Za relaxací do Bělského lesa
Povalové chodníky v Bělském lese. Foto: MMO/Lukáš Kaboň

Za relaxací do Bělského lesa

01.12.2025

Poslední léta přinesla významnou proměnu Bělského lesa, největší zelené plochy v Ostravě. Lesopark situovaný v sousedství nejlidnatější městské části Ostravy-Jihu, v katastru Staré Bělé a Výškovic, byl šetrným způsobem zpřístupněn návštěvníkům tak, aby mohli volný čas trávit v lesním prostředí.

Za relaxací do Bělského lesa
Povalové chodníky v Bělském lese. Foto: MMO/Lukáš Kaboň

Město Ostrava realizovalo v tomto místě hned do několika výjimečných projektů, které původně nepřístupné části lesa proměnily v malebná lesní zákoutí. V současnosti je finalizován zatím poslední z projektů v údolní nivě Výškovického potoka. Nové povalové chodníky propojily tzv. Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí Křížové cesty s Cestou vody, nabízející zájemcům Priessnitzovy lázně s obnovenými studánkami.  Do zvelebení Bělského lesa investovala Ostrava v uplynulých letech víc jak 60 milionů korun.

„Povalové chodníky v délce 566 metrů spojily oblíbená místa v území Bělského lesa, které bylo dosud neprůchodné, místy se rozléval drobný tok do mokřin. Autoři návrhu architektka Magda Cigánková Fialová s kolegy Petrou Lindovskou a Adamem Hoferem zpracovali projekt tak, aby vybudovaná stezka splynula s meandrujícím potokem a přírodou s ohledem na zachování zdejší bioty. Stezka byla vynesena minimálně 40 cm, místy 80 cm, nad stávající terén. Na povalové chodníky jsou využity výhradně přírodní materiály, dubové sloupky, dřevo buku, modřínu a akátu. Neschází potřebný mobiliář, edukativní prvky, informační systém, kládové lavičky, odpočinkové plošiny, pobytové platformy a sedací balvany. V blízkosti stezky vznikly neprůtočné tůně, sloužící optimalizaci vodního režimu, zadržování vody v krajině, podpoře biodiverzity na území a v neposlední řadě zachytí vodu z přívalových dešťů u níž je důležité jí nenechat odtéct z území,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí a dodává: „nezapomněli jsme na děti. V blízkosti stezky byla vybudována tzv. opičí dráha z dřevěných kůlů a interaktivní stezka z balvanů různých velikostí, které jistě podpoří dětské hry v lese.“

„Nově zrealizovaná část tzv. Cesta vody II. jsme navrhli klidovější než vstupní část od Priessnitzových lázní. V rámci návrhu jsme kromě optimalizace průchodů a vazeb na jednotlivé části lesa, chtěli hlavně podpořit biodiverzitu a adaptaci na klimatickou změnu. Na povalových chodnících jsou návštěvníci sice blízko přírodě, ale úplně se jí nedotýkají a neprošlapávají chaoticky povrch. Soustavou tůní se daří zadržovat velké množství vody. Nově neprovádíme žádné výsadby a budeme monitorovat přirozenou sukcesi a osídlování území s čímž již máme pozitivní zkušenosti. Zabraňujeme tak šíření geneticky nepůvodních rostlin. Povalový chodník ve tvaru kruhu slouží k zastavení a meditaci v místě spojení živlů vody a větru s přírodními materiály jako půda, kámen a dřevo. Větší platformy mohou sloužit ke cvičení a relaxaci. Pro průchod jsou často dvě cesty. Klidová po povalu a kamenná pro pohyb. I přes složitý terén je zde možnost kromě schodů využít i štěrkové pěšiny bez schodnic,“ doplňuje architektka a spoluautorka návrhu Magda Cigánková Fialová.

Bělský les se stal díky vybudovaným projektům oblíbeným a vyhledávaným místem nejen obyvatel města, směřujícím k odpočinku do lůna lesoparku. Letos byl obnoven také desítky let využívaný běžecký okruh, situovaný rovněž v Bělském lese. V území byly místy vyšlapané chodníky, které nyní umně nahradily nově vybudované stezky. Ty doplnila i dvě nová schodiště. První schodiště propojilo právě běžecký okruh a Cestu vody. Druhé pak Křížovou cestu a Cestu vody. I schodiště jsou tvořena přírodními materiály tak, aby vizuálně zapadla do okolního prostředí. Nad stávající tok byl umístěn dřevěný mostek. Vegetace zůstala v původním stavu, příroda si sama vyselektuje druhy rostlin, které v místech prospívají. V okolí stezky byly ponechány rozličné vývraty i zlomy stromů, aby bylo zachováno původní lesní prostředí.

I tento zdařilý projekt zhotovily Ostravské městské lesy a zeleň. Práce začaly v srpnu a byly finalizovány v listopadu. Náklady na realizaci aktuálně dobudovaného propojení přesáhly 13,5 milionů korun. Bělský les se rozkládá na ploše cca 160 hektarů, převážně v katastru Staré Bělé a severní částí zasahuje do katastru Zábřehu nad Odrou a skýtá nejen obyvatelům nejlidnatější městské části Ostrava-Jih zázemí pro sport i relaxaci. Od roku 2023 využívají lidé v Bělském lese oblíbenou Cestu vody, víc viz https://1url.cz/21N14, letos byl zpřístupněn nový Park nad rybníkem, viz https://1url.cz/oJlQF a informace k letošní obnově zmiňovaného běžeckého okruhu naleznou zájemci v odkazu https://1url.cz/6JX0g.

Lesní komplex známý jako Studně koupila v roce 1931 Moravská Ostrava, aby získala přístup k pramenům pro městský vodovod. V 70. letech 20. století byla severní část lesa bezprostředně navazující na bytovou zástavbu upravena na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Zajímavostí území jsou Starobělské Lurdy, zákoutí v bukovém porostu na jižním okraji lesa s kapličkou postavenou z vysokopecní strusky u pramene. 

„Před 10 lety pro Ostravu zpracovala společnost Florart materiál s názvem „Zeleň...Proč? Jak?,“ který stanovil mimo jiné prostorové vazby zeleně, návrh rozvojových os, uzlů, zájmových ploch území či priority rozvoje – lesy, parky, rekultivace, brownfieldy. Mohu říci, že téměř všechny tehdy navržené úpravy ploch celoměstsky významné zeleně se dočkaly své realizace. Společně s vedením města jsme tak našli odpověď na obě otázky, kterými je zmiňovaný materiál nazván. Dokument mimo jiné obsáhl i vizualizace úprav Výškovického potoka, kde dnes stojíme,“ uzavírá Vladimír Blahuta, ředitel městské společnosti Ostravské městské lesy a zeleň.

Rychlý kontakt