Historické kalendárium
1. únor
Dne 1. 2. 1915 se v Ostravě - Přívoze narodil politik, diplomat a spisovatel Artur London. Předválečný komunista, španělský interbrigadista, vězeň z Mauthausenu zakusil, a jako jeden ze tří ze čtrnácti obviněných přežil, fyzické i duševní peklo v jednom z největších politických procesů 50. let minulého století. Únorové vítězství komunistů ho v roce 1948 vyneslo do funkce náměstka ministra zahraničních věcí. V roce 1951 byl na základě vykonstruovaných obvinění zatčen a rok nato odsouzen v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k doživotí. V roce 1956 byl propuštěn z vězení, v roce 1963 rehabilitován. O přípravě politických procesů a vyšetřovacích metodách v komunistickém Československu podal svědectví v autobiografickém románu Doznání (francouzsky L’aveu, 1968; česky 1969). Zemřel 7. 7. 1986 v Paříži.
3. únor
Dne 3. 2. 1899 stavbaři dokončili Všeobecnou veřejnou nemocnici císaře Františka Josefa I. na Fifejdách, jejímž pokračovatelem je současná Městská nemocnice Ostrava. V té době to byla největší nemocnice na Moravě a v rakouském Slezsku. Jejím prvním ředitelem se stal dr. Bedřich Neugebauer, vynikající chirurg a primář chirurgického oddělení. Jeho vysoce kvalifikovanou odbornost při chirurgických zákrocích vyhledávali nemocní z celého Ostravska i pohraničních obcí nedalekého Pruska. Ambulantní péči nemocnice neprováděla. Zařízení mělo kapacitu 190 lůžek a brzy se ukázalo, že počet zdaleka nemůže uspokojit skutečný zájem. Pro nedostatek místa museli být někteří nemocní odmítáni, což samozřejmě nelibě nesli. Ředitel nemocnice např. navrhoval zřídit policejní stráž, která by chránila lékaře a vrátného před hrozbami odmítnutých.
4. únor
Dne 4. 2. 1620, na počátku třicetileté války, byl polskými kozáky Lisovčíky vyloupen kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Šlo o vojáky, kteří za žold táhli na pomoc rakousko-uherskému císaři Ferdinandu II. Lisovčíci byli jako lehká kozácká jízda ozbrojeni křivou šavlí a kuší, jejich cesta byla lemována rabováním, požáry a vraždami. Z ostravského kostela ukradli pozlacené a stříbrné bohoslužebné náčiní, roucha, oltářní přikrývky, koberce a rovněž část cenností, které si pod kostelní dlažbou uschovali ostravští měšťané. Pravděpodobně někdo kozákům úkryt v kostele prozradil. Lisovčíci vyloupili také moravskoostravskou radnici, kde bylo podle tehdejších zvyklostí uloženo bohoslužebné náčiní, které nesloužilo každodenní potřebě. Krátce nato oloupili i obyvatelstvo obce Hrabová.
Připravuje: Archiv města Ostravy
1. únor
Dne 1. 2. 1915 se v Ostravě - Přívoze narodil politik, diplomat a spisovatel Artur London. Předválečný komunista, španělský interbrigadista, vězeň z Mauthausenu zakusil, a jako jeden ze tří ze čtrnácti obviněných přežil, fyzické i duševní peklo v jednom z největších politických procesů 50. let minulého století. Únorové vítězství komunistů ho v roce 1948 vyneslo do funkce náměstka ministra zahraničních věcí. V roce 1951 byl na základě vykonstruovaných obvinění zatčen a rok nato odsouzen v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k doživotí. V roce 1956 byl propuštěn z vězení, v roce 1963 rehabilitován. O přípravě politických procesů a vyšetřovacích metodách v komunistickém Československu podal svědectví v autobiografickém románu Doznání (francouzsky L’aveu, 1968; česky 1969). Zemřel 7. 7. 1986 v Paříži.
3. únor
Dne 3. 2. 1899 stavbaři dokončili Všeobecnou veřejnou nemocnici císaře Františka Josefa I. na Fifejdách, jejímž pokračovatelem je současná Městská nemocnice Ostrava. V té době to byla největší nemocnice na Moravě a v rakouském Slezsku. Jejím prvním ředitelem se stal dr. Bedřich Neugebauer, vynikající chirurg a primář chirurgického oddělení. Jeho vysoce kvalifikovanou odbornost při chirurgických zákrocích vyhledávali nemocní z celého Ostravska i pohraničních obcí nedalekého Pruska. Ambulantní péči nemocnice neprováděla. Zařízení mělo kapacitu 190 lůžek a brzy se ukázalo, že počet zdaleka nemůže uspokojit skutečný zájem. Pro nedostatek místa museli být někteří nemocní odmítáni, což samozřejmě nelibě nesli. Ředitel nemocnice např. navrhoval zřídit policejní stráž, která by chránila lékaře a vrátného před hrozbami odmítnutých.
4. únor
Dne 4. 2. 1620, na počátku třicetileté války, byl polskými kozáky Lisovčíky vyloupen kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Šlo o vojáky, kteří za žold táhli na pomoc rakousko-uherskému císaři Ferdinandu II. Lisovčíci byli jako lehká kozácká jízda ozbrojeni křivou šavlí a kuší, jejich cesta byla lemována rabováním, požáry a vraždami. Z ostravského kostela ukradli pozlacené a stříbrné bohoslužebné náčiní, roucha, oltářní přikrývky, koberce a rovněž část cenností, které si pod kostelní dlažbou uschovali ostravští měšťané. Pravděpodobně někdo kozákům úkryt v kostele prozradil. Lisovčíci vyloupili také moravskoostravskou radnici, kde bylo podle tehdejších zvyklostí uloženo bohoslužebné náčiní, které nesloužilo každodenní potřebě. Krátce nato oloupili i obyvatelstvo obce Hrabová.
Připravuje: Archiv města Ostravy