Historické kalendárium
9. únor
Dne 9. 2. 1875 byly schváleny stanovy Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě. Tím bylo završeno úsilí moravskoostravských židů v čele s předsedou modlitebního spolku klenotníkem Bertholdem Schwarzem a obchodníkem Abrahamem Bergerem. Počet příslušníků židovské minority v Mor. Ostravě narůstal zejména od poloviny 19. století. Do průmyslového města přicházely židovské rodiny ze Slezska, Moravy a především Haliče, aby zde našly profesní uplatnění a ekonomický profit. Jestliže v prvním roce existence měla obec jen 152 členů (s ženami a dětmi 725), v roce 1894 měla již 3 tisíce členů a stala se druhou největší na Moravě. Mezi její významné představitele patřil podnikatel Markus Strassmann, nájemce a později vlastník městského pivovaru v Mor. Ostravě, který stál v čele náboženské obce v letech 1875-1903.
10. únor
Dne 10. 2. 1909 se v Litovli narodil spisovatel, literární historik, překladatel, publicista a rozhlasový pracovník Milan Rusinský. Od roku 1933 až do poloviny 50. let 20. století pracoval v ostravském rozhlase, nejprve jako hlasatel, pak literární tajemník, posléze jako dramaturg a programový vedoucí. V letech 1954-60 byl tajemníkem ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů. Je autorem několika knih, které jsou spjaty s regionem Ostravska a Opavska (Návrat a jiné prózy, Němečtí Slezané, Hladové dni, Bludička slávy, Cesta k horám). Přeložil do češtiny dva romány slezského spisovatele píšícího a žijícího v Německu Augusta Scholtise, rodáka z Bolatic na Hlučínsku (Baba a její děti, Železárny). Zemřel 8. 11. 1987 v Ostravě.
11. únor
Dne 11. 2. 2000 ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz slavnostně otevřel správní a pastorační sídlo biskupství ostravsko-opavské diecéze na Kostelním náměstí v Ostravě. Tříposchoďový objekt architektů Jiřího Koběrského a Czeslava Mendreka byl na přední straně fasády ozdoben plastikou znázorňující patronku Slezska a ostravsko-opavské diecéze sv. Hedviku od sochaře Mariusze Kotrby. Součástí nové budovy biskupství je kaple sv. Kříže. Stavba přišla na zhruba 60 mil. Kč. Ostravsko-opavská diecéze, zřízena v roce 1996, zahrnuje 11 děkanátů: Bílovec, Bruntál, Frýdek, Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava.
11. únor
Dne 11. února 1912 se narodil fotograf František Krasl. Místecký rodák se profesi vyučil u svého otce, své dovednosti rozšířil na fotografických školách v Mnichově a Berlíně. V letech 1954-81 působil jako divadelní fotograf ve Státním divadle Ostrava, kde fotil portréty herců, scény a divadelní inscenace. Jeho zásluhou má Národní divadlo moravskoslezské rozsáhlý a kvalitní divadelní archiv. Průkopník barevné fotografie rád fotil krajiny, městské ulice, detaily a scenérie průmyslových provozů, dolů či válcoven. Byl ceněn jako zkušený portrétista a jeho fotografie vyzařují dynamiku a atmosféru daného okamžiku. Některé soubory fotografií vydal knižně, například Ostrava barevná (1963) nebo Roháče (1970). Zemřel 13. 12. 1998.
Připravuje: Archiv města Ostravy
9. únor
Dne 9. 2. 1875 byly schváleny stanovy Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě. Tím bylo završeno úsilí moravskoostravských židů v čele s předsedou modlitebního spolku klenotníkem Bertholdem Schwarzem a obchodníkem Abrahamem Bergerem. Počet příslušníků židovské minority v Mor. Ostravě narůstal zejména od poloviny 19. století. Do průmyslového města přicházely židovské rodiny ze Slezska, Moravy a především Haliče, aby zde našly profesní uplatnění a ekonomický profit. Jestliže v prvním roce existence měla obec jen 152 členů (s ženami a dětmi 725), v roce 1894 měla již 3 tisíce členů a stala se druhou největší na Moravě. Mezi její významné představitele patřil podnikatel Markus Strassmann, nájemce a později vlastník městského pivovaru v Mor. Ostravě, který stál v čele náboženské obce v letech 1875-1903.
10. únor
Dne 10. 2. 1909 se v Litovli narodil spisovatel, literární historik, překladatel, publicista a rozhlasový pracovník Milan Rusinský. Od roku 1933 až do poloviny 50. let 20. století pracoval v ostravském rozhlase, nejprve jako hlasatel, pak literární tajemník, posléze jako dramaturg a programový vedoucí. V letech 1954-60 byl tajemníkem ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů. Je autorem několika knih, které jsou spjaty s regionem Ostravska a Opavska (Návrat a jiné prózy, Němečtí Slezané, Hladové dni, Bludička slávy, Cesta k horám). Přeložil do češtiny dva romány slezského spisovatele píšícího a žijícího v Německu Augusta Scholtise, rodáka z Bolatic na Hlučínsku (Baba a její děti, Železárny). Zemřel 8. 11. 1987 v Ostravě.
11. únor
Dne 11. 2. 2000 ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz slavnostně otevřel správní a pastorační sídlo biskupství ostravsko-opavské diecéze na Kostelním náměstí v Ostravě. Tříposchoďový objekt architektů Jiřího Koběrského a Czeslava Mendreka byl na přední straně fasády ozdoben plastikou znázorňující patronku Slezska a ostravsko-opavské diecéze sv. Hedviku od sochaře Mariusze Kotrby. Součástí nové budovy biskupství je kaple sv. Kříže. Stavba přišla na zhruba 60 mil. Kč. Ostravsko-opavská diecéze, zřízena v roce 1996, zahrnuje 11 děkanátů: Bílovec, Bruntál, Frýdek, Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava.
11. únor
Dne 11. února 1912 se narodil fotograf František Krasl. Místecký rodák se profesi vyučil u svého otce, své dovednosti rozšířil na fotografických školách v Mnichově a Berlíně. V letech 1954-81 působil jako divadelní fotograf ve Státním divadle Ostrava, kde fotil portréty herců, scény a divadelní inscenace. Jeho zásluhou má Národní divadlo moravskoslezské rozsáhlý a kvalitní divadelní archiv. Průkopník barevné fotografie rád fotil krajiny, městské ulice, detaily a scenérie průmyslových provozů, dolů či válcoven. Byl ceněn jako zkušený portrétista a jeho fotografie vyzařují dynamiku a atmosféru daného okamžiku. Některé soubory fotografií vydal knižně, například Ostrava barevná (1963) nebo Roháče (1970). Zemřel 13. 12. 1998.
Připravuje: Archiv města Ostravy