Historické kalendárium 22.12 - 28.12.2026

22. prosince 1763

22. prosince 1763 postihlo Moravskou Ostravu neštěstí v podobě velkého požáru, který zničil třetinu velkoměšťanských domů (většina z nich byla na náměstí) a několik domů na předměstích. Tehdy se prý ihned sešla na radnici celá městská rada a zoufalí radní se modlili ke sv. Floriánovi (patron hasičů), aby změnil směr větru. Vítr se údajně skutečně obrátil, byly uchráněny dvě třetiny města včetně radnice s věží a kostela sv. Václava. K této spáse však nejspíš přispěla skutečnost, že řada domů již měla zděné přízemí. Radní přislíbili postavit světci sochu na náměstí, což ještě téhož roku splnili. Jimi pořízená socha sv. Floriána pak náměstí zdobila až do roku 1960, kdy byla snesena. Restaurovaná socha byla na Masarykovo náměstí navrácena v roce 2008. 

23. prosince 1914

23. prosince 1914 byl v Ostravě na dvoře nynější budovy Krajského soudu popraven novinář Josef Kotek (narodil se 14. června 1883 v Plzni). Byla to jedna z prvních obětí českého odboje proti rakouské monarchii. Jednatřicetiletý Kotek působil jako tajemník národně sociální strany v Prostějově a redaktor tamního časopisu Pokrok. Z jeho podnětu došlo v červenci 1914 v Prostějově k demonstracím proti chystané válce. Avšak samotné Kotkovo „provinění“, za které byl odsouzen, bylo zcela banální. Spočívalo v tom, že na protest proti zrušení filiálky Potravního spolku v obci Smržice svolal schůzi, na které vyjádřil svůj nesouhlas se zrušením spolku. Byl udán, zatčen a jelikož bylo nad oblastí vyhlášeno stanné právo, postaven před polní soud velitelství 1. armádního sboru se sídlem v Moravské Ostravě. Jeho obhájce poukazoval na to, že Kotek svým jednáním nenaplnil podstatu činu, za nějž by měl být souzen podle stanného práva a žádal o převedení případu před řádný civilní soud. Kotek však byl přesto uznán vinným ze zločinu rušení veřejného pořádku a odsouzen k trestu smrti oběšením. Velící generál L. Matuschka rozsudek potvrdil, změnil pouze výkon trestu na zastřelení.

25. prosince 1925

25. prosince 1925 poprvé se promítalo v nově postaveném kině Kosmos, později Vesmír (dnes Akademický filmový klub – kino Vesmír) na Tyršově ul. Kino provozovala tělocvičná jednota Sokol Moravská Ostrava. Budovu projektovali architekti František Kolář a Jan Rubý. Nové moderní kino s kapacitou 961 sedadel, prostornou čekárnou, šatnami a bufetem bylo poprvé v Ostravě vybaveno odděleným východem pro odcházející diváky. Po znárodnění v r. 1948 došlo k přejmenování na kino Vesmír. V r. 1961 bylo kino přestavěno na širokoúhlou projekci. Osud kina Vesmír je od r. 2003 spojen s VŠB-Technickou univerzitou, která ho převzala od města jako nerentabilní s nízkou návštěvností.

30. prosince 1835

30. 12. 1835 se v Malých Přílepech (okr. Beroun) narodil báňský technik, manažer a komunální politik František Russ. Absolvent horní školy v Příbrami a báňské akademie v Bánské Štiavnici. Po praxi ve státních službách ve Wieliczce, působil od roku 1870 u společnosti Severní dráha Ferdinandova v Moravské Ostravě a od roku 1871 byl závodním dolu František v Přívoze. Tento důl modernizoval a přetvořil v důlní velkozávod. V době svého ostravského angažmá působil v komunální politice. Byl zvolen do přívozské obecní rady a v letech 1873-1885 byl přívozským starostou. Byl aktivní v mnoha dobročinných spolcích. Zemřel v Opavě 7. 1. 1910.

Zpracoval: Archiv města Ostravy