Vyhledávání

4 - 2015

Sociální začleňování Newsletter!!! 4 – 2015

Obsah

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

AKTUÁLNĚ

TÉMA

U PARTNERŮ

ROZHOVOR

INICIATIVA

KONTAKTY

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

Aktivity ostravského lokálního partnerství v oblasti zaměstnanosti mohou sloužit jako modelový soubor opatření pro ostatní obce

Zaměstnaná a zaměstnatelná Ostrava


Zaměstnanost či spíše nezaměstnanost je problémem Ostravy. Ve vztahu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit je snad ještě větším problémem zaměstnatelnost těchto lidí. Podle Strategického plánu sociálního začleňování jim totiž ve vstupu na pracovní trh brání celá řada faktorů. Těmi nejpodstatnějšími jsou vysoká zadluženost, nevhodně nastavené dávkové systémy, vesměs mizivá kvalifikace a četné příležitosti pracovat na černo. K těmto aspektům je třeba připočíst ještě projevy diskriminace a předsudky na straně velké části zaměstnavatelů, ztrátu pracovních návyků v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti, ztrátu sebevědomí, obavy z neznámého prostředí a v neposlední řadě i nízké mzdy, které nepřekračují ani úroveň státní podpory.

Vzhledem ke složitosti této problematiky jsou cíle Strategického plánu sociálního začleňování v oblasti uvedení na trh práce sociálně vyloučených a dlouhodobě nezaměstnaných občanů ve vztahu k potřebám spíš skromné, byť je plán hodnotí jako „ofenzívní“. „Bude se jednat o historicky největší počet pracovních příležitostí orientovaných na obyvatele lokalit a sociálně vyloučené, ale zároveň o ověření nových forem podpory a vybudování principů dlouhodobé spolupráce,“ vysvětluje se v dokumentu s tím, že aktivity ostravského lokálního partnerství v oblasti zaměstnanosti mohou do budoucna sloužit jako modelový soubor opatření pro ostatní obce v kraji.

A jaké konkrétní cíle tedy sleduje Strategický plán sociálního začleňování v oblasti zaměstnanosti a zaměstnatelnosti sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených osob?

Příslušná kapitola plánu stanoví několik priorit. Tou první je rozvoj pracovního poradenství a individuální podpory sociálně znevýhodněných při vstupu na trh práce, který by měl do roku 2018 vygenerovat minimálně 180 lidí připravených na vkročení na volný trh práce. Další prioritou je podpora pracovních příležitostí pro obyvatele ze sociálně vyloučeného prostředí a tvorba pracovních míst, která by měla opět do roku 2018 zajistit 245 osobám nástup do pracovního poměru na podporovaná nebo volná pracovní místa, z toho nejméně 100 sociálně vyloučených by mělo získat práci díky navazujícímu projektu ostravské krajské pobočky Úřadu práce ČR Příležitost dělá zaměstnance (pozn.: ÚP ČR realizoval v minulém období projekt Příležitost dělá(t) zaměstnance, na který tento projekt navazuje). Dalších 55 osob by se mělo zapojit do pracovního procesu díky grantovým projektům zúčastněných nestátních neziskových organizací a konečně 90 sociálně vyloučených osob my mělo najít pracovní uplatnění prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

Další cestou krocení nezaměstnanosti mezi sociálně vyloučenými občany bude rozvoj sociální ekonomiky, která je samostatnou prioritou v rámci strategického plánu, protože nevede pouze ke vzniku pracovních míst, ale vytváří nový ekonomický segment, který může dlouhodobě hrát důležitou roli například v rámci systému prostupného zaměstnávání. Jedná se nejenom o podporu klientů, ale také o podporu nových podnikatelských subjektů. Na potřeby sociální ekonomiky by měla být v Ostravě založena také nová poradenská kancelář.

Další priority a cíle jsou stanoveny v oblasti vytváření funkční partnerské sítě na podporu zaměstnanosti, zavádění principů zodpovědného zadávání veřejných zakázek, a také rozvoj prevence nelegálního zaměstnávání, které je jednou ze základních překážek vstupu sociálně vyloučených občanů na oficiální trh práce. Ve velkých městech a aglomeracích, jako je ta ostravská, je navíc trh s nelegální prací mnohem rozvinutější a její dostupnost nesrovnatelně větší než ve venkovských částech kraje. „Na workshopu, který jsme realizovali s partnery, jsme ve výstižném shrnutí situace konstatovali, že pro část zejména mužů ze sociálně vyloučeného prostředí představuje legální trh práce příležitost spíše sekundární než primární,“ píše se ve Strategickém plánu sociálního začleňování s tím, že k řešení problému by měly přispět i některé navrhované změny legislativy. Jejich prosazení však není v moci místních aktérů a nelze je proto chápat jako součást plánu.

Agentura pro sociální začleňování pomáhá v zaměstnanosti


Agentura pro sociální začleňování (ASZ), která v Ostravě působí od léta roku 2014, se různými způsoby snaží ovlivnit zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce. Zejména se jedná o lidi dlouhodobě nezaměstnané, nízkokvalifikované nebo bez kvalifikace, na dávkách hmotné nouze, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách nebo na ubytovnách. Ve strategickém plánu sociálního začleňování jsme si společně vytyčili hlavní priority, tj. zejména podporu při aktivizaci, přípravě a vstupu na trh práce obtížně uplatnitelných uchazečů o zaměstnání a podporu při vytváření pracovních míst. K financování navržených opatření pak v Ostravě využíváme koordinovanou výzvu Operačního programu Zaměstnanost (OPZ), vypsanou speciálně pro města a obce, která spolupracují s ASZ v tzv. koordinovaném přístupu pro řešení sociálně vyloučených lokalit.

Aktuálně pomáháme se získáním dotace na dva projekty prostupného zaměstnávání, které by měly od příštího roku pomoci více než 100 uchazečům o zaměstnání. Ve zkratce se jedná o to, že uchazeč projde postupně jednotlivými stupni směrem k volnému trhu práce (poradenství a aktivizace, tréninkové místo, zvyšování kvalifikace při dotovaném zaměstnání a přechod na volný trh práce). Plánovány jsou také další menší projekty zaměřené na rekvalifikace, pracovní poradenství a zprostředkování zaměstnání s přímým využitím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nezapomínáme také na cílenou podporu žen ohrožených na trhu práce a v rodícím se projektu Prevence ohrožené rodiny jsme věnovali jednu klíčovou aktivitu právě zaměstnávání této cílové skupiny.

Mimo to se také snažíme rozvíjet tzv. sociální ekonomiku v Ostravě, to znamená, usilujeme o to, aby v Ostravě vznikly nové sociální podniky, které nabídnou práci dlouhodobě nezaměstnaným lidem s nízkou nebo nulovou kvalifikací, lidem po výkonu trestu nebo mladým lidem opouštějícím ústavní výchovu. K dnešnímu dni už byly podány dvě žádosti o dotace na rozjezd sociálního podniku.

Velmi úzce spolupracujeme také s krajským pracovištěm Úřadu práce, zejména díky projektu Příležitost dělá zaměstnance, a snažíme se také prohlubovat spolupráci mezi ním a neziskovými organizacemi poskytujícími sociální služby. Pro koordinaci všech projektových aktivit, ale také pro efektivnější spolupráci a kooperaci všech subjektů chceme v Ostravě vytvořit lokální síť zaměstnanosti, tj. organizované uskupení všech aktérů, kteří se podílejí nebo mohou podílet na zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných osob na trhu práce.

Všechny tyto projektové dotační aktivity musejí být doprovázeny také systémovými změnami nebo alespoň mírnými posuny na místní úrovni, jinak by jen těžko mohly zafungovat. Prosazujeme zavádění odpovědného zadávání veřejných zakázek ve městě, tzn. vypisování určitých typů zakázek tak, aby byly společensky prospěšné. Například se může jednat o podmínku povinného zaměstnávání určitého procenta osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných nebo vyčlenění určitých zakázek pro sociální podniky. K tomuto tématu jsme společně s organizací P3 uspořádali v listopadu seminář na magistrátu města Ostravy. Prostřednictvím veřejných zakázek se také dá alespoň částečně bojovat i proti nelegálnímu zaměstnávání, které se bohužel stále a často praktikuje právě na stavbách financovaných z veřejných peněz. I k této problematice chceme v příštím roce zorganizovat seminář a současně sbíráme podněty pro změnu legislativy.

Zuzana Baturná, lokální konzultant ASZ pro Ostravu

Situace na ostravském trhu práce


Podle statistické zprávy krajské pobočky Úřadu práce ČR za listopad 2015 bylo ke dni 30. 11. 2015 v registru kontaktního pracoviště Ostrava (dále jen KoP Ostrava) celkem 22 610 uchazečů o zaměstnání. Meziročně celkový počet nezaměstnaných osob poklesl o 2265. Tato hodnota je nejnižší od konce roku 2012. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl na konci listopadu 9,9 % a poprvé od konce roku 2012 prolomil desetiprocentní hranici. V meziročním srovnání je podíl nezaměstnaných osob nižší o 0,9 procentního bodu.

V průběhu listopadu byla ukončena evidence na KoP Ostrava 2025 uchazečům o zaměstnání, což je v meziročním srovnání o 154 osob více. Do zaměstnání z nich nově nastoupilo nebo začalo samostatně podnikat 1212 (59,9 %). V největší míře se jednalo o pomocné a nekvalifikované profese, prodavače, obsluhu strojů a zařízení, pracovníky ve službách a prodeji, úředníky, pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur, administrativní pracovníky, číšníky a servírky, nástrojaře, operátory telefonních panelů a techniky.

Na poptávkové straně měli uchazeči a zájemci o zaměstnání v závěru listopadu k dispozici 4104 pracovních příležitostí. Meziročně je tento počet vyšší o 1 575. Z povolání, u nichž zaměstnavatelům postačuje základní vzdělání, bylo v databázi KoP Ostrava nejvíce volných pracovních míst pro zedníky, svářeče, montážní dělníky elektrických zařízení, pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur a pomocné pracovníky ve výrobě. Z profesí vyžadujících střední odborné vzdělání s výučním listem byla poptávka po zednících, svářečích, kuchařích, nástrojařích, pomocných pracovnících ve výrobě, prodavačích a řemeslnících stavební výroby. Pro osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou byla v nabídce místa pro obchodní zástupce, zprostředkovatele služeb, finanční a investiční poradce, policisty, pracovníky pro zadávání dat a zaměstnance v administrativě. Zájem o vysokoškoláky je stále nižší, větší poptávka byla jen po specialistech v oblasti průmyslového inženýrství, zubních lékařích, specialistech IT a strojních inženýrech.

O jedno volné pracovní místo se mohlo koncem listopadu 2015 v okrese Ostrava teoreticky ucházet 5,5 osob. V porovnání s loňskou listopadovou hodnotou tohoto ukazatele je ta letošní o 4,3 nižší.

Popisek k ilustraci:
Tabulka nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji k 30. 11. 2015.

AKTUÁLNĚ

Cílem je umožnit lidem žijícím v socio-kulturně znevýhodněném prostředí začlenit se na trh práce

Projekt Příležitost dělá(t) zaměstnance bude pokračovat


Regionální individuální projekt (RIP) Příležitost dělá(t) zaměstnance, realizovaný ostravskou krajskou pobočkou Úřadu Práce ČR, dospěl k závěru. Prezentace výsledků a jejich vyhodnocení se uskutečnilo 23. října 2015 při workshopu věnovaném regionálním individuálním projektům, uspořádaném v Domu kultury Akord v Ostravě-Zábřehu. Vedle zástupců Úřadu práce ČR se jednání zúčastnili představitelé města Ostravy, Agentury pro sociální začleňování, organizací poskytující sociální služby a další.

RIP Příležitost dělá(t) zaměstnance, jehož hlavním smyslem bylo podpořit osoby žijící v socio-kulturně znevýhodněném prostředí a umožnit jim začlenit se na trh práce, byl realizován ve vybraných městech Moravskoslezského kraje a byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Jak informovala manažerka projektu Petra Prouzová, v Ostravě se do něho zapojilo 67 klientů, z toho 29 mužů. Celkem 7 klientů mělo trvalé bydliště mimo okres Ostrava-město.

„V průběhu ledna až května 2015 nastoupilo do pracovního poměru celkem 30 klientů, z toho v 5 případech se jednalo o zaměstnání bez finanční podpory ze strany ÚP ČR. Mzdové příspěvky ÚP ČR na pracovní místa klientů skončily dne 30. 9. 2015. Srovnali jsme počet klientů v Ostravě, kteří byli zaměstnaní v červnu 2015, s říjnem 2015, kdy už dotace pracovních míst neběžely. Výsledky jsou tyto: V červnu bylo zaměstnáno 35 klientů, z toho 30 na hlavní pracovní poměr. V měsíci říjnu, po skončení dotací, pracovalo 19 klientů, z toho 11 na HPP,“ přiblížila výsledky Prouzová.

Manažeři projektu dále zkoumali, jak jsou klienti projektu aktivní při hledání zaměstnání.

„Z celkového počtu 67 klientů práci aktuálně aktivně hledá 29 klientů. Dalších 26 klientů je sice v evidenci úřadu práce, ale nejsou dostatečně motivováni a připraveni k nástupu na volný trh práce. Poslední skupinka 12 osob je buď zaměstnána (11 osob pracuje na HPP) nebo v 1 případě to není relevantní, protože klientka je na mateřské dovolené,“ upřesnila manažerka Prouzová.

„Z celkového počtu 67 klientů aktuálně ukončilo účast v projektu 21 osob, z toho 12 osob z důvodu zaměstnání (nechtěli nebo dále nepotřebovali asistenci pracovního poradce při zaměstnání), 3 osoby pro porušení povinností, 4 osoby z důvodu péče o osobu blízkou a 2 osoby ze zdravotních důvodů,“ dodala ještě.

Regionální individuální projekt ostravské krajské pobočky Úřadu práce ČR bude pod lehce pozměněným názvem Příležitost dělá zaměstnance pokračovat také od ledna 2016 do června 2019. Počítá se zapojením více než 710 osob z Moravskoslezského kraje, z toho nejméně 100 osob z Ostravy. Rozpočet projektu činí 81 mil. korun. Na přímou podporu klientů je určeno 60 % této částky, z toho 46 mil. korun na mzdové dotace. Projekt bude financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního fondu Zaměstnanost.

Popisek k ilustraci:
Účastníci workshopu k vyhodnocení regionálního individuálního projektu Příležitost dělá(t) zaměstnance v Domu kultury Akord v Ostravě-Zábřehu.  Foto: ÚP Ostrava

Seminář ke koordinovanému přístupu k řešení sociálně vyloučených lokalit

Pro výzvu je alokováno 610 milionů korun


Za účasti náměstka primátora města Ostravy Zbyňka Pražáka se konal 1. října v prostorách ostravského Impact Hubu seminář k výzvě č. 26 operačního programu Zaměstnanost, určené pro žadatele z měst a obcí zapojených do koordinovaného přístupu k řešení sociálně vyloučených lokalit. Seminář vedly pracovnice odboru realizace projektů ESF Ministerstva práce a sociálních věcí Ludmila Smutková, Petra Binderová a Linda Janatová. Uspořádala ho Agentura pro sociální začleňování.

Výzva číslo 26 byla vyhlášená 23. září 2015, termín jejího ukončení byl stanoven na 31. červenec 2016. Pro žadatele je v rámci výzvy alokováno téměř 610 milionů korun. Místem realizace výzvy je celá Česká republika kromě hlavního města Prahy. Maximální výše celkových způsobilých nákladů může u projektů spojených se sociálním podnikáním dosáhnout 6 milionů korun, u projektů bez sociálního podnikání 20 milionů korun. Maximální délka realizace projektů byla stanovena na 36 měsíců s tím, že musí být ukončeny nejpozději do 31. srpna 2020. Podle typu organizace a projektu hradí příjemce 0 až 15 procent nákladů.

Mezi oprávněné žadatelé o prostředky z výzvy patří neziskové organizace, sociální družstva, obce a jejich příspěvkové organizace, poskytovatelé sociálních služeb a další. Pro aktivity sociálního podnikání také osoby samostatně výdělečně činné a obchodní korporace vymezené zákonem. Cílovou skupinou jsou osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené, a to národnostní menšina a osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách.

Ke klíčovým aktivitám, které mohou být hrazeny prostředky z výzvy, patří podpora sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených osob prostřednictvím sociálních služeb, podpora komunitní sociální práce, propojování podpory v oblasti bydlení a sociální práce, podpora profesionální realizace sociální práce, aktivizační, asistenční a motivační programy, aktivity přispívající k boji s diskriminací, programy prevence kriminality, a také vznik a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání.  Obec a Agentura pro sociální začleňování budou vydávat potvrzení o souladu projektového záměru se Strategickým plánem sociálního začleňování.

Podporováno naproti tomu nebude poskytování volnočasových aktivit a jiných činností komerční povahy, jazykové kurzy s výjimkou kurzů češtiny, rekvalifikační kurzy, tvorba vzdělávacích programů a e-learningových kurzů, osvětová činnost jako samostatný projekt, nájemné v souvislosti s aktivitami v oblasti bydlení, aktivity související s podporou dětí do 15 let a všeobecné psychologické poradenství, pokud nebude součástí komplexní poradenské práce s účastníkem projektu.

Popisky k ilustracím:
Jednání zahájil náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák.
Semináře se zúčastnili zástupci Ostravy, nestátních neziskových organizací a dalších měst Moravskoslezského kraje. Foto: B. Krzyžanek

TÉMA

Význam a nepostradatelnost romských asistentů potvrzuje každodenní praxe

Most mezi sociálně vyloučenými a městem


S narůstajícím počtem ubytoven pro sociálně znevýhodněné a sociálně vyloučených lokalit, jejichž obyvateli jsou v drtivé většině členové romského etnika, a současně se sílící snahou tento trend zvrátit, roste i význam a nepostradatelnost romských asistentů. Ty město Ostrava zaměstnává tři. Na úřadě Slezské Ostravy působí Ladislav Koky, ve Vítkovicích Miroslava Kokyová. V centrálním obvodě Moravská Ostrava a Přívoz nastoupí po Novém roce vítěz vypsaného výběrového řízení.

Činnost romských asistentů metodicky řídí městská koordinátorka sociálního začleňování (dříve romský koordinátor) Lucie Škvaridlová, do jejíž působnosti spadá prosazování integrační politiky a aktivní spolupráce na tvorbě lokálních strategií a realizaci plánů zaměřených na zlepšení situace Romů a ostatních sociálně znevýhodněných obyvatel prostřednictvím komunitního plánování a součinnosti s vládní Agenturou pro sociální začleňování. V návaznosti na činnost krajského koordinátora participuje také na naplňování Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020.

Činnost romských asistentů má podle Lucie Škvaridlové skutečně mimořádný význam, při čemž podstata jejich práce spočívá mimo jiné v:

  • individuální terénní práci se sociálně vyloučenými osobami, jejichž valnou většinu tvoří právě Romové,
  • doprovázení těchto osob a pomáhání jim při vyřizování jejich záležitostí,
  • přítomnosti na jednáních se zástupci romské komunity, majiteli ubytoven a nemovitostí, v nichž bydlí většinově Romové, a napomáhání při komunikaci a vyjasňování požadavků jednotlivých stran,
  • motivování sociálně znevýhodněných občanů k aktivnějšímu přístupu ke svému životu a snaze zlepšit své životní podmínky,
  • motivování rodičů k řádné péči o své děti, zejména pokud jde o zajištění jejich řádné předškolní a školní docházky a preventivní lékařské péče,
  • pomoci sociálně znevýhodněným občanům s hospodařením a domácím rozpočtem s cílem zvýšit jejich možnosti řádně se starat o domácnost, děti a alespoň částečně splácet své finanční závazky.

„Přítomnost romských asistentů na úřadech městských obvodů je důležitá pro všechny, kteří se romskou problematikou zabývají. Romští asistenti jsou charakterem své práce i osobnostním nastavením daleko blíže cílové skupině a tím mají možnost více proniknout do problémů a hledat jejich efektivní řešení. Tvoří most mezi romskou komunitou a lidmi sociálně vyloučenými na straně jedné a úředníky na straně druhé. Tím vytváří prostředí a podmínky pro možnost efektivně řešit problematiku sociálního vyloučení,“ říká Lucie Škvaridlová.

Díky své znalosti rodin a lokalit označovaných za sociálně vyloučené či vyloučením ohrožené jsou romští asistenti například schopni:

  • indikovat budoucí rizika, s nimiž se budou městské obvody či město potýkat, a získat informace o případném plánování nebo konání akcí s extremistickým podtextem,
  • propojit zaměstnance magistrátu, městských obvodů, škol, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů s jejich „klienty“ z řad sociálně znevýhodněných tak, aby pomoc, kterou jim poskytují, byla vzájemně provázaná, účelná a účinná.

„Romští asistenti tak mají obrovský potenciál podílet se na přípravě a uskutečňování projektů města Ostravy zaměřených na sociální začleňování. Díky své bezprostřední znalosti lidí a prostředí mohou ovlivnit jejich obsah tak, aby odpovídal jak potřebám romské komunity a sociálně znevýhodněných, tak představám městských obvodů a Magistrátu města Ostravy,“ dodává Lucie Škvaridlová s tím, že význam a přínos romských asistentů nejlépe potvrzuje každodenní praxe.

V současné době jsou například také cenným zdrojem informací a kladným prvkem při spolupráci města Ostravy s vládní Agenturou pro sociální začleňování.

U PARTNERŮ

Projekt Mentoring dává šanci lidem s trestní minulostí a osobám ve výkonu alternativního trestu

Pokud trestaní pracují, snižuje se riziko recidivy


Mentoring je služba určená pro klienty Probační a mediační služby ČR (PMS), kteří se dostali do konfliktu se zákonem a kterým byl nebo jim může být uložen alternativní trest. Účelem služby je motivovat tyto lidi k úspěšnému vykonání uloženého alternativního trestu či opatření a přispět tak k prevenci kriminality, snížení rizika recidivy a sociálního vyloučení.

Mentorskou službu poskytuje klientům PMS mentor, to znamená vyškolený laik, který udílí klientovi praktickou pomoc a poradenství a působí jako prostředník mezi ním a justicí. V Ostravě se této činnosti věnuje od roku 2011 nestátní nezisková organizace RUBIKON Centrum, která tu začala působit v rámci projektu Služba Mentor pro romské klienty v Ostravě, financovaného z Městského programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. V prvním roce své ostravské mise vyškolila a připravila k poskytování mentorské služby 11 romských mentorů. Od roku 2013 je projekt Mentoring financován výhradně z rozpočtu města Ostravy a v souladu s potřebami ostravského střediska PMS ČR je realizován jako služba na podporu efektivity alternativních trestů. V rámci projektů Mentoring působilo ve městě v roce 2013 osm, v roce 2014 sedm mentorů.

Novým impulsem pro rozvoj mentorské služby v Ostravě se stalo přijetí Strategického plánu sociálního začleňování, jehož je RUBIKON Centrum partnerem. Oživení, zkvalitnění a zefektivnění služby se projevilo už letos. Za období prvních deseti měsíců roku vzrostla například úspěšnost intervence mentorů na 54,23 procenta, to znamená, byla o zhruba 4 procenta vyšší, než činí dlouhodobý průměr.

„Mezi letošní úspěchy počítáme také získání dalších mentorů. V roce 2015 jich pracovalo v Ostravě deset – devět romských a jeden »neromský«. Povedlo se také uskutečnit tři školení zaměřená na zvýšení kompetence mentorů. Velkým kladem je zapojení regionálního koordinátora, díky němuž došlo k zefektivnění komunikace s mentory a celkovému zlepšení organizace jejich práce,“ informovala Monika Grillmaierová, administrátorka komise pro podmínečné propuštění v projektu Křehká šance ostravského střediska Probační a mediační služby a „styčný důstojník“ mezi PMS a RUBIKON Centrem.

V důsledku těchto pozitivních změn došlo také ke zvýšení počtu klientských případů o 36 procent. Zatímco loni PMS evidovala 44 klientských případů, ke konci října jich bylo již 60. „Jedním ze základů těchto úspěchů je kontinuální podpora ze strany statutárního města Ostravy,“ zdůraznila Grillmaierová s tím, že právě na tomto základu chtějí stavět i v roce 2016.

„Minulý týden podalo RUBIKON Centrum žádost o podporu projektu Prostup k pracovnímu uplatnění v rámci výzvy na koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám z Operačního programu Zaměstnanost. Jedná se o projekt v trvání 36 měsíců s počátkem 1. června 2016 a ukončením 30. května 2019. Cílem tohoto projektu je vybavit minimálně 90 osob kompetencemi potřebnými pro uplatnění ve společnosti a u 50 z nich dosáhnout připravenosti pro okamžité uplatnění na trhu práce,“ vysvětlila koordinátorka. Cílů projektu bude dosaženo  pomocí komplexní podpory zaměřené na faktory sociálního vyloučení dle pojetí aktuálního Strategického plánu sociálního začleňování Ostrava.

„Znamená to, že projekt je určen sociálně znevýhodněným osobám žijícím v Ostravě se zaměřením na nezaměstnané s trestní minulostí,“ upřesnila Monika Grillmaierová.

Sdružení sociálních asistentů cílí na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí

Vzdělávání pro všechny bez rozdílů


Zlepšit podmínky pro vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí je cílem projektu Vzdělávání bez rozdílů, který realizuje v Ostravě nezisková organizace Sdružení sociálních asistentů. Projekt je podporován grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Realizace projektu byla zahájena 1. 4. 2015 aktivitou, v rámci které jsou doučovány děti z 1. a 2. tříd ZŠ. Dvě pracovnice pracují s dětmi v jejich přirozeném rodinném prostředí. Společně s dětmi i s rodiči se snaží rozvíjet dovednosti a kompetence dětí tak, aby byly schopné úspěšně zvládnout školní docházku.

Druhou aktivitou projektu je realizace předškolního klubu Kuřátko - nízkoprahového zařízení věnujícího se rodinám s dětmi ve věku od 3 do 6 let, které vyrůstají v sociálně znevýhodněném prostředí. Předškolní klub Kuřátko zahájil svou činnost v srpnu 2014 za podpory projektu ESF OPVK Pojďte do školky.

Posláním klubu je připravit dítě na úspěšný vstup do mateřské školy, popřípadě do základní školy. Během své činnosti bylo v klubu podpořeno celkem 52 dětí z 37 rodin, u nichž byly rozvíjeny znalosti, dovednosti a návyky přiměřené jejich věku. Klub je poskytován zdarma na Náměstí Svatopluka Čecha 732/1 v Ostravě-Přívoze.

Dne 14. října proběhl v předškolním klubu Kuřátko den otevřených dveří, jímž Sdružení sociálních asistentů oslavilo dvouleté fungování klubu. Více informací a aktuality o projektu se dozvíte na http://predskolni-klub-kuratko-ostrava.webnode.cz/ nebo na http://www.socialniasistence.cz/. Kontakt: haderkova.ssa@seznam.cz nebo tel. 776 558 982.

Dita Haderková, nízkoprahové zařízení Kuřátko

ROZHOVOR

Miroslava Horváth, mentorka, která se věnuje pomoci a poradenství pro klienty Probační a mediační služby ČR:

Pro mne to jsou lidé jako všichni ostatní


Zákony jsou jedna věc, lidský život druhá. Nad tím, aby podmíněně propuštění pachatelé trestných činů nebo osoby odsouzené k alternativním trestům dodržovali stanovené podmínky a začlenili se zpět do společnosti bez dalšího porušování zákonů, bdí Probační a mediační služba ČR (PMS). Jenže tito lidé musí také z něčeho žít, někde bydlet, nějak se o sebe postarat. Právě v této rovině jim naopak mohou pomoci mentoři, proškolení spolupracovníci nestátní neziskové organizace RUBIKON centrum, kteří se specializují na poradenství pro klienty PMS a působí jako prostředníci mezi nimi a justicí.

V Ostravě pracují mentoři od roku 2011. Jedním z nich je Miroslava Horváth, žena, která se pohybuje v sociálních službách 15 let a na hlavní pracovní poměr je zaměstnána v Poradně pro občanství, občanská a lidská práva.

■ Pokusme se přiblížit činnost mentora. Co přesně spadá do jeho kompetencí?

Jako mentor pracuji na dohodu o provedení práce pět let. Za celou tuto dobu jsem se starala asi o padesát klientů, v současné době se věnuji čtyřem. Rozsah mých povinností závisí především na požadavcích pracovníků Probační a mediační služby. V podstatě mohou být ve dvou rovinách. Na žádost pracovníků PMS kontroluji dodržování podmínek podmínečného propuštění nebo alternativního trestu. Mohu například prověřit, zda klient vykonává nařízené obecně prospěšné práce, zda se zdržuje drog a alkoholu a plní další podmínky nařízené soudem. Na druhou stranu pomáhám klientovi se začleněním do každodenního života. Jedná se například o zařazení do evidence úřadu práce, vyřízení jednorázové dávky hmotné nouze, zajištění státní sociální podpory, vyřízení různých dokladů. Můžeme také pomoci s vyhledáním ubytování, s hledáním práce, s řešením dluhů. Škála možností je velmi široká.

■ Jak se vám s těmito lidmi pracuje? Setkala jste se třeba s agresivní reakcí?

Ne, to opravdu ne. Pro mne jsou to lidé jako všichni ostatní a přistupuji k nim stejně jako ke každému jinému občanovi, který mně požádal o pomoc nebo poradenství. Navíc nejde o nějakou akci naslepo, ale vždy o předem dohodnutou spolupráci. Službu mentora nabízí klientovi pracovník PMS a teprve když klient souhlasí, navštívím ho já, představím se, sdělím mu, jak mu můžu být nápomocná a zároveň, za jakým účelem jsem přišla. Zeptám se ho také na jeho problémy a potřeby. Teprve na tomto základě sepíšeme dohodu, která stanoví rozsah individuální péče a která je platná po celou dobu trvání projektu. Mojí výhodou je, že terénní sociální práci dělám už dlouho a mnoho lidí mne už zná a ví, co ode mne může očekávat. Ale pracovala jsem i s klienty, se kterými jsem se viděla poprvé, a také bylo vše v pořádku.

■ Co je podle vás v práci mentora nejdůležitější?

Nejdůležitější? Osobní kontakt s klientem. Právě při něm mu lze vysvětlit různé požadavky, které jsou na něho kladeny, náležitosti a odpovědět na otázky, které ho trápí. Vezměme třeba alternativní trest, zpravidla jde o obecně prospěšné práce. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé, kterým byl uložen, často nemají tušení, co se po nich žádá a co to pro ně znamená. Při vynesení rozsudku prostě všechno odkývou, protože nechtějí vypadat hloupě, a až mentor jim pak vysvětluje, co to vlastně alternativní trest je a proč by se mu měli bezpodmínečně podřídit. Musí jim prostě říct, že pokud podmínky alternativního trestu nesplní, promění se jim na trest přísnější, jehož následkem může být ztráta svobody a odloučení od rodiny. To stejné platí o zákazu zneužívání drog nebo pití alkoholu.

■ Existují nějaké podmínky, které usnadňují proces začlenění potrestaného člověka do společnosti?

Pro všechny tyto osoby je vždy velmi důležitá rodina – partner, manžel, manželka, děti. Pokud nemají podporu rodiny, pak je to pro ně opravdu velmi těžké. Ale já jsem zatím neměla nikoho, kdo by neměl nějaké rodinné zázemí.

■ Roli mentora plníte pět let. Co vlastně soudíte o této službě?

Myslím si, že je nesmírně přínosná nejenom pro naše klienty, ale také pro pracovníky Probační a mediační služby. Ano, také oni jsou vždy ochotní a vstřícní a máme s nimi výbornou spolupráci. Ale zabývají se hlavně problematikou trestné činnosti a řádného výkonu trestu a na pomoc při začleňování těchto lidí do společnosti, na individuální práci s těmi, kteří jsou méně samostatní nebo se neumí rychle zorientovat, nemají kapacity. I proto držím palce, aby tento projekt běžel dál. Pomáhá lidem v krizových situacích, kteří se vracejí třeba po několikaletém vyloučení, během kterého se svět okolo hodně změnil. Bez pomoci by jejich cesta k uplatnění, seberealizaci a obnovení respektu k právnímu stavu společnosti byla těžko myslitelná.

Hovořil: Bohuslav Krzyžanek

INICIATIVA

Zážitkové vzdělávací programy pro romské děti a žáky v základních školách

THeatr ludem nabízí školu hrou


Spolek THeatr ludem realizoval v průběhu roku 2015 projekt Zážitkové vzdělávací programy pro romské děti a žáky v základních školách. V těchto vzdělávacích programech odborní lektoři spolku THeatr ludem hravou a zážitkovou formou učí děti poznávat např. ovoce a zeleninu, barvy, druhy rostlin a stromů, světadíly a také co dělat v případě úrazu. Děti a žáci se seznamují společně s jejich loutkovými kamarády s tématy, jakými jsou přátelství, spolupráce, cestování, tvorba a posílání dopisu, zimní sporty a další. V sérii čtyř dílen s loutkou jsou nenásilnou formou u romských dětí a žáků rozvíjeny mnohé klíčové kompetence a témata dílen se dotýkají některých vzdělávacích oblastí i průřezových otázek. Programy jsou určeny pro žáky ve věku od 6 do 8 let, tedy pro žáky z nultých a prvních tříd základních škol. V Ostravě byly do projektu zapojeny základní škola Gebauerova Ostrava-Přívoz, základní škola Karasova Ostrava – Mariánské Hory a základní škola Chrjukinova Ostrava-Zábřeh.

„V lekcích, které děláme pro romské děti v nultých ročnících základních škol, hrajeme se dvěma loutkami, Panem Barvičkou a Slečnou Mašličkou, které jsou hlavní motivací pro děti ke hře, ke společné práci, k pohybové, výtvarné i mentální činnosti, čili k učení,“ řekla Pavla Masaříková, lektorka vzdělávacích programů. „Hlavní loutkové postavy v každém jednotlivém příběhu musí řešit vzniklé situace. S tím jim pomáhají právě děti. Například pomáhají Barvičkovi najít kamarádku a putují různými světadíly nebo spolupracují při napsání dopisu a odeslání Mašličce,“ dodala.

Děti vykonávají různé aktivity pro svého loutkového kamaráda s radostí a touhou pomoci a vyřešit situaci. Zároveň se tak učí novým dovednostem. V dílnách se pracuje s nejrůznějšími materiály, jaký jsou balicí papír, lepicí pásky, barevné látky, barevné papíry, padákovina, igelit, lano, krejčovská guma a mnoho dalších. Z těchto materiálů se poté vyrábí rekvizity a pomůcky pro pana Barvičku, např. z gumových rour jsou písmena, z lepicí pásky známky, z lana je cesta, z gumy houpačka, z papíru ovoce a zelenina, z látky řeka či horkovzdušný balón. Tímto způsobem je u žáků rozvíjena fantazie, jemná motorika, estetické vnímání, hravost a kreativita.

Lektoři spolku THeatr ludem navázali s pedagogy výše zmíněných škol velice intenzivní a přátelskou spolupráci a rádi by všichni zainteresovaní v nastoleném projektu pokračovali i v následujících letech. Hravý přístup k romským dětem a tato forma výuky se jeví jako přínosná, a to jak pro děti a žáky škol, tak pro pedagogy, kteří mají možnost na tyto programy navázat dále ve výuce, sledovat děti v průběhu programů. Celkem se projektu zúčastnilo 50 dětí a žáků základních škol a šest pedagogů ze tří základních škol. Do projektu bylo zapojeno sedm odborných lektorů a metodiků. Projekt bylo možné realizovat díky finanční podpoře statutárního města Ostravy v rámci programů Sociální inkluze a Sociální začleňování.

Popisky k ilustracím:
V ZŠ Chrjukinova se Pan Barvička učil jezdit na lyžích.
Práce s pastelkami v ZŠ Karasova. Foto: TL

Kontakt:
THeatr ludem, theatrludem@seznam.cz

KONTAKTY

Magistrát města Ostravy,
odbor sociálních věcí, zdravotnictví a vzdělanosti
30. dubna 3130/2d, 730 81 Ostrava

Mgr. Lucie Škvaridlová
Koordinátor sociálního začleňování
T +420 599 444 690 M +420 737 225 293
E lskvaridlova@ostrava.cz

Bc. Denisa Wurstová
Sociální pracovník pro sociální začleňování
T +420 599 444 680 M +420 734 395 988
E dwurstova@ostrava.cz