Nový velký sál pro Slezskoostravský hrad
V areálu Slezskoostravského hradu plánuje společnost Černá louka výstavbu velkého nového sálu. V procesu příprav je záměr předpokládající vybudování nového sálu na místě stávajícího objektu, který bude snesen. Nový multifunkční objekt poskytne zázemí celému spektru kulturních, společenských a komunitních aktivit. Zvýší atraktivitu hradu jako turistického a komunitního centra a umožní jeho celoroční využití.
Architektonickou studii zpracovala společnost Atelier 38.
„Stávající objekt je provozně neekonomický, nevyhovuje již technicky ani dispozičně. Na jeho místě vyroste zbrusu nový velký sál s dvěma nadzemními podlažími a kapacitou pro 150–200 osob. Novostavba nabídne zázemí konferencím, výstavám, společenským setkáváním, kulturním akcím i svatbám. Návrh předpokládá rozšíření sociálního zázemí, zachování přístupu na střešní terasu i bezbariérové propojení s hradní věží a východním křídlem,“ vysvětluje Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka.
Projekt vychází z místního šetření, historických plánů i odborných podkladů, konzultován byl se zástupci Národního památkového ústavu. Ostrava poskytne společnosti Černá louka 4,5 milionů korun ke zpracování projektové dokumentace nového sálu, nezbytné pro získání příslušného povolení záměru a konkretizující zejména technické, dispoziční, konstrukční a provozní řešení navrhované stavby. Konstrukčně je objekt navržen jako kombinovaný železobetonový systém s důrazem na trvanlivost stavby, odpovídající akustické vlastnosti a kvalitu vnitřního prostředí. Předpokládané investiční náklady na výstavbu velkého sálu jsou ve výši 97 milionů korun.
„Architektonický návrh respektuje charakter a historické souvislosti památkově chráněného Slezskoostravského hradu. Urbanisticky navazuje na půdorysnou stopu původního severního křídla, přimyká se k hradní věži a výškově respektuje okolní zástavbu. Návrh není koncipován jako historická replika původní stavby, ale jako současná architektonická interpretace motivů spojených s hradem, zejména motivu hradby, fortifikace a hmotového členění. Projekt pracuje volnou interpretací čtyř motivů středoevropského radu a převádí jej do současného architektonického jazyka, akcentuje motiv hradby, klenby, vinice a kazetového sálu,“ přibližuje architektonickou studii Jan Dohnal, primátor statutárního města Ostravy.
Slezskoostravský hrad náleží k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. V důsledku poddolování poklesl téměř o dvě desítky metrů. Historický stavební vývoj Slezskoostravského hradu představují autoři Encyklopedie města Ostravy následujícím: Na návrší poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice byl ve druhé polovině 13. století zbudován těšínskými knížaty středověký hrad. Původní gotické jádro hradu se nacházelo na mírně vyvýšené plošině. Středověký palác měl půdorys lichoběžníku a byl obestavěný silnou zdí z lomového kamene. Ve 30.-40. letech 16. století byl Janem Sedlnickým z Choltic přebudován na renesanční zámek. Dva věžovité, zřejmě trojpodlažní paláce plnily funkci centrální budovy v severovýchodním a východním nároží. Tyto stavby byly později doplněny o další palácové a provozní trakty na jižní a západní straně, z čehož vznikla trojkřídlá bloková dispozice s malým nádvořím. Vnější opevnění a obvodová provozní, administrativní a obytná zástavba pochází zřejmě z přestaveb zámeckého areálu v 16. století a úpravám v 18. a 19. století. Od počátku 18. století do roku 1945 patřil hrad rodu Wilczků. Od 18. století sloužil převážně jako sídlo úřadů a k obytným účelům. Stav zámku ve 20. století ovlivnila zejména těžba černého uhlí. Areál byl poddolován a v průběhu 20. století se stal zříceninou.
