Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 17. září do 23. září

18. září 1897

realkaV sobotu 18. září 1897 proběhlo v kostele Božského Spasitele slavnostní zahájení prvního školního roku na českém reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. Založení první české střední školy na Ostravsku připravoval spolek Matice ostravská od roku 1885. V prvním školním roce 1897/1898 studovalo na gymnáziu 90 žáků, rozdělených do dvou tříd. Od roku 1898 se vyučovalo v nové budově na Matiční ulici (dnes ZŠ Matiční 5). Ve školním roce 1901/1902 se reálné gymnázium rozdělilo na reálku a klasické gymnázium, pro něž byla v roce 1905 nákladem Matice postavena další budova. K významným pedagogům patřili spisovatel Vojtěch Martínek a malíř Antonín Procházka. V březnu 1945 utrpěla budova klasického gymnázia zásah leteckou bombou. Na jejím místě byl postaven moderní objekt o 23 třídách, v němž se začalo vyučovat v září roku 1961 (dnešní Matiční gymnázium).

Foto: České gymnázium a reálka v Moravské Ostravě (1907) 

18. září 1942

Před 70 lety, dne 18. září 1942, odjel z nádraží v Přívoze do koncentračního a průchozího tábora v Terezíně první hromadný transport ostravských Židů. Před deportací byli Židé soustředěni v budově obecné školy na dnešní ulici Na Mlýnici (nyní střední škola služeb a podnikání). V prvním ostravském transportu, úředně označeném Bh, odjelo do Terezína 860 osob. Odtud byla většina z nich odvlečena do vyhlazovacích center na východě. Domů se nevrátilo 824 lidí. Někteří byli postříleni popravčími četami v lesíku u Malého Trostince nedaleko Minska, jiní skončili v plynových komorách v Treblince a Osvětimi. V zářijových dnech roku 1942 se uskutečnily ještě další tři židovské transporty z Ostravy do Terezína (22. 9., 26. 9., 30. 9.). Odjelo s nimi 2582 osob. Osvobození se dočkalo pouze 152 z nich. 

20. září 1838

Ve čtvrtek 20. září 1838 se na moravskoostravském magistrátě ve staré radnici objevil tesařský mistr Josef Malina a stěžoval si, že mu navzdory cechovním předpisům odešli tři tovaryši a jeden učeň pracovat do „vítkovických hamrů“. Žádal, aby je magistrát donutil k návratu, neboť bez nich nemůže dokončit sjednané stavby. Hned následující den napsal městský syndik a první radní Johann Steiger ředitelství Vítkovických železáren dopis, v němž upozorňoval na nepřípustné jednání dotyčných a požadoval, aby jim bylo přikázáno vrátit se k mistrovi. Tesařský mistr Malina zřejmě získal své řemeslníky svázané cechovním zřízením zpět. Jeho případ, který nebyl ojedinělý, svědčí o zvýšené poptávce po vyučených tesařích při dalším rozšiřování a výstavbě Vítkovických železáren založených v roce 1828. Malinovy tovaryše a učně zlákaly do železáren nepochybně také vyšší mzdy.

                                                                                                                                                                 Připravuje: Archiv města Ostravy