Historické kalendárium
28. červenec 1954
Dne 28. 7. 1954 byl tajemník krajského výboru Komunistické strany Československa v Ostravě Rudolf Peschel odsouzen Nejvyšším soudem v Praze ve vykonstruovaném procesu na šest let odnětí svobody. Bylo mu kladeno za vinu, že úmyslně kryl trestný čin velezrady vedoucího tajemníka krajského výboru KSČ Vítězslava Fuchse. Peschel, člen odbojové skupiny zatčený v roce 1944 gestapem, prošel od roku 1945 rychlou politickou kariérou, kterou zakončil ve funkci zástupce vedoucího tajemníka KV. Jako člen tzv. bezpečnostní pětky, která disponovala značnými pravomocemi v trestněprávní oblasti, se podílel na represích po převratu v únoru 1948. Když se však na počátku 50. let 20. století začala šířit vlna čistek uvnitř strany, stali se jejich obětmi rovněž vrcholní představitelé KSČ Otto Šling, Marie Švermová, později Rudolf Slánský aj. Funkcionáři městské organizace KSČ v Ostravě v této souvislosti neopomenuli poděkovat ÚV KSČ a přímo Klementu Gottwaldovi za to, že odhalil a likvidoval „smečku záškodníků, zrádců a špiónů… mezi něž patřili i dva vedoucí krajští funkcionáři z Ostravy – Fuchs a Peschel“.
30. červenec 1590
Dne 30. 7. 1590 zasedal v rytířském sále Slezskoostravského hradu zemský sněm, který jednal o definitivním znění textu zemského zřízení pro knížectví těšínské. Ten vyšel v roce 1592 v Olomouci pod názvem Práva a zřízení zemského knížectví těšínského. Podle dokumentu byl český jazyk uznán za úřední jazyk pro celé knížectví. O rokování vrcholného stavovského orgánu o tak závažné otázce právě na Slezskoostravském hradě se zasloužili majitelé zdejšího panství Bedřich Sedlnický z Choltic a jeho tři bratři. Rod Sedlnických vlastnil slezskoostravské panství s hradem od roku 1508, kdy je Jan Sedlnický zakoupil od Václava Hřivnáče za 5330 uherských zlatých, až do roku 1714. Tehdy přešlo do majetku Wilczků z Dobré Zemice (dnes Dobrá u Frýdku-Místku), později významných důlních podnikatelů.
1. srpen 1935
Dne 1. srpna 1935 nastoupil na místo pianisty v ostravském rozhlasovém orchestru skladatel a klavírista Ervín Schulhoff, který sem přestoupil z Osvobozeného divadla v Praze. Jeho působení v rozhlase bylo mnohostranné. V přímých přenosech uváděl sólově nebo jako hráč v orchestru klasický klavírní repertoár (Beethoven, Schumann, Liszt, Brahms a další), moderní skladby své, Aloise Háby, George Gerschwina, Jaroslava Ježka, úpravy lidových písní, ale také jazzovou hudbu. Pozoruhodným experimentem byla společná vystoupení Schulhoffa s Oldřichem Leftusem nebo Janem Kalábem, kdy jeden z nich hrál v studiu ostravském a druhý v pražském nebo olomouckém. Po okupaci Československa v roce 1939 hodlal Schulhoff emigrovat do Sovětského svazu. Byl však v Praze zatčen a deportován do koncentračního tábora Wülzburg v Bavorsku, kde 18. 7. 1942 zemřel na tuberkulózu.
Popisek k ilustraci:
Skladatel a klavírista Ervín Schulhoff (1894-1942).
Připravil Archiv města Ostravy