Vybrané areály a lokality na území Ostravy, na kterých vázne stará ekologická zátěž

Provozované průmyslové podniky

Do této skupiny spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických komplexů, koksovny, energetické zdroje a řada areálů menších podniků a provozů různého zaměření. Na charakter výroby je pak vázán specifický typ a rozsah kontaminace. Z hlediska vlivů na okolí jsou v Ostravě problémem především ty areály, které by mohly znečištěním ohrozit podzemní vody a jejich využívání, případně vodní toky.

Nejvýznamnější lokality:     

• OKK Koksovny, a. s. – Koksovna Svoboda
• BorsodChem MCHZ, s. r. o.
• Evraz Vítkovice Steel, a. s. - část bývalého podniku Vítkovické železárny nacházející se v katastrálním území Zábřeh – Hulváky
• ArcelorMittal Ostrava, a. s.

Průzkum kontaminace v lokalitách těchto subjektů je vesměs dostatečný pro posouzení její závažnosti a vyplývajících rizik. (1)

Průmyslové areály s ukončeným provozem

Také v těchto lokalitách lze očekávat v řadě případů přinejmenším lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami a velmi často i chlorovanými uhlovodíky (podle charakteru výroby pak také další typ a rozsah kontaminace).

Lokality:

• areál Deza, a. s. (nyní Lahos, s. r. o.)
• areál Zachemo, a. s. (nyní Trojek, a. s.)
• areál bývalých Hrušovských chemických závodů
• bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo, Vlček a spol., s. r. o.
• Vítkovice, a. s. – Dolní oblast
• Údolí Trojice
• OKK Koksovny, a. s. – Koksovna Jan Šverma

Na území města se nacházejí také dvě desítky areálů již neprovozovaných černouhelných dolů akciové společnosti OKD. Jedná se o lokality s určitým způsobem kontaminovaným horninovým prostředím.
Jediný podnik s částečně zachovalým důlním provozem je jáma Jeremenko.

Odtud jsou čerpány důlní vody dílčí ostravské uhelné pánve, což umožňuje pokračování těžby v karvinské části revíru.

Specifickými lokalitami jsou areály Důl Michal (dříve Petr Cingr), Důl Anselm (dříve Eduard Urx) a Důl Hlubina provozované jako kulturní památky. Ve všech byla ověřována kontaminace horninového prostředí. Znečištění žádné z nich však nepředstavuje pro uživatele této lokality a jejího okolí významné riziko.

Ve městě existuje rovněž množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších ploch, podniků a objektů. Souhrnné informace o nich nejsou k dispozici, vesměs ani informace o kontaminaci horninového prostředí. Nejsou však indicie, že by migrace kontaminace z některé lokality znamenala pro okolí závažný problém. Vyloučit ovšem nelze znečištění, které by mohlo ohrozit přímé uživatele některých lokalit. (1)

Neopomenutelnou lokalitou, která se donedávna řadila do této kategorie, je areál Karolina. Jeho sanace je již ukončena. Stojí zde obchodní centrum, bytové domy a budovy s kancelářskými prostory.  

Odvaly důlních hlušin

Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Obecně jsou odvaly vnímány jako negativní estetický prvek vyčleňující se z okolního reliéfu. Některé odvaly již byly rekultivovány, i tak však zůstávají plochami s omezenými možnostmi dalšího využití. Problém představují především hořící odvaly. Existuje riziko, že nevhodný zásah do nich vyvolá hoření nebo stávající hoření zhorší. Na území města se nacházejí přinejmenším tři odvaly, které vykazují termickou aktivitu – haldy Ema, Heřmanice a Hedvika.

Odvaly jsou také zdrojem masivního a dlouhodobého uvolňování síranů do podzemních vod (důsledek oxidace sulfidů, které karbonská hlušina obsahuje). Situaci komplikuje rozsáhlé využívání hlušiny z odvalů k úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování, na násypy při výstavbě komunikací a podobně. Rozptyl tohoto ohrožení podzemních vod ze znovu využívané hlušiny by měl být maximálně omezován.

Lokality důlních odvalů byly v některých případech využívány také k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které tak mohou být dalším zdrojem kontaminace horninového prostředí. Například ve vrcholové části haldy Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách jsou uloženy mimo jiné chemické odpady z bývalých MCHZ, na haldě Heřmanice je uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenol-čpavkové vody z koksovny a odpadní vody z lagun Ostramo.

Výskyt jiných odpadů v dalších odvalech v Ostravě není úplně prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je zajištěna z prostředků ministerstva financí. (1)

Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby

Producenty těchto odpadů jsou – respektive byly – hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s., a Vítkovice, a. s. Komplexu Vítkovice sloužil odval Hrabová a Hrabůvka, ArcelorMittal využíval odval Lihovarská.

Na odvalech se vedle strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby – různé kaly a odprašky s vysokým obsahem těžkých kovů. Bezpochyby zde byly v minulosti nekontrolovaně ukládány i další odpady z obou podniků.

Odvaly jsou zpracovávány k druhotnému využití uložených odpadů. Závěrečnou fází těchto aktivit by měla být rekultivace lokalit. Odval Hrabůvka se postupně rekultivuje – částečně z prostředků státu v rámci ekologické smlouvy společnosti Vítkovice, částečně z programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Materiál z odvalu Hrabová byl využit při výstavbě dálnice D47, odval Lihovarská je postupně rekultivován. (1)

Jiné skládky průmyslových odpadů

Na území města jsou staré skládky různých průmyslových odpadů, které nejsou zajištěny podle požadavků současné legislativy. Většinou mají rozsah do deseti hektarů plochy, lze však očekávat větší počet skládek menšího rozsahu. Mohou komplikovat využívání lokalit, ve kterých jsou umístěny.
Z hlediska rizik pro okolí, zejména pro vodní zdroje a vodní toky, je nutné považovat za prioritní tyto lokality:
- skládka odpadů z a. s. Vítkovice v pískovně Zábřeh, která potenciálně ohrožuje vodní zdroj Dubí (migrace škodlivin ze skládky není dostatečně prozkoumána, financování případně nutné sanace je zajištěno pouze v části lokality),
- chemický odval bývalých Hrušovských chemických závodů (potvrzena výrazná kontaminace těžkými kovy, financování sanace případně rekultivace není zajištěno).

Z ostatních významnějších či větších skládek jsou podchyceny ty, které jsou v majetku a. s. Vítkovice, ArcelorMittalu nebo OKD.

Odkaliště

Jedná se o několik již nepoužívaných odkališť pro ukládání kalů z úpraven uhlí společnosti OKD. Některá z odkališť tohoto druhu jsou na uhelných odvalech (například na již zmíněné haldě Heřmanice), další – již sanovaná – odkaliště byla třeba u Dolu Hrušov (Stachanov).

Sanováno již bylo také odkaliště Lhotka využívané k čištění fenol-čpavkových vod z koksovny Jan Šverma. V současnosti přes část tohoto území vede dálnice D47 (D1).

Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Vítkovice, a.s.), Bartovice (ArcelorMittal) a u elektrárny Třebovice (Dalkia Česká republika, a. s.).

ArcelorMittalu patří několik odkališť hutní výroby (Rudná I, II a III a komplex úložišť Bartovice, kde se kromě popelovin ukládají také ocelárenské a vysokopecní kaly). Odkaliště hutní výroby komplexu Vítkovice byla umístěna v odvalu Hrabůvka a sloužila i k ukládání jiných odpadů.

Další odkaliště na území města Ostravy slouží (nebo sloužila) k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV ArcelorMittalu a odkaliště ze staré ÚČOV Ostrava).

Geotechnické vlastnosti náplní odkališť výrazně omezují možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení jejich provozu. Odkaliště ale nepředstavují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod.

Sanace problémových lokalit je zajištěna z prostředků ministerstva financí (platí pro stará odkaliště, která patří společnosti Vítkovice, a. s., ArcelorMittal Ostrava, a. s., nebo OKD, a. s.). (1)

Zdroj informací:

1. Szurmanová, Z. a kol. Vyhodnocení a klasifikace kontaminovaných a potencionálně kontaminovaných lokalit na území Ostravy. Ostrava : AQD-envitest, s.r.o., 2010.