Druhoválečný veterán z Ostravy oslavil 103 let

6/3 2025

Dne 5. 3. 2025 se v DK Poklad uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti 103. narozenin plukovníka v. v. Jana Ihnatíka, významného veterána 2. světové války. Oslav životního jubilea se zúčastnili zástupci Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostravy, jakož i Ministerstva obrany České republiky a Armády České republiky, Slovenské obce dělostřelecké a Československé obce legionářské.

Druhoválečný veterán z Ostravy oslavil 103 let

Válečný veterán Jan Ihnatík oslavil 103 let. Foto: KVO AČR

Plukovník Ihnatík zasvětil svůj život službě vlasti a patří mezi hrdiny, kteří se aktivně účastnili bojů při osvobození Evropy během 2. světové války. Svým nasazením a odvahou významně přispěl k vojenským operacím, za což byl v průběhu let opakovaně oceněn. Jeho celoživotní služba a oddanost armádním hodnotám jsou inspirací nejen pro současné vojáky, ale i pro širokou veřejnost.

Za statutární město Ostrava panu plukovníkovi pogratuloval předseda městské kulturní komise a člen zastupitelstva Vladimír Polák, která také oslavenci předal dárkový koš. 

Panu plukovníku Ihnatíkovi pogratuloval zastupitel Vladimír Polák

,,Jste vzorem statečnosti, cti a loajality k vlasti. Patří Vám velké poděkování za to, co jste pro naši zemi vykonal během 2. světové války. Historická paměť a úcta k těm, kteří se zasloužili o svobodu, nesmí být nikdy zapomenuty. Přeji Vám hlavně zdraví, rodinnou pohodu a veselou mysl“, řekl během setkání ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava plukovník Jaroslav Medek.

V rámci slavnostního setkání plukovník Ihnatík připomněl tehdejší okolnosti válečného období, jeho odhodlání bránit tehdejší Československo, ale také zavzpomínal na poslední dny války při osvobozování Břestu na Přerovsku, kde jeho bojová cesta skončila.


Jan Ihnatík se narodil 1. 3. 1922 v obci Poroškovo, v Perečinském rajonu na Podkarpatské Rusi. Necelý rok po maďarské okupaci jeho rodného kraje se v květnu 1940 společně s dvěma přáteli rozhodl utéct do Sovětského svazu. Krátce po překonání hranic je však zadržela sovětská pohraniční hlídka.

Jan Ihnatík pak prošel sběrným táborem ve Skolje, věznicí ve Stryji, v Umani a Starobělsku, kde ho za ilegální přechod hranic odsoudili ke třem rokům v nápravně pracovních táborech. Následně ho deportovali do gulagu u města Uchta, ležícího stovky kilometrů severně od Moskvy. Přestože podmínky musely být drastické, Jan Ihnatík si ve svých vzpomínkách na poměry v gulagu nestěžuje.

Po několika měsících ho vedení tábora umístilo jako výpomocnou sílu v nedalekém učňovském řemeslném středisku, kde měl větší příděly potravin. Propuštěn byl v roce 1943, kdy se přihlásil do nově vzniklých československých vojenských jednotek v SSSR. S dělostřelectvem pak prošel slavnými boji o Kyjev, Bílou Cerekev a Dukelský průsmyk. Jako velitel dělostřelecké baterie vedl své muže v bojích u Jasla, Liptovského Mikuláše a na území Čech.

Během války byl 3 krát raněn, ale vždy se dokázal vrátit. Když po válce zjistil, jaké poměry panují na Podkarpatské Rusi, raději se vrátil do Čech, kde vstoupil zpět do armády. V Československé armádě pak zůstal až do penze. Dnes žije se svou manželkou v Ostravě. Plukovník Ihnatík byl také dlouholetým předsedou Československé obce legionářské, jednoty Havířov.