Zeleň i na neobvyklých místech, zodpovědné nakládání s vodou v krajině

Celkem 11 autobusových zastávek v radvanickém a bartovickém obvodě bylo osázeno zelení a některé byly i obohaceny o kresby. Zelenou střechu získal při rekonstrukci radvanický archiv. Další projekty řeší výměnu nepropustných povrchů, aby došlo ke zlepšení nakládání s vodou v městském prostoru. Lité, asfaltové, nepropustné chodníky budou vyměněny za propustné v celé řadě prostor. Proměnu absolvuje i zahrada mateřské školy v Bartovicích, práce se týkají i tamního hřbitova, ulice Těšínské i prostoru před základní školou. V minulém roce bylo vystavěno i multifunkční hřiště, objekt rovněž výhodněji hospodaří s vodou v krajině.

„Na zlepšení kvality veřejného prostoru pracujeme intenzivně dlouhodobě řadou projektů, díky kterým dojde ke snížení teplot v městském prostředí, zlepšení zadržování vody v krajině, stejně jako ke snižování prachu. A nutno dodat že projekty jsou úspěšné i v oblasti jejich financování, před dvěma lety jsme podali nejvíce žádostí ze všech obvodů ve městě v různých dotačních programech a dnes se radujeme ze stoprocentní úspěšnosti a jejich financování z různých zdrojů,“ konstatoval Aleš Boháč, starosta městského obvodu Radvanice a Bartovice, současně náměstek primátora pro životní prostředí a dodal: Srážkové vody ze staveb, jsou tam, tam kde je to možné akumulovány a následně využívány, zasakovány, případně řízeně odváděny do vod povrchových nebo kanalizace, povrchový srážkový odtok z území se tak sníží. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné, nezasákavé plochy. Ty jsou nahrazovány propustnými materiály.“

V Radvanicích a Bartovicích bylo celkem 11 autobusových zastávek nově opatřeno „zelenou“ střechou. Vysazeny byly rozchodníky nachové, bezkolenec modrý, řebříček tužebníkovitý, třapatka nachová, bělotrn modrý, třemdava bílá, proso prutnaté. Vegetační souvrství střech je schopno zadržet prakticky celý úhrn srážek v průběhu roku a vznikla dokonce rezerva, omezující negativní vliv přívalových dešťů. Vegetační souvrství odtok vody z přívalového deště značně omezí a u přístřešků se zasakovacím pásem a popínavými rostlinami negativní vliv přívalového deště prakticky eliminuje. U některých přístřešků i s pásy popínavých rostlin byla původní půda obsahující vysoký podíl jílu zčásti vyměněna na vysoce propustný substrát, který v kombinaci s popínavými rostlinami přebytečnou vodu v době přívalu přijme a zajistí její pozvolné zasakování do spodních částí půdy. Vysazeny byly podražce velkolisté, břečťan popínavý, brslen Fortuneův, plaménky aj. Některé zastávky doplnily kresby s tématikou přírody. Projekt byl zahájen v létě loňského roku a kresby jsou dokončovány nyní v období prázdnin. Náklady proměny 11 zastávek se pohybují ve výši zhruba tři miliony korun, dotační podpora pak přesáhla polovinu nákladů, je ve výši dva miliony korun.

A novou „zelenou“ střechu získal i radvanický archiv. Neuspokojivý technický stav budovy archivu inicioval jeho rekonstrukci, která byla provedena komplexně. Práce probíhaly od loňského léta a dokončeny byly letos v únoru. Náklady činily šest milionů korun, přičemž dva miliony pokryla dotace a město financovalo práce částkou 2,5 milionů korun. Krom již zmíněné zelené střechy byly provedeny práce ke snížení její energetické náročnosti, byla zateplena, proběhla výměna oken a vytápění i další práce. Díky úpravám objektu je možné hospodařit také s dešťovou vodou, nadbytečná voda je pak využívána k zalévání rostlin, a to i v nádobách na sloupech veřejného osvětlení nebo čištění komunikací. „Zelená střecha na objektu významně omezuje jeho prohřívání, v létě a v zimě je naopak izolačním prvkem. Vegetační souvrství zpomalí i odtok přívalových dešťů, je schopna pojmout značný úhrn srážek a omezit tak jejich rychlé vypařování,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí. Střecha byla osázena různými druhy rozchodníků v kombinaci s dalšími rostlinami, mateřídouškou úzkolistou, hvozdíkem kropenatým, řebříčkem obecným, pryšcem myrtovitým, dobromyslí obecnou, ostřicí písečnou, smělkem sivým a lnem vytrvalým.

Změnu čeká také hřiště pro mateřskou školku v ostravských Bartovicích. Proměna začne v srpnu, jakmile bude mít škola prázdniny a vyžádá si zhruba tři měsíce (doba realizace v návaznosti na počasí i další okolnosti), náklady jsou předpokládány ve výši, jež přesáhne sedm milionů korun. A i tento projekt uspěl s žádostí o dotační prostředky, které zde činí 5,6 milionů korun. Rekonstruován bude povrch hřiště. Stávající betonové, asfaltové plochy, zámkové dlažby, které vodu nepropouští, budou nahrazeny povrchy propustnými a odtokové poměry se tak zlepší o 60 procent. Povrchy dětského hřiště budou z drenážního asfaltu, vodě propustné dlažby a materiálu. Krom významného zlepšení hospodaření s vodou, díky rekonstrukci 1 070 metrů² ploch, jež vytvoří retenční prostor pro zadržení dešťových vod v podkladní skladbě nových povrchů, bude prostor doplněn také herními prvky. Stavba obsáhne i novou přípojku splaškových vod pro mateřskou školu.  

Rekonstruovány budou rovněž zpevněné plochy před Základní školou Vrchlického v Radvanicích a chodník na ulici Těšínské v úseku Fryštátská – Nad Kaplí. Voda bude díky změnám povrchu schopna přes novou skladbu zasáknout významněji, zasakování se zlepší na ploše přes 1 500 metrů², náklady na oba projekty jsou ve výši zhruba 13 milionů korun, dotační podíl financování pak zhruba 8 milionů korun.

„Ozelenění veřejných objektů napomáhá v boji proti dopadům změn klimatu, má vliv na vícero aspektů životního prostředí a ve svém důsledku pak také na ekonomiku i sféru sociální. Díky ozelenění střech je zlepšeno hospodaření se srážkovými vodami i v městském prostředí, je posilována ekologická stabilita a jsou snižována rizika spojená s teplotou i kvalitou ovzduší. Ostrava má svou strategii, související se změnami klimatu. Byla zpracována v roce 2017 pod názvem Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. V roce 2018 následně vzniknul AKČNÍ PLÁN – Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o cca 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100, v porovnání s průměrem za období let 1961–2009. V roce 2023 byl dokončen dokument, v podstatě „návod“, který obsahuje různá opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury a slouží především starostům městských obvodů nebo projektantům a investorům s názvem ‚Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy.‘ Materiál definuje zásady pro vytváření modrozelené infrastruktury v Ostravě a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů realizovaných na pozemcích, při výstavbě budov a úpravě veřejných prostranství ve vlastnictví města,“ uzavírá náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.