Novoroční rozhovor s primátorem Janem Dohnalem

Novoroční rozhovor z pozice primátora poskytujete Radnici!!! vůbec poprvé. Leden přitom svádí k bilancování uplynulého roku. Překvapilo Vás něco po nástupu do funkce?

Díky tomu, že jako náměstek primátora jsem byl součástí vedení města už dříve, měl jsem o jeho fungování poměrně jasnou představu a agenda pro mě nebyla novinkou. V tomto ohledu se překvapení nekonalo. Nicméně, poněvadž jsem primátorem prvně, tak jsem loni zažíval mnoho svých „poprvé“. Přece jenom člověk někdy vnímá tu samou událost jinak z pohledu náměstka a jinak v roli primátora. Co jsem si nedokázal dříve představit, byla skutečnost, jak moc je výkon primátorského postu časově zatížen tou, řekněme, ceremoniální stránkou věci. Zkrátka, kromě vlastní pracovní činnosti musím i reprezentovat. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, jde o velkého „časožrouta“, abych použil známý termín Stephena Kinga. Ale nestěžuji si, práce pro Ostravu mě baví a umožňuje mi řešit priority, které považuji za klíčové.

Jednou z takových opakujících se priorit zásadního významu je jistě městský rozpočet. Média si všímají toho, že je znovu rekordní, že se opět zvýšil objem prostředků na investice… Ovšem podmínky jsou každý rok specifické. V čem je podle Vás letošní rozpočet zásadní?

Zásadní vidím v letošním rozpočtu dva momenty. Shodli jsme se na tom, že chceme dát více peněz městským obvodům na opravy nebo výstavbu toho, co je nejvíce vidět a co každý den používá každý z nás. Tedy položky jako chodníky, městský mobiliář, veřejné komunikace, zeleň, školy a podobně, prostě posunout ostravský veřejný prostor a především sídliště do 21. století. Tento záměr se nám skutečně zdařil, do obvodů zamíří větší objem financí a já věřím, že jejich radnice díky tomu zvládnou lépe spravovat svůj majetek, který je zároveň majetkem města. Druhý bod souvisí s předchozím. Jakkoliv jsme dokázali rekordně přidat obvodům, nemuseli jsme krátit žádné městské investice. Obavy kritiků, že navýšení prostředků obvodům půjde na úkor rozvoje a investic města, se tedy nenaplnily. Všechny probíhající a připravené projekty budou pokračovat. Chápu, že stát musí šetřit a konsolidovat své výdaje, aby se dál rekordně nezadlužoval, a jsem za to rád. I my jsme proto přistoupili k úsporným opatřením, kdy jsme srazili běžné výdaje města o 2 procenta tam, kde to bylo možné.

Při nástupu do úřadu jste oznámil, že chcete změnit celkové vnímání Ostravy za hranicemi regionu. Pomocníka jste spatřoval rovněž v pravidelném konání vrcholných kulturních a sportovních událostí na území našeho města. Jak to vypadá s naplňováním této představy?

Sportovní a také kulturní akce špičkové úrovně jsou skutečně jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak ukázat, že Ostrava je v mnohem lepší kondici, než jak se to jeví z pražské bubliny. Události tohoto typu přitahují jak značné množství lidí, tak pozornost médií. V tomto ohledu se nám daří dobře. Zaběhnuté sportovní a kulturní podniky pokračují dále a přibývají nové. Koneckonců právě dva největší hudební festivaly v Česku probíhají v Ostravě. Osobně mám představu, že by v Ostravě byla každý rok jedna sportovní událost mezinárodního významu. Tato idea se také realizuje. Letos nás čeká opravdový trhák v podobě Mistrovství světa v hokeji, kdy očekávám obrovskou návštěvnost a zájem tuzemských i zahraničních fanoušků, se vším, co k tomu patří. Příští rok zase přivítáme Mistrovství světa ve florbale žen. Do budoucna bych chtěl, abychom hostili i byznysové či vědecko­‑výzkumné eventy, kde se potkají odborníci z celého světa, jako třeba v uplynulém roce UNIQUE SUMMIT.

Vstoupili jsme do roku 2024, kdy uplynulo 100 let od sloučení sedmi dříve samostatných obcí do společné Velké Ostravy. Podle mnohých názorů šlo o první krok na cestě k dnešní moravskoslezské metropoli. Jak vnímáte toto výročí s ohledem na proměny Ostravy během sta let?

Vidím v něm především obrovský vizionářský krok. Před těmi sto lety jsme zde měli samostatná města, jako Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Vítkovice, Přívoz… a na ně navázané obce, často venkovského charakteru. Dnes to vyznívá trochu úsměvně, protože se mezitím třeba proměnily v desetitisícové sídlištní celky. Roku 1924 došlo ke stavu, kdy bylo prvních sedm z nich koordinovaně řízeno, což nahradilo do té doby zcela samostatný postup jednotlivých radnic, který už nebyl – vzhledem k jejich rychlému růstu – udržitelný. Z toho koordinačního principu Ostrava žije, dá se říci, až dodnes, kdy ji tvoří už ne 7, ale 23 obvodů.

Následný vývoj byl v době komunismu poněkud pokřiven. Sjednocování sice pokračovalo, ale takovým způsobem, že došlo k oslabení jednoho centra a vzniku tří – Moravské Ostravy, Jihu a Poruby, což dodnes určuje podobu města. Ale ať už byly cesty, kterými se dějiny Ostravy ubíraly, jakékoliv, bez vzniku Velké Ostravy před téměř přesně jedním stoletím by rozhodně neměla metropolitní význam a pozici, jaké se těší dnes.

Po ohlédnutí do minulosti se obraťme k tomu, co nás čeká. V čem spatřujete nejbližší cíl, kterého bychom jako město měli co nejdříve dosáhnout?

Snad se čtenáři nebudou zlobit, když začnu malinko zeširoka, a to tím, že Ostrava v 90. letech prošla poměrně zdařilou restrukturalizací. Drtivá většina obyvatel, kteří odešli z těžkého průmyslu, našla uplatnění jinde a k černým scénářům, upomínajícím na americký Detroit, rozhodně nedošlo. Přerod jsme tedy s určitými otřesy zvládli a teď si musíme říci, jak dál. Přestože tady máme nejednu turistickou zajímavost, nikdy nebudeme destinací typu Českého Krumlova. Jsem přesvědčen, že nová ostravská identita musí navázat na průmyslovou tradici a využít potenciálu tvořivých a šikovných lidí. Jenom ten průmysl už bude mít jinou podobu – konkrétně podobu IT technologií, průmyslu 4.0 nebo umělé inteligence. Proces utváření nové role vlastně už začal. Vždy jsem tvrdil, že musí stát na provázanosti byznysu s vysokými školami. Tak tomu nyní je. Jestliže jsem kdysi řekl, že obě naše univerzity mají v tomto ohledu jisté rezervy, pak dnes uznávám a chválím, že je velmi dynamicky naplňují řadou nadějných projektů. Výsledky už můžeme vidět a já vyhlížím další. Poněvadž od úspěšné ekonomiky města se pak odvíjí vše ostatní.

Rozhovor v prvním letošním čísle nelze než ukončit klasickou otázkou: co byste do nového roku popřál Ostravě a lidem, kteří v ní žijí?

Budu pokračovat v dějové lince (smích). Ostravě proto přeji, ať se dále rozvíjí tím správným směrem. Aby byla stále hezčím, bezpečnějším a dynamičtějším místem, kde se nám všem dobře žije.

Lidem bych tradičně popřál mnoho zdraví, štěstí a spokojenosti. Ač to může znít otřepaně, tak nejde o frázi. To jsou skutečně ony nehmotné statky, jichž není nikdy dost. Zároveň bych čtenářům rád vzkázal, že si uvědomuji, čím celá Česká republika momentálně prochází. Sotva jsme se vzpamatovali z covidu, začala válka na Ukrajině, což s sebou znovu neslo ekonomické dopady, jako zdražování a inflaci. Přes to všechno se domnívám, že situace nabírá stále lepší a lepší směr. S řadou výzev jsme se úspěšně vypořádali, katastrofické vize o zmrzlé a zchudlé zemi se ukázaly jako liché. To nejhorší je za námi. Buďme proto optimističtí a nepodléhejme trudnomyslnosti. Česká republika si poradí. A Ostrava zrovna tak!

Děkujeme za rozhovor