Historické kalendárium
24. prosinec 1889
Dne 24. 12. 1889 zemřel v Moravské Ostravě obchodník a starosta města Anton Lux (narozen 12. 8. 1837 v Mor. Ostravě). Politickou kariéru zahájil jako člen obecního výboru v roce 1867. V roce 1876 se stal radním a v roce 1880 byl zvolen starostou Moravské Ostravy. Hned na počátku svého starostování musel čelit do té doby největší živelní katastrofě v dějinách města, ničivé povodni, která postihla Moravskou Ostravu v srpnu 1880. S velkým nasazením se věnoval likvidaci škod a organizaci pomoci postiženým. Následně inicioval jednání o regulaci Ostravice, k němuž však pro nedostatek finančních prostředků došlo až mnohem později. Během Luxova funkčního období se podařilo rozšířit školskou síť ve městě, zahájit výstavbu epidemické nemocnice na Fifejdách. Největší jeho zásluhou byla stavba kostela Božského Spasitele, druhého největšího chrámu na Moravě. V úřadu setrval do voleb v roce 1888, kdy znovu nekandidoval na starostu a ponechal si jen funkci radního.
25. prosinec 1923
Dne 25. 12. 1923 byl veřejnosti slavnostně zpřístupněn Lidový dům v Moravské Ostravě na dnešní Veleslavínově ulici. Rozsáhlý komplex čtyř domů byl majetkem sociálně demokratické strany. Tři domy strana zakoupila už v roce 1918. Následná přístavba čtvrtého objektu proběhla v roce 1923 podle projektu arch. Františka Franze a realizovalo ji Stavební družstvo v Moravské Ostravě nákladem 2 mil. korun. Sociálně demokratická strana zde poté nalezla důstojné reprezentativní sídlo svého sekretariátu. Chloubou Lidového domu byl tehdy největší sál ve městě schopný pojmout až 2 tisíce lidí. Dále se zde nacházela tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty, knihtiskárna, redakce a administrace stranického tisku Duch času, Dělnická záložna, restaurace a další.
Ilustrace: Lidový dům na dnešní Veleslavínově ulici v Ostravě (20. léta 20. století).
30. prosinec 1505
Dne 30. 12. 1505 byla v Olomouci ujednána dohoda mezi olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem a Benešem Černohorským z Boskovic, kterou se hukvaldské panství a město Ostrava, patřící olomouckému biskupství, nadále ponechávají Benešovi v zástavě. Jeho dědic měl pak zástavu postoupit zpět olomouckému biskupství s půlroční výpovědní lhůtou za 6 000 zlatých uherských. Hukvaldské panství i s Ostravou a dalšími městy bylo opakovaně zastavováno pánům z Boskovic pravděpodobně již od roku 1475. Příčinou byly finanční potíže olomouckého biskupství, které se podle tehdejších zvyklostí řešily právě zástavou statků. Beneš Černohorský z Boskovic pobýval na Hukvaldech a v Ostravě už dříve, a to i s dcerou Kateřinou, která zemřela v roce 1500 a byla pochovaná v kostele sv. Václava v Ostravě.
Připravil: Archiv města Ostravy