Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 28. května do 3. června

28. květen 1873

ProkešDne 28. 5. 1873 se v Černotíně (okres Přerov) narodil sociálně demokratický politik, žurnalista a starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš. Dnes je považován za jednu z nejvýraznějších osobností, která kdy stála v čele města Ostravy. Do Ostravy přišel roku 1894, poté pracoval v redakci hornického listu Na zdar a v sociálně demokratickém Duchu času. Jako novinář bojoval proti klerikalismu, germanizaci školství, alkoholismu nebo za volební reformu. V letech 1906 a 1913 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, v letech 1907 a 1911 poslancem říšské rady. Na konci 1. světové války patřil ke stoupencům vzniku samostatného státu. Ihned po jeho vytvoření se dostal do čela okresního národního výboru v Moravské Ostravě, od prosince 1918 byl předsedou správní komise v Moravské Ostravě. Zasloužil se o vytvoření tzv. Velké Ostravy v roce 1924, v jejím čele stanul nejprve jako vládní komisař, od března 1925 jako starosta. V komunální politice inicioval velkorysou bytovou, občanskou a technickou výstavbu. Všestranně podporoval výstavbu školských, zdravotnických zařízení a kulturních institucí. S jeho jménem se pojí stavba Nové radnice, největší radniční budovy u nás. Za dobu jeho úřadování se Ostrava proměnila v moderní velkoměsto a stala se přirozeným správním, politickým, hospodářským a společenským centrem Ostravska. Jan Prokeš zemřel 11. 12. 1935. Na jeho počest bylo pojmenováno náměstí před Novou radnicí. 

29. květen 1941

Dne 29. 5. 1941 bylo vydáno vládní nařízení (č. 236/1941 Sb.), na základě kterého se stala Moravská Ostrava statutárním městem a převzala též působnost zrušeného okresního úřadu (s platností od 1. 7. 1941). Podle tohoto nařízení bylo s městem Moravskou Ostravou sloučeno osm slezských obcí z politického okresu Frýdek (Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Slezská Ostrava a Radvanice) a čtyři moravské obce z politického okresu Moravská Ostrava (Stará Bělá, Nová Bělá, Hrabová a Výškovice). Nově připojené městské části se rozkládaly na katastru 123 tis. m3. Městu, které v roce 1940 mělo 129 920 obyvatel, přibylo dalších 65 158 osob. Celkový počet se zvýšil na 200 tisíc.   

1. – 3. červen 1953

Dne 1. 6. 1953 byla vyhlášena měnová reforma, která připravila řadu lidí o celoživotní úspory a majetek. V platnost vstoupila pouhých 36 hodin po ujištění prezidenta republiky Antonína Zápotockého, že koruna je pevná a takový krok nepřichází naprosto v úvahu. Ještě týž den došlo k první spontánní demonstraci nespokojených horníků před jámou Trojice ve Slezské Ostravě. O dva dny později už stávkovali zaměstnanci řady průmyslových podniků. Do Ostravy bylo povoláno 500 příslušníků pohraniční stráže z Olomouce, aby posílili místní jednotky Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí a armády. Rozsáhlou stávkou ČSAD byla zasažena doprava v Ostravě. Kritická situace byla na křižovatce na náměstí Republiky, kde po 14. hodině cestu zablokovaly autobusy stávkujících řidičů. V té chvíli tudy proudil zástup stávkujících dělníků z Vítkovických železáren a Dolu Hlubina.

                                                                                                                                                 Připravuje: Archiv města Ostravy