Adaptační opatření ve městě

Srážkové vody ze staveb jsou, tam kde je to možné, akumulovány a následně dále využívány pro závlahu, případně jsou přímo zasakovány, tak aby se snížil povrchový srážkový odtok z území města. Ostrava náleží k nejzelenějším v zemi, stávající podíl lesních pozemků města činí 12 procent z jeho celkové výměry. 

„Na snižování rizik spojených s teplotou a kvalitou ovzduší klademe značný důraz, stejně jako na posilování ekologické stability v městském prostředí.  Město má již od roku 2017 zpracovánu adaptační strategii města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, na kterou v následném roce navázal akční plán strategie. Dokument obsáhl zásobník projektů města, městských obvodů a organizací města, který byl aktualizován v roce 2023. V současnosti pak probíhá aktualizace celého strategického dokumentu s názvem ‚aktualizace adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu.‘ Získáme tak komplexní informace o současném stavu a očekávaných dopadech změny klimatu na území města, včetně vyhodnocení zranitelnosti jednotlivých sektorů, identifikaci hlavních klimatických rizik a návrhu strategických cílů, opatření a projektů vedoucích ke zvýšení odolnosti města vůči klimatickým změnám,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Součástí aktualizace budou také odborné mapové výstupy zpracované ze satelitních dat zaměřené na teplotní charakteristiky území, dopady sucha na vegetaci, analýzu vegetačního pokryvu, propustnosti povrchů, zastoupení zeleně v okolí budov a strukturu povrchů. Aktualizace zároveň poskytne podklady pro aktualizaci akčního plánu, zásobníku projektů a systému indikátorů pro průběžné hodnocení plnění strategie. Oba zmíněné, již existující dokumenty lze nalézt na webu města.

V roce 2023 byl dokončen dokument s názvem „metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ definující zásady pro vytváření modrozelené infrastruktury a zavádějící opatření zaměřená na prevenci dopadů sucha a klimatické změny, zejména prostřednictvím realizace zelených střech, vsakovacích a propustných povrchů, zatravňovacích prvků, vodních prvků a systémů pro vsakování a hospodaření se srážkovými vodami. Metodika je zveřejněna na webu viz https://1url.cz/luQ1X. Vloni pak byla dokončena Koncepce zeleně města Ostravy, obsahující zásady rozvoje a správy městské i příměstské zeleně s cílem vytvořit funkční, vzájemně propojený, odolný a kvalitní systém zeleně infrastruktury. Důraz je kladen na zajištění dostupnosti a kvality zeleně, posilování její ekologické a rekreační funkce, adaptaci na dopady klimatické změny a na efektivní vynakládání prostředků při realizaci, údržbě a dalším rozvoji území města.

„Do zelených projektů jsou postupně investovány stovky milionů korun. Jen ke zvelebení Bělského lesa jsme investovali víc jak 60 milionů. Projekty Cesta vody, park Nad rybníkem, povalové chodníky v území se obratem staly vyhledávaným prostorem k trávení volného času. V nejlidnatější městské části Ostravy-Jihu na sídlišti naleznete i vodní biotop, zlepšující mikroklima. Hrabová nabízí k relaxaci revitalizovaný prostor Mokřadů. Dokončeny byly obnovy parků, Tylova sadu, u Zámku Zábřeh, další revitalizace pokračují, například Zámecký park v Porubě, nový park je budován také v Ostravě-Radvanicích, jiný byl dokončen v Polance nad Odrou, významnou proměnou prochází řeka Lučina v Radvanicích. V Hošťálkovicích bylo vybudováno lesní hřiště,“ vyjmenovává Aleš Boháč, náměstek primátora.  

Proměněny byly kdysi zanedbané plochy frekventovaných míst u významných křižovatek. Město zajistilo výsadbu trvalek, travin i cibulovin na celkové ploše přes dvacet tři tisíc metrů čtverečních v jedenácti městských obvodech. Přibyly desetitisíce cibulovin, trvalek a dalších rostlin. Veřejný prostor výsadba nejen zatraktivní celoročně, ale podpoří i biodiverzitu, hospodaření s vodou a zachytávání prachu. „Snížení hlučnosti, vibrací, prašnosti, dobré hydroakumulační vlastnosti skýtá osazení tramvajových tratí ve velkých obvodech Ostravě-Jihu a Ostravě-Porubě. Zatravněním trati a vysázením různých druhů rozchodníků se zvýšila ekologická i užitná hodnota sídelního prostoru. Zeleň však lze nalézt ve městě i na dalších, poměrně netypických místech. Osázeny byly střechy autobusových zastávek v městské obvodu Radvanice a Bartovice, střecha nově budované střelnice v Ostravě-Hulvákách, zeleň však nalezneme třeba i na střeše vazební věznice v centru města,“ dodává Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Město má též alokovány finance k podpoře projektů v rámci adaptační strategie města, má zřízen Fond životního prostředí na poskytování prostředků v záležitostech souvisejících s ochranou přírody a krajiny, půdy, ovzduší, odpadovým hospodářstvím a vodním hospodářstvím města, výsadbou zeleně a dalších. Podpořena byla celá řada dílčích projektů. Náleží mezi ně například „Dešťovka pro Matiční“, zaměřená na využívání dešťové vody pro závlahu školní zahrady a environmentální vzdělávání žáků, zakládání a stabilizace květnatých luk v Radvanicích a Bartovicích, regenerace sídelní zeleně v ulici V Mešníku v Třebovicích, zkrášlení centra městského obvodu Plesná nebo zpřístupnění rybníku Volný v Radvanicích, realizované v duchu modrozelené infrastruktury. Podporovány jsou rovněž projekty zaměřené na obnovu mokřadů a zadržování vody v krajině, například připravovaný projekt „Mokřady pod ulicí K Jezeru v Bělském lese“, či úpravy vodních toků, jako je projekt odbahnění bývalého Mlýnského náhonu a strouhy v Proskovicích. Tyto projekty přispívají ke zlepšení mikroklimatu, posílení ekologické stability území a zvýšení kvality života obyvatel města.

„Zmíněný výčet není zdaleka finální. Pokračuje také příprava komplexní revitalizace druhého největšího centrálního parku, sadu Dr. Milady Horákové. Náklady předpokládáme ve výši 250 milionů korun. Mezi připravovanými projekty nalezneme relaxační zónu Palesek ve Staré Bělé, revitalizaci vodních ploch v lesním komplexu Březiny, zpřístupnění haldy Ema. K ochraně významných stromů ve veřejném prostoru před škůdci s cílem prodloužit jejich životnost realizujeme například injektáže jírovců maďalů či odstraňování jmelí bílého. Další zelené projekty jsou podporovány díky projektu OZO Ostrava s názvem Zelená pro Ostravu, ve městě tak každoročně přibude množství zeleně a stromů,“ uzavřel náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč.

Město snižuje emise rychleji, než původně plánovalo. Cíl 55 % pro rok 2030 má takřka splněn, oproti roku 2000 se městu podařilo snížit emise CO₂ o více než 53 %. Statutární město Ostrava je od roku 2011 aktivním členem evropského Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Tato iniciativa sdružuje tisíce samospráv, které sdílejí vizi klimaticky neutrálních a odolných měst. Zatímco řada evropských měst míří ke snížení emisí okolo 40 %, Ostrava tuto hranici díky systematické a dlouhodobé práci už překonala.