Jak si Ostrava vede v odpadovém hospodářství
Díky dlouholeté koncepční spolupráci města a jeho odpadové společnosti OZO se v Ostravě podařilo vybudovat promyšlený a fungující systém nakládání s komunálními odpady s důrazem na jejich maximální materiálové a energetické využití. Před dvěma lety navíc OZO spustilo do provozu první českou linku na třídění směsného komunálního odpadu (SKO), která pomáhá stále více odpadu odklonit od skládkování a pomáhá jeho využití.
A dokládají to i následující čísla za rok 2025.
V loňském roce občané města Ostravy vyprodukovali přes 117 tisíc tun odpadu (434 kg na občana). Z toho směsný komunální odpad činil 52 tisíc tun, jen o 2 tisíce tun více než v roce 2022, kdy ještě nestála nová třídicí linka a všechen SKO končil na skládce. „Vloni díky nové technologii zamířilo na skládku již o 20 tisíc tun SKO méně,“ říká jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda. „Na skládku nyní vozíme směsný odpad už jen z těch částí Ostravy, kde převažuje zástavba rodinných domů. Tento odpad se totiž svým složením, zejména kvůli obsahu popelovin, pro třídění na naší lince nehodí.“
Zatímco tvorba SKO v posledních letech mírně roste, tříděného odpadu (plasty, papír, sklo) výrazně nepřibývá, ani neubývá. Množství papíru se pohybuje okolo 7 tisíc tun, plastu kolem 5 a skla kolem 3 tisíc tun. Výkyvy v množství bioodpadu, kterého je v posledních letech vždy přes 20 tisíc tun, jsou do značné míry dány klimatickými podmínkami v daném roce. Čeho však viditelně přibývá, je odpad objemný – za poslední 4 roky jeho množství v Ostravě vzrostlo o 6 tisíc tun na téměř 20 tisíc tun. „Z objemného odpadu jsme schopni ručně vytřídit 20-25 % využitelných materiálů. OZO do budoucna uvažuje o pořízení třídicí linky na tento typ odpadu, která by umožnila maximální využití této nezanedbatelné složky komunálních i průmyslových odpadů. Bez adekvátní energetické koncovky však zamýšlená investice nedává smysl,“ vysvětluje jednatel OZO Ostrava.
Do zákazu skládkování využitelných odpadů v roce 2030 zbývá ještě pět let. Jaké úkoly stojí před městem, aby tuto zákonnou povinnost naplnilo beze zbytku? „Je třeba vyřešit, jak využít SKO z rodinné zástavby a také objemný odpad, jehož množství stále roste. Pro obě tyto složky komunálních odpadů je nejvhodnější energetické využití. Město proto podporuje jednání s energetickými společnostmi o výstavbě zařízení pro energetické využívání odpadů. Máme také záměr vybudovat jeden nový sběrný dvůr na okraji městského obvodu Hrabová, který by byl snadno dostupný i pro občany východní části Ostravy-Jihu,“ říká náměstek primátora Aleš Boháč. „A pokud chceme navýšit množství separovaných odpadů, je třeba hustou síť sběrných nádob na ostravských sídlištích doplnit ještě plošným zavedením třídění u rodinných domů systémem multikomoditního sběru, který už nyní v rámci pilotního projektu zkoušíme v několika částech Ostravy. Letos by měl být rozšířen o území Hrabové, kde OZO plánuje rozmístit více než tisíc nádob pro tzv. single stream. Věřím, že nová vláda brzy prosadí legislativní úpravu, která by společný sběr papíru a plastu zakotvila v zákoně o odpadech a Ostravě umožnila jít touto cestou.“
V Ostravě se daří také na poli výchovy a osvěty obyvatel města v oblasti odpadového hospodářství. Pro školní mládež je zde především Centrum odpadové výchovy (COV), kde denně probíhají vzdělávací programy o správném nakládání s odpady. Za 23 let jeho provozu jím prošlo již přes 138 tisíc žáků a studentů škol ve svozové oblasti OZO a pro mnohé školy se návštěva COV stala pravidelnou součástí jejich školních vzdělávacích programů. Velké úspěchy v prevenci vzniku odpadu slaví také Reuse centrum Ostrava, které funguje již přes pět let a za tu dobu vrátilo do oběhu okolo 300 tisíc starších, ale funkčních předmětů. Oblíbené jsou i pravidelné dny otevřených dveří OZO, kde se široká veřejnost může seznámit se systémem nakládání s odpady ve městě. Letos ho OZO chystá na září. „Přijďte se podívat, jak hospodaříme s odpady v Ostravě,“ přidává na závěr pozvání na akci náměstek primátora Aleš Boháč.
