foto: Lubomír Hájek v záchranářské plné polní na snímku Jaroslava Semeckého z poloviny sedmdesátých let minulého století

Strana 13

 Odpor proti válce si vyžádal i civilní oběti

 »Archiv města Ostravy

V českých zemích nepanoval po vypuknutí I. světové války onen zvláštní pocit vzrušení z nadcházejícího vojenského dobrodružství, který byl patrný v Německu. Pociťovala se spíše nejistota a obavy. Ty se také brzy potvrdily. Vídeňská vláda hladce přešla k otevřené byrokratické diktatuře.

Pracující ostravsko-karvinských dolů a dalších podniků válečného průmyslu sice vesměs unikli odeslání na frontu. Museli ale vykonávat určitou formu nucené práce. Už 6. srpna 1914 došlo na dolech ostravsko-karvinského revíru ke stávce horníků proti záměrům prodloužit pracovní dobu.

Dusná atmosféra válečného zázemí byla umocněna katastrofálním zhoršením zásobovací situace. V lednu 1916 propukly v Moravské Ostravě i ve Slezské Ostravě první hladové demonstrace. Trvaly až do 19. ledna a vyžádaly si příchod policejních sil.

Po velké neúrodě dostalo na počátku roku 1917 hnutí proti hladu a válce masový charakter. Demonstrovalo se ve Vítkovicích, Přívoze a dalších městech. Situace vyvrcholila před žněmi 1917.

K nejvážnější události došlo 2. července 1917 ve Vítkovicích. Toho dne, jako již častokrát, nepřivezli potraviny a zoufalé dělnické ženy se k večeru z front před obchody odebraly k branám závodů, aby počkaly na své muže. Zformoval se průvod, který zamířil k vítkovické radnici. Když se zjistilo, že v nejbližší době není naděje na dovezení dostatečného množství potravin, propukl hněv hladového davu plnou silou. Došlo k drancování obchodů a povolané vojsko sáhlo k ostré střelbě. Na dlažbě nedaleko vítkovic¬kého kostela zůstali ležet dva mrtví a tři další dělníci zemřeli po převozu do nemocnice. Mnoho osob bylo zraněno. Pohřeb obětí se stal velkou protiválečnou demonstrací.

Hnutí odporu se pak rozšířilo do Hulvák, Mariánských Hor, Přívozu a Moravské Ostravy. V Přívoze byli vojskem zastřeleni další dva demonstranti, což pak vedlo k rozšíření stávky a hladových bouří do Slezské Ostravy, Muglinova, Heřmanic, Hrušova, Kunčic a Kunčiček, a to až do 14. července. Vláda povolala na Ostravsko další vojenské posily a vyhlásila stanné právo.

Osmnáctého ledna 1918 se Ostravsko připojilo ke stávce, která vypukla ve Vídni na protest proti průtahům v jednání o mír a za zlepšení zásobovací situace. Během čtyř dní již nepracoval celý ostravsko-karvinský kamenouhelný revír ani Vítkovické železárny. Účastníci demonstrace 23. ledna 1918 na Senném trhu v Moravské Ostravě (dnešní náměstí Republiky) podpořili rezoluci požadující bezpodmínečná mírová jednání, přiznání sebeurčení národů, reorganizaci zásobovací služby, zrušení militarizace závodů a všeobecné, tajné a rovné hlasovací právo pro volby do obcí. Teprve po příslibu vlády, že bude požadavky plnit, byla stávka na Ostravsku 25. ledna 1918 ukončena.

V roce 1918, poprvé od vypuknutí světové války, se ve většině měst na severní Moravě konaly veřejné oslavy 1. máje. Na Senném trhu v Moravské Ostravě demonstrovalo na 30 tisíc osob za státní samostatnost, mír a socializační opatření.

Další manifestační shromáždění za samostatný čs. stát se konalo 26. května 1918 v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo J. Myrona). Dostavilo se přes dva tisíce osob z různých společenských vrstev a politických stran.

Na počátku října 1918 některé závody vstoupily do stávky proti vývozu potravin z českých zemí a 15. října byla v celém revíru vyhlášena generální stávka a na 10. hodinu dopolední tábor lidu na moravskoostravském Senném trhu. Vše se dělo bez ohlášení a asistence policie. V té době již byl patrný konec války a blízkost rozpadu Rakouska-Uherska.

Antonín Barcuch

Foto 1: Manifestační průvod ze Senného trhu za vznik čs. státu, sociální a politická práva 15. 10. 1918

Foto 2: Polní soud v Moravské Ostravě vynášel i rozsudky nejvyšší – vyhláška o trestu smrti z 25. 6. 1915

Foto 3: Tábor lidu na Senném trhu 15. 10. 1918

Strana 14

Zoo má i vzácné rostliny

Podzim se vkradl do zoologické zahrady a s ním spousta novinek. Už 300 000. letošní návštěvník prošel branou zoo 9. září. Stala se jím Lenka Miketová z Ostravy. Kromě drobností obdržela permanentní vstupenku.

Léto věnované šimpanzům skončilo 21. září. Příznivci ostravské zoo vyrobili 97 triček s motivem šimpanzů. Podařilo se prodat 25 triček za necelých 12 tisíc korun, které přispějí na vybudování kamerového systému.
Začátkem září se na cestu vydala samičky žirafy Rothschildovy jménem Kamila do polského Opole v rámci výměny zvířat mezi evropskými zoologickými zahradami. Na počátku července se v Ostravě narodilo další žirafí mládě, takže o chov je postaráno.

Na podzim vyhlásila zoo soutěž ve sběru šípků, jeřabin a žaludů (šípky jen z divoce rostoucích rostlin), slavnostní vážení nasbíraných plodů se uskuteční 1. listopadu v rámci akce Halloween, bude i lampiónový průvod. První vítěz soutěže dostane možnost navštívit lanový park Tarzanie v Trojanovicích--Ráztoce, druhý prohlídku zoo a třetí dárkový balíček.

Připraven na cestu do pražské zoo je sameček pandy červené, na jaře však možná další panda přibude. Další novinkou je nová napáječka pro hrochy, která byla rekonstruována díky penězům od sponzora.

Nejen zvířata jsou v zoo k obdivování, je tu řada pozoruhodných rostlin. V těchto dnech dozrává plod popínavé dřevité liany z východní Asie s odborným názvem akebia quinata. Je to léčivka, pomáhá proti zánětům, plísňovým a bakteriálním onemocněním, k tlumení horečky apod. Pružné výhony rostliny slouží k výrobě košů. Je to atraktivní popínavka vhodná ke krytí pergol a zdí. Květy voní vanilkou, plody jsou však vzácné. (k)

Foto: Vzácný plod liany akebia quinata, která roste v zoo

Dárci krve si zaslouží obdiv

Osm desítek dárců krve zaplnilo v pondělí 15. září obřadní síň ostravského magistrátu. Na pozvání oblastního spolku Českého červeného kříže v Ostravě přišli převzít zlatou plaketu Jana Janského, která je udělována za čtyřicet bezpříspěvkových odběrů krve. Vyznamenání laureátům předal náměstek primátora Ostravy Dalibor Madej. Upřímně jim poděkoval za jejich nezištnost, se kterou pomáhají zachraňovat životy a zdraví lidí. Jedním z oceněných byl 30letý Jiří Matlak, servisní technik z Poruby. Na radnici jej doprovodili jeho nejbližší. Manželka Jana, synové Jakub, Jan i vodící pes jejich zdravotně postiženého chlapce. „Dárcovství je něco jako poslání. Už pět let chodím na krev i na plazmu. Pokud zdraví dovolí, budu pomáhat dál. Třeba se uvidíme při předávání zlatých křížů,“ slíbil 30letý servisní technik. Kromě Janského plakety dárci převzali drobné upomínkové předměty a také finanční dar statutárního města Ostravy. Nejen v případě Jiřího Matlaka jsou ve správných rukou. (vi)

Foto: Radost ze zlaté Janského plakety prožívali s Jiřím Matlakem na radnici jeho nejbližší

ÚTULEK V OSTRAVĚ-TŘEBOVICÍCH NABÍZÍ DO DOBRÝCH RUKOU

Adresa: Provozní 4, 722 00 Ostrava-Třebovice, 596 967 288, www.mpostrava.cz

ZORBA – kříženec, pes, stáří 6 roků, černobílý, středního vzrůstu. Nalezen v červenci 2006 v Michálkovicích, marně už dva roky čeká na svého páníčka. Je to veselý, přítulný pejsek. Vhodný do bytu i na zahrádku, i do rodiny s dětmi. Najde se konečně laskavý majitel?

FILIP – kříženec, 10letý pes, černobílý, středního růstu. Byl loni odebrán majiteli pro špatné zacházení v městské části Radvanice. Je to klidný, pohodový, kamarádský pejsek, hodí se na zahradu, kde předtím pobýval a vyrůstal. Potřebuje pána, který ho nezklame.

MATYAS – Kříženec, pes středního vzrůstu, bílohnědý, má 10 roků, kamarádský. Pravděpodobně se jedná o sourozence Filipa, měl totiž stejný osud a na stejném místě byl odebrán. Odmalička spolu žili a bylo by tak dobré, kdyby měli možnost odejít z útulku společně. Není to však podmínkou.

LADY – kříženec, fenka černohnědé barvy, stáří 2 roky, kastrovaná. V útulku je od srpna loňského roku. Pobíhala ve Výškovicích. Jedná se o hodnou, přítulnou, veselou fenku na zahradu i do rodiny. Má špatné zkušenosti s lidmi, musí si proto déle zvykat.
 

Strana 15

»krátce ze sportu

NEJTVRDŠÍ HASIČ PŘEŽIJE.

Hasičského víceboje TFA (Toughest Firefighter Alive, v překladu Nejtvrdší hasič přežije) Ostravská věž se v neděli 28. září na Prokešově náměstí zúčastnilo na padesát borců z ČR. Každý závodník musel splnit speciální hasičské úkoly a vyběhnout 500 schodů do cíle na ochozu radniční věže. Kategorii do 40 let vyhrál Michal Mour z Rakovníka časem 4:54 min. Mezi staršími 40 let dominoval Vladimír Vysocký z HZS Moravskoslezského kraje (5:10 min.)

KARATISTÉ MEZINÁRODNĚ.

Sedmý ročník mezinárodní Velké ceny Ostravy v karate se uskuteční v sobotu 25. října ve sportovní hale v Polance. Po slavnostním zahájení (od 12.30) přijdou na řadu finále v kata a od 14 do 19 hodin soutěže v kumite.

SVĚTOVÝ POHÁR GYMNASTŮ.

Ve dnech 6.-8. listopadu se v ČEZ Aréně uskuteční druhý ročník závodu Světového poháru ve sportovní gymnastice mužů a žen Grand Prix Ostrava 2008. Čtvrteční kvalifikace začínají v 10 hodin, finálové závody diváci uvidí v pátek a sobotu vždy od 17 hodin.

VELKÁ CENA OSTRAVY V BOXU.

Pod záštitou primátora Ostravy Petra Kajnara proběhne ve dnech 16.-19. října 37. ročník Velké ceny Ostravy v boxu. Pořadatelé z Boxing clubu Ostravy slibují kvalitně obsazené startovní pole s jedenácti medailisty z pekingské olympiády, včetně silné ekipy kubánských boxerů. Dějištěm bude zimní stadion Sareza v Porubě. Finálové boje uvidí diváci v neděli od 10 hodin.

PIRUETY NAD LEDEM.

Bruslařský klub LR Cosmetic Ostrava pořádá ve dnech 24.-26. října, za finanční podpory statutárního města Ostrava, 29. ročník Velké ceny Ostravy v krasobruslení. Páteční program zahájí ve 13 hod. kategorie nováčků a mladšího žactva. Juniorským a seniorským krátkým programům bude patřit sobotní dopoledne (7.30-14.30), volným jízdám odpoledne (14.45-21). Žákovské soutěže se dostanou na řadu znovu v neděli od 8 do 16.30 hodin.