Archiv historického kalendária

8. prosinec 1898

Ve Vsetíně se narodil hudební skladatel, pedagog, sbormistr, hudební publicista František Míťa Hradil, spoluzakladatel ostravské konzervatoře (zemřel 6. srpna 1980 v Ledči nad Sázavou). Hradil vyučoval na několika ostravských hudebních školách, od roku 1925 byl ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Moravské Ostravě. V čele školy stál až do roku 1953, kdy byla jeho a Kubínovou zásluhou část školy přebudována na pozdější ostravskou konzervatoř. F. M. Hradil pak krátce vykonával funkci pedagogického ředitele této školy. Hradil byl rovněž spoluzakladatelem ostravského Kruhu přátel vážné hudby a spolupodílel se na založení Ostravského symfonického orchestru. Stál též v čele Sokolského pěveckého sdružení, se kterým úspěšně vystupoval i v zahraničí.

10. prosinec 1584

Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský vydal pro Ostravu novou rozsáhlou instrukci, která upravovala život ve městě, mezi jinými i právovárečné právo a šenkování. Purkmistrovi a městským starším (radním) bylo nařízeno "aby jak na lidi ouřední náleží, pokud by do šenkovních domů přišli, se uctivě a vážně chovali a mezi obecný lid se netřeli". V šencích měly být spravedlivé míry, jinak bude šenkýř trestán dvěma nedělemi vězení na Hukvaldech nebo pokutou deset kop grošů. Pivo ani víno se nesmělo čepovat v nedělní a sváteční den, dokud nebude po službách Božích, a kdo by se tomu protivil, bude vzat do šatlavy. Žádný hospodář nesměl ve svém domě trpět "her, tancův, přástek a jiných rozpustilostí pod pruopadkem desíti kop groší a tří dní kázně městské trestáním."

11. prosinec 1935

V Moravské Ostravě zemřel politik, starosta Moravské Ostravy, žurnalista Jan Prokeš (narodil se v Černotíně, okr. Přerov). Do Moravské Ostravy přišel v roce 1894. Národnostně složité, převážně dělnické prostředí mu poskytlo příležitost uplatnit svůj řečnický a organizační talent. Od roku 1897 pracoval v redakci hornického listu Na zdar a později sociálně demokratického Ducha času. Jako novinář bojoval proti klerikalismu, germanizaci školství, alkoholismu, za volební reformu a za zřízení druhé české univerzity (v Brně vznikla v roce 1919). V letech 1906 a 1913 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, v letech 1907 a 1911 také vídeňské říšské rady. Od 29. října 1918 se jako předseda Okresního Národního výboru moravskoslezského podílel na všech opatřeních rodícího se státu v oblasti bezpečnostní, národnostní, politické, hospodářské i zásobovací. V prosinci 1918 se stal předsedou správní komise v Moravské Ostravě, v roce 1925 byl zvolen starostou města. S jeho jménem se pojí výstavba Nové radnice, krematoria, rekonstrukce ústředních jatek, dobytčího tržiště, kanalizační sítě, vodárenských zařízení, komunikací aj. Jeho přičiněním se uskutečnila přístavba pro městskou knihovnu, městské muzeum získalo důstojný stánek a bylo zpřístupněno veřejnosti (1930), činnost zahájil městský archiv (1923). Jeho zásluhou se Ostrava proměnila v moderní velkoměsto. Do roku 1935 byl Prokeš též poslancem Národního shromáždění.