Knihovna města Ostravy slaví 105 let
V únoru 1921 se čtenářské veřejnosti poprvé otevřely dveře první české obecní veřejné knihovny a čítárny v Moravské Ostravě, která byla přímou předchůdkyní dnešní Knihovny města Ostravy. Stalo se tak dva roky poté, kdy nově vzniklá Československá republika přijala v roce 1919 Zákon o veřejných knihovnách obecních za účelem prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva. Zřízení knihovny silně podporovali městští zastupitelé v čele s Janem Prokešem, správním komisařem a pozdějším ostravským starostou.
Nová knihovna se nacházela v dnešní Purkyňově ulici, v budově bývalé německé školy, kde se o své sídlo dělila s německou veřejnou knihovnou. Zápisné v roce 1921 činilo 10 korun, vystavení legitimace stálo 2 koruny a vypůjčení jednoho svazku 20 haléřů. V první den otevření přišlo do knihovny 19 zájemců. Na konci prvního roku své existence se již mohla pochlubit 489 čtenáři, kteří si vypůjčili 9875 svazků. Celkový stav knihovního fondu tehdy zahrnoval 4621 svazků k zapůjčení.
Součástí knihovny byla rovněž oblíbená veřejná čítárna. Jen v prvním roce uvítala 31 427 návštěvníků. Krátce nato byla ještě rozšířena. Vzniklo zde oddělení pro mládež se 181 svazky. V období mezi válkami zažívala knihovna značný rozmach, jakož i nárůst čtenářského zájmu. Klíčovým byl pro ni rok 1930. Tehdy se coby rozmáchle pojatá ústřední knihovna v Moravské Ostravě slavnostně stěhuje z Purkyňovy ulice do paláce moravskoostravské spořitelny na dnešním náměstí Eduarda Beneše. Již ve 30. létech 20. století se stala druhou největší městskou knihovnou v celém Československu. Na tomto místě vydržela až do roku 1996, poté se přesunula do svého současného sídla na ulici 28. října u Sýkorova mostu.
V čele knihovny stál od roku 1921 městský knihovník Bohuslav Šída, činorodý muž se zahraničními zkušenostmi z Belgie, Velké Británie, Francie a Německa. Ve funkci vydržel až do roku 1936, kdy odchází na vlastní žádost. Již od roku 1929 ho totiž vytěžovala práce člena moravskoslezského zemského výboru v Brně.
Vznik první české obecní veřejné knihovny a čítárny v Moravské Ostravě byl výsledkem dlouholetých snah, umocněný příznivými poměry v době prvorepublikového Československa. První české knihovny na území Ostravy se zásluhou různých čtenářských spolků objevují už během 19. století. Zásadní význam zde měl spolek Beseda, založený v roce 1862. Právě jeho knižní fond posloužil coby základ pro pozdější městskou knihovnu. Činnost spolku ukončili roku 1941 němečtí okupanti. Nacistické perzekuci se nevyhnul ani první knihovník Šída. Na podzim 1944 byl zatčen gestapem a vězněn v Terezíně, kde umírá.