3 - 2013

rozhovor

S náměstkem primátora Martinem Štěpánkem o dosavadním průběhu a změnách v projektu

Sociální inkluze Ostrava před koncem I. etapy

V únoru 2011 město představilo dlouhodobý komplexní program Sociální inkluze Ostrava!!!, jehož cílem je zkvalitnění vzájemného soužití obyvatel města. V podmínkách Ostravy se jedná o práci s obyvateli takzvaných sociálně vyloučených lokalit, kterých je na území města čtrnáct. Uzavřeli s městem tzv. so¬ciální smlouvu, která upravuje především povinnosti účastníků programu (rekvalifikace, povinnost přijetí pracovního místa aj.). Program je ojedinělý v ČR, protože komplexně řeší problémy lidí různého věku a pracuje s rodinou jako celkem. Kromě kvalitnějšího bydlení se snaží vytipovaným lidem pomoci se zaměstnáním, vzděláváním nebo volným časem. Je rozvržen a etapizován do roku 2020. Obsahuje dvanáct integrovaných projektů, které pokrývají všechny cílové oblasti.

l Které nové aktivity na podporu sociálního začleňování chystáte?

„Chystáme zejména projekty v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. Rozbíhá se projekt Společně do školky. Děti se v něm spolu s rodiči připravují na zápis a nástup do mateřských škol, jsou zde posilovány rodičovské kompetence. Spolupracujeme s neziskovými organizacemi a vzdělávacími institucemi na rekvalifikačních kurzech pro členy rodin zapojených do programu. Rozšiřuje se spolupráce s úřadem práce, probíhají jednání se zástupci velkých zaměstnavatelů v Ostravě. V rámci programu už našlo zaměstnání sedm osob, několik dalších je v procesu rekvalifikace.“

l Jak hodnotíte dosavadní průběh programu sociální inkluze?

„Na únorové konferenci byl program zahájen se čtyřmi první rodinami, v nichž je osm dospělých a šest dětí. Bohužel jsme museli jednu rodinu z programu vyloučit. Důvodem bylo porušení so¬ciál¬ní smlouvy, kterou účastníci projektu s městem uzavírají. Muž totiž odmítl nabízenou práci, pracoval tzv. na černo. Rodina byla z programu vyřazena a musela vrátit i přidělený startovací byt. Chtěl bych zdůraznit, že jsme do programu nemohli jít s přesvědčením, že všechny rodiny budou napoprvé úspěšné. Zkušenosti ze zahraničí mluví jasně – jde o běh na dlouhou trať a nelze předpokládat, že program dokončí všichni, kteří stáli na startovní čáře.“

l Chystáte nějaká opatření nebo změny v programu?

„Program se více zaměří na práci s dětmi z dětských domovů, domů na půli cesty či matek-samoživitelek. Po prvních zkušenostech se město rozhodlo přeskupit pořadí priorit. Zájemci budou muset nejdříve podstoupit případné rekvalifikace, získat zaměstnání a teprve pak získají byt.“

l Kolik lidí plánujete do tohoto programu zařadit?

„Město má v plánu zařadit další rodiny do projektu ještě letos v září. Celkem pro letošek počítáme s účastí zhruba 50 lidí, na stejné množství by se mělo dostat i v příštím roce. Lidé by pod sociálním dohledem měli zůstat dva až tři roky. Zaměřili jsme se také na lidi, kteří odcházejí například z dětských domovů, potřebují pomoci v novém startu, když se postaví na vlastní nohy.“

l V čem spočívají největší úskalí při výběru rodin?

„Největší problém vidím v zadluženosti rodin. Pokud mají dluhy nad 100 tisíc, tak jim prakticky není pomoci. Nejsme schopni je vytáhnout ven. Jde o začarovaný kruh. Nedostanou byty u poskytovatelů, nepřipojí je na energie, je z toho exekuce. Sociální systém státu lidi nemotivuje k aktivnímu hledání zaměstnání. Sociální dávky nesmí být zadarmo, musí být podmíněny veřejně prospěšnou pracovní aktivitou účastníků.“

l Z jakých zdrojů je hrazen program sociální inkluze?

„Program Sociální inkluze Ostrava není zadarmo! Je hrazen z rozpočtu města Ostravy a Roma Education Fund. V novém programovacím období 2014–2020 město usiluje o širší finanční podporu ze strany EU v rámci přípravy operačních programů. V té souvislosti jsme v květnu prezentovali dosavadní výsledky projektu před zástupci kabinetů eurokomisařů pro zaměstnanost, sociální věci a pro regionální politiku, europoslanci, experty na oblast sociální politiky a diplomaty stálých zastoupení vybraných členských zemí EU. Program by měl být v budoucnu přínosem nejen pro Ostravu, ale také platformou pro širší mezinárodní spolupráci.“
________________________________________

Výstava Beautiful People ve vestibulu radnice

V pondělí 8. července v 11 hodin se ve foyer Radnice města Ostravy uskutečnilo slavnostní zahájení výstavy fotografií Romů z dílny Šymona Klimana s názvem BEAUTIFUL PEOPLE: Fotografií k sociálnímu začleňování. Záštitu nad touto akcí převzal Vojtěch Mynář, poslanec Evropského parlamentu.
Mladý slovenský fotograf Šymon Kliman se ve své práci cíleně zaměřuje na vzájemné přibližování různorodých skupin obyvatelstva a rozšiřování povědomí o jejich specifických životních podmínkách. Před fotografováním obyvatele osad vyzývá, aby si oblékli to nejlepší ze svého šatníku, anebo pózovali v situacích, které považují za své největší úspěchy či radosti. Zvolená forma kombinuje znaky módní fotografie i klasického historického portrétu. Výstava byla na jaře letošního roku k vidění v budově Evropského parlamentu v Bruselu. Šymon Kliman za svůj projekt získal v roce 2012 Cenu evropského občana.
________________________________________

Diskuze u kulatého stolu

V úterý 17. září se v prostorách Nové radnice sešli zástupci statutárního města Ostravy v čele s primátorem Petrem Kajnarem, náměstkyní primátora Simonou Piperkovou, náměstkem primátora Martinem Štěpánkem, vedoucí odboru sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Jaroslavou Rovňákovou, dále se zástupci městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz a Ostrava-Jih, ředitelkou Úřadu práce v Ostravě Yvonnou Jungovou, sociologem Luborem Hruškou a zástupcem z řad Městské policie Ostrava Richardem Váňou.
Účastníci diskuze u kulatého stolu mapovali situaci týkající se sociální problematiky ve městě z různých úhlů pohledu. Vedení města se snaží problém řešit hlavně pomocí takzvané sociální inkluze, která je založena na začleňování sociálně slabých do společnosti. Ve městě narůstá počet osob, kterým je vyplácen příspěvek na bydlení, ale současně také i počet ubytoven. Mnozí občané si také nahlašují trvalé bydliště na radnicích městských obvodů.
„Počet osob na ubytovnách pobírajících doplatek na bydlení v rámci ČR je největší v Moravskoslezském kraji, a to 24 procent, z toho Ostrava tvoří 11 procent," uvedl sociolog Lubor Hruška, který pro město zpracovává studii o ubytovnách. Podle jeho údajů ve městě existuje zhruba 49 ubytoven. Do této statistiky jsou však zařazeny nejen velkokapacitní ubytovny, ale například i rodinné domy, kde je tento typ ubytování poskytován. Lidé si na ubytovny stále častěji stěžují, některé ubytovny jsou provozovány v rozporu se zákonem a obvody tak musí řešit jejich nezákonnost. Představitelé Ostravy vyzvou budoucí českou vládu, aby neprodleně začala řešit složitou sociální situaci na Ostravsku pomocí legislativních změn.

---

 

představujeme

Nezisková společnost Bílý nosorožec o.p.s.

Organizace Bílý nosorožec, o.p.s. vznikla jako nezisková společnost a byla zaregistrována 14. 6. 2005. Od roku 2007 je organizace registrovaným poskytovatelem sociální služby s názvem Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a od roku 2008 je pověřena k výkonu sociálně právní ochrany dětí a mládeže v rozsahu daném pověřením. Svým zaměřením organizace směřuje do oblasti sociální prevence.
V současné době se tedy organizace zaměřuje zejména na:

• poskytování sociální služby „Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi“ – cílová skupina rodiny s dětmi, ohrožené nepříznivou sociální situací, sociálním vyloučením v lokalitě Mariánské Hory a Hulváky (zejm. lokalita Železná, Červený kříž, Bedřiška a blízké okolí);
• výkon sociálně právní ochrany dětí a mládeže
• poskytování sociální služby „Dům na půl cesty Frýdek-Místek“ (od 17. 1. 2011) – cílová skupina mládeže od 18 do 26 let opouštějících ústavní zařízení
• provoz Komunitního centra Bedřiška, Ostrava
• realizaci výchovně-vzdělávacích (resocializačních) programů (děti a mládež v péči kurátorů, školy v rámci Ostravy, uživatelé spolupracujících organizací poskytujících služby sociální prevence);
• realizaci projektů zaměřených na podporu uplatnění se na trhu práce (cílová skupina: příslušníci etnických menšin, osoby z jiného sociokulturního prostředí, osoby romského etnika, osoby se zdravotním postižením, které jsou nezaměstnané nebo ztrátou zaměstnání ohrožené, na území města Ostrava a blízké okolí; v období od 2011 do 2013 cílová skupina – děti a mládež před opuštěním a po opuštění ústavní výchovy).

Aktivity organizace jsou založeny na vícezdrojovém financování. V aktivitách se organizace snaží zajistit poskytování komplexních služeb pro uživatele a nabídnout také aktivity, ve kterých mohou zúročit více než šestileté zkušenosti (výchovně preventivní programy pro širší cílovou skupinu, projektová činnost).
Nezisková společnost Bílý nosorožec je jedním z partnerů programu Sociální inkluze Ostrava a je patronem jedné z rodin, která byla do programu zařazena.

Komunitní centrum Bedřiška

Komunitní centrum Bedřiška, zdroj Bílý nosorožec o.p.s.

Komunitní centrum (dále jen KC) vzniklo v lokalitě Bedřiška na podzim roku 2010 díky společnému úsilí několika spolupracujících subjektů: místní komunity v čele s občanským sdružením Osada Bedřiška, organizace Bílý nosorožec, o.p.s., Vzájemné soužití, o.s., Úřadu městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, Magistrátu města Ostravy. KC bylo vybudováno díky projektu s názvem „Bedřiška žije“, který byl financován z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR a bylo otevřeno v listopadu 2010. Mezi další zainteresované subjekty patří také Městská policie Ostrava a Policie ČR. Provozovatelem KC je organizace Bílý nosorožec, o.p.s., majitelem prostor Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. V roce 2011 byla činnost KC financována z rozpočtu statutárního města Ostravy.
KC se nachází v městské části Ostrava – Hulváky, v tzv. osadě Bedřiška (ulice Bedřišská, Jasinkova), která je označována jako sociálně vyloučená lokalita. Žijí zde osoby jak z minoritní, tak majoritní části společnosti. V KC probíhá v průběhu pracovního týdne řada výchovně – vzdělávacích a zejména volnočasových aktivit v rámci prevence.
Komunitní centrum je určeno dětem a mládeži ve věku od 3 let do 26 let z lokality Bedřiška. Vybrané aktivity jsou určeny zejména pro děti, rodiče se mohou účastnit společných výletů či akcí, navštívit aktivity KC.
Za vybudováním KC byla silná motivace místních lidí vytvořit v lokalitě Bedřiška bezpečné prostředí a změnit svůj životní styl. Hlavním cílem bylo a je rozvíjet znalosti, schopnosti a dovednosti dětí a mládeže a vyplnit smysluplně jejich volný čas v rámci řízených aktivit v KC. Aktivity, které probíhají v KC, přispívají ke vzdělávání dětí, zejména ke zlepšení školních znalostí, školního prospěchu, snížení záškoláctví, snížení kriminality prostřednictvím osvěty a smysluplného trávení volného času.
Pracovníci KC vedou děti a mládež k rozvoji v oblasti společenského chování, k získávání vztahu k lokalitě Bedřiška, k seznámení se vznikem a historií místa, kde bydlí, k udržování životního prostředí a života komunity.
Aktivity jsou zaměřené zejména na smysluplné trávení volného času dětí a mládeže, součástí jsou také vybrané vzdělávací aktivity směřující ke zlepšení školního prospěchu a k prevenci sociálně patologických jevů. Jedná se o skupinové formy práce s cílovou skupinou, v případě potřeby je s dětmi pracováno i individuálně. Využívány jsou nácvikové a rozvojové metody, nápodoba, sociální učení, zpětná vazba a zkušenostní učení.
Aktivity KC jsou vedeny kmenovými zaměstnanci organizace Bílý nosorožec, o.p.s., a také osobami žijícími v dané lokalitě. Činnost komunitního centra není sociální službou, aktivity směřují zejména do oblasti smysluplného trávení volného času v rámci prevence kriminality.

Jednotlivé aktivity jsou:
• Doučování – dle individuálních potřeb dětí
• Výtvarná dílna – seznámení s různými technikami výtvarných činností a práce s nimi
• Klubík – poslech hudby, volná hra, společenské hry, tanec
• Taneční kroužek – zachování tradice romského tance
• Sportovní kroužek – rozvoj pohybových dovedností – v reálu se jedná zejména o fotbal a box pod vedením trenérů
• Šikovné ruce – rukodělná dílna – rozvoj jemné motoriky, ruční práce
• Hudební a pěvecký kroužek – rozvoj hudebního a pěveckého nadání
• Divadélko (nově v roce 2012) – zachování tradice Romských pohádek, říkadel, povídek
Kromě výše uvedených pravidelných aktivit se v rámci KC pořádají výlety, které probíhají cca jednou za tři měsíce dle preferencí cílové skupiny. V roce 2011 to byl například Den s policií, výlet do Dinoparku apod. Dále se v KC uskutečňují nepravidelně akce k různým výročím, svátkům apod. Na nich se děti a mládež navštěvující aktivity centra prezentují tanečními či hudebními vystoupeními.
________________________________________

Výzva k navržení nových rodin do programu Sociální inkluze Ostrava – 3. etapa

Vážení předkladatelé nabídek pro realizaci Programu Inkluze,
obracíme se na Vás s prosbou o doporučení rodin pro 3. etapu realizace.

Na základě rozhodnutí Řídícího výboru SMO ze dne 16. 7. 2012 byly pro pilotní ověření komplexního přístupu (zajištění 3 pilířů – Zaměstnání, Bydlení, Vzdělávání) vybrány vyloučené lokality v těchto městských obvodech:
1) Moravská Ostrava a Přívoz
2) Mariánské Hory a Hulváky
3) Vítkovice
4) Radvanice a Bartovice

Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů, bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:

1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.);
2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života;
3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání;
4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.);
5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí.
Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu.

Žádáme Vás proto o doporučení rodin majících trvalé bydliště v daných lokalitách, za něž jste ochotni se zaručit a stát se jejich „patrony“ v Programu, a to do 15. října 2013.

Formulář, který je nutný pro zařazení do výběrové řízení je na vyžádání u manažera projektů Bc. Denisy Wurstové, e-mail: dwurstova@ostrava.cz, tel. 599 444 680.

________________________________________

Prevence bezdomovectví

Armáda spásy má na území Ostravy několik zařízení pro pomoc lidem bez domova, od nízkoprahových denních center, přes noclehárny až po azylové domy. Právě projekt prevence bezdomovectví - tréninkové bydlení je návaznou sociální službou na azylový dům nebo dům na půl cesty.
Posláním služby Prevence bezdomovectví v Ostravě je spolupracovat s osobami v nepříznivé sociální situaci, na jejím následném řešení, a to formou terénní služby a poradenství. Služba napomáhá uživatelům využít vlastní možnosti a síly, ke zvládání životních situací, zejména v oblastech bydlení a zaměstnanosti. Služba je poskytována v jim známém prostředí. Hlavním cílem je kontaktování osob v nepříznivé sociální situaci, poskytnutí sociálního poradenství, podpora k samostatnému jednání a podpora k udržení si bydlení. Hlavního cíle je dosahováno prostřednictvím plnění krátkodobých cílů: snaha o stabilizaci a zlepšení sociální situace uživatelů; setrvání uživatelů v jejich přirozeném prostředí; podpora samostatnosti a nezávislosti uživatelů.
Před loňskou zimou bylo v Ostravě zhruba pět set lidí bez domova, podle sčítání v září 2012 se ve městě pohybuje už celkem 890 zjevných bezdomovců. Z toho 442 žije mimo zařízení (pobývají na ulici) a 448 v zařízeních sociálních služeb. Problém bezdomovectví průběžně narůstá. Armáda spásy je jedním z partnerů programu Sociální inkluze Ostrava a je patronem jedné z rodin, která byla do programu zařazena.

Komunitní plánování

S ohledem na tuto skutečnost již od roku 2003 spolupracuje město Ostrava s různými organizacemi na vytvoření komplexní sítě sociálních služeb a souvisejících aktivit prostřednictvím komunitního plánování. Tato síť musí být dostupná komukoli a kdykoli, je pružná a dokáže reagovat na měnící se klientovy potřeby. V této souvislosti město zadalo zpracování Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě. V ní je zmapován pobyt bezdomovců na území města ve třech kategoriích – zjevné, skryté a potenciální bezdomovectví. Jsou zde popsány sociální služby pro tuto cílovou skupinu včetně možností v oblasti zdravotní péče.
Výstupy studie budou využívány v komunitním plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě a také pro provádění sociální práce a zajištění poradenství sociálními pracovníky na území města. Mohou být rovněž brány v úvahu při nastavování sociálního bydlení.

Kde hledat pomoc?

V Ostravě je k dispozici 396 míst v azylových domech (158 pro muže a 238 pro ženy, resp. ženy s dětmi), jejich kapacita je převážně naplněna. Bezdomovci mohou dále využívat nocleháren s kapacitou 120 míst, nízkoprahových denních center s kapacitou 125 míst a 44 míst v domově se zvláštním režimem. Ten je určen pro bezdomovce starší 50 let se sníženou soběstačností a zhoršeným zdravotním stavem.
V zimních měsících doplňuje nabídku celoročně poskytovaných služeb tzv. Zimní program, během kterého organizace navyšují kapacity o 54 lůžek a 110 tzv. volných židlí. Intenzivnější je také terénní sociální práce, při níž sociální pracovníci vyjíždějí do lokalit s větší koncentrací bezdomovců a poskytují poradenství, příp. polévky, teplé nápoje či deky. Finanční podpora města Ostravy na zajištění Zimního programu 2012/2013 představuje výši 193 tisíc korun. Nově byl otevřen další domov se zvláštním režimem v ulici Zukalově, který poskytuje sociální služby bezdomovcům se specifickými potřebami.
„Po analýze a vyhodnocení předchozích období vyplývá, že kapacita zařízení poskytujících sociální služby doplněná o Zimní program je dostačující. I přes aktivní motivaci a poskytování poradenství však neprojevují mnozí bezdomovci zájem využít nabízených možností. Podle zkušeností z návštěv sociálních pracovníků magistrátu v lokalitách s větším výskytem bezdomovců jsou si bezdomovci svých možností dobře vědomi. Přesto nechtějí opustit své improvizované přístřešky, ve kterých jim podle jejich slov nic nechybí,“ řekl náměstek primátora pro sociální oblast Martin Štěpánek.

________________________________________

Romský vzdělávací fond – Roma Education Fund

Cílem Romského vzdělávacího fondu (dále REF) je přispět ke zmenšení rozdílů ve vzdělávacích výsledcích Romů a majority prostřednictvím programů a kroků, které podporují kvalitní vzdělávání Romů, včetně sbližování vzdělávacích systémů. Hlavním cílem Romského vzdělávacího fondu je podporovat rozvoj a implementaci vzdělávacích politik, které přispívají k včleňování Romů do vzdělávacích systémů.

Aktivity REF

REF operuje ve čtyřech základních oblastech:
1. REF zajišťuje financování projektů, které jsou v souladu s cíli a principy REF, a které jsou schváleny Radou REF. Typologie grantů zahrnuje zlepšený přístup romských dětí do předškolních zařízení, zlepšování vyučovacích metod a zvyšování kapacity školního personálu v multikulturním prostředí, zvyšování motivace romské komunity a její participaci na vzdělávacím systému, posílení podpory Romů po skončení studia, posílení vzdělávání dospělých, redukování ekonomických a administrativních bariér pro přístup Romů na všechny stupně vzdělávání a zapracování romské kultury a jazyka do učebních osnov.
2. Politika REF a technická podpora se skládá ze studií, strategického rozvoje, vzdělávacích aktivit a poradenských služeb, které podporují celkové cíle REF prostřednictvím finanční podpory projektů a programů ze strany REF, které splňují tyto cíle a vytvářejí prostor pro dialog s vládami zemí a občanskou společností v otázkách reformy vzdělávání a inkluze Romů.
3. Komunikace a obhajoba ze strany REF se soustřeďuje na reformy politik vytvářením politik a programů. Tyto aktivity zahrnují fundované a spolehlivé informace v otázkách romského vzdělávání spolu s hodnocením důsledku současných reforem a aktivit jak vlád, tak občanské společnosti. Také zajišťuje platformu pro diskuzi, která zajistí, že názory různých stran jsou brány v úvahu. Tato výměna informací a zkušeností mezi více účastníky romského vzdělávání zajišťuje, že energie není mrhána zbytečně, a že sdílené zkušenosti vytvářejí společné povědomí.
4. Širokospektrální stipendijní program (the Roma Memorial University Scholarship Fund) je z hlediska oceňování dosažených výsledků otevřenou soutěží pro romské studenty. Je financován prostřednictvím REF a zajišťuje granty přibližně pro 700 studentů vysokých škol a univerzit každý rok. Prioritními oblastmi podpory jsou: právo, humanitní vědy (veřejná správa, žurnalistika, politologie, sociologie, pedagogika a historie). Vzhledem k jeho závazku rovných šancí pro Romy je Romský vzdělávací fond spravovaný z větší části Romy, kteří tvoří dvě třetiny celkového počtu zaměstnanců a konzultantů REF.

Jak a proč byl REF zřízený

V červenci 2003 se v Budapešti konala první regionální konference na nejvyšší úrovni pod názvem: „Romové v expandující Evropě: Výzvy do budoucnosti". Účastnickými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Srbsko a Černá hora a Slovenská republika. Konference byla spolufinancována Světovou bankou, Open Society Institute (OSI), Evropskou komisí, UNDP, Radou Evropské rozvojové banky a vládami Maďarska, Finska a Švédska. Konference se usnesla na
(A) založení Dekády Romské inkluze 2005 - 2015, během níž by se země měly soustředit na snížení rozdílů v klíčových výsledcích ekonomického a lidského rozvoje;
(B) založení mezinárodního Romského vzdělávacího fondu.
Na konferenci se Světová banka zavázala zajistit technické aktivity potřebné pro založení Vzdělávacího fondu v horizontu jednoho roku po konzultaci s mezinárodními organizacemi a dárci, Romy a jinými účastnými stranami. Na základě technické práce byla v prosinci 2004 organizována konference v Paříži, která potvrdila založení fondu.
Na období 2005 až 2015 bylo REF přiděleno přibližně 34 milionů euro od osmi bilaterálních dárců (Kanada, Řecko, Irsko, Nizozemsko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie), soukromých nadací a multilaterálních agentur (CEB a WB).
12. května 2005 byl REF zaregistrován jako švýcarská nadace a začal operovat ve své kanceláři v Budapešti. 17. února 2006 byl Romský vzdělávací fond zaregistrován také jako maďarská nadace. REF, jehož nejvyšším představitelem je Rom, má svou samostatnou Správní Radu složenou z představitelů mezinárodních organizací, veřejných institucí, profesorů a nevládních organizací.

Roma Education fund je jedním z partnerů programu Sociální inkluze Ostrava, a to při realizaci projektu  Společně do školky/Together to preschool, který byl zahájen v lednu 2013.

________________________________________

Sociální práce na území města

Realizátory sociální práce na území města Ostravy jsou sociální pracovníci úřadů městských obvodů, magistrátu a nestátních neziskových organizací. Na zajištění sociální ochrany osob se podílí 86 sociálních pracovníků zaměstnaných na jednotlivých úřadech. Tito vykonávají činnosti, které na obce přenáší stát. Jejich cílem je aktivní vyhledávání osob v přirozeném prostředí a pomoc při orientaci a řešení jejich obtížných životních situací. V roce 2012 poskytli sociální pracovníci pomoc celkem 11070 osobám.
V další řadě pomoc zajišťují sociální pracovníci nestátních neziskových organizací. Na území města Ostravy byla od roku 2003 vybudována bohatá síť sociálních služeb směřujících k sociálnímu začleňování osob. Klíčovým nástrojem sociální pomoci je pro oblast sociálního začleňování zejména poskytování sociálního poradenství a služeb sociální prevence. Statutární město Ostrava poskytuje každoročně v rámci dotačních titulů finanční podporu neziskovým organizacím působícím na území města. V letošním roce dosáhla výše podpory bezmála 75 mil. Kč.
________________________________________