Vychází nový sborník Archivu města Ostravy

Archiv města vydává sborník od roku 1963. Předchozí díly sborníku mohou zájemci nalézt v ostravském městském archivu i v Knihovně města Ostravy. Nový sborník Ostrava 38 bude k dostání přímo v archivu, v ostravských infocentrech a vybraných knihkupectvích za 406 korun.

Do letošního vydání přispělo osm autorů. Dlouholetý ostravský archivář Antonín Barcuch se letos zaměřil na problematiku živnostenských inspektorů kontrolujících mj. pracovní podmínky zaměstnanců průmyslových i živnostenských závodů v letech před 2. světovou válkou. Jeho kolega Jozef Šerka připomíná v souvislosti s letošním stým výročím vzniku Velké Ostravy zajímavou kauzu rivality, která vznikla mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi v tomto období. Další zástupce Archivu města Ostravy Radoslav Daněk zpracoval fascinující životní osudy širší veřejnosti neznámého rodáka z Přívozu Waltera Langera, který se ve Spojených státech vypracoval mezi zakladatele moderního kosmetického průmyslu a newyorské milionáře. Radomír Seďa z Archivu Ostravské univerzity zpracoval otázku podílu Vítkovických železáren na výstavbě československých výstavních pavilonů pro světové výstavy v Paříži 1937, New Yorku 1939 a Bruselu 1958.

Zástupkyně nejmladší generace ostravských historiku Klára Fabiánová rozebrala problematiku interrupcí a pronatalitních opatření v období normalizace za pomoci vyprávění ostravských pamětnic. Známý fotograf a autor mnoha fotografických publikací zabývajících se našim regionem Ondřej Durczak přispěl pohledem na Ostravu coby motivu v subjektivní dokumentární fotografii. Dlouholetý univerzitní pedagog, historik Lumír Dokoupil zveřejnil při příležitosti 60. výročí vzniku katedry historie FF OU své vzpomínky na počátky spolupráce se zakladatelem katedry prof. Milanem Myškou. Sborník uzavírá připomínka na osobnost ostravského letce v RAF Evžena Čížka z pera Tomáše Bouzka.

Ukázka z publikace sborník Ostrava 38, autora Radoslava Daňka z textu s názvem „Baron z Přívozu aneb jak se syn kancelářského sluhy milionářem v Americe stal:“

„Lze považovat za zcela běžné, že člověk i se svým jedinečným osudem zmizí jako příslovečné zrnko písku ve vrstvách plynoucího času, a pokud nezůstane alespoň ve vzpomínkách jiných lidí, nezanechá na Zemi v podstatě žádnou stopu. Mnohem méně obvyklým už je, pokud se takto lidský jedinec v bezbřehém prostoru minulosti ztratí, ačkoliv široké veřejnosti je neustále více než dobře viditelným, a to i přes hranice své fyzické existence, a stop po něm zůstává nepřeberné množství. Za takový paradoxní jev by bylo možno považovat životní příběh Dr. Waltera Langera, významného podnikatele v americkém kosmetickém průmyslu a v neposlední řadě také někdejšího úspěšného krasobruslaře, který ač ostravský rodák není takto ve světě vlastně nikde znám, a zrovna tak Ostrava nezná žádného svého velkého rodáka toho jména. Pojďme se tedy pokusit i s pomocí starých archivů poodhalit tajemství této malé záhady a sledujme, jak se odvíjelo nejen vlákno osudu samotného Waltera Langera, ale paralelně též osudů jeho ostravských příbuzných, v nichž se pochopitelně mimo jiné zrcadlí dějiny novodobé Ostravy i „velké“ dějiny 20. století.

Od května 1926 pobýval v New Yorku, v Brooklynu, ve Spojených státech amerických, kam se vydal, aby si splnil svůj krasobruslařský sen. Stal se zde členem Winter Sports Club, za nějž v roce 1928 poprvé startoval na mistrovství USA v krasobruslení a úspěšně prokázal, že patří mezi mistrovskou třídu, když skončil na třetím místě za Rogerem F. Turnerem z Bostonu a Frederickem Goodridgem z Cambridge. Jeho povinné (tzv. školní) figury i volná jízda byly tak dobré, že rozhodčí váhali s lepším hodnocením mezi ním a nakonec stříbrným Goodridgem...

A právě z toho velice úspěšně těžil Dr. Walter Langer. Jeho chemická laboratoř a firma, kterou vlastnil společně se svojí ženou Evelyn, sídlila nejprve v budově 114 East na 90. ulici v New Yorku na Manhattanu. Jejich podnikatelskému záměru mimořádně nahrálo vypuknutí druhé světové války, které narušilo obchodní vztahy s evropským kontinentem a znemožnilo dovoz zboží z nacistickým Německem okupované Francie do USA. V průběhu čtyřicátých let zahltili americký trh dámským parfémem White Shoulders, do prodeje uvedeným v roce 1943, který se kvalitou vyrovnal francouzským parfémům a který stál u počátku obrovského ekonomického úspěchu Waltera Langera. Jednalo se o vůbec první masově prodávanou jemnou vůni, která byla navržena a vyrobena ve Spojených státech a které cestu k milionům zákaznic a zákazníků razil reklamní slogan „To nejlepší, co svět může nabídnout“ („The Best the World Has to Offer“). K vytvoření nové vůně, dnes spojované s přívlastkem „ikonická“, jej inspirovala manželka Evelyn. Uvádí se, že rovněž pojmenování parfému White Shoulders, tedy Bílá ramena, bylo neoddělitelně spojeno s Evelyn, jejíž krásu opsal za použití i těchto dvou slov jeden z Langerových hostů při slavnostním přípitku.  Walter Langer samozřejmě přísně tajil recepturu a složení, jehož hlavní část sestávala z esencí lilie, gardénie a jasmínu. Původní výrobní a obchodní firmy Dr. Walter Langer Co. a Evelyn Westall Co. se později rozrostly o další společnosti Westfall, Estall, Felice a Hartnell, sloučené nakonec roku 1945 do jednoho velkého holdingu Evyan Perfumes Inc., v jehož čele stál jako prezident a ředitel Walter Langer a jako zakladatelka a prezidentka vystupovala rovněž Evelyn Diane.“