Výstava ve Zlatém jelenu připomíná prvorepublikové pomníky Masaryka a Švehly

Výstava seznamuje návštěvníky s procesem schvalování, financování a výstavby pomníků, úprav plochy v jejich okolí a průběhem celé slavnosti. Nejprve došlo k zatrubnění potoka, který místem procházel. Poté byl prostor přislíben Republikánské straně k postavení sochy Antonína Švehly. Následně přišel návrh KSČ k vystavení pomníků obětem I. světové války. V roce 1935 bylo rozhodnuto, že kromě pomníku Antonína Švehly má být postaven rovněž pomník prezidentu T.G. Masarykovi. Na jeho výstavbu, a desku prvoválečným obětem byla v obci uspořádána sbírka, složily se jednotlivé spolky a občané. Pomník Antonínu Švehlovi financovali sami agrárníci. Autorem pomníků je sochař František Juráň.

Celá slavnost odhalení začala již 4. 7. 1936 v podvečer koncertem na náměstí. V dopoledních hodinách 5.7. přijel předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr, kterého na náměstí uvítali místní občané v čele se zastupiteli a Janem Chalupníkem. Po obědě vyšel z dolního konce obce průvod k pomníkům, kde došlo následně k jejich slavnostnímu odhalení. Při proslovech nebylo umožněno promluvit sociálnímu demokratovi Janu Chalupníkovi, a proto odmítli vystoupit cvičenci Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ - tělocvičná organizace blízká právě sociální demokracii) v rámci odpoledních branných cvičení. Dostavili se na hřiště pouze po dobu vyvěšení státní vlajky. Celá tato záležitost měla dozvuky v novinových článcích a činech samotných hlavních aktérů.

Na výstavě čekají návštěvníky fotografie prostoru před vybudováním pomníků, početná kolekce fotografií z 5. 7., ať se již jedná o slavnostní přivítání Jana Malypetra, průvodu obcí, proslovy řečníků, aktu odhalení, přesunu na orelské hřiště a branného cvičení. Zájemci si mohou rovněž pročíst výstřižky z dobového tisku, které reagovaly na danou událost.

Prostory jsou otevřeny dle dohody s Hanou Lafkovou (721 850 570, případně na starabela.historicka@gmail.com) anebo vyzvednutím klíče na obecním úřadě. 

Starobělské společenské a kulturní centrum Zlatý jelen bylo původně hostincem, jehož kořeny spadají do 19. století. Dům číslo 173 pak prošel zásadní stavební úpravou v roce 1937, kdy byly přistavěny byty a také hospodský sál. V 50. letech 20. století se v objektu střídaly různé prodejny a služby, nacházel se zde i sklad civilní obrany. Na začátku 90. let v domě fungovala prodejna papíru a hraček nebo půjčovna nářadí. Od roku 2000 byl Zlatý jelen bez využití a chátral. Teprve rozsáhlá rekonstrukce, skončená během jara 2025, mu vrátila dřívější důstojné postavení. Nyní je zde kulturní centrum Staré Bělé se spolkovou místností, zónou pro matky s dětmi nebo obřadní síní. Rekonstrukci významně spolufinancovalo také statutární město Ostrava.