Aktuální stav lokality Bedřiška
Vedení statutárního města Ostrava si uvědomuje hodnotu místní komunity i vazeb, které se v Bedřišce za léta vytvořily, a tyto skutečnosti respektuje. Současně má však město povinnost rozhodovat se s ohledem na odpovědné nakládání s finančními prostředky a majetkem.
Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky vykonává vlastnická práva k majetku svěřenému městem. Vlastnictví majetku lze chápat jako základní princip společenského uspořádání. Jako instituce vytváří prostor pro odpovědnost. Respekt k vlastnickým právům není pouze technickou normou, protože se jedná o klíčový ekonomický princip, který podporuje dlouhodobé plánování a efektivní hospodaření. Stabilita vlastnických práv je proto nezbytným předpokladem fungující ekonomiky. Městský obvod tedy nečiní nic jiného, než vyhodnocuje efektivitu užití majetku a činí kroky ke snížení nákladů, resp. chrání se zbytečným výdajům zejména těch budoucích.
Při současném počtu obyvatel lokality a vlastně i s ohledem na maximální možný počet obyvatel a rozsahu nutných investic do technické infrastruktury i staveb je poměr mezi počtem lidí a předpokládanými náklady neúměrný. Město proto volí ekonomicky odpovědný postup, který zohledňuje potřeby všech obyvatel Ostravy.
Bedřiška vznikla jako hornická kolonie pouze pro účely místního dolu. Většina zdejších tzv. finských domků byla stavěna jako dočasné objekty s předpokládanou životností 30 až 40 let. Ta je dnes již překročena. Technický stav budov i inženýrských sítí je dlouhodobě nevyhovující, zejména kanalizace, která je přibližně 80 let stará. Posudky zároveň potvrzují, že rekonstrukce stávajících objektů by byla technicky i ekonomicky velmi náročná. Z podkladového materiálu „Bedřiška dnes a zítra“ (únor 2025) vyplývá dlouhodobý a výrazný úbytek obyvatel v lokalitě:
1970: 257 obyvatel
1980: 188 obyvatel
2013: 116 obyvatel
2020: 73 obyvatel
2025: 55 obyvatel
Trend je tedy dlouhodobě klesající a počet obyvatel se za posledních 50 let snížil přibližně o 80 %.
V loňském roce proběhly dvě široké odborné diskuze za účasti zástupců městských odborů, městských společností, univerzit a složek integrovaného záchranného systému ohledně budoucího využití lokality. Na základě získaných poznatků Odbor strategického rozvoje Magistrátu města Ostravy doporučil jako nejvhodnější variantu ponechat území do budoucna jako strategickou rozvojovou rezervu města, s možností dočasného smíšeného využití a postupného zlepšování veřejného prostoru. Cílem města je najít řešení, které bude dlouhodobě udržitelné, ekonomicky odpovědné a přínosné pro celé území Ostravy.
Pokud by měli současní obyvatelé zájem o odkup jednotlivých domků, je nutné otevřeně říci, že samotný převod staveb neřeší zásadní problém lokality. Technická infrastruktura, zejména kanalizace, vodovod, komunikace a veřejné osvětlení, to vše zůstává ve správě města. Obnova uvedeného by i nadále znamenala výrazné investiční náklady z veřejných prostředků. Stejně tak údržba veřejného prostoru a zajištění základních služeb představují dlouhodobé finanční závazky. Případný prodej domků proto nemění ekonomickou podstatu situace a nemůže sám o sobě odstranit potřebu rozsáhlých investic do celého území.
Optimální rozměr hustoty osídlení je 100 obyvatel na hektar. Tehdy je financování veřejných služeb na vhodné úrovni vzhledem k ekonomickému přínosu obyvatel. V tomto kontextu je rentabilní i přítomnost komerčních i veřejných služeb. Jednoduchou rovnicí lze zjistit, že ani v případě maximálního možného počtu obyvatel v lokalitě se této hodnotě nelze ani vzdáleně přiblížit. V případě diametrálně odlišné hodnoty hustoty osídlení dochází k dotování veřejných služeb z rozpočtu města, tedy na úkor ostatních Ostravanů.
V případě maximálního osídlení lze předpokládat hodnotu nutné investice v celkové výši 800 milionů korun pro přibližně 540 obyvatel. Právě tento počet je dle urbanistické studie zpracované studiem re:architekti z roku 2020 plánován v navrhované zástavbě lokality.