Historické kalendárium
25. červen 1924
Moravskou Ostravu navštívil prezident republiky T. G. Masaryk. Byl to svátek pro celý kraj. Prezidentovu cestu z Hlučína přes Ludgeřovice a Petřkovice do Moravské Ostravy lemovaly špalíry lidí. Na náměstí před moravskoostravskou radnicí (dnešní Masarykovo nám.) jej přivítal starosta města Jan Prokeš. Prezident Masaryk se ani ve své stručné odpovědi nezpronevěřil své velikosti. Uvedl, že zná obtíže dělnictva na Ostravsku a rozumí jim v tom smyslu, že jde o nespokojenost, jež lze umenšit vlastní prací a vlastním přemýšlením. Moje politika a její zásady, řekl dále, nedají se určovati ani tlakem zleva, ani zprava. Program organický, prácetvorný, tvůrčí vůbec musí být vyvážen ne chvilkovou náladou, chvilkovými proudy, nýbrž z pochopení celé situace celého národa a nejen našeho národa, nýbrž celé Evropy. My musíme dělati politiku světovou. Jsme částí světa a myslím, nejsme nejposlednější. Následovaly další projevy, mezi nimi i zástupců německé menšiny, na které prezident odpovídal německy. Součástí programu prezidentské návštěvy byla prohlídka Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor a některých průmyslových podniků.
26. červen 1993
V Ostravě zemřel hudební skladatel a rozhlasový pracovník Miroslav Klega (narodil se 6. března 1926 v Ostravě). Pocházel z rodiny významného ostravského lékaře, vychován byl v rodině strýce, spisovatele Vojtěcha Martínka. Po studiích na pražské a bratislavské konzervatoři se v roce 1952 natrvalo vrátil do Ostravy. Nejprve působil jako dramaturg zdejší opery a tajemník Svazu čs. skladatelů. Spolu s R. Kubínem stál u zrodu ostravské konzervatoře, na níž od roku 1955 vyučoval. V letech 1967 - 1973 byl jejím ředitelem. Jeho úspěšná pedagogická činnost byla v době normalizace v 70. letech násilně přerušena. Později působil jako redaktor a režisér hudebních pořadů v ostravském rozhlase. Začátkem 90. let zasáhl do politického života jako poslanec České národní rady. Klegovo skladatelské dílo není velké rozsahem, ale upoutá nekonvenčností a invenční nápaditostí.
28. červen 1946
Výnosem ministra vnitra byl stanoven nový úřední název města z původního Moravská Ostrava na Ostrava. Důvodem změny názvu bylo rozšíření města o dvanáct obcí politického okresu Frýdek (Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Michálkovice, Muglinov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky a Radvanice) a politického okresu Moravská Ostrava (Nová Bělá, Stará, Hrabová a Výškovice), provedené v roce 1941 a potvrzené dekretem prezidenta republiky 27. října 1945.
Připravil Archiv města Ostravy