Ostrava náleží mezi nejzelenější města v České republice

Ostrava zelené projekty realizuje a podporuje dlouhodobě a systematicky, v reakci na dopady a rizika vyplývající ze změn klimatu. Vodní prvky ve městě, šetrné nakládání s vodou, zelené plochy, záhony, stromořadí, parky, květnaté louky, ozeleněné střechy i tramvajové tratě, ale i výměna nepropustných povrchů za zasákavé plochy jsou jen krátkým výčtem opatření, která jsou ve městě prováděna a v jejichž důsledku je posilována ekologická stabilita v městském prostředí, snižována jsou i rizika spojená s teplotou a kvalitou ovzduší.

„Právě v Ostravě naleznete v nejlidnatější části města v místě sídliště unikátní vodní biotop, který byl dokončen letos v létě. Vodní prvek zlepší mikroklima na sídlišti, ctí šetrné nakládání s vodou, ale skýtá i funkci relaxační. Vodní prvek je totiž doplněn dřevěným molem s lehacími platy. Samozřejmostí jsou propustné pěší komunikace, vysazeny byly tisíce rostlin, cibulovinami počínaje, vodními rostlinami konče. Veřejnosti hojně navštěvovaný je další výjimečný projekt Cesta vody v Bělské lese. Cesta vody, poblíž jednoho z ostravských sídlišť, obsáhla prameny, obnovené studánky, nově zbudované Priessnitzovy lázně, povalové chodníky i štěrkomlatové pěšiny a další mobiliář,“ uvádí Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj.

Nicméně letos na jaře byla rovněž dokončena obnova Tylova sadu a proměněn byl také park u Zámku Zábřeh. Za zmínku však stojí také proměny zanedbaných ploch frekventovaných míst u významných křižovatek. Město zajistilo výsadbu trvalek, travin i cibulovin na celkové ploše přes dvacet tři tisíc metrů čtverečních v jedenácti městských obvodech. Vysazené plochy se v čase mění, veřejný prostor zatraktivňují celoročně, ale podporují i biodiverzitu, hospodaření s vodou, přispívají k zachytávání prachu. Ve městě tak přibyly desetitisíce cibulovin, trvalek a dalších rostlin. Kompozice vysazených rostlin byla navržena v souladu se základními principy pro zakládání extenzivních trvalkových výsadeb s využitím vhodně zvolené kombinace solitérních, skupinových, pokryvných a vtroušených trvalek, travin a cibulovin.

„Vysazené smíšené trvalkové záhony jsou nenáročně na údržbu a dobře zvládají sucho, mají nižší nároky na intenzitu údržby nežli záhony klasické. Ve vybraných lokalitách výsadbu doplňují solitérní kameny a art prvky. Pro celkovou estetizaci prostoru byly z některých lokalit odstraněny nefunkční a nevzhledná zábradlí či další rušivé prvky. Rostliny jsou zajímavé mimo jiné olistěním, habitem, květem v průběhu sezóny, zjara vykvete velké množství cibulovin, na které naváže hlavní sezóna s působením efektu travin a trvalek, V zimě pak mohou záhony být zajímavé při ojínění,“ dodává Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Smíšené trvalkové záhony město založilo v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava-Jih, Vítkovice, Poruba, Svinov, Nová Ves, Radvanice a Bartovice, Polanka nad Odrou a Stará Bělá a navrhovali je specialisté, např. Ivan Tachezy, Lenka Vašíčková, Magda Cigánková. A tak při svých poutích Ostravou můžete v trvalkových záhonech zahlédnout, samozřejmě v závislosti na ročním období, např. nevěstin závoj, kyprej vrbici, zvonek, kosatec, šalvěj hajní, bezkolenec modrý, metlici trsnatou, česnek, modřenec, třapatku, hvězdnici, krásnoočko, dlužichu, proso prutnaté, dochan psárkovitý, liliochvostec, levanduli, sporýš, koniklec, svícník, pelyněk i dobromysl, denivku či kleopatřinu jehlu nebo kavyl péřovitý.

Ve městě lze však najít též „zelené“ tramvajové tratě, výsadba byla opět realizována ve velkých obvodech, Ostravě-Jihu a Ostravě-Porubě, které skýtají bonusy v podobě dobrých hydroakumulačních vlastností a snížení hlučnosti, vibrací i prašnosti. Nezanedbatelná je i funkce estetická. „Tramvajová trať je ukázkou inovativní technologie založení vegetačního krytu, po celou dobu životnosti krytu je možné rozebírání a zpětné montáž jednotlivých komponentů po segmentech bez jejich nutné výměny. Zelená trať je zatravněná a vysazeny byly také různé druhy rozchodníků ve formě předpěstovaných rozchodníkových rohoží. Položením zeleně se zvýšila ekologická i užitná hodnota sídelního prostoru, vznikl nový biotop poskytující život různé biotě. V období květu je pak prostor obohacen o barvu a zvyšuje atraktivitu místa, přičemž údržba je naprosto minimální. Dominantní efekt tramvajové trati je zmírněn,“ doplňuje náměstek Aleš Boháč.

„V roce 2017 byla zpracována adaptační strategie města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, v roce následném pak vnikl akční plán strategie, v němž je počítáno s postupným nárůstem ročních teplot. Vloni byl dokončen dokument s názvem „metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ nabízející rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, určený starostům, projektantům i investorům,“ vysvětluje náměstkyně Hana Tichánková. Město má též alokovány finance k podpoře projektů v rámci adaptační strategie města, má zřízen Fond životního prostředí na poskytování prostředků v záležitostech souvisejících s ochranou přírody a krajiny, půdy, ovzduší, odpadovým hospodářstvím a vodním hospodářstvím města, výsadbou zeleně a dalších.

Mezi naposledy fondem podpořenými zelenými projekty tak najdeme například osázení střech autobusových zastávek v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Dále byly podpořeny například vegetační úpravy ulice Balbínova v městském obvodu Petřkovice, projekt je zaměřen na revitalizaci veřejné zeleně u bytových domů v okolí křižovatky ulice Balbínova a silnice I/56, kde budou vysázeny stromy, záhony keřů, založeny trávníkové plochy a smíšené trvalkové záhony.  Finance městské fondu pomohou též k realizaci výsadby stromů - 600 let Krásného Pole v městském obvodu Krásné Pole. Vysázeny tam budou skupinky šesti stromů v blízkosti vyhlídkové plošiny ulice Okolnice.

„Náš odbor ochrany životního prostředí však stojí i za dalším jedinečným projektem. Na neveřejnou část střechy Nové radnice jsme letos umístili včelí úly, a že se včelám na nejvyšší radniční věži v zemi daří, je zcela zřejmé. Naši městští včelaři již stočili první med. Hlavním přínosem včelstev v centru města však není produkce medu, ale biomonitoring kvality životního prostředí a zabezpečování opylování významné části vegetace,“ uzavřel náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč.