Vyhledávání

3 - 2015

Sociální začleňování Newsletter!!! 3 – 2015

OBSAH

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

ROZHOVOR

ANALÝZA

AKTUÁLNĚ

NÁZORY ODVEDLE

U PARTNERŮ

KONTAKTY

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

Koncepce sociálního bydlení v ČR se bude rodit a testovat v Ostravě

Do roku 2018 vznikne nejméně 190 sociálních bytů


Spolu s narůstající chudobou a rozvojem „byznysu s chudobou“, jehož „výstavní skříní“ se staly nechvalně známé ubytovny, se v celé škále sociálních problémů vysouvá do popředí oblast bydlení.

Je důležité, že Strategický plán sociálního začleňování, který v červnu tohoto roku schválilo Zastupitelstvo města Ostravy, stanoví v této oblasti cíle, které lze charakterizovat jako ambiciózní. Některé z nich lze popsat čísly. V rámci realizace strategické priority Rozšíření dostupnosti a udržitelnosti stabilního a důstojného bydlení pro lidi ohrožené nestabilitou v této oblasti plánují neziskové organizace a statutární město Ostrava vytvořit do roku 2018 nejméně 190 sociálních bytů; ve stejném období má získat prostřednictvím programů podpořených ze strukturálních fondů kompetence k bydlení nově minimálně 710 obyvatel.

Strategický význam má záměr vytvořit a implementovat ostravskou koncepci sociálního bydlení pro SM Ostrava a ověřit (pilotovat) podporu v rámci tzv. krizového, sociálního a dostupného bydlení. Tento cíl je navázán na vývoj tvorby koncepce sociálního bydlení a vznik příslušné legislativy na úrovni státu.

„Vznik a koncipování tohoto cíle vykrystalizovalo z více důvodů,“ píše se ve Strategickém plánu sociálního začleňování. „Prvním důvodem je už zmíněný vývoj národní legislativy, druhým je dlouhodobá debata na úrovni města Ostravy a městských obvodů, dalším je nebývalý zájem občanů o tuto problematiku. Řada občanů očekává zákon s jistou nadějí ve zlepšení situace, ale je tu velká část občanů, která novou legislativu očekává s obavami. Posledním důvodem je potřeba připravit se na investice do sociálních bytů. Při pilotním ověřování bude následně možné testovat přiměřenost podpory klienta v jednotlivých typech bydlení, intenzitu a kvalitu spolupráce mezi zapojenými aktéry a další průvodní okolnosti procesu. Z této pilotáže vznikne následně metodika,“ čteme v textu dokumentu.

Další prioritou Strategického plánu sociálního začleňování v oblasti bydlení je rozvoj komunitní práce a participativních metod zaměřených na co největší zapojení obyvatel sociálně vyloučených lokalit a osob ohrožených sociálním vyloučením do procesů vedoucích k řešení vlastní situace a ke zlepšení kvality soužití a sousedských vztahů. Do roku 2018 kvalitu přispěje komunitní práce ke kvalitě života 860 obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách a v dalších územích Ostravy a dojde také k pilotnímu ověření participativních metod.

Strategický plán sociálního začleňování je svou čtvrtou prioritou zaměřen na podporu programů prevence bezdomovectví. Do roku 2018 předpokládá pilotní ověření participativních metod práce s lidmi bez domova, v rámci podpory programů prevence bezdomovectví si klade za cíl pomoci minimálně 1020 osobám bez stabilního bydlení.

Nová iniciativa města Ostravy:

Byty (nejen) pro obyvatele ubytoven


Obyvatelé ostravských ubytoven, kteří mají trvalý pobyt na území města nebo obcí spadajících do správního obvodu Ostrava a nejsou zatížení dluhy na energiích nebo nájemném, mají šanci přestěhovat se do nájemních bytů. Tu jim dává nejnovější iniciativa Magistrátu města Ostravy, realizovaná ve spolupráci s městskými obvody, soukromými vlastníky bytového fondu a poskytovateli sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací.

Iniciativa navazuje na nabídku zajištění bydlení s doprovodným sociálním programem, se kterou oslovila město ředitelka ostravského občanského sdružení Centrom Ivana Nesétová. Její podstatou je, že Centrom zabezpečí pro jedince nebo rodiny splňující stanovené podmínky nájemní byt, v němž budou zájemci bydlet formou podnájmu. Podnájemce bude mít povinnost aktivně spolupracovat s příslušnou sociální službou působící v daném městském obvodu nebo obci.  Musí také uhradit tří až pětitisícovou kauci. Délka podnájemní smlouvy se bude postupně prodlužovat; po dvou letech bezproblémového bydlení bude mít podnájemce možnost získat byt do běžného nájemního vztahu.

Aby nedocházelo k sestěhování sociálně slabých na jedno místo a vzniku dalších sociálně vyloučených lokalit, platí, že žadateli bude až na odůvodněné výjimky vytipován byt ve stejné městské části nebo obci, v níž má trvalé bydliště. Nájemné v bytech nebude vyšší než nájemné, které je v místě obvyklé, naopak se očekává, že bude nižší.

Přestože záměr vypadá na první pohled jednoduše, jeho realizace je náročná. Sociální pracovníci města a městských obvodů musí obcházet ubytovny, jejichž majitelé nejsou projektu nakloněni, vyhledávat osoby a rodiny splňující daná kritéria a motivovat je ke změně zaběhlého způsobu života.

„I proto jsme poskytli sociálním pracovníkům úřadů městských obvodů organizační a metodickou podporu. Uvědomujeme si, že je to komplikované, složité a s nejistým výsledkem,“ potvrzuje vedoucí oddělení sociální práce a metodiky Magistrátu města Ostravy Zdeněk Živčák. Současně je to ale příležitost zmapovat situaci a umožnit alespoň omezenému počtu lidí žijících v ubytovnách postoupit do bytu. Výsledky kampaně budou pravidelně vyhodnocovány a stanou se základem pro budoucí rozhodování města v oblasti bytové politiky ve vztahu k sociálně vyloučeným skupinám obyvatelstva.

V Ostravě působí v současné době 43 ubytoven pro sociálně slabé, z nichž má 33 schválen zákonem požadovaný provozní řád. Podle údajů města bydlí v ubytovnách zhruba 4,5 tisíce lidí, kterým je ostravskou krajskou pobočkou Úřadu práce ČR poskytováno okolo 1860 doplatků na bydlení.

Za první dva měsíce fungování projektu doporučilo město 82 žadatelů o byt. Pokud by všichni uspěli, opustilo by ubytovny 187 osob. Celkem Centrom evidoval na konci srpna 168 žádostí o byt pro 418 osob. K 1. záři se do bytů z ubytoven přestěhovalo 12 žadatelů.

ANALÝZA

Marek  Mikulec: Chybí zákonné ukotvení sociálního bydlení

Rozsah sociálního vyloučení v Ostravě


Tematika sociálního vyloučení Ostravou silně rezonuje; cílem tohoto článku je představit základní rámec či vhled do tematiky sociálně vyloučených lokalit a ubytoven na území statutárního města Ostravy a vývoje od roku 2006 do současnosti. Zájemcům o obsáhlejší popis aktuálního stavu doporučuji přílohu Strategického plánu sociálního začleňování – Popis sociálního vyloučení1, kde jsou uvedeny jednotlivé lokality a ubytovny se základními charakteristikami.

Úvodem je třeba specifikovat termín „sociálně vyloučená lokalita“, s nímž se v článku hojně pracuje. V menších obcích totiž může být představována i jedním domem či ulicí. To však není případ Ostravy, kdy je označením lokalita míněno ulic několik. Sociálně vyloučené lokality často bývají charakterizovány vyloučením, a to prostorovým a symbolickým (označení „špatná adresa“ apod.), nízkou kvalitou bydlení, ztíženým přístupem k legálnímu zaměstnání, uzavřeným ekonomickým systémem (lichva, tzv. rychlé půjčky), příjmem ze sociálních dávek, výskytem forem rizikového chování, sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností).

Dříve než se zaměříme na současnou situaci v Ostravě, uveďme, jak se počet sociálně vyloučených lokalit a ubytoven na území Ostravy vyvíjel v období několika posledních let. Pro tyto účely jsou využity čtyři analýzy. Celorepublikové mapování sociálně vyloučených lokalit prováděla v roce 2006 společnost GAC (Gabalova analýza); následují údaje z roku 2010, které jsou z analýzy vypracované Kvasničkou pro Agenturu pro sociální začleňování; ubytovnami na území města se zabývala analýza z roku 2013 (Hruška), aktuální údaje jsou uvedeny z Popisu sociálního vyloučení (2015, příloha Strategického plánu).

Pro snadnější porovnání jsou údaje uvedeny v tabulce:

Rok

Sociálně vyloučené lokality

Ubytovny a hotelové domy

2006

9

1

2010

14

4

2013

?2

37

2015

15

43


Z uvedených čísel je zjevné, že počet vyloučených lokalit se od roku 2006 zvýšil z 9 na 15, dramatický nárůst byl však zaznamenán u ubytoven, kde došlo k nárůstu jejich počtu z 1 na současných 43.

Faktorů, které na vývoj počtu lokalit a ubytoven mají vliv, je mnoho. Stručně řečeno, jde o vlivy nadnárodní úrovně (globální), národní (stát) a lokální (úroveň města, městských obvodů).

Ohrožena desetina občanů

Věnujme nyní pozornost popisu současného stavu. Jak je uvedeno v tabulce, v Ostravě je identifikováno celkem 15 sociálně vyloučených lokalit a 43 ubytoven. Žije v nich podle odhadu asi 12 tisíc osob. Problémy s bydlením a jeho udržením však nejsou záležitostí pouze vyloučených lokalit či ubytoven. Vymezíme-li ohrožení ztrátou bydlení či problémy s jeho udržením příjmem doplatku na bydlení (který je dávkou pomoci v hmotné nouzi a jeho pobírání svědčí o rizikové situaci domácnosti), pak počet osob, které tato dávka „udržuje nad hladinou“, je odhadován na 25 až 30 tisíc. To je víceméně jedna desetina všech občanů Ostravy.

Ve zmíněných 15 vyloučených lokalitách žije okolo 6 200 osob. Mezi jednotlivými lokalitami panují značné rozdíly. Počet obyvatel je od cca 100 osob až po 800-1000 osob. Ve většině sociálně vyloučených lokalit není do objektů dlouhodobě investováno a jejich technický stav se zhoršuje. Míra prostorového vyloučení je také odlišná. Některé lokality jsou na okraji města/městského obvodu, kde nejsou obchody a občanská vybavenost, či jsou odděleny frekventovanou komunikací. Jiné jsou součástí širší bytové zástavby a dostupnost je bezproblémová.

Všech 43 ubytoven a hotelových domů, které se nacházejí v Ostravě, má celkovou kapacitu převyšující 8000 lůžek. Dle různých zdrojů se obsazenost těchto zařízení pohybuje kolem 70 %, žije v nich tedy asi 5,5 – 6 tisíc obyvatel. Opět i mezi ubytovnami panují značné rozdíly – v poloze, kapacitě, technických dispozicích, stavu objektů apod. Tak jako u lokalit, i zde jsou některé objekty prostorově vyloučené, jiné však jsou součástí bytové zástavby s dostupnou sítí občanské vybavenosti.

Počty lůžek v jednom zařízení začínají na 12-15 lůžkách a šplhají u hotelových domů až k číslům 600, 700 lůžek, v jednom případě až k číslu 1100 lůžek v jednom objektu. Technické dispozice a podmínky pro ubytované jsou také různé. Existují ubytovny s pokoji (bytovými jednotkami) se samostatným sociálním zařízením (toaletou, sprchovým koutem) či dokonce s kuchyňskou linkou s vařičem. V jiných však najdeme společné toalety, sprchy a kuchyňku/vařič pro celé patro, objevují se problémy např. se štěnicemi. Ceny za ubytování se většinou pohybují od 3,5 do 4,5 tisíce korun za dospělou osobu, poloviční částku se platí za dítě.

Možná řešení

Pro oblast bydlení je důležité přijetí zákona o sociálním bydlení. Zákonné ukotvení sociálního bydlení v České republice chybí, a přestože mnohé neziskové organizace, i v Ostravě, svou formu sociálního bydlení provozují, systémové řešení je potřebné. Ministerstvem práce a sociálních věcí připravovaná koncepce sociálního bydlení má zpoždění a otázkou je, zda avizovaný termín pro platnost zákona – leden 2017, je stihnutelný.

V situaci, kdy zákon chybí, se města snaží vytvářet svá vlastní řešení. Agentura pro sociální začleňování a statutární město Ostrava mají na rok 2016 naplánovány aktivity vedoucí ke vzniku Koncepce sociálního bydlení pro statutární město Ostravu. S tím souvisí tvorba podkladové analýzy, která vzniká právě v tomto období a bude hotova v listopadu 2015. Na roky 2017 a 2018 se plánuje pilotování (odzkoušení) sociálního bydlení a výstavba či rekonstrukce bytů pro účely sociálního bydlení financovaná z prostředků Evropské unie, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Mezi další aktivity patří například financování rekonstrukce a výstavby objektů sociálních služeb a samotných sociálních služeb.

Bydlení je jednou z pěti oblastí, jimž se Agentura pro sociální začleňování v Ostravě věnuje. Dále jde o oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, prevence rizik, rodiny a zdraví. V synergické spolupráci zainteresovaných aktérů je zde veliká příležitost uskutečnit důležité kroky sloužící ke zlepšení života obyvatel.

Marek Mikulec
metodik pro oblast bydlení a regionální rozvoj
Agentura pro sociální začleňování

[1] Materiál je dostupný na stránkách města Ostravy – klikněte zde.
2 Materiál se zaměřuje pouze na ubytovny a hotelové domy na území města Ostravy.

ROZHOVOR

Hovoříme s koordinátorkou sociálního začleňování Lucií Škvaridlovou

Dlouhodobé žití rodin s dětmi na ubytovnách je špatně


Všichni za nimi chodí a ptají se, co jim chybí, co by potřebovali a co by chtěli, aby žili tak, jako ostatní. Problém je v tom, že přesně to je to, co oni nevědí. Když se narodíte, vyrůstáte a žijete ve vyloučené lokalitě či nedej bože na ubytovně, tak vlastně ani netušíte, jak žijí ti, jimž se říká většinová populace. Spoléháte na dávky, protože práci nenajdete, zato vás si najdou lichváři, provozovatelé heren a dealeři drog, kteří se vás snaží zneužít a přišpendlit na sociální dno.

Problémů spojených s vyloučenými lokalitami je v Ostravě víc než dost a člověkem, který by se je měl snažit řešit, je od dubna tohoto roku Lucie Škvaridlová, koordinátorka sociálního začleňování na Magistrátu města Ostravy.

▲ Řekněte, jak jste se vlastně dostala k práci v sociální oblasti a proč se jí věnujete?

Přišlo to tak nějak samo. Jsem absolventkou Střední pedagogické školy v Krnově a Ostravské univerzity. Hned po škole jsem začala pracovat s lidmi s mentálním postižením v chráněném bydlení, pak se objevila nabídka organizace Společně-Jekhetane na místo terénního pracovníka. Zkusila jsem to a začalo mne to bavit. Ta práce není jako prodávat rohlíky. Každý den se kolem vás děje něco jiného, nikdy nevíte, s čím ti lidé za vámi přijdou. Brzy zjistíte, že když začnete řešit jednu věc, odkryje se vám jich dalších deset. A potom narazíte na to, že přes nejlepší vůli některé věci prostě řešit nejde. A to vás vtáhne. Začnete hledat, jak by se to dalo udělat, až vás ta práce pohltí.

▲ Vaše funkce navazuje na dřívější post romského koordinátora. Proč došlo ke změně názvu a jaké jsou vaše povinnosti?

Změna názvu má souvislost s přijetím Strategického plánu sociálního začleňování a s tím souvisejícím rozšířením agendy. Já se nezabývám už jen příslušníky romského etnika, ale obecně obyvateli tak zvaných vyloučených lokalit. K mým úkolům patří koordinace informací mezi lidmi, kteří žijí ve vyloučených lokalitách, neziskovými organizacemi, které tam působí, a sociálními pracovníky úřadů, kteří se touto problematikou zabývají. K tomu se přidává spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování.

Další věcí je, že se setkávám s romskými asistenty, které máme na městských obvodech. Ti jsou tři: v Moravské Ostravě a Přívozu působí Dušan Červeňák, ve Slezské Ostravě Ladislav Koky a ve Vítkovicích Miroslava Kokyová. Scházíme se, předáváme si informace a domlouváme se, jak případné problémy řešit a jak jim do budoucna předcházet. Bylo by fajn, kdyby těch asistentů bylo víc.

▲ Jaké problémy řešíte nejčastěji?

Teď se věnujeme hlavně pěti oblastem vymezeným ve Strategickém plánu sociálního začleňování. Já jsem konkrétně odborným garantem pro oblast bydlení. V této souvislosti se zabýváme například myšlenkou, že lidé, kteří jsou na ubytovnách a nemuseli by na nich být, to znamená, nejsou zadlužení na energiích a nájmu, by se mohli posunout do bytů. Aktuálně pracujeme na tom, aby sociální pracovníci tyto lidi oslovili a nasměrovali je na organizaci Centrom, která má vazby na soukromé vlastníky bytového fondu, jež jsou ochotni dát jim své byty do nájmu s tím, že tam bude vždy nějaký doprovodný sociální program. Tato práce by měla mít návaznost na připravovaný zákon o sociálním bydlení.

Věnujeme se také oblasti prevence kriminality, kde realizujeme ve spolupráci s Policií ČR, městskou policií a neziskovými organizacemi projekt s názvem Společně proti lichvě a dluhům. Jde o to, aby se o těchto jevech mluvilo, protože se rozmohly už tak, že je lidé začínají vnímat jako normální. A my jsme přesvědčeni, že normál í nejsou.

▲ Proč věnujete otázce bydlení pro obyvatele vyloučených lokalit tolik pozornosti?

Dlouhodobé žití rodin s dětmi na ubytovnách je špatně. Generace dětí, které byly po celý svůj život vychovávány pouze v ubytovně, se budou jen velice těžko učit žít v klasickém bytě. Samozřejmě, i ubytovny jsou různé. V principu jde ale o zařízení, kde dochází k velké koncentraci lidí žijících na hranici chudoby, a to zpravidla mnohočlenných rodin s dětmi. Neexistuje tam žádný respekt k soukromí, v obytných místnostech chybí základní vybavení, jako jsou třeba koupelna, sociální zařízení, kuchyň. Není tady prostor pro výchovu dětí, běžný život. Navíc jsou ubytovny většinou odstřižené od dopravních spojů a chybí u nich školská či jiná zařízení, kde by se děti mohly rozvíjet. Za to v nich zpravidla kvete lichva a objevuje se problém s drogami. Proto je lepší, když budou tyto rodiny bydlet v samostatných bytech, které jim poskytnou zázemí a soukromí, které by rodina měla mít. Je třeba si uvědomit, že se tento problém rychle prohlubuje. Ještě v roce, tuším, 2006 byla v Ostravě pouze jedna ubytovna, dnes jich tu je 43.

▲ Nebojíte se tak zvaného vybydlení přidělených bytů?

Právě proto je na všechny byty, které se snažíme s organizací Centrom pro lidi z ubytoven zařídit, navázán nějaký sociální program. Je přirozené, že v některých případech bude docházet k problémům, třeba k špatným sousedským vztahům. Ty ale vznikají většinou proto, že nikdo sousedy neinformoval a nepřipravil je na to, že do domu přijde nová rodina. Lidé pak mají strach a reagují na některé věci citlivěji. Tím spíš, že noví nájemníci mají návyky z ubytoven, to znamená, nerespektují cizí soukromí, jsou hluční, neumí byty využívat. Proto tam musí docházet sociální pracovníci, aby tyto věci eliminovali. Pokud se vše podaří vyřešit, lze po dvou letech převést nájemní vztah, který je uzavřen mezi vlastníkem bytu a organizací Centrom, na nové nájemníky, kteří tak získají řádnou nájemní smlouvu.

▲ Vraťme se ještě k vám. Jaké cíle si kladete v souvislosti s funkcí koordinátora sociálního začleňování? Máte nějaké životní krédo?

Mým cílem je rozdmýchat mezi lidmi žijícími ve vyloučených lokalitách kritickou diskusi o tom, co by mohli udělat pro sebe oni sami. Je důležité, aby se tito lidé na řešení svých problémů minimálně podíleli. Bez jejich podpory a součinnosti jsou naše kroky předem odsouzeny k nezdaru. Ideální by bylo, kdyby v těchto lokalitách vznikla síť intenzivní komunitní práce, díky které by se tyto komunity dokázaly alespoň v některých věcech postarat samy o sebe. Otázka je, nakolik je to reálné, protože ti lidé vlastně někdy ani neví, co by potřebovali a co všechno jim chybí. Ale určitě by to byla výborná věc. A krédo? Víte, poslední tři roky bydlím v Přívoze, poblíž jedné vyloučené lokality. Dnes se už nepozastavuji nad tím, že mi projde pod okny někdo, kdo si zpívá, nepozastavuji se nad tím, že lidé vysedávají na lavičkách. A proč by vlastně neměli vysedávat? Myslím si, že i kvůli určité radikalizaci společnosti je dobré si zachovat takový zdravý náhled na to, že prostě někdo dokáže žít jinak – a může to být také v pořádku.

Bohuslav Krzyžanek

AKTUÁLNĚ

Pracovní setkání k sociálnímu bydlení


Komunitní centrum na Liščině v Hrušově, které bylo vybudováno po velké povodni v roce 1997, se stalo 10. září místem pracovního setkání zástupců měst a obcí z různých koutů republiky k paragrafu 33 zákona 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví podmínky nároku na doplatek na bydlení, a připravovanému návrhu zákona o sociálním bydlení.

Hosty na území města Ostravy přivítal a jednání zahájil náměstek primátora Zbyněk Pražák.

„Bydlení je jednou ze základních životních potřeb člověka a musíme si uvědomit, že v každé společnosti vždycky budou lidé, kteří budou méně schopni si toto bydlení sami zajistit. Povinností obcí je těmto lidem pomáhat, i když v mnoha případech je to velmi složité,“ řekl Zbyněk Pražák.

Jako příklad uvedl ostravské zkušenosti s obyvateli ubytoven. „Stále tam narážíme na to, že tito lidé mají obrovské dluhy vůči bývalým nájemcům a dodavatelům energií. Kdybychom jim umožnili získat byt, nikdo je nepřipojí na dodávky elektřiny a tepla. To je skoro neřešitelný problém,“ uvedl.

Radnice se přesto snaží hledat mezi obyvateli ubytoven lidi, kteří tyto dluhy nemají nebo je jsou schopni je splácet. Zjistilo se, že takových lidí je v ubytovnách do deseti procent. „Není to sice moc, ale je to nějaká množina, které se dá pomoci a která z toho celku zase kousíček odloupne,“ konstatoval Zbyněk Pražák.

Pracovní setkání k problematice sociálního bydlení uspořádal Svaz měst a obcí ČR a obecně prospěšná společnost Vzájemné soužití ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení, Agenturou pro sociální začleňování a organizací ASLIDO. V pátek 11. září se dvoudenní jednání přesunulo do areálu Dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice.

O cílech setkání čtěte také v rozhovoru s členem předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostou Vítkova Pavlem Smolkou.

Oficiální zápis ze setkání lze najít zde.

Popisky k ilustracím:
Účastníky pracovního setkání zástupců měst a obcí přivítal v Ostravě náměstek primátora Zbyněk Pražák.
Objekt Komunitního centra na Liščině v Hrušově. Foto: Bohuslav Krzyžanek

Konference lokálního partnerství


Sál ostravského Impact Hubu 3. září zcela zaplnili účastníci Konference lokálního partnerství a semináře k výzvě č. 15 Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, zaměřené na oblast inkluzivního vzdělávání. Akci uspořádala Agentura pro sociální začleňování (ASZ) za podpory města Ostravy. Zahájil ji vedoucí ostravského týmu ASZ Martin Navrátil, jménem města vystoupila vedoucí odboru sociálních věcí, zdravotnictví a vzdělanosti Jaroslava Rovňáková. Ta připomněla historii spolupráce s ASZ a období přípravy Strategického plánu sociálního začleňování, který byl schválen ostravským zastupitelstvem 10. června tohoto roku.

„Na tomto základě byly zřízeny orgány k Strategickému plánu sociálního začleňování, kde nejvyšším orgánem je Řídicí výbor, a také pracovní skupiny, aby se rozdělily kompetence a zájem do jednotlivých oblastí. V současné době stojíme na pomyslné startovní čáře, kdy už začíná ostrý běh a realizace opatření a cílů, které jsme do této strategie vložili,“ přiblížila aktuální stav při realizaci tohoto ambiciózního projektu Rovňáková.

Problematiku tvorby a struktury Strategického plánu sociálního začleňování v Ostravě podrobněji rozvedl ve své prezentaci Martin Navrátil. Účastníci konference se následně dozvěděli obecné informace o harmonogramu výzev koordinovaného přístupu a jejich podobě, o poradenské roli Agentury při přípravě projektů, o specifické situaci projektů zaměřených na poskytování sociálních služeb a dalších tématech.

Odpolední blok určený pro žadatele o dotace z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání podrobně představil výzvu č. 15 zaměřenou na inkluzivní vzdělávání. Všechny její stránky směrodatné pro žadatele a příjemce dotace vysvětlili odborníci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Popisek k ilustraci:
Účastníci konference. Foto: Bohuslav Krzyžanek

Lidé nabízeli pomoc lidem už poosmé


Přehlídku sociálních služeb a souvisejících aktivit Lidé lidem 2015 uspořádalo 25. června na Masarykově náměstí už poosmé statutární město Ostrava, Komunitní plánování sociálních služeb Ostrava a další organizace. Záštitu nad akcí převzal náměstek primátora Zbyněk Pražák.

Občanům a návštěvníkům centra města se zde netradiční formou představily organizace, které poskytují v Ostravě sociální služby a související aktivity. Prezentovaly se v samostatných stáncích, na podiu probíhal moderovaný kulturní program v podání uživatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit, soutěže pro děti. Malí i velcí si mohli vyzkoušet interaktivní dílny a workshopy zaměřené na typické terapeutické činnosti poskytovatelů, proběhl projektový den pro žáky a studenty ZŠ a SŠ. Součástí programu bylo mimo jiné tandemové kolo, brýle navozující opilecké vidění, malování na obličej a mnoho dalšího.

Popisek k ilustraci:
Masarykovo náměstí zaplnily stánky s informacemi o sociálních službách. Foto: Jiří Urban

Prázdninová knihovna patřila dětem z vyloučených lokalit

Vernisáž s tancem i pohádkou

 


Vítkovická pobočka Knihovny města Ostravy nabízela téměř po celý srpen tradiční výstavu prací dětí navštěvujících nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi KLUB-KO obecně prospěšné společnosti SPOLEČNĚ-JEKHETANE. Slavnostní vernisáž se konala 12. srpna odpoledne a představili se na ní mezinárodně úspěšní hiphopoví tanečníci ze skupiny Boys a členové dalších tanečních skupin působících v rámci SPOLEČNĚ-JEKHETANE - Kočičky, Luluďori a Slunečnice. Připraveno bylo také divadelní zpracování pohádky o Červené Karkulce. Programem provázela vedoucí nízkoprahových zařízení SPOLEČNĚ-JEKHETANE Lenka Adámková.

Popisky k ilustracím:
Děvčata ze skupin  Luluďori a Kočičky. Scéna z pohádky o Červené Karkulce. Kluci z hiphopové taneční skupiny Boys. Foto: Bohuslav Krzyžanek

NÁZORY ODVEDLE

Pavel Smolka: Takto důležitý zákon nelze dělat jednostranně


Jedním ze spolupořadatelů pracovního setkání k problematice sociálního bydlení, které se uskutečnilo ve dnech 10. a 11. září v Ostravě, byl Svaz měst a obcí České republiky. Na jednání ho reprezentoval starosta města Vítkov a člen předsednictva svazu Pavel Smolka. Před zahájením schůzky odpověděl na několik otázek.

▲ Na setkání budete jednat o § 33 zákona 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a o připravovaném zákonu o sociálním bydlení. Proč tato témata?

Jsou to aktuální témata, která diskutujeme na svazu. Zajímá nás především vývoj prací na zákoně o sociálním bydlení, který by měl vejít v platnost v roce 2017. Zákon o sociálním bydlení je důležitá právní norma, která by měla vznikat po vzájemných konzultacích všech zainteresovaných stran, aby se v něm promítly jejich zkušenosti a aby se vypořádal se vznášenými námitkami a podněty. Takto důležitý zákon se nedá dělat jednostranně, měl by zohledňovat všechna stanoviska, ať už ze strany státu, obcí a měst, vlastníků bytů a dalších.

▲ Jaká stanoviska prosazuje Svaz měst a obcí ČR?

My se na otázku sociálního bydlení díváme z pohledu obcí. Zajímá nás především, jakým způsobem budou v zákoně o sociálním bydlení zakotveny povinnosti pro obce a jakým způsobem bude upraven vztah obce a státu. Myslíme si, že prioritně jde o záležitost státu, který by měl řešit tuto otázku centrálně. Určitě bychom nebyli rádi, kdyby stát přenesl tento problém na obce, tak, jak se to někdy děje, aniž by k tomu poskytl příslušné finanční prostředky. Protože řešení sociálního bydlení je spojeno s finančními prostředky, ať už na vybudování nových bytů, nebo potom na jejich provozování. Čili to je to, co svaz především sleduje. Jaké povinnosti chce stát na obce přenést a jak budou nastaveny vztahy mezi státem a obcemi.

▲ Jste starostou města Vítkov. Jak vypadá u vás problematika ubytoven, vyloučených lokalit a obecně chudoby?

Když to vezmu od konce, tak Vítkovsko je v rámci okresu Opava vysoce postižené nezaměstnaností a od toho se odvíjí i problémy spojené s chudobou. Vysloveně lokalitu, kde by vznikalo soustředění sociálně vyloučených občanů, ale na území města nemáme. Ubytovny máme dvě, jednu provozují naše technické služby, druhou, s kapacitou sedmnáct míst, soukromý vlastník. S Ostravou se rozsah tohoto problému nedá srovnávat.

▲ O sociálním bydlení tedy neuvažujete?

Jak jsem už řekl, nějaký razantní problém, kde by desítky či stovky lidí žily v ubytovně ve špatných podmínkách, na území města nemáme. A nemáme ani volnou bytovou kapacitu, kterou bychom mohli na sociální bydlení použít. Město má celkem něco přes 400 bytů, ročně se jich uvolní tak deset až patnáct. Přidělujeme je na základě evidence pro žadatele o byty podle stanovených pravidel.

Bohuslav Krzyžanek

U PARTNERŮ

Obecně prospěšná společnost SPOLEČNĚ-JEKHETANE vydala výroční zprávu

Tváří v tvář problémům každodenního života


Za úspěšný může považovat minulý rok obecně prospěšná společnost SPOLEČNĚ-JEKHETANE, o. p. s. Vyplývá to z její výroční zprávy za rok 2014. Organizace, která vznikla v roce 1998 v Ostravě a v průběhu let rozšířila svoji činnost také do Šumperka, Hanušovic a Oder, poskytuje v moravskoslezské metropoli čtyři základní sociální služby. Provozuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, občanskou poradnu, realizuje terénní programy a nabízí sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi KLUB-KO. Kromě registrovaných sociálních služeb naplňuje také řadu projektů zaměřených na práci se školními dětmi a rodinami s malými dětmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách.

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

SPOLEČNĚ-JEKHETANE, o. p. s.  je zřizovatelem dvou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, které působí v Ostravě-Přívoze a v Ostravě-Porubě. Jejich aktivity jsou určeny dětem od 6 do 18 let věku, jimž nabízí možnost smysluplného trávení volného času. V roce 2014 služeb těchto zařízení využilo 187 dětí a mladistvých. Nejčastěji řešenými tématy byly: rozvoj základních motorických, psychických a sociálních dovedností (37 %), podpora školní úspěšnosti a vzdělávání dětí (32 %), hledání vhodných způsobů trávení volného času (10 %), problémy v oblasti mezilidských vztahů (6 %), problematika kriminality z pohledu oběti i pachatele (4 %), otázky životosprávy a zdraví (4 %), šikana a diskriminace (2 %), hledání zaměstnání (1 %).

Organizace rozšířila také aktivity v oblasti rozvoje fyzické zdatnosti dětí. Vznikl fotbalový tým, který se díky pravidelným tréninkům úspěšně zapojil do Don Bosco ligy. Nově se uživatelé „nízkoprahů“ nadchli pro moderní tance hip hop, electro-boogie a street dance a pod vedením mistryně světa v hip hopu a street dance show Adriany Adámkové dosáhli mimořádných výsledků na tanečních soutěžích doma i v zahraničí.

Občanská poradna

Občanská poradna nabízí lidem starším 18 let odborné sociální poradenství a všestrannou pomoc při řešení problémů s dluhy, bydlením, rodinných a mezilidských záležitostí, otázek sociálního zabezpečení až po pracovně právní problematiku. Pomáhá také obětem trestných činů; na tyto aktivity má dotaci Ministerstva spravedlnosti ČR. Služby občanské poradny zahrnují také pomoc při sepisování písemných podání, žádostí, návrhů a žalob.

Poradenská činnost je realizována na pobočkách v Ostravě-Porubě a Ostravě-Přívoze, které uskutečnily v roce 2014 celkem 1327 konzultací se 718 klienty. Klientelu tvořilo 61 % žen a 39 % mužů. 57 % konzultací se týkalo dluhové problematiky, 10 % rodinných a mezilidských vztahů, 7 % občansko-právních vztahů, 7 % sociálních dávek, 5 % bydlení, 4 % trestního práva, 3 % pracovního práva a 3 % spotřebitelství. V oblasti dluhové problematiky pracovníci Občanské poradny pomáhali při sepisování 66 návrhů na oddlužení, což představuje dvojnásobek stavu z roku 2013.

Terénní programy

Službu Terénní programy SPOLEČNĚ-JEKHETANE mohou využívat lidé starší 18 let nacházející se v nepříznivé sociální situaci. Služba je poskytována v městských částech Moravská Ostrava a Přívoz a Poruba. V roce 2014 ji využilo 206 osob. Nejčastěji šlo o zakázky vztahující se k hledání nebo udržení bydlení (35 %), k problematice finančního zabezpečení, zejména zajištění sociálních dávek (27 %). Devět procent uživatelů řešilo své zdraví a životní styl, 8 % problémy s dluhy, 7 % problematiku zaměstnanosti, 5 % byla poskytnuta podpora v oblasti veřejných služeb, 4 % při vyřizování dokladů, 3 % uživatelů řešilo mezilidské vztahy a 2 % problémy v oblasti spotřebitelství.

V rámci terénních programů se společnost zapojila do realizace projektů Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje I, Sociální inkluze Ostrava, Kdo šetří, má za tři!!! – Ko sthovel o love hin les trival!!!, a také projektu ostravské krajské pobočky Úřadu práce ČR Příležitost dělá(t) zaměstnance. Prostřednictvím tohoto projektu se jí podařilo zařadit devět uživatelů terénních programů do bezplatného vzdělávání s následným získáním zaměstnání.

KLUB-KO

Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi KLUB-KO poskytuje sociální služby a doprovodné aktivity rodinám s dětmi ve věku 0 – 12 let nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci, jež může ohrozit vývoj dítěte a kterou nejsou rodiny schopny řešit vlastními silami. Služba sídlí v Ostravě-Přívoze a působí v ní i specializovaní pedagogičtí pracovníci – sociální pedagožka a logopedická asistentka. V roce 2014 využilo službu 18 rodin. Celkem se jednalo o 67 osob, 25 dospělých a 42 dětí. Nejčastěji řešenými otázkami byl rozvoj rodičovských kompetencí (76 %), hospodaření v domácnosti (18 %), zdraví (5 %), mezilidské vztahy (1 %).

Projekty podpořené městem

Statutární město Ostrava podpořilo v roce 2014 celkem 7 projektů společnosti SPOLEČNĚ-JEKHETANE. Šlo o projekty zaměřené na zajištění provozu sociálních služeb a nákup nového služebního vozidla:

  • Nevo drom (Novou cestou) 2014 – sociální služba nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.
  • Občanské poradny 2014 – sociální služba odborného sociálního poradenství.
  • Terénní programy 2014 – sociální služba terénních programů.
  • KLUB-KO 2014 – sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi.
  • Blíže k lidem 2014 – dobrovolnictví.
  • Novější pomocník (služební vozidlo) pro realizaci aktivit v rámci programu Sociální inkluze Ostrava 2011- 2020 - dotace na obměnu jediného služebního vozidla organizace za novější typ.
  • Sociální bydlení – dotace v rámci programu Sociální inkluze Ostrava.

Celou výroční zprávu obecně prospěšné společnosti SPOLEČNĚ-JEKHETANE najdete na http://jekhetane.cz.

KONTAKTY

Magistrát města Ostravy, odbor sociálních věcí, zdravotnictví a vzdělanosti, 30. dubna 3130/2d, 730 81 Ostrava
Mgr. Lucie Škvaridlová Koordinátor sociálního začleňování T +420 599 444 690 M +420 737 225 293 E lskvaridlova@ostrava.cz
Bc. Denisa Wurstová Sociální pracovník pro sociální začleňování T +420 599 444 680 M +420 734 395 988 E dwurstova@ostrava.cz