Historické kalendárium
13. březen
V noci z 13. na 14. 3. 1950 vnikli příslušníci Sboru národní bezpečnosti do kláštera redemptoristů na Kostelním náměstí v Moravské Ostravě a do salesiánského chlapeckého ústavu Don Bosco ve Vítkovické ulici. Celkem 26 řeholníků a duchovních bylo po domovní prohlídce a výsleších deportováno jen s nejnutnějšími osobními věcmi do klášterů v Králíkách a Oseku u Duchcova, kde byli internováni. Jednalo se o první fázi komunisty organizované perzekuce namířené proti katolické církvi a jejím institucím. Redemptoristé působili v Ostravě od roku 1927. Vykonávali bohoslužby v kostele sv. Václava a vypomáhali v okolních farnostech. V jejich klášteře byli ubytováni rovněž gymnazisté – řeholní novicové. Salesiáni vybudovali svůj ostravský sociálně charitativní ústav, sloužící osobám bez přístřeší, v roce 1934 současně s kostelem sv. Josefa.
14. březen
Dne 14. 3. 1939 po 17. hodině vyrazily k Moravské Ostravě ze čtyř směrů německé ozbrojené síly. Jednotky wehrmacht se v příhraničních oblastech soustřeďovaly celý týden. Motorizované i pěší vojsko překročilo hranice u hlučínského Koblova a přes Hrušov, Muglinov a Slezskou Ostravu rychle postupovalo ke kasárnám na Hranečníku, kde odzbrojilo dezorientovanou čs. posádku. Druhý proud směřoval od Petřkovic do Přívozu a Moravské Ostravy, třetí pak ze Svinova do Mariánských Hor a Vítkovic. Čtvrtý směr postupu německých vojsk vedl od Polanky nad Odrou přes Výškovice do Zábřehu a Vítkovic. Přední formaci okupační armády tvořila elitní jednotka Leibstandarte SS Adolf Hitler. Strategicky důležité úřady a průmyslové závody byly s přispěním části místních Němců kompletně obsazeny kolem 20. hodiny. V té době byl neinformovaný prezident Česko-Slovenska Emil Hácha na cestě do Berlína, kde jej teprve časně ráno následujícího dne za užití psychického násilí donutili schválit vojenskou okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
16. březen
Dne 16. 3. 1922 zemřel ve Vídni první ostravský městský stavební inženýr Oskar Mratschek. Pocházel z rodiny přednosty okresního úřadu v Tišnově u Brna. Po studiu pozemního stavitelství a architektury na vídeňské polytechnice nastoupil jako asistent na Vysokou školu technickou v Brně. Působil na stavebních úřadech v Linci, Ústí n. L. a Krnově. V roce 1891 zvítězil v konkurzu na post šéfa nově zřízeného stavebního úřadu v Moravské Ostravě. Byl autorem projektů k stavbám hasičské zbrojnice, německé smíšené obecné školy (dnes součást Janáčkovy konzervatoře), české smíšení obecné školy (dnes střední umělecká škola na Poděbradově ulici), bývalé německé měšťanské školy na Purkyňově ulici, obřadní síně a vstupní brány starého městského hřbitova aj. Zpracoval generální projekt výstavby městské kanalizace, řídil stavební práce na městské nemocnici a také trasování a výstavbu ulic Nádražní, Stodolní a Rybniční (část dnešní Českobratrské).
Text k obrázku: Budova hasičské zbrojnice v Moravské Ostravě z roku 1892 podle projektu O. Mratschka. Stávala na Smetanově náměstí vedle později vybudovaného divadla a byla odstraněna krátce po druhé světové válce z důvodu zásahu leteckou pumou.
Připravuje: Archiv města Ostravy
13. březen
V noci z 13. na 14. 3. 1950 vnikli příslušníci Sboru národní bezpečnosti do kláštera redemptoristů na Kostelním náměstí v Moravské Ostravě a do salesiánského chlapeckého ústavu Don Bosco ve Vítkovické ulici. Celkem 26 řeholníků a duchovních bylo po domovní prohlídce a výsleších deportováno jen s nejnutnějšími osobními věcmi do klášterů v Králíkách a Oseku u Duchcova, kde byli internováni. Jednalo se o první fázi komunisty organizované perzekuce namířené proti katolické církvi a jejím institucím. Redemptoristé působili v Ostravě od roku 1927. Vykonávali bohoslužby v kostele sv. Václava a vypomáhali v okolních farnostech. V jejich klášteře byli ubytováni rovněž gymnazisté – řeholní novicové. Salesiáni vybudovali svůj ostravský sociálně charitativní ústav, sloužící osobám bez přístřeší, v roce 1934 současně s kostelem sv. Josefa.
14. březen
Dne 14. 3. 1939 po 17. hodině vyrazily k Moravské Ostravě ze čtyř směrů německé ozbrojené síly. Jednotky wehrmacht se v příhraničních oblastech soustřeďovaly celý týden. Motorizované i pěší vojsko překročilo hranice u hlučínského Koblova a přes Hrušov, Muglinov a Slezskou Ostravu rychle postupovalo ke kasárnám na Hranečníku, kde odzbrojilo dezorientovanou čs. posádku. Druhý proud směřoval od Petřkovic do Přívozu a Moravské Ostravy, třetí pak ze Svinova do Mariánských Hor a Vítkovic. Čtvrtý směr postupu německých vojsk vedl od Polanky nad Odrou přes Výškovice do Zábřehu a Vítkovic. Přední formaci okupační armády tvořila elitní jednotka Leibstandarte SS Adolf Hitler. Strategicky důležité úřady a průmyslové závody byly s přispěním části místních Němců kompletně obsazeny kolem 20. hodiny. V té době byl neinformovaný prezident Česko-Slovenska Emil Hácha na cestě do Berlína, kde jej teprve časně ráno následujícího dne za užití psychického násilí donutili schválit vojenskou okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
16. březen
Dne 16. 3. 1922 zemřel ve Vídni první ostravský městský stavební inženýr Oskar Mratschek. Pocházel z rodiny přednosty okresního úřadu v Tišnově u Brna. Po studiu pozemního stavitelství a architektury na vídeňské polytechnice nastoupil jako asistent na Vysokou školu technickou v Brně. Působil na stavebních úřadech v Linci, Ústí n. L. a Krnově. V roce 1891 zvítězil v konkurzu na post šéfa nově zřízeného stavebního úřadu v Moravské Ostravě. Byl autorem projektů k stavbám hasičské zbrojnice, německé smíšené obecné školy (dnes součást Janáčkovy konzervatoře), české smíšení obecné školy (dnes střední umělecká škola na Poděbradově ulici), bývalé německé měšťanské školy na Purkyňově ulici, obřadní síně a vstupní brány starého městského hřbitova aj. Zpracoval generální projekt výstavby městské kanalizace, řídil stavební práce na městské nemocnici a také trasování a výstavbu ulic Nádražní, Stodolní a Rybniční (část dnešní Českobratrské).
Text k obrázku: Budova hasičské zbrojnice v Moravské Ostravě z roku 1892 podle projektu O. Mratschka. Stávala na Smetanově náměstí vedle později vybudovaného divadla a byla odstraněna krátce po druhé světové válce z důvodu zásahu leteckou pumou.
Připravuje: Archiv města Ostravy