Historické kalendárium

pro týden od 22. dubna do 28. dubna

22. duben 1940

V pondělí dne 22. 4. 1940 byl v zasedacím sále Nové radnice slavnostně uveden do svého úřadu vládní komisař města Moravské Ostravy Emil Beier (1893-1985). V čele města stál až do konce nacistické okupace v roce 1945, od roku 1942 jako vrchní starosta. Funkcionář NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) a sturmbannführer (major) SS chtěl z Moravské Ostravy vytvořit německé velkoměsto na Odře a Ostravici, jež mělo být „baštou Německa na východě“. České obyvatelstvo ztratilo politická práva a možnost ovlivňovat komunální politiku. Za starosty Beiera byla městská nemocnice rozšířena o moderní rentgenové oddělení, došlo k modernizaci městských jatek a vodárny a zkvalitnění kanalizační a silniční sítě. Počáteční úspěchy v komunální politice a současně probíhající germanizace Moravské Ostravy skončily s obratem na frontách 2. světové války. Dne 30. 4. 1945 uprchl vrchní starosta Emil Beier s rodinou z města do Německa.

25. duben 1906

Dne 25. 4. 1906 se konala ustavující valná hromada Spolku Národní dům v Moravské Ostravě. Jeho posláním bylo podporovat české národní hnutí a zvyšovat kulturní úroveň českých obyvatel Moravské Ostravy. Ve stanovách schválených v roce 1905 se spolek zavázal, že bude pořádat „přednášky a rozhovory, ušlechtilé zábavy, představení divadelní, hudební produkce, vědecké i umělecké výstavy“. Jeho zásluhou byla v Národním domě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) otevřena od sezóny 1908/1909 první stálá česká divadelní scéna. Spolek se staral také o stavební úpravy, opravy a údržbu budovy, kterou koupil v roce 1909 od Prvního stavebního družstva v Moravské Ostravě. V letech 1939-1944 nalezlo v Národním domě útočiště české divadlo, jež se muselo vystěhovat z budovy městského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvořáka). Od počátku až do roku 1942 byl předsedou Spolku Národní dům Konstantin Grünwald ml., syn bývalého starosty Moravské Ostravy. Spolek zanikl roku 1951.

27. duben 1945

poruba-naletO pátku 27. 4. 1945 napsal porubský kronikář František Benš: „27. duben je osudný den Poruby, den božího dopuštění, den pekla, hrůzy a zkázy“. Na konci dubna 1945 se útvary 38. armády velitele Kirilla Semjonoviče Moskalenka přiblížily v rámci ostravské operace také k Porubě, v níž se soustředila část ustupujících německých jednotek. Obec vzali Rusové útokem po celodenním leteckém bombardování. Od 6 do 19 hodin osudného dne 27. dubna zažila Poruba 45 náletů po 12 letadlech. Bombardováním bylo zapáleno, zničeno nebo citelně poškozeno 88 domů. Při dobývání obce padlo 192 sovětských vojáků a během bojů a náletů zahynulo 26 porubských občanů. Velké ztráty na životech byly na straně Němců. Dne 27. 4. se odehrály také urputné boje o Pustkovec, Martinov a Krásné Pole. Slezské obce v západní části dnešní Ostravy odvedly největší daň za osvobození ze všech ostravských předměstí.

Foto: Obecní úřad v Porubě po náletech v dubnu 1945.

Připravil Archiv města Ostravy