Cestovní ruch – 1. čtvrtletí 2011

Z rychlých informací Českého statistického úřadu vyplývá ….

V turistické oblasti OSTRAVSKO (zahrnuje území statutárního města Ostravy, města Klimkovice a obcí Vřesina, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom) dosáhl počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v 1. čtvrtletí roku 2011 téměř 24 % celkového počtu přenocování roku 2010. Rezidenti na návštěvě Moravskoslezského kraje nocují na Ostravsku z jedné čtvrtiny.

Průměrná délka jejich přenocování je 2,76 dní, což je nepatrně méně než v roce 2010, tj. o 0,12 procentního bodu, ale více než roce 2009, tj. o 0,02 procentního bodu. Téměř ze 3/4 nocují rezidenti. Ze zahraničních hostů (podle státní příslušnosti) pak nejčastěji nocují hosté ze Slovenska (19,7 %) následováni hosty z Německa (14,8 %) a Polska (11,5 %). Z nich nejdéle zůstávají hosté z Německa, tj. více než 2 noci. Hosté ze Slovenska a Polska nocují obvykle více než jednu noc. Téměř polovina přenocování zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji se uskuteční právě v ubytovacích zařízeních turistické oblasti Ostravsko.

Vývoj návštěvnosti turistických cílů Ostravska koresponduje s uplynulým ročním obdobím. Z dostupných údajů vyplývá nejvyšší nárůst návštěvnosti v ZOO (pozn. před narozením sloních mláďat), tj. o 66 % ke stejnému období roku 2010 a nárůst návštěvnosti o 44 % na vyhlídkové věži Radnice města Ostravy (správněji než: Nové radnice).

V Moravskoslezském kraji pokračuje i v uplynulém prvním čtvrtletí roku 2011 růst návštěvnosti, a to celkem o 9 % oproti stejnému období roku 2010. Nárůst návštěvníků z ciziny byl o 7,7 % a u domácích návštěvníků o 9,3 %. Nárůst je zaznamenán také v počtu přenocování v 1. čtvrtletí 2011 oproti stejnému období roku 2010, a to celkem o 10 %, z toho u zahraničních hostů o 14,3 % a domácích o 9,4 %. Nejinak tomu bylo i ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 oproti roku 2009, a to o 1,7 % celkem, z toho u zahraničních hostů o 5,7 % a domácích 0,9 %.

V celé České republice počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl v 1. čtvrtletí roku 2011 7,4 milionu, což bylo o 6,5 % více než ve stejném období předchozího roku. K růstu přispěli více nerezidenti (jejich počet přenocování se zvýšil o 7,1 %) než rezidenti (růst o 5,8 %). Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo v 1. čtvrtletí celkem 2,4 milionu hostů, což meziročně představovalo zvýšení o 8,5 %. Na rozdíl od počtu přenocování dosáhl vyššího růstu počet domácích hostů (10,0 %) oproti zahraničním (7,0 %).

Nerezidentů přijelo již tradičně nejvíce z Německa (265 tisíc), což bylo o 2,2 % více než loni. Druhou nejpočetnější skupinu zahraničních turistů tvořili hosté z Ruska (113 tisíc) s meziročním zvýšením příjezdů o 42,0 %. Z prvních deseti zemí, ze kterých zahraniční hosté přijíždějí nejčastěji, vzrostl dále významně počet hostů z Francie (o 23,3 %), Slovenska (o 14,7 %) a Nizozemska (o 12,5 %), naopak hostů z Itálie a Velké Británie přijelo méně (o 7,4 %, resp. o 7,3 %).

Údaje o domácím cestovním ruchu z agentury CzechTourism

Z výzkumů¹ zaměřených na domácí cestovní ruch (zima 2011) vyplývá, že téměř čtvrtina Čechů plánuje dovolenou v roce 2011 v tuzemsku, 16 % pak plánuje dovolenou jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Méně jak třetina lidí na dovolenou nepojede vůbec. Hlavním důvodem, proč Češi plánují dovolenou v tuzemsku, je především finanční dostupnost ve srovnání se zahraniční dovolenou.

Dalším významným důvodem je spokojenost s tuzemskou dovolenou, která Čechům vyhovuje. Jednoznačně hlavním důvodem, proč lidé preferují zahraniční dovolenou před tuzemskou, je absence moře v ČR. Mezi další často zmiňované důvody patří poznání cizích zemí a teplejší klima v zahraničních zemích.

Tři čtvrtiny Čechů jezdí na kratší výlety po ČR. Necelá pětina populace (18 %) pak jezdí alespoň 1x měsíčně. Téměř čtvrtina (23 %) osob uvádí, že na jednodenní výlety po Česku nejezdí vůbec. Ze stejného výzkumu vyplývá nízká motivace návštěvníků k dlouhodobějšímu pobytu, přičemž výrazně převažuje jejich jednodenní pobyt bez ubytování.

V rámci Moravskoslezského kraje je mezi kategoriemi vzdálenosti navštěvovaných míst nejvíce zastoupeno rozmezí 21 až 50 km od místa bydliště návštěvníků. Nejčastěji využívaným dopravním prostředkem je stále jednoznačně automobil, asi čtvrtina z oslovených využila vlak. Typická délka návštěvy daného místa je jednodenní, 86 % pobytů je kratších než 3 dny. A více než dvě třetiny návštěvníků není v regionu ubytováno. Návštěvníci regionu jsou z více než 90% loajální, tzn., že více než 2/3 svou návštěvu regionu opakují více než jedenkrát a spíše více než třikrát. Jen přibližně 4% návštěvníků jsou spíše celkově nespokojeni. V restauracích se téměř vždy stravuje jedna třetina návštěvníků, dvě třetiny částečně a z téměř jedné třetiny spíše nikdy. Hlavními důvody návštěvy regionu jsou aktivity turistika, sport (resp. pěší turistika a zimní sporty) nebo relaxace. Významný důvod je také poznání. Více než polovina návštěvníků průměrné utratí za jeden den pobytu do 500 Kč (63 %), 91 % všech návštěvníků utratí do 1000 Kč.

Trendy vyplývající z marketingových kampaní agentury CzechTourism

Z monitoringu² marketingové kampaně (listopad 2008 - únor 2011) agentury CzechTourism vyplývají následující doporučení:

• K propagaci zejména využít internet (standardní i nové přístupy – sociální sítě, virální marketing apod.), případně outdoorové reklamy. Podporovat pozitivní word-of-mouth.
• Propagační materiály, prospekty a průvodce využívá více než polovina návštěvníků a zároveň více než 2/3 využívají internet. Informace od personálu ve službách využívá je pouze 1/3 návštěvníků z velké části spíše částečně. Informace od příbuzných a známých jsou pak druhý nejvyužívanější informační zdroj u více než 2/3 návštěvníků.
• Turistická informační centra alespoň občas využívá při cestování po Česku více jak jedna čtvrtina Čechů. Více jsou využívána lidmi mladšími do 44 let. Využívání turistických center roste s rostoucím vzděláním. Více jsou také využívána lidmi s vyššími příjmy. Důvody proč lidé turistická centra nevyužívají, jsou především nepotřebnost (lidé si poradí sami, 46%) nebo skutečnost, že necestují (20%).

Z téhož monitoringu vyplývají následující příležitosti domácího cestovního ruchu:

• Výraznou příležitostí je pak aktivní komunikace široké nabídky služeb.
• Zaměřit se na motivace návštěvníků k dlouhodobějšímu pobytu, nabídnout jim dostatek možností trávení volného času v regionech a tyto možnosti aktivně komunikovat v rámci propagace a marketingové strategie.
• Sestavení atraktivních nabídek skládajících se z širokého spektra nabízených aktivit a možností trávení volného času a zároveň zajištění odpovídající infrastruktury (parkovací místa, úklid, možnost nákupů aj.).
• V nabídce posílit možnosti turistiky i v zimních měsících (pěší turistika, poznávací turistika) a přizpůsobit tomu nabídku služeb (restaurační a odpočinková zařízení apod.).
• Udržet a rozvíjet kvalitu místního orientačního značení, propojit tuto silnou stránkou s komunikací variability aktivit.

¹ Výzkum pro Českou centrálu cestovního ruchu-Czechtourism zpracovala agentura Ipos Tambor na jaře 2011.Byl zaměřen na zimní období 2010/2011.
² Monitoring zpracovala agentura Ipos Tambor. Marketingová kampaň trvala od listopadu 2008 do února 2011, monitoring byl průběžný.

Příloha ke stažení - Tabulka návštěvnosti TO Ostravsko a MSK, 1. čtvrtletí 2011