Dvě festivalová překvapení v knihovně Archivu města Ostravy

V rámci letošního festivalu nabídne návštěvníkům Archiv města Ostravy výstavu pamětních publikací, výročních zpráv, novin a časopisů, které zachycují nejen sokolské hnutí všeobecně, ale také činnost Moravskoslezské župy sokolské a místních sokolských jednot. V knihařské dílně archivu budou odborníkem předvedeny různé druhy materiálů, vazeb, specifických nástrojů. Pro návštěvníky jsou připraveny též ukázky restauratérské práce, která je zapotřebí při záchraně historických materiálů.

Počátky archivní knihovny spadají do roku 1923, kdy byl městský archiv založen a v příštím roce tak oslaví sto let své existence. Archivní knihovna disponuje bohatým knižním fondem historických publikací a novin. V závěru roku 2022 měla knihovna Archivu města Ostravy zpracováno celkem 57 477 svazků. Zájemci o studium měli k dispozici 40 869 knih, 9 100 svazků časopisů a 7 508 svazků novin. Kromě odborných knih věnujících se historickým a společenským vědám knihovna obsahuje i knížky, které vydávalo město jako propagační materiál, publikace právního charakteru, jako jsou historické i soudobé zákoníky, přepisy stenografických protokolů z jednání moravského a slezského zemského sněmu, encyklopedie a biografické slovníky. Mimo to disponuje i rozsáhlou sbírkou odborných historických časopisů české, slovenské a polské provenience. Badateli velmi vyhledávaná je sbírka novin, ve které je možné nalézt česká a německá periodika od druhé poloviny 19. století. V případě německých novin do 40. let 20. století, v případě českých až do současnosti.

Zájemcům je knihovna Archivu města Ostravy přístupna od pondělí do čtvrtku v rámci prezenčního studia v archivní badatelně. Bližší informace lze nalézt na webu Archivu města Ostravy (https://amo.ostrava.cz/). Návštěvníky přivítají (nejen v den Festivalu ostravských knihoven) archiváři na Špálově ulici 19 v Ostravě-Přívoze. Původně v této budově z roku 1897 sídlila přívozská radnice, od roku 1960 je sídlem archivu. Dům byl vystavěn dle projektu vídeňského architekta Camilla Sitteho a zapsán do seznamu národních památek.