Rekonstrukce historické budovy jatek v Ostravě začne na jaře

Památkově chráněný objekt se bude přestavovat na galerijní prostor podle návrhu polského studia KWK Promes architekta Roberta Konieczneho, vzešlého z architektonické soutěže vyhlášené v roce 2017.
„Začátek rekonstrukce bude pro Ostravu, po letech úsilí o zachování historické budovy, dříve odprodané nadnárodnímu řetězci, významným milníkem. Jsem rád, že se nám po všech stránkách náročný projekt podařilo dotáhnout až do této fáze. Před pár lety to byl plán, kterému málokdo věřil, teď už máme skutečně nadohled přeměnu bývalých městských jatek, které získají svůj původní vzhled, budou sloužit kultuře a navíc Ostravu obohatí skutečně zajímavá stavba podle návrhu světově uznávaného architekta," uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.
Na galerii moderního umění se promění celkem pět na sebe navazujících částí objektu různého stáří – původní chladírny (1891), nové chladírny (1902), vepřové porážky (1902) a zastřešeného atria (1954). Součástí projektu je také demolice provozní budovy z roku 1926, která je v neudržitelném technickém stavu, a její nová výstavba. Pro letošní rok je na práce vyčleněno téměř 100 milionů korun. Zbývající finanční prostředky budou zahrnuty do rozpočtu města pro rok 2021. Rekonstrukce by měla být hotova do konce příštího roku.
„Do veřejné soutěže na dodavatele se přihlásilo pět stavebních firem a jedno sdružení. Vybrali jsme firmu s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou, která ale nebyla ve srovnání s konkurencí nijak podhodnocena, což považuji za podstatné. Přitom se jedná o stavební společnost, se kterou máme i z minulosti dobré zkušenosti. Před námi je teď zhruba měsíc pro splnění všech formálních náležitostí včetně podpisu smlouvy a předání staveniště, takže stavební práce by mohly začít ještě v březnu," doplnila investiční náměstkyně Zuzana Bajgarová.

V bývalých jatkách vznikne výstavní prostor současného umění. Ředitele městské galerie Plato Marka Pokorného těší, že se vizi moderního galerijního prostoru v historickém objektu daří realizovat tak rychle, a že o zakázku mělo zájem tolik společností: „Předpokládám, že motivem tentokrát nebyly jen peníze, ale také možnost realizovat jedinečnou vizi architekta Roberta Konieczneho a z hotové stavby učinit referenční objekt do budoucna. Musím říct, že jsem stále ještě překvapen, jak se městu, coby investorovi, zatím daří držet termíny. Pokud všechno dopadne podle plánu, bude nové zázemí galerie Plato projektem uskutečněným v rekordním čase."

Šest budoucích výstavních sálů může být navzájem propojeno nebo mohou fungovat samostatně. Díky otočným stěnám bude do výstavního prostoru začleněno i venkovní prostranství. V objektu budou umístěny i kanceláře, zasedací místnosti a bistro. Původní cihlové zdi budou pečlivě vyčištěny a odstraněny jejich drobné vady.

Dostavba bude provedena z moderních materiálů. Všechny nové prvky vzniknou z polymer-cementové hmoty připomínající světlý beton, kontrastující s tmavou cihlovou fasádou budovy. Charakteristické otvory uzavřou masivní otočné stěny. Každá brána bude jedinečným konstrukčním prvkem s ocelovou konstrukcí. Stávající okna otevřou pohled do výstavních hal. To Platu dodá zcela nové možnosti komunikace s publikem uvnitř i zvenčí.

Stávající budově dominují dva historické materiály: venkovní cihly a vnitřní, bíle omítnuté stěny. Aby zůstala zachována historická kontinuita, budou interiéry galerie doplněny právě těmito dvěma materiály a také betonem. Důležitou součástí interiérů bude technické vybavení včetně vzduchotechniky, která je v projektu integrována do stávající struktury budovy a esteticky doplní celý prostor.
Konkrétní aktivity na záchranu areálu a jeho přestavbu na uměleckou galerii zahájilo město Ostrava bezmála před pěti lety, kdy zahájilo jednání se společností Bauhaus o odkupu historického objektu bývalých jatek. Ten nakonec město odkoupilo spolu s dřívějším hobby marketem a přilehlými pozemky v listopadu 2016 za 80 milionů korun. Na začátku roku 2017 následovalo vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže, ve které bylo pět architektonických kanceláří vyzváno k účasti přímo a dalších pět bylo vybráno z žádostí o účast, kterou zaslalo 9 architektonických kanceláří z Amsterdamu, Dublinu, dvě z Bratislavy a další z České republiky.