Historické kalendárium
19. březen
Dne 19. 3. 1993 postoupily Vítkovice poprvé do finále play-off nejvyšší hokejové soutěže. Shodou okolností se tehdy jednalo o poslední ročník společné česko-slovenské federální ligy. Systém vyřazovacích bojů o titul mistra republiky byl v ČSSR zaveden v sezoně 1985/86. V modifikované podobě je používán dodnes i v české extralize, v rámci níž se vítkovický klub probojoval do závěrečného finále již čtyřikrát. Rozšířit sbírku zlatých medailí (Vítkovice byly mistry republiky v letech 1952 a 1981) se mu nepodařilo. Poslední titul vybojovali vítkovičtí hráči ještě na Zimním stadionu Josefa Kotase.
21. březen
Dne 21. 3. 1919 zemřel v rodné Vídni technik, manažer a podnikatel Paul Kupelwieser. Pocházel z rodiny malíře a profesora výtvarné akademie, studoval na piaristickém gymnáziu a báňské akademii v Leobenu. V roce 1876 přijal nabídku stát se ředitelem Vítkovických železáren. Podnik, vyrovnávající se s následky hospodářské krize, převzal ve značně zanedbaném stavu. Během 15 let z něj vybudoval jeden z největších a nejprogresivnějších hutních závodů v Evropě. Jako manažer věnoval významnou pozornost sociálním otázkám zaměstnanců v oblasti bydlení, školství a zdravotnictví, aby zamezil možným konfliktům mezi dělníky a zaměstnavatelem. Byl odpůrcem socialistů a šíření jejich ideologie rozhodným způsobem bránil. Svému vlivu podrobil i komunální politiku Vítkovic, pro něž nechal vypracovat urbanizační a architektonické projekty. Výstavba tzv. Nových Vítkovic, započatá Kupelwieserem, vytvořila předpoklady k povýšení této obce na město. Vítkovické železárny opustil pro neshody s vlastníky v roce 1892.
Na snímku: Pohled na staré ředitelství Vítkovických železáren s kaplí sv. Floriana přibližně v době, kdy železárny řídil Paul Kupelwieser. Objekt stával na dnešní Místecké ulici naproti vysokým pecím v Dolní oblasti.
22. březen
Dne 22. 3. 1729 povolila olomoucká biskupská konzistoř stavbu kaple sv. Lukáše v Moravské Ostravě. Kaple je zachycena již na vyobrazení města z roku 1728, přestože tehdy se její stavba teprve plánovala. Řádné vysvěcení proběhlo v roce 1740. Stavbu finančně podpořil ostravský rodák, kanovník a kapitulní děkan u sv. Petra v Brně František Xaver Leffler. Kaple se třemi oltáři, schopná pojmout asi 200 věřících, stávala při menším hřbitově v místech dnešního obchodního domu na rohu ulic Zámecké a Puchmajerovy. Pravděpodobně nebyla provedena v původně zamýšleném rozsahu, neboť došlo k zneužití části prostředků určených na její výstavbu. Od roku 1880 sloužil tento sakrální objekt jako školní kaple pro studenty zemské reálky. Barokní stavba pro nedostatečnou údržbu chátrala a tak musela být z bezpečnostních důvodů v roce 1892 uzavřena. O dva roky později došlo k její demolici.
Připravuje: Archiv města Ostravy
19. březen
Dne 19. 3. 1993 postoupily Vítkovice poprvé do finále play-off nejvyšší hokejové soutěže. Shodou okolností se tehdy jednalo o poslední ročník společné česko-slovenské federální ligy. Systém vyřazovacích bojů o titul mistra republiky byl v ČSSR zaveden v sezoně 1985/86. V modifikované podobě je používán dodnes i v české extralize, v rámci níž se vítkovický klub probojoval do závěrečného finále již čtyřikrát. Rozšířit sbírku zlatých medailí (Vítkovice byly mistry republiky v letech 1952 a 1981) se mu nepodařilo. Poslední titul vybojovali vítkovičtí hráči ještě na Zimním stadionu Josefa Kotase.
21. březen
Dne 21. 3. 1919 zemřel v rodné Vídni technik, manažer a podnikatel Paul Kupelwieser. Pocházel z rodiny malíře a profesora výtvarné akademie, studoval na piaristickém gymnáziu a báňské akademii v Leobenu. V roce 1876 přijal nabídku stát se ředitelem Vítkovických železáren. Podnik, vyrovnávající se s následky hospodářské krize, převzal ve značně zanedbaném stavu. Během 15 let z něj vybudoval jeden z největších a nejprogresivnějších hutních závodů v Evropě. Jako manažer věnoval významnou pozornost sociálním otázkám zaměstnanců v oblasti bydlení, školství a zdravotnictví, aby zamezil možným konfliktům mezi dělníky a zaměstnavatelem. Byl odpůrcem socialistů a šíření jejich ideologie rozhodným způsobem bránil. Svému vlivu podrobil i komunální politiku Vítkovic, pro něž nechal vypracovat urbanizační a architektonické projekty. Výstavba tzv. Nových Vítkovic, započatá Kupelwieserem, vytvořila předpoklady k povýšení této obce na město. Vítkovické železárny opustil pro neshody s vlastníky v roce 1892.
Na snímku: Pohled na staré ředitelství Vítkovických železáren s kaplí sv. Floriana přibližně v době, kdy železárny řídil Paul Kupelwieser. Objekt stával na dnešní Místecké ulici naproti vysokým pecím v Dolní oblasti.
22. březen
Dne 22. 3. 1729 povolila olomoucká biskupská konzistoř stavbu kaple sv. Lukáše v Moravské Ostravě. Kaple je zachycena již na vyobrazení města z roku 1728, přestože tehdy se její stavba teprve plánovala. Řádné vysvěcení proběhlo v roce 1740. Stavbu finančně podpořil ostravský rodák, kanovník a kapitulní děkan u sv. Petra v Brně František Xaver Leffler. Kaple se třemi oltáři, schopná pojmout asi 200 věřících, stávala při menším hřbitově v místech dnešního obchodního domu na rohu ulic Zámecké a Puchmajerovy. Pravděpodobně nebyla provedena v původně zamýšleném rozsahu, neboť došlo k zneužití části prostředků určených na její výstavbu. Od roku 1880 sloužil tento sakrální objekt jako školní kaple pro studenty zemské reálky. Barokní stavba pro nedostatečnou údržbu chátrala a tak musela být z bezpečnostních důvodů v roce 1892 uzavřena. O dva roky později došlo k její demolici.
Připravuje: Archiv města Ostravy