Historické kalendárium

15. duben 1890

Dne 15. 4. 1890 zemřel ve Štýrském Hradci Carl Friedrich Elbertzhagen, konstruktér, ředitel Vítkovických železáren a zakladatel nejstarších strojíren na Ostravsku. Narodil se v roce 1816 ve městě Remscheid v Severním Porýní-Vestfálsku. Po studiu a praxi v předních německých strojírenských firmách přijal v roce 1841 místo závodního mechanika ve Vítkovických železárnách. Ve strojním oddělení, které tam vybudoval, byly využívány nejnovější poznatky západoevropského strojírenství, což umožnilo vítkovickým výrobkům zaujmout přední místo na domácích i evropských trzích. V letech 1866-1872 zastával funkci ústředního ředitele Vítkovických železáren. V letech 1870-1872 postavil v Moravské Ostravě u říšské silnice na dnešním území Nové Karoliny strojírnu a slévárnu, která pod názvem Elbertzhagen&Glassner vyráběla důlní stroje a jejich příslušenství ještě v období první republiky.

17. duben 1939

Dne 17. 4. 1939, měsíc po zřízení protektorátu Čechy a Morava, zahájil svou činnost německý úřední soud v Moravské Ostravě. Představoval nejnižší instanci nacistického okupačního soudnictví. Podléhali mu říšskoněmečtí státní příslušníci v obvodu jeho územní působnosti, řešil také sporné záležitosti mezi nimi a příslušníky protektorátu, stíhal Čechy, kteří se dopustili „trestného činu proti zájmům říše“. Šlo však jen o přestupky, přečiny a zločiny, s nimiž byl spojen trest do pěti let vězení. Trestní oddělení Úředního soudu v Moravské Ostravě projednávalo nejčastěji nedovolené přechody hranic protektorátu a drobné krádeže. Rozsudky smrti nad českými odbojáři vynášely stanné soudy a německé soudy vyšší instance. Úřední soud se nacházel v budově dnešní základní umělecké školy na rohu ulic Sokolské a Na hradbách.

18. duben 1377

V jedné z tzv. dílčích listin na knížectví opavské, datované dnem 18. 4. 1377, se poprvé vyskytuje jméno starobylé slovanské osady Pustkovce. Šlechtici z opavského přemyslovského vévodství tehdy rozdělili zemi mezi čtyři syny zemřelého vládce Mikuláše II. Díl území s hlavními hrady Hradcem (dnešní Hradec nad Moravicí) a Landekem, v němž ležel také Pustkovec, připadl losem vévodům Václavovi I. a Přemkovi I. V roce 1517 se vesnice stala součástí dobroslavického panství, k němuž patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1930 měla tehdy samostatná obec Pustkovec 138 domů, v nichž žilo 833 obyvatel, pracujících většinou ve Vítkovických železárnách a ostravských dolech. V letech 1955-1981 zabrala dvě třetiny katastrální výměry Pustkovce výstavba sídliště Poruba. Pustkovec, jehož symbolem je od dávných dob Anděl strážce, se stal součástí Ostravy v roce 1957.

Obrázek: Znak Pustkovce udělený ostravskému městskému obvodu 4. 10. 1994.

Připravil Archiv města Ostravy