Historické kalendárium
25. květen 1933
Dne 25. 5. 1933 se v Ostravě narodil novinář, básník a prozaik Jaromír Šavrda. Po ukončení studia bohemistiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracoval od roku 1957 v Ostravě jako knihovník, později jako středoškolský profesor a spisovatel z povolání. V letech 1968-1969 byl též redaktorem deníku Nová svoboda. Po nástupu normalizace musel pracovat jako skladník. Za spolupráci se samizdatovými nakladatelstvími a za přechovávání údajně nepovolených tiskovin byl v letech 1978-1981 vězněn, po propuštění se stal signatářem Charty 77. Záhy byl znovu zatčen a v roce 1983 odsouzen na dalších dvacet pět měsíců vězení. Věznění podlomilo jeho i tak křehké zdraví (od roku 1975 byl v plném invalidním důchodu), zemřel ve věku nedožitých 55 let (2. 5. 1988). V roce 1993 byl Jaromír Šavrda jmenován čestným občanem města Ostravy, o pět let později mu byl in memoriam propůjčen řád Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho jméno nese i jedna z ostravských ulic.
26. květen 1229
Ke dni 26. 5. 1229 je datována první písemná zmínka o Slezské Ostravě, a to v listině papeže Řehoře IX., kterou potvrzoval opatu benediktýnského kláštera v Týnci u Krakova Luitfridovi právo vybírat desátek ze vsí Ostravy, Orlové, Doubravy, Chotěbuze, Těrlicka, Vrbice, Záblatí a Žukova. Díky této listině, která se bohužel dochovala jen v opisech, se v historických pramenech objevila vůbec první písemná zmínka o jedné ze 34 obcí, které v současnosti město Ostravu tvoří (druhá „nejstarší“ Moravská Ostrava je poprvé písemně zmíněna v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1267).
26. květen 1967
Dne 26. 5. 1967 bylo slavnostně otevřeno nové nádraží Ostrava-Vítkovice, ležící na tzv. Polanecké spojce (mezi Polankou a Kunčicemi), jejímž úkolem bylo především odlehčit přetíženému ostravskému železničnímu uzlu. Na svou dobu velmi moderní nádražní budova, vystavěná podle projektu pražského architekta Josefa Dandy, je dodnes vynikajícím příkladem bruselského stylu.
Připravuje: Archiv města Ostravy
25. květen 1933
Dne 25. 5. 1933 se v Ostravě narodil novinář, básník a prozaik Jaromír Šavrda. Po ukončení studia bohemistiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracoval od roku 1957 v Ostravě jako knihovník, později jako středoškolský profesor a spisovatel z povolání. V letech 1968-1969 byl též redaktorem deníku Nová svoboda. Po nástupu normalizace musel pracovat jako skladník. Za spolupráci se samizdatovými nakladatelstvími a za přechovávání údajně nepovolených tiskovin byl v letech 1978-1981 vězněn, po propuštění se stal signatářem Charty 77. Záhy byl znovu zatčen a v roce 1983 odsouzen na dalších dvacet pět měsíců vězení. Věznění podlomilo jeho i tak křehké zdraví (od roku 1975 byl v plném invalidním důchodu), zemřel ve věku nedožitých 55 let (2. 5. 1988). V roce 1993 byl Jaromír Šavrda jmenován čestným občanem města Ostravy, o pět let později mu byl in memoriam propůjčen řád Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho jméno nese i jedna z ostravských ulic.
26. květen 1229
Ke dni 26. 5. 1229 je datována první písemná zmínka o Slezské Ostravě, a to v listině papeže Řehoře IX., kterou potvrzoval opatu benediktýnského kláštera v Týnci u Krakova Luitfridovi právo vybírat desátek ze vsí Ostravy, Orlové, Doubravy, Chotěbuze, Těrlicka, Vrbice, Záblatí a Žukova. Díky této listině, která se bohužel dochovala jen v opisech, se v historických pramenech objevila vůbec první písemná zmínka o jedné ze 34 obcí, které v současnosti město Ostravu tvoří (druhá „nejstarší“ Moravská Ostrava je poprvé písemně zmíněna v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1267).
26. květen 1967
Dne 26. 5. 1967 bylo slavnostně otevřeno nové nádraží Ostrava-Vítkovice, ležící na tzv. Polanecké spojce (mezi Polankou a Kunčicemi), jejímž úkolem bylo především odlehčit přetíženému ostravskému železničnímu uzlu. Na svou dobu velmi moderní nádražní budova, vystavěná podle projektu pražského architekta Josefa Dandy, je dodnes vynikajícím příkladem bruselského stylu.
Připravuje: Archiv města Ostravy