03/2026 Historické kalendárium

12. březen 1960

Dne 12. 3. 1960 informoval deník Mladá fronta o finišování další etapy výstavby jedné z největších tramvajových vozoven své doby, která vznikla v Porubě. O potřebě nové vozovny se začalo uvažovat v souvislosti s nákupem moderních tramvají typu T, pro něž stávající vozovna v Moravské Ostravě nevyhovovala a které vyžadovaly odpovídající technické zázemí. Stavba podle návrhu architekta Miroslava Drofy byla zahájena v roce 1955. První část hal začala sloužit ve zkušebním provozu v dubnu v roce 1960, zatímco úplné dokončení celého areálu proběhlo v roce 1962. Vozovna byla koncipována jako průjezdná a disponovala celkem čtyřiadvaceti kolejemi. Byla vybavená vlastním vytápěním a montážními kanály pod celou halou. Její oficiální kapacita činila 192 vozů. Po dokončení byly do nového areálu přednostně umístěny tramvaje typu T.

11. březen 1923

Dne 11. 3. 1923 uspořádal lehkoatletický odbor SK Moravská Ostrava kvalifikační závod žen pro mezinárodní atletické závody v Monte Carlu. Na hřišti SK Moravská Ostrava se za účasti nejlepších závodnic z osmi klubů Moravy a Slezska prosadily především mladé atletky Lída Očadlíková (SK Moravská Ostrava) a A. Fusková (Beskyd Orlová), které s výraznou převahou ovládly všechny své běhy. Na samotném mezinárodním klání v Monte Carlu na začátku dubna sice na vítězství nedosáhly, odvezly si však odtud cenné zkušenosti z velké sportovní soutěže.

10. březen 1975

Dne 10. 3. 1975 zemřel ve Svinově Konstantin Ohanka, učitel a ředitel, účastník 1. i 2. odboje, kapitán československých legií v Rusku a nositel válečných vyznamenání. Narodil se 22. 9. 1891 v Jilešovicích (okr. Opava). Po absolvování učitelského ústavu v Polské Ostravě v roce 1910 působil jako učitel v Pustkovci, Svinově a Třebovicích. Během první světové války bojoval na východní frontě jako legionář. Po návratu do Československa se opět věnoval učitelské profesi. Za druhé světové války se zapojil do vojenského odboje, byl zatčen gestapem a vězněn v Ostravě a Olomouci, odkud byl 8. 7. 1942 propuštěn. Po osvobození znovu působil ve školství a stal se ředitelem obecné školy ve Svinově. Aktivně se zapojoval i do veřejného života a vedl obecní kroniku. Do důchodu odešel v roce 1950.

5. -7. březen 1959

Ve dnech 5.- 7. března 1959 se Ostrava stala poprvé dějištěm světového šampionátu v ledním hokeji. Turnajová utkání viděli diváci také v Praze, Bratislavě, Brně, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Plzni. Na ostravském zimním stadionu Josefa Kotase se odehrálo šest utkání základní skupiny C, tvořené týmy Švédska, Finska, Itálie a Spolkové republiky Německo. Boje základní skupiny zhlédlo na stadionu přibližně 30 tisíc diváků. V poslední hrací den proběhla u předsedy městského národního výboru Josefa Kotase návštěva účastníků mistrovství světa, vedená viceprezidentem Mezinárodní hokejové federace Rudolfem Eklöwem, který šampionát na ostravském ledě také osobně zahajoval.

4. března 1933

Dne 4. 3. 1933 se narodil v Ostravě-Mariánských Horách PhDr. Oldřich Pukl, CSc., hudební historik, muzikolog a publicista (zemřel 2. 4. 1995 v Praze). Po studiích na gymnáziu v Ostravě a JAMU v Brně vystudoval hudební vědu, etnografii a folkloristiku na brněnské Masarykově univerzitě. Poté v letech 1958-1964 pracoval v hudební redakci ostravského Československého rozhlasu. Odtud odešel do Prahy do Ústavu pro hudební vědu ČSAV. Po roce 1972 působil jako vědecký pracovník, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1990. Zkušenostmi získanými při práci na dvojsvazkových Dějinách české hudební kultury, které vyšly v r. 1972 a 1980, přispěl k realizaci vydání publikace ostravských muzikologů Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945.  Jeho další ostravské aktivity se týkaly vystoupení na několika regionálních konferencích s hudební tematikou např. ve Frýdku-Místku nebo muzikologických konferencích Janáčkiana konaných na Pedagogické fakultě v Ostravě. 

3. března 1836

V každodenním životě poddanského města Moravská Ostrava byly běžné sváry místních, kteří se mezi sebou většinou znali. K jednomu takovému sporu, jehož důsledkem byla rvačka, došlo 3. 3. 1836 mezi Aloisem Trieblem, soustružníkem, mimochodem známým výtržníkem a Floriánem Kolbem, místním kolářským mistrem. Incident se odehrál na cestě do Vítkovic, kde A. Triebl F. Kolbeho fyzicky napadl, opakovaně ho bil pěstmi do obličeje a vyrazil mu zub. Poté jej shodil do příkopu plného bahna a lejn, přičemž do něj sám spadl také. Zajímavý detail ve vyšetřovacím spisu odhaluje lékařská zpráva: „F. Kolbe utržil jistě bolestivá zranění, patřící ale do kategorie menších zranění, protože jeho vyražený zub byl zkažený a viklal se.“ Trestní senát magistrátního soudu, vedený právnicky vzdělaným Kašparem Haukem, odsoudil A. Triebla podle § 183 tehdy platného trestního zákoníku ke čtyřem dnům vězení s odůvodněním, že poškozenému způsobil pouze menší újmu, a nevznikla mu tak velká škoda. Skutečnost, že si A. Triebl z trestu neodnesl ponaučení, dokládá jeho další fyzické napadení, tentokrát Floriána Herlizi, které soud projednával o čtyři měsíce později.