Bioodpad je zdrojem kvalitního kompostu
Téměř jednu pětinu z celkového množství komunálního odpadu Ostravy tvoří bioodpad. Ať už se jedná o zeleň ze zahrádek občanů žijících v rodinných domech, nebo o trávu, listí a větve pocházející z údržby veřejných zelených ploch, město a jeho odpadová společnost OZO Ostrava se starají, aby se tento biologicky rozložitelný materiál dostal, kam má, tedy na městskou kompostárnu v areálu OZO v Ostravě-Hrušově.
Zde se rostlinný materiál během pár měsíců promění v kompost – přírodní hnojivo, které pomáhá půdu obohacovat o živiny, přispívá k lepšímu zadržování vody a podporuje půdní život.
„Právě touto dobou před deseti lety došlo k velké změně v městském systému nakládání s bioodpadem,“ říká náměstek primátora města Aleš Boháč. „Občanům s trvalým pobytem v rodinném domě na území statutárního města Ostravy, kteří o novou službu pravidelného svozu zeleně projevili zájem, jsme bezplatně přistavili biopopelnice o objemu 120 nebo 240 l, do nichž mohli začít vyhazovat posečenou trávu, shrabané listí a další rostlinné odpady. V roce 2016 tak bylo na území města rozmístěno celkem 10 tisíc nádob. Služba se rychle ujala a v dalších letech se dále rozšiřovala, takže dnes OZO ve městě obsluhuje přes 17 tisíc biopopelnic, které jsou v období od dubna do listopadu vyváženy co 14 dnů a ve zbývajícím zimním období jednou za čtyři týdny.“ Občanům města přitom zůstala i další možnost odkládat zelený odpad bezplatně ve sběrných dvorech nebo v případě nadměrného množství bioodpadu i přímo na městské kompostárně. A v osmi městských obvodech, kde není sběrný dvůr, i na určených stanovištích velkoobjemových kontejnerů na zeleň.
Bioodpad ze všech uvedených sběrných míst pak OZO sváží na svou kompostárnu. „Pro výrobu kvalitního kompostu je nutno už při ukládání rostlinného materiálu do pásových hromad (tzv. figur) dobře namíchat travní hmotu s podrcenými větvemi a zajistit tak optimální poměr dusíku a uhlíku,“ vysvětluje jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda, „Následně probíhá řízený rozklad rostlinného materiálu. Během přibližně 10 týdnů sledujeme teplotu rozkládající se zeleně a pravidelně materiál překopáváme, čímž ho nejen ochlazujeme, ale také provzdušňujeme. Výsledný produkt je nakonec třeba prosít a odstranit nerozložené větší kusy větví, případně nečistoty. Kompost pak ještě několik měsíců dozrává na hromadách, než ho nabídneme zákazníkům. Z části kompostu pak mícháním se zeminami vyrábíme zeminový substrát.“ Zájem o oba výrobky ostravské kompostárny přitom každoročně narůstá zejména v jarních a podzimních měsících. „Vloni jsme zákazníkům z řad drobných zahrádkářů i větších firem prodali 1 505 tun kompostu a 5 027 tun zeminového substrátu. A to jsme ani nedokázali uspokojit všechny zájemce. Kapacita naší kompostárny je ale už nyní plně využita – zpracovává každoročně okolo 15 tisíc tun zeleně,“ dodává jednatel OZO Ostrava.
„Díky zvolenému systému nakládání s komunálním odpadem dosahuje město dobrých výsledků, podíl vytříděného bioodpadu dosahuje 20 % ze všech produkovaných odpadů. Skutečnost, že svoz bioodpadu není zpoplatněn samostatně, je motivací ke každoročnímu navyšování počtu nádob na bioodpad a rozšiřování svozu bioodpadu z rodinné zástavby. Do budoucna se také chceme zaměřit na nakládání s bioodpadem z gastronomie. V současné době probíhá svoz gastroodpadu z vybraných školských zařízení i domovů pro seniory, s předpokladem postupného rozšíření,“ uzavírá Aleš Boháč náměstek primátora pro životní prostředí.