Ostrava nesouhlasí se stavbou kanálu Dunaj – Odra – Labe

Zároveň odsouhlasili znění dopisu předsedovi vlády, ve kterém se k záměru vyjadřují.

Studie proveditelnosti neřeší dostatečně dopady na zákonem chráněné zájmy na úseku vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Jak uvádí město Ostrava v dopise premiérovi Andreji Babišovi, stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí obecně v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy. Negativně by ovlivnila také urbanismus města i jeho rozvojový potenciál. Zastupitelé proto žádají ukončení příprav výstavby tohoto vodního díla.

„Ostravští zastupitelé dnes jednomyslně schválili materiál, kterým vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu. Požadujeme, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony naší republiky v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost. Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska," uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.

Dopad budování kanálu na řeku Odru by byl zásadní nejen v místě stavby, ale v celém rozsahu široké nivy jejího toku. Ohrozil by biotopy, které jsou součástí území Chráněné krajinné oblasti Poodří včetně přírodních rezervací Rezavka a Polanský les a národní přírodní rezervace Polanská niva a území soustavy Natura 2000. V té je zahrnuta Ptačí oblast Poodří, Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší a evropsky významná lokalita Poodří. Za fatální důsledek zamýšlené stavby lze označit její vliv na podzemní vody. Realizací záměru dojde k přímému ovlivnění zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou na území města Ostravy, zejména prameniště Nová Ves – Dubí, ale i dalších. Vzhledem k charakteru těchto zdrojů, závislých bezprostředně na vodním režimu řeky Odry by s vysokou pravděpodobností došlo k jejich zániku.

Zahloubení kanálu a následná hladina podzemní vody by znamenala také problém pro zakládání staveb, mohla by narušit statiku současných budov. Převedení řeky Odry do kanálu a jeho následný sklon by znamenaly, že vody v řece bude méně a bude se kazit.

„Celá koncepce projektu je už zastaralá. V mezidobí došlo k zásadnímu útlumu koksárenství i těžby uhlí a celý region se transformoval, odklonil se od zpracovatelského průmyslu základních surovin, který mohl generovat poptávku po lodní dopravě. Význam kanálu pro průmyslovou dopravu by tedy byl velmi sporný. Využití řeky pro rekreační plavbu je sice žádoucí, ale rozhodně nevyžaduje takové zásahy, se kterými současný záměr počítá. Podle současného návrhu by byl projekt finančně velmi nákladný. Navíc zásadní změna vodního režimu by měla silný až likvidační vliv na stávající, zejména vodní a nivní biotopy a na ně vázaná společenstva organismů včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ohrozila by také některé zdroje pitné vody, významné pro město. Jsme proto toho názoru, že vynakládané finanční prostředky by měly směřovat do jiných oblastní regionu a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu Odra – Labe – Dunaj by se měly zastavit. V době, kdy ekonomika v celé České republice v důsledku celosvětové pandemie nemoci covid-19 krvácí, považujeme další vynakládání prostředků na megalomanský projekt za chybné rozhodnutí," uvedla náměstkyně pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Studii proveditelnosti pro výstavbu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe projednala Vláda České republiky na začátku října. Zároveň uložila místopředsedovi vlády a ministrům průmyslu a obchodu a dopravy zahájit přípravu Oderské větve v úseku mezi Ostravou a městem Koźle v Polsku jako první části propojení Odra – Dunaj. Proti realizaci vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe i samotné oderské větve se postavilo nejen město Ostrava, ale také řada univerzit a odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, urbanismu a architektury a rovněž mnoho místních samospráv. Projekt je prosazován, aniž proběhla jakákoliv širší odborná diskuse o jeho potřebnosti a dopadech v území.