Historické kalendárium

12. září  

Dne 12. září 1950 v noci byly příslušníky SNB přepadeny ženské kláštery Těšitelek Božského srdce Ježíšova v Moravské Ostravě na Hornopolní ulici a ve Slezské Ostravě na Klášterní ulici, Milosrdných sester sv. Kříže III. řádu sv. Františka na Dvořákově ulici a dále sociální domy Ludmila na Hrabákově a Kratochvílově ulici, které byly v péči Chudých školních sester de Notre Dame. Řeholnice byly odvezeny do tzv. internačních klášterů v Rajhradu, Bohusodově u Teplic a Broumově. Z této akce byly vyňaty řeholnice, které ošetřovaly osoby nevyléčitelné a přestárlé v městské nemocnici na Fifejdách, v krajské nemocnici v Zábřehu a v závodních nemocnicích ve Vítkovicích a v Petřkovicích. I tyto řádové sestry byly od roku 1954 postupně nahrazovány civilními ošetřovatelkami. 

15. září  

Dne 15. září 1886 se zřítil 123 metrů dlouhý řetězový most přes Ostravici spojující Moravskou a Polskou Ostravu postavený v roce 1851 podle návrhu ing. Josefa Seiferta. Neštěstí se odehrálo po 8. hodině ranní, když se po mostě přesouvala jednotka hulánů, z nichž někteří jeli na koních a další pochodovali. V té době se zde nacházelo také několik civilních osob a dva vozy, z toho jeden naložený uhlím. Pochod vojáků most rozkolísal a ten se vzápětí zřítil. Na místě zahynuly dvě děti, dvě ženy a následkům zranění podlehly později další dvě osoby. Z posudků, které byly součástí soudního líčení s předpokládanými viníky neštěstí, v první řadě s ing. Františkem Heinzem, který byl odpovědný za kontrolu mostní konstrukce, vyplynulo, že nosný řetěz mostu byl v místě výstupu z řetězové komory na moravskoostravské straně zrezavělý. Příčinou poškození bylo nahromadění průmyslových nečistot v nízko umístěných otvorech pro řetězy. Tato část mostu byla podle znalců navržena chybně a F. Heinz byl zbaven obvinění. Na místě spadlého Říšského řetězového mostu stojí od roku 1913 most ocelový nýtovaný, pojmenovaný po Miloši Sýkorovi zastřeleném během osvobozování Ostravy 30. dubna 1945.

17. září 

Dne 17. září 1821 se v Moravské Ostravě narodil Nikodém Kroczek, který se významným způsobem zasloužil o rozvoj zdravotní péče v Moravské Ostravě a okolí. Po studiích na vídeňské univerzitě se stal v roce 1849 městským lékařem v Moravské Ostravě a také správcem městské nemocnice zřízené v roce 1848. Zároveň vykonával funkce okresního lékaře, lékaře  c. k. báňského úřadu, závodního lékaře továrny na sodu v Hrušově, Severní dráhy Ferdinandovy a na dolech knížete Salma v Polské Ostravě. Léčil i pacienty v závodní nemocnici ve Vítkovicích. V době prusko–rakouské války roku 1866 ošetřil desítky vojáků, zachránil život také horníkům zraněným při výbuchu plynů na jámě Salma VII. v Polské Ostravě v roce 1859 a na dole Hlubina o osm let později. Především díky němu byly zdolány epidemie  neštovic, cholery a dobytčího moru. Za zákrok na Salmě mu císař František Josef I. propůjčil řád za zásluhy. Nikodém Kroczek zemřel 5. ledna 1876 v Moravské Ostravě.

Připravuje: Archiv města Ostravy