Historické kalendárium
13. květen 1815
Dne 13. 5. 1815 se v obci Komořany (okres Příbram) narodil Leopold Fiedler. Absolvent Báňské
akademie v Banské Štiavnici zakotvil v roce 1850 v Moravské Ostravě, kdy byl jako zkušený báňský
inženýr jmenován c. k. horním správcem státních kamenouhelných dolů. Když v roce 1856 byly
doly prodány společnosti Severní dráha Ferdinandova, vstoupil do služeb této společnosti, stal
se ředitelem dolů, později báňským inspektorem. Patřil mezi zakladatele horní školy v Moravské
Ostravě, vykonával funkci předsedy jejího kuratoria (1874–1891). Zapojil se rovněž aktivně
do komunální politiky. Poprvé byl zvolen do obecního výboru Moravské Ostravy v roce 1861 a
pak ještě dvanáctkrát v řadě za sebou (do roku 1890). Spolu s ním začínal svou politickou kariéru
v moravskoostravském obecním výboru jeho syn advokát Gustav (od roku 1879), budoucí starosta
města v letech 1901–1918.
17. květen 1556
Dne 17. 5. 1556 povolil olomoucký biskup Marek Khuen Ostravanům bezplatný odběr stavebního
dříví z biskupských lesů pro obnovu města po velkém požáru. K požáru došlo někdy mezi 4. a
17. květnem. Oheň vznikl v domě soukenického mistra Hunky, který na něj neupozornil soused
a neudělal poplach, ale snažil se zachránit svůj majetek. Požár se rozšířil na celé náměstí, zasáhl
radnici, poškozen byl i kostel. Biskup zároveň Ostravské vyzval, aby pro větší bezpečnost stavěli
v budoucnu z kamene. Ve srovnání s těšínským knížetem Václavem, který po požáru Těšína
osvobodil měšťany na dvanáct let od všech platů a povinností, byla biskupova pomoc Ostravě méně
velkorysá.
18. květen 1943
Dne 18. 5. 1943 v noci byl založen požár pracovního úřadu na Nádražní ulici v Přívoze. Jednalo se o
největší akci odbojové sabotážní skupiny Karla Břenka, jejímiž členy byli mladí dělníci z Vítkovických
železáren. Pětice mužů se rozhodla zapálit německý pracovní úřad a zničit jeho evidenci, zejména
kartotéky osob povolávaných na nucené práce. Bohužel akce se nezdařila podle jejich představ.
Podle vzpomínek pamětnice odbojáři zapomněli na zápalky a oheň museli vzít z karmy uvnitř
budovy. Neotevřená okna způsobila, že část dokumentů neshořela, zničené už ale úřad do konce
války neobnovil. Na pamětní desce jsou vyryta čtyři jména: Karla Břenka, jeho synovce Aloise
Břenka a bratrů Bronislava a Ferdinanda Madryových. Jméno pátého účastníka akce Horymíra
Reclíka chybí. Po zatčení se stal konfidentem gestapa. Alois Břenek i bratři Madryovi byli zatčeni
a zabiti v koncentračním táboře. V červenci 1944 v domku ve Staré Bělé se pak Karel Břenek,
poslední unikající člen skupiny, tváří v tvář německé přesile zastřelil. Dne 9. 11. 2012 byla na budově
Krajského vojenského velitelství na Nádražní ulici, kde v době nacistické okupace pracovní úřad
sídlil, umístěna pamětní deska se jmény odbojářů.
Foto: Pamětní deska na budově Krajského vojenského velitelství na Nádražní ulici připomínající akci odbojářů v roce 1943.
Připravil Archiv města Ostravy
