V Archivu města Ostravy naleznete i unikátní sbírku obecních kronik a cennou sbírku regionálního tisku

Počátky této tradice sahají v Ostravě do roku 1920, kdy vstoupil v platnost zákon o takzvaných pamětních knihách obecních. Mezi nejstarší dochované svazky kroniky obcí dnes tvořících dnešní Ostravu patřily ty ze Staré Bělé, Svinova, Hrabové, Krásného Pole, Michálkovic, Nové Bělé a Hrušova, založené roku 1922. O rok později pak následovaly kroniky Antošovic, Heřmanic, Koblova, Kunčiček, Poruby, Proskovic a Výškovic.

Pozoruhodností je, že kronika samotné Moravské Ostravy vznikla až v roce 1936. Původně měl být jejím autorem Alois Adamus – první městský archivář, který do úřadu nastoupil 1. září 1923 (tento den se dnes považuje za oficiální datum založení městského archivu). Adamus byl však plně vytížen správou městského muzea a archivu, a k psaní kroniky se tak nikdy nedostal, k čemuž navíc zřejmě ani neměl velkou chuť.

Prvním ostravským kronikářem tak byl v roce 1936 ustanoven Ervín Tengler. Tento učitel na slezskoostravských obecných a měšťanských školách působil rovněž jako vlastivědný pracovník, publicista a člen archivní i muzejní rady moravskoostravského městského úřadu.

Většina starších kronik nenabízí pouze roční přehled událostí, ale přibližuje i přírodní poměry daného místa a přináší historický průřez dějinami obce od nejstarších dob. Záznamy vynikají kultivovaným jazykem, což souvisí s tím, že role kronikářů obvykle připadala učitelům či úředníkům.

Výjimečným klenotem je kronika Hrabové z roku 1922. Kromě podrobných textů obsahuje fotografie a osobité malby, jejichž autorem byl amatérský výtvarník Bohumil Kolich. Umělecky hodnotnou výzdobou se však mohou pochlubit i další svazky, například kroniky Staré Bělé nebo Kunčic nad Ostravicí. Kroniky byly v ostravských obvodech vedeny i poté, co byly jednotlivé obce začleněny do města Ostravy. Některé obce i městské obvody vedly kromě samotné kroniky také album fotografií ilustrujících život i některé objekty stojící na příslušných katastrech. 

Současné vedení kronik statutárního města Ostravy se řídí zákonem č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Kronikář města je zaměstnán v Archivu města Ostravy. Do jednotlivých svazků kronik je možné nahlédnout v archivní badatelně. Povinnost vést kroniky jednotlivým 23 obvodům zavádí Statut města Ostravy v pasáží věnované jejich samostatné působnosti. 

Staršími kronikami lze listovat nejen při osobní návštěvě archivní studovny, ale rovněž prostřednictvím elektronické badatelny Archivu města Ostravy.  Ve výběru je možné zadat typ kroniky (obecní, školní, spolkové a další), místo, ke kterému se kronika váže a také zda je již digitalizovaná. Z pohodlí domova je tak možné pročítat a prohlížet kronikářské zápisy obcí na Ostravsku, z nichž některé jsou staré více než sto let.

Nejen za historií do Knihovny Archivu města Ostravy

Knihovna Archivu města Ostravy je veřejnou knihovnou, která obsahuje téměř 60 tisíc svazků knih, regionálních periodik a odborných časopisů; jde především historickou a historickovlastivědnou literaturu, zaměřenou na dějiny města a regionu Ostravska. Zájemci v ní však naleznou také oddělení právnické literatury, slovníky, encyklopedie, edice historických pramenů, případně i řadu odborných časopisů, ať už českých, nebo cizojazyčných, tematicky zaměřených do oblasti historie nebo pomocných věd historických (např. heraldika, numismatika aj.). 

Velmi cenná je obsáhlá sbírka regionálního tisku, v níž se nalézají mj. i nejstarší noviny, které kdy na území města Ostravy vyšly – německý list Local-Anzeiger für Mährisch Ostrau und Umgebung (česky lze přeložit jako Místní oznamovatel pro Moravskou Ostravu a okolí), jeho první číslo vyšlo v prosinci roku 1875. Knihovna Archivu města Ostravy je přístupná veřejnosti zdarma, a to v otvíracích hodinách badatelny (pondělí a středa 8 až 17, úterý a čtvrtek 8 až 16 hodin). Na rozdíl od jiných veřejných knihoven je však možné studium publikací pouze prezenční formou – to znamená, že zájemcům se nepůjčují požadované tituly domů, ale lze je studovat pouze v badatelně archivu. 

Díky dlouholeté spolupráci Archivu města Ostravy s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou byla již celá řada monografií i periodik digitalizována a lze je studovat v pohodlí domova na portálu Digitální knihovny Moravskoslezského kraje - https://kramerius.msvk.cz/. 

Desátý ročník Festivalu ostravských knihoven s tématem Za knihami?! se bude konat 6. 10. 2026 v prostorách Boutique Business Inkubátoru Ostravica a mezi zapojenými knihovnami naleznou zájemci i Knihovnu Archivu města Ostravy. Ve 12 hodin je připravena přednáška kronikáře města Ostravy Martina Juřici s názvem Dějiny obecních kronik v Ostravě.