Bývalá kolonie Bedřiška se promění v moderní místo k bydlení

„K plánu revitalizovat území bývalé hornické kolonie, které bylo už před rokem 1989 určeno k dožití, nás přivedli lidé, kteří tam žijí. Dokázali se v kritické fázi semknout a v rámci svých možností začít zlepšovat své okolí a bojovat za svůj prostor. Nechceme tuto výjimečnou energii lidí promarnit. Proto jsme zvolili netradiční postup a zadali studii, která má dvě roviny. Technický návrh, které objekty zachovat, a které nahradit, doplňuje rozvrh toho, co má kdo udělat včetně místních obyvatel. Komunitu doplní nové obyvatelé. Nová Bedřiška by tak mohla po proměně nabídnout atraktivní prostor pro bydlení pro ty, kteří preferují život v přírodní lokalitě na dosah města,“ uvedl primátor Tomáš Macura.    

Zadání studie v prosinci loňského roku bylo výsledkem jednání mezi městem, obvodem Mariánské Hory a Hulváky, odborníky zejména z řad urbanistů a zástupci obyvatel Bedřišky. Úzká spolupráce všech zainteresovaných umožnila získat všeobecnou podporu pro řešení, které zachovává genius loci i při doplnění urbanistické struktury o novou bytovou výstavbu.

„Za podstatné považuji, že řeší jak napojení lokality na okolí, tak zásadní navýšení její kapacity. Důležitou součástí studie je návrh racionálního ekonomicko-správního modelu, který by nám umožnil realizovat projekt s ohledem na přiměřenou finanční bilanci. Nastavené podmínky by nám zajistily možnost nakládat s městským majetkem, a zároveň přitom podporovat sociální vazby mezi obyvateli. Vycházíme z toho, že vztah k majetku posiluje i zodpovědnost k němu. V souvislosti s tím debatujeme o možnosti zřízení takzvaného sociálního družstva. Pro projekt chceme zajistit částečné externí financování,“ dodala náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.

Studie, kterou zpracovala renomovaná kancelář re:architekti, řeší jednotlivé etapy transformace Bedřišky. Navrhuje novou zástavbu na nevyužitých plochách v sousedství a pomalou proměnu stávající zástavby. Charakter navrhovaných nových domů je odvozen z prvků architektury finských domků. Mají mít podobný tvar a sklon střechy, dřevěný obklad a sokl jako ty stávající, budou převážně dvoupodlažní, s průhledy do zahrad. Plánováno je odstranění bariér v pohybu lidí. Posunutá tramvajová zastávka a napojení lokality na stávající infrastrukturu by provázalo Bedřišku s okolím a eliminovalo její aktuální izolovanost. Komunikace by se propojily ve směru na Starý Zábřeh i na lesopark Benátky v Hulvákách. Nově by v lokalitě mohl přibýt obchod a hospoda.

„Nestačilo jen nakreslit, jak má Bedřiška v budoucnu vypadat. Museli jsme také navrhnout zástavbu pro optimální budoucí strukturu obyvatel, občanské vybavenosti a funkcí, které má lokalita plnit a vhodnou etapizaci, aby se transformaci podařilo dotáhnout. Multidisciplinární a komplexní přístup umožnil v projektu propojit tvrdé aktivity se sérií měkkých opatření,“ uvedl Ondřej Synek ze studia re:architekti.

Studie stanovuje čtyři etapy, ve kterých by měla přestavba probíhat. Její součástí je také předběžný odhad nákladů ve výši 472 milionů korun. Veřejné investice zahrnují úpravy veřejných prostor, rekonstrukci stávající a vybudování nové technické infrastruktury a výstavbu nových bytových jednotek a rodinných domů. Soukromý investor by měl vložit peníze do bytové výstavby. Konkrétní poměr soukromých a veřejných peněz bude výsledkem dalších jednání.  Ve výsledku by v lokalitě mělo bydlet až 540 lidí.

„Jsem ráda, že současné vedení Ostravy si uvědomuje, že největším bohatstvím města jsou lidé, aktivní občané, a že jejich občanskou aktivitu dokáže podržet a ocenit. Pozitivně hodnotím, že projekt počítá se zachováním bydlení stávajících obyvatel. Doufám, že bude brzy zahájena oprava či obnova finských domů, aby zejména starousedlíci měli šanci dožít v lepších podmínkách, neboť právě oni vždy byli trpělivými, skromnými a vzornými nájemníky, kteří po celé roky beze zbytku plnili své povinnosti, a dokonce se starali nad jejich rámec. Bedřiška se může stát nejen v Ostravě ale i v celé České republice pozitivním příkladem občanské inciativy a sounáležitosti s místem, v němž komunita žije,“ zdůraznila Eva Lehotská, která se záchraně lokality věnuje již mnoho let, žila v ní a s tamní komunitou udržuje každodenní kontakt.