První vánoční strom republiky v Ostravě i další vánoční zvyklosti
Rok se s rokem sešel a zase se připravujeme na Vánoce. Kupujeme kapry, stromečky, dárečky, těšíme se na tradiční krájení jablíček a lití olova. Některé tradice jsou tu s námi odnepaměti jiné kupodivu až zase tak dlouho ne.
Historická vánoční pohlednice. Zdroj: Archiv města Ostravy
Například ozdobený vánoční stromeček, který je dnes součástí snad každé domácnosti, nás provází svátky asi 200 let a cestu si razil postupně. Tradice vzniklá na severu Německa pravděpodobně v 16. století, se do našich zemí dostala koncem 18. století a nejprve se prosazovala mezi německým obyvatelstvem českých zemí, kolem roku 1850 pak zdobil většinu měšťanských domácností a odtud se šířil postupně i na venkov, avšak až ve druhé polovině 20. století se stal pevnou součástí vánočních oslav. V některých venkovských oblastech dlouho přetrvávala pohanská tradice zdobené jedlové větve – chvojky. Na Masarykově náměstí se objevil první vánoční strom republiky 27. 11. 1925, přivezli ho ze šenovského polesí. Ostrava se tak připojila k akci založené o rok dříve v Brně, kdy se pod stromem republiky pořádala v předvánoční čase sbírka pro opuštěné děti.
Ani smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem s námi není až tak dlouho. Do českých domácností si našel cestu na přelomu 19. a 20. století z Vídně a prosazoval se celkem pozvolna. Do té doby se štědrovečerní večeře lišila region od regionu. Od houbového kuby přes různé obilné kaše, polévky, kapra na černo, ke krkonošskému houbovci.
Dárky si však dáváme již velmi dlouho. Starověcí Římané měli ve zvyku obdarovávat své přátele kolem nového roku. Později se zimní slunovrat stal vánočními svátky a tradice obdarovávání pokračovala. Nejvíce dárků bývalo odjakživa určeno dětem. I když se ve srovnání s dneškem jednalo o skromné dárečky.
S obdobím vánočních svátků je spojena také řada pověr – například pokud si v předvečer Štědrého dne položíte pod polštář vlašský ořech a ihned ráno ho po probuzení sníte, budete celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Ten, kdo vstal za svítání a hned se opláchl vodou z potoka či studny, byl zdravý po celý následující rok. Abyste si přivolali štěstí, stačí v průběhu štědrovečerní večeře sníst kousek okoralého chleba. Stejný účinek by mělo mít vejce snesené na Boží hod. Vdavekchtivá děvčata měla nasbírat během Štědrého dne devět patek od vánoček a pak byla veselka zajištěna.