Díky rekordním dotacím města je revitalizována řada ostravských hřbitovů

Naopak v Hošťálkovicích nalezneme veřejné pohřebiště s nejmenší rozlohou, nejnižší počet hrobových míst vykazuje veřejné pohřebiště v Proskovicích.

 „Letos jsme pro rekonstrukce a obnovy míst posledního odpočinku vyčlenili 41 milionů korun. Šest milionů je určeno pro úpravy největšího, ústředního hřbitova, které financujeme již tradičně a rekordní částka 35 milionů pak k revitalizacím pohřebišť v jednotlivých obvodech. Díky těmto desítkám milionů bylo v uplynulých letech realizováno či pokračuje široké spektrum rekonstrukcí hřbitovů. Místa posledního odpočinku zaslouženě získávají důstojný ráz, odpovídající pietě posledních rozloučení. Aktuálně rada města schválila podporu prací, jež přesáhnou 25 milionů korun,“ vysvětluje náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč.

Ostrava tak letos podpoří revitalizace pohřebišť v Ostravě-Vítkovicích, Mariánských Horách a Hulvákách, Radvanicích a Bartovicích, Svinově, Polance nad Odrou, Krásném Poli a ústředním hřbitově. „Ve Vítkovicích vloni dokončili třetí etapu rekonstrukce hřbitova u ulice Závodní. Aktuálně obvod pracuje na výstavbě klidové zóny u památníku Lva, což město podpoří 34 % celkových nákladů, částkou ve výši 5,4 milionů korun. Kromě každoročního spolufinancování rekonstrukcí hřbitovů v jednotlivých městských obvodech město podporuje i náročnější projekty. V roce 2023 tak byla otevřena nová smuteční síň v Ostravě-Vítkovicích, jejíž výstavba si vyžádala 84 milionů korun a Ostrava na ni přispěla 70 procenty,“ dodává náměstek primátora Aleš Boháč. Ve Svinově plánují vybudování bezbariérového přístupu ke hřbitovu, který není nyní zajištěn od zastávky MHD ulice Ostravská a přilehlého pruhu. Vystavěna tak bude nová rampa. Zřízení základové konstrukce, její dodávku a montáž, spolu s úpravou chodníku, město podpoří částkou přesahující 1,5 milionů korun. 

V Polance nad Odrou vloni vybudovali nové sociální zařízení u vstupní brány hřbitova. Letos obvod plánuje snesení původního sociálního zařízení v zadní části pohřebiště a rekultivaci tohoto území, vysazena bude vhodná zeleň, dostavěno bude nové oplocení areálu a prostor bude rozšířen. Nový areál pak umožní další rozvoj služeb hřbitova, např. vybudování kolumbária. Město záměr podpoří částkou 2,8 milionů korun.

Městský obvod Slezská Ostrava rozšiřuje na největším, ústředním hřbitově prostory pro pohřbívání, plánuje vznik nových 13 míst pro dvojhroby a 249 míst pro jednohroby. Vystavěny budou také nové chodníky, rozšířena kanalizace, vodovod, osazena solární svítidla. Plánovány jsou terénní, sadové úpravy, výsadba i kácení dřevin, zatravnění a nový mobiliář, lavičky a koše. Obvod do zmíněného investuje 570 tisíc korun, město Ostrava šest milionů korun. 

Nové kolumbárium, rekonstrukci vnitřních prostor márnice a její střechy, ale i nové chodníky a lavičky plánují v rámci revitalizací hřbitovů v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích. Práce v Bartovicích naváží na předchozí obnovu hřbitova, kde je kapacita kolumbária již plná. Doplněn bude i potřebný mobiliář. V Radvanicích bude součástí úprav vybudování nového společného hrobu, stávající kapacita je s ohledem na nárůst sociálních pohřbů nedostatečná. Město veškeré potřebné práce podpoří částkou ve výši přesahující tři miliony korun. 

 „A nové kolumbárium bylo dokončeno též v Krásném Poli. Obvod vloni dovybavil jeho interiér, zrekonstruoval povrch hřbitova, vystavěl opěrnou zídku, zpevnil plochy, opravil oplocení a upravil terén. Letos chce místo dovybavit osvětlením a vystavět nový chodník, město práce podpoří částkou 1,6 milionů korun. Jedna z největších revitalizací pohřebiště pokračuje v Mariánských Horách. Práce podpořilo město vloni, letos financování doplní dalších 5,5 milionu,“ dodává náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč. Obvod zajišťuje komplexní rekonstrukci, která započala vloni a obsáhne odstranění stávajícího oplocení, opuštěných hrobových míst, nevyužívaných kanalizačních a vodovodních sítí i neperspektivních dřevin. Nově bude vystavěn správní objekt, kanalizační přípojky, nové oplocení, chodníky, parkoviště, veřejné osvětlení, scházet nebude kamerový systém, plánováno je kolumbárium a vsypová loučka, výsadba nové zeleně. Letos tyto práce podpoří částkou 5,5 milionů korun.

Významným způsobem se mění pohřebiště v Krásném Poli. Nedostatek kapacity míst inicioval rekonstrukci bývalé márnice ve zcela nové kolumbárium s kapacitou 92 urnových míst. „Stavbu jsme zahájili v květnu roku 2024, dokončena byla v říjnu téhož roku. Loni jsme pokračovali doplněním vnitřního mobiliáře. Celkové náklady na revitalizaci objektu dosáhly částky 3,1 milionů korun. V současnosti je obsazena pětina kapacity kolumbária, další žádosti čekají na souhlasy rady našeho obvodu,“ vysvětluje starosta městského obvodu Tomáš Výtisk. 

Konverze bývalé márnice a posléze skladu v nové kolumbárium vzešla z pera společnosti tihlearchitekti .Autoři volili pro kolumbárium například dubové dřevo, krásné texturou a žilnatostí. Dubové dřevo je často synonymem pevnosti, stability a síly, což interiéru přináší hlubší symboliku. Architekti v návrhu významně akcentovali prvek světla, jež symbolicky propojuje venkovní prostor s interiérem pietního místa a pracují také s vodou, jako symbolem života, obnovy a kontinuity, připomínajíc, že smrt je součástí života. 

Historie hřbitova v Krásném Poli se začala psát před 113 lety. S jeho výstavbou bylo započato v roce 1913 dle projektu stavitele Ludvíka Kunze z Klimkovic. Výměra pohřebiště byla 2 561 m². Uprostřed hřbitova byl situován mramorový kříž, po jeho stranách byly pravděpodobně již při stavbě vysazeny dva červenolisté buky, nyní památné stromy. Okresní hejtmanství v Bílovci vydalo rozhodnutí o povolení užívání hřbitova 8. ledna 1914.

Od loňského roku pokračuje rozsáhlá revitalizace hřbitova v Mariánských Horách. Práce, zajišťované zhotovitelem společností MPA ProjektStav, obsáhnou kompletní obnovu území, terénní práce, revitalizaci zeleně, výstavbu nových objektů, vybudování nové kanalizace a vodovodu. Revitalizaci historického místa posledního odpočinku připravoval obvod, osloveni byli architekti, přičemž finální podobu tomuto pietnímu místu vdechla profesorka Martina Peřinková ze společnosti INFER WAY, autorem projektové dokumentace je Atelier PRAJZ creative. „Mariánskohorský hřbitov má bohatou historii. Stáli jsme před úkolem zachovat dochované zlomky historie našeho obvodu, zvolit nejvhodnější architektonický pohled pro toto pietní místo a doplnit jej o potřebné stavební objekty. Vše tak, aby výsledek byl důstojným místem pro poslední odpočinek. Navržená obnova toto historické místo včlenila do záplavy zeleně, chráněného od uličního ruchu. Budován je kvalitní veřejný prostor. Náklady na realizaci obnovy hřbitova jsou definovány ve výši přesahující 32 milionů korun, práce budou dokončeny pravděpodobně již v závěru letošního roku,“ přibližuje projekt starosta městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus.  

Aktuální mariánskohorský hřbitov byl zřízen v roce 1902, jako druhý (první obecní hřbitov vznikl v roce 1873, přes rozšiřování brzy nepostačoval. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1904 a v roce 1920 byl přeměněn na sad, dnes Smetanův sad). Nový hřbitov byl zřízen na pozemcích zrušené cihelny bývalého starosty Adolfa Sýkory a těžířstva Marie-Anne. Při hlavním vstupu byly situovány od roku 1906 kaple s márnicí a pitevnou, spolu s domkem pro správce hřbitova. O projekt i realizaci se postaral mariánskohorský zednický mistr František Bernard. Hřbitov byl rozšířen kapacitně v roce 1921. V průběhu roku 1967 byla část hřbitova v návaznosti na stavbu cesty pro Vítkovické železárny likvidována. Svůj věčný spánek zde sní například herec a divadelní ředitel Alois Merhaut, herečka Adolfína Merhautová nebo akademický malíř Alois Zapletal. Významným místem je především pomník 77 občanům umučeným nacisty od akademického sochaře Karla Vávry, který byl odhalen v roce 1947. Před revitalizací měl dle dostupných informací 1845 hrobových míst, přičemž opuštěných hrobových zařízení bylo kolem 880.

Uplynulá desetiletí sebou však přinesla i změnu preferencí ve způsobu pohřbívání, většinově je voleno ukládání zpopelněných ostatků. Nevhodné geologické podloží tohoto hřbitova iniciovalo v roce 1976 zákaz pohřbívání ostatků do země. V návaznosti na tyto skutečnosti pak obvod buduje jak nové kolumbárium, tak rozptylovou loučku. Nově je budován altán k pietnímu aktu, moderní stavba s nakloněnou zelenou střechou. Ulici od pietního místa odstíní nový plot, hlavní vstup bude lemován záhony keřů a trvalek. Návrh předpokládá bílé růže a levanduli, včetně popínavých růží. Výrazným prvkem je také plánovaná alej k rozptylové loučce.  

„Pro Ostravu je kvalitní architektura zásadní, z realizovaných projektů na pohřebištích je zřejmé, že ji neopomíjíme ani v místech posledních odpočinku. Ostrava náleží k nejzelenějším městům v zemi, dlouhodobě také podporujeme celou řadu zelených projektů a nezapomínáme na doplnění či obnovu zeleně ani na hřbitovech. Po revitalizacích přibývá nová zeleň, stromy, keře, záhony trvalek. Volíme střechy, osázené zelení, které zlepší mikroklima a využijí dešťovou vodu,“ uzavírá náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.