Starobělský Zlatý jelen se otevírá jako společenské centrum
Dvoupatrový podkrovní dům číslo popisné 173 ve Staré Bělé, známý jako Zlatý jelen, prošel zásadní rekonstrukcí. Stavbě ze sklonku 19. století se po přibližně dvaceti letech bezúčelného chátrání vrací její zašlý lesk. Původní hostinec, který v průběhu času sloužil k různým účelům, se nyní stává skutečným kulturním centrem obce. Nově se může pochlubit spolkovou místností, zónou pro matky s dětmi nebo obřadní síní. Rekonstrukci významně spolufinancovalo také statutární město Ostrava.
Zrekonstruovaný dům Zlatý jelen po svém otevření. Foto: Jiří Hořínek
„Změny jsou rozsáhlé už na první pohled. Zlatý jelen se po přestavbě co nejvíce přiblížil svému původnímu vzhledu, zdobí ho ornamentální fasáda, doplněná takzvanými bosážemi, tedy psaníčkovým zdobením, vytvářejícím strukturu fasády,“ popisuje starosta místní části Stará Bělá Mojmír Krejčíček. „V prvním nadzemním podlaží domu vznikly prostory pro klub seniorů, kavárnu a místnost pro dětskou skupinu. Co se druhého nadzemního podlaží týče, získali jsme v něm důstojné místo pro společenský sál. V něm plánujeme konat nejen kulturní akce nebo svatební obřady, ale rovněž jednání obecního zastupitelstva. Využito je také samotné podkroví, a to jako výstavní prostor. Ten je vhodný k umístění historických dokumentů městského obvodu, jakož i místních spolků a sbírek občanů. Počítáme zde rovněž s konáním vernisáží nejrůznějších výstav.“
Objekt Zlatého jelena pochází z přelomu 19. a 20. věku, zásadní stavební úpravou pak prošel v roce 1937. K někdejšímu hostinci později přibyl sál, za první republiky také byty ve druhém patře. Během 50. let 20. století bychom zde našli nejrůznější prodejny a služby nebo sklad civilní obrany. Počátkem 90. let v domě fungovala prodejna papíru a hraček, stejně jako půjčovna nářadí. Počínaje rokem 2000 neměl Zlatý jelen žádné využití a podléhal zubu času. Před jedenácti měsíci začaly rekonstrukční práce, které dům nyní proměnily v atraktivní společenský klub.
„Samotné přestavbě předcházela projektová příprava, která trvala cirka půl roku a musela se vypořádat s tradičními složitostmi všech rekonstrukcí, a to neznalostí původně použitých materiálů a konstrukčních návazností. Přes podrobný stavebně technický průzkum, který mimo jiné odhalil původní kamennou podlahu v hloubce téměř metr pod stávající podlahou, torza původních kleneb průchodů, ornamentní prvky původního stropu sálu i zdobnou výmalbu, jsme se během stavby museli vypořádat se spoustou technických komplikací. Jednou z nejtěžších částí bylo dočasné zajištění objektu proti zatečení během realizace, dočasné statické zajištěné stěn před betonáží stropu, a především změna pozice a tvaru schodiště do podkroví z důvodu zjištěné kolize se sousedním objektem,“ upřesnil projektant a technický dozor celé stavby Jiří Hořínek a dodal: „velkou výzvou bylo provedení samotné konstrukce krovu, která se snaží co nejvíce přiblížit původnímu tvarosloví, a především provedení ornamentní fasády na základě historických pohlednic a fotografií.“ Vše je dokresleno spojením moderních technologií a materiálů tak, aby stavba byla funkční a uživatelsky příjemná.
Stavba tak po rekonstrukci splňuje požadavky na bezbariérový přístup do všech podlaží, dostatečné skladovací prostory, zázemí pro personál kavárny, ale také rozvody vzduchotechniky a klimatizace, které umožní komfortní využití i v horkých letních dnech. Historická fasáda je pak ve dvorní části v přímém kontrastu s moderním kovovým obkladem schodišťového prostoru, který tak nenásilně propojuje historický odkaz této významné budovy a dnešní architekturu rovných tvarů a minimalismu. „Za výsledný stav můžeme myslím všichni děkovat pracovnímu nasazení paní stavbyvedoucí, odvaze vedení městského obvodu a šikovným rukám štukatérů,“ podtrhnul na závěr Jiří Hořínek.
Náklady na rekonstrukci (včetně vnitřního vybavení centra) si vyžádaly dohromady 61 milionů korun. Z toho 14,025 milionu korun pokryla dotace poskytnutá Státním fondem podpory investic (SFPI) v rámci programu s názvem Brownfieldy. Jak připomenul náměstek primátora města Ostravy Aleš Boháč, částkou 17,15 milionu korun se na financování podílel také ostravský magistrát: „Statutární město Ostrava samozřejmě vítá, když historické stavby se silnou místní tradicí znovu ožívají, přispívají ke zvýšení celkového estetického dojmu a přinášejí obci, městu i jejich obyvatelům užitek. Využili jsme proto možnosti finančně podpořit zřízení společenského centra ve známém domě Zlatý jelen. Celý tento projekt totiž řeší hned dvě záležitosti najednou. Přispívá k rozvoji kulturního i společenského života v obvodu a zároveň ‚vrací do hry‘ starou stavbu, která je součástí jeho identity.“ Zbylé finanční prostředky, tedy bezmála 29,5 milionu korun byly hrazeny z rozpočtu městského obvodu Stará Bělá.