08/2026 Historické kalendárium

15. srpna 1899

byl posvěcen nově dostavěný přívozský farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Přívoz do té doby neměl svůj kostel a patřil k farnímu obvodu moravsko-ostravskému. Prosadit myšlenku na postavení kostela a zřízení samostatné duchovní správy na sebe vzal "Spolek pro vystavění chrámu Páně v Přívoze", založený v roce 1890 obecním tajemníkem Janem Grmelou. V roce 1893 obec zakoupila pozemky pro vybudování městského centra, jehož součástí měl být též kostel. Stavbu novogotického jednolodního kostela započala opavská stavitelská firma Kern a Blum v roce 1896. Slavnosti svěcení se jako nejvýznačnější persona účastnil arcivévoda Eugen Savojský, člen panovnické rodiny. Součástí oslav po slavnostním aktu svěcení bylo též defilé spolků a hornických kapel, slavnostní osvětlení obce, pochodňový průvod a ohňostroj. Arcivévoda byl ubytován v přívozském hotelu Moravia, kde se též odbývala slavnostní hostina. 

14. srpna 1912

byla za účasti místodržitele markrabství moravského slavnostně otevřena epidemická nemocnice v Zábřehu nad Odrou. Nemocnice ve svých počátcích disponovala pouze se třemi pavilony s 59 lůžky. V roce 1921 byla při nemocnici zřízena dopravní a dezinfekční ústředna, jejímž úkolem byl převoz nakažlivě nemocných a dezinfekce zamořených bytů. V letech 1929-1934 byla nemocnice rozšířena o další tři pavilony a hospodářské zázemí. V roce 1951 byla nemocnice přeměněna na krajský ústav národního zdraví a začaly růst nové objekty, pavilony a oddělení. Od 70. let 20. stol., kdy začaly sloužit jednotlivé objekty nové krajské nemocnice v Ostravě-Porubě, byla stavební činnost v areálu zábřežské nemocnice utlumena. Dnes pavilony bývalé nemocnice využívá Fakulta zdravotnických studií Ostravské univerzity a další.

12. srpna 1945

se ve Vítkovicích na náměstí Jiřího z Poděbrad konala přehlídka, při níž ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda dekoroval 22 příslušníkům 1. čs. samostatné tankové brigády čsl. vojenskými vyznamenáními. Kromě toho připjal na prapor tankové brigády pamětní stuhu a stejně tak učinilo město Moravská Ostrava a Frýdek, aby vyjádřili dík a úctu vojákům, kteří osvobozovali Ostravsko. Následovala slavnostní přehlídka brigády u Nové radnice. Slavnosti byl přítomen také náčelník Eisenhowerova hlavního štábu gen. Paul Thompson, jehož manželka, žijící v USA, byla původem z Ostravy.

8. srpna 1921

Dne 8. 8. 1921 se v Kunčičkách (m. č. Ostravy) narodil akademický malíř Lumír Ševčík, průmyslový výtvarník, grafik, ilustrátor, výtvarný redaktor. Studoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou u prof. Antonína Strnadela, byl členem Umělecké Besedy, na jejíž členské výstavě v roce 1953 vystavoval návrh pětisetkorunové bankovky. V letech 1953-1984 působil jako výtvarný redaktor, ilustrátor a grafik Státního nakladatelství dětské knihy (později Albatros). V roce 1990 stál při založení Klubu ilustrátorů dětské knihy. Za svou práci byl mnohokrát oceněn, mj. v roce 2010 získal prestižní ocenění Zlatá stuha za celoživotní dílo, zemřel 1. 2. 2016 v Praze.

7. – 8. srpna 1971

V době od 7. do 8. 8. 1971 probíhala na nádraží Polanecké spojky ve Vítkovicích (m. č. Ostravy) prodejní výstava mečíků, doplněná nabídkou ostatních cibulovin. Akci pořádala základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Ostravě-Zábřehu (založen roku 1924). Zájemci o tuto zahrádkářskou aktivitu byli vyzváni k přinesení vlastních výpěstků mečíků čili gladiol, což mohli učinit den před zahájením pěstitelské prezentace. Výstavy pořádané zábřežskými zahrádkáři se vždy setkávaly s ohromným zájmem veřejnosti nejinak tomu bylo i v srpnu roku 1971.

3. srpna 1925

Dne 3. 8. 1925 se v Hrušově (m. č. Ostravy) narodil muzikálový a filmový herec, operní a operetní zpěvák Karel Fiala. Vyučil se kominíkem, zájem o zpěv jej přivedl ke studiu na Státní konzervatoři v Praze, absolvoval v roce 1952. Od roku 1954 působil v Hudebním divadle v Karlíně, kde zůstal 38 let. Proslavil se titulní rolí ve filmu Limonádovy Joe aneb Koňská opera (1964, režie Oldřich Lipský), ztvárnil také mnoho menších i větších filmových rolí (např. Labakan 1957, Dařbuján a Pandrhola 1960, Princ Bajaja 1971). Ostravu často navštěvoval, aktivně se hlásil ke svému rodišti, účastnil se setkání rodáků a přátel Hrušova. V roce 2013 obdržel Cenu Thálie za celoživotní přínos muzikálu, in memoriam mu v roce 2020 prezident udělil medaili za zásluhy. Karel Fiala zemřel v Praze 3. 10. 2020, jeho syn Jan (nar. 1967) i vnučka Anna (nar. 1995, provd. Prášilová) se rovněž věnují umění.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy