Historické kalendárium
24. října
Dne 24. října 1580 udělila ostravská městská rada cechovní artikuly (pravidla) zdejšímu řeznickému cechu a tak doplnila práva a výsady, které ostravští řezníci získali od olomoucké biskupské vrchnosti již v předchozích letech. Rada stanovila počet masných krámů na šestnáct, postavila je a řeznickým mistrům prodala. Nacházely se za starou radnicí.Každý týden mohla prodávat pouze polovina mistrů, zbývajících osm řezníků mělo hnát dobytek do Opavy a tam také prodávat maso. Řeznický cech patřil k nejpřednějším a nejzámožnějším cechům v Moravské Ostravě. První masné lávky jsou zmíněny již v roce 1396. Zdejší řezníci bohatli také z dobytčích trhů, které se konaly na různých místech Ostravy. V 19. století to byl „svinský trh“ na místě dnešního Smetanova náměstí. V 70. letech 19. století přemístilo město dobytčí tržiště do prostoru na konci Stodolní ulice a postavilo tam nové moderní jatky.
26. října
Dne 26. října 1952 zemřel v Jablunkově ve věku 66 let významný český sochař Augustin Handzel, který spojil své dílo především s prostředím hornické a dělnické Ostravy. Narodil se dne 7. června 1886 v Šalomounské kolonii v Moravské Ostravě v rodině koksaře. Vyučil se štukatérem a v letech 1910-1911 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Byl ovlivněn kubismem a českým sociálním uměním. Své výsostně moderní sochařské dílo rozvíjel osobitým způsobem, vycházejícím ze zvláštností ostravského prostředí. Hlavními hrdiny jeho tvorby byli horníci (plastiky Vozač s harmonikou, Horník s harmonikou, 30. léta 20. století). Pracoval i pro architekturu. Je autorem plastik v budově bývalé Revírní bratrské pokladny na Českobratrské ulici a na paláci Elektra. Vytvořil pomník Maryčky Magdónovy ve Starých Hamrech (1933) a reliéfy na Památník vítězného tanku v Ostravě (1946).
28. října
V pondělí dne 28. října 1918 se ostravská veřejnost s jeviště Národního domu poprvé dozvěděla o státním převratu v Praze a vyhlášení samostatného československého státu. Telefonická zpráva došla nejdříve do redakce Moravskoslezského deníku, kde ji převzal šéfredaktor Ladislav Knotek. Zprávu o vzniku samostatného státu potvrdil později telegram s textem prvního zákona Československé republiky. Večer se zástupci českých politických stran vydali do Národního domu, kde byla právě uváděna vlastenecká hra Aloise Jiráska „Pan Johanes“. Představení přerušili, na jeviště vystoupil Otto Metoděj Štěpánek, ředitel Lidové knihtiskárny v Moravské Ostravě a přečetl obecenstvu telegram začínající slovy: „Samostatný stát československý vstoupil v život“. Představení se již nedohrálo, diváci opustili svá místa a zamířili na dnešní Masarykovo náměstí, kde se dějinná událost slavila.
Připravuje: Archiv města Ostravy
24. října
Dne 24. října 1580 udělila ostravská městská rada cechovní artikuly (pravidla) zdejšímu řeznickému cechu a tak doplnila práva a výsady, které ostravští řezníci získali od olomoucké biskupské vrchnosti již v předchozích letech. Rada stanovila počet masných krámů na šestnáct, postavila je a řeznickým mistrům prodala. Nacházely se za starou radnicí.Každý týden mohla prodávat pouze polovina mistrů, zbývajících osm řezníků mělo hnát dobytek do Opavy a tam také prodávat maso. Řeznický cech patřil k nejpřednějším a nejzámožnějším cechům v Moravské Ostravě. První masné lávky jsou zmíněny již v roce 1396. Zdejší řezníci bohatli také z dobytčích trhů, které se konaly na různých místech Ostravy. V 19. století to byl „svinský trh“ na místě dnešního Smetanova náměstí. V 70. letech 19. století přemístilo město dobytčí tržiště do prostoru na konci Stodolní ulice a postavilo tam nové moderní jatky.
26. října
Dne 26. října 1952 zemřel v Jablunkově ve věku 66 let významný český sochař Augustin Handzel, který spojil své dílo především s prostředím hornické a dělnické Ostravy. Narodil se dne 7. června 1886 v Šalomounské kolonii v Moravské Ostravě v rodině koksaře. Vyučil se štukatérem a v letech 1910-1911 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Byl ovlivněn kubismem a českým sociálním uměním. Své výsostně moderní sochařské dílo rozvíjel osobitým způsobem, vycházejícím ze zvláštností ostravského prostředí. Hlavními hrdiny jeho tvorby byli horníci (plastiky Vozač s harmonikou, Horník s harmonikou, 30. léta 20. století). Pracoval i pro architekturu. Je autorem plastik v budově bývalé Revírní bratrské pokladny na Českobratrské ulici a na paláci Elektra. Vytvořil pomník Maryčky Magdónovy ve Starých Hamrech (1933) a reliéfy na Památník vítězného tanku v Ostravě (1946).
28. října
V pondělí dne 28. října 1918 se ostravská veřejnost s jeviště Národního domu poprvé dozvěděla o státním převratu v Praze a vyhlášení samostatného československého státu. Telefonická zpráva došla nejdříve do redakce Moravskoslezského deníku, kde ji převzal šéfredaktor Ladislav Knotek. Zprávu o vzniku samostatného státu potvrdil později telegram s textem prvního zákona Československé republiky. Večer se zástupci českých politických stran vydali do Národního domu, kde byla právě uváděna vlastenecká hra Aloise Jiráska „Pan Johanes“. Představení přerušili, na jeviště vystoupil Otto Metoděj Štěpánek, ředitel Lidové knihtiskárny v Moravské Ostravě a přečetl obecenstvu telegram začínající slovy: „Samostatný stát československý vstoupil v život“. Představení se již nedohrálo, diváci opustili svá místa a zamířili na dnešní Masarykovo náměstí, kde se dějinná událost slavila.
Připravuje: Archiv města Ostravy