Historické kalendárium
9. ledna
Dne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány – Kostelní, Hrabovská (Vítkovická), Přívozská a „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop. Hradby byly postupně bourány a odklízeny v letech 1780-1833. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.
Na snímku: Hradební zeď za Ostravsko-opavským biskupstvím.
13. ledna
Dne 13. 1. 1819 se v Tachlovicích (okr. Beroun) narodil podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví Ignác Vondráček (zemřel 11. 6. 1887 v Mor. Ostravě). V roce 1845 vstoupil do služeb knížete Salma a v roce 1850 byl pověřen prováděním kutacích prací v ostravsko-karvinském revíru. V polovině 60. let se rozhodl pro samostatné podnikání a s bratry Gutmanny z Vídně vytvořil společnost, která za výhodných podmínek pronajímala uhelné doly. Do šachet nejen investoval kapitál, ale podílel se i na jejich vedení. Prosazoval moderní mechanizaci a koncentraci výroby. Jeho zásluhou nastal v 50. až 70. letech 19. století příliv technické inteligence české národnosti do revíru. Řada příchozích se úspěšně zapojila do českého kulturního a spolkového života. Ignác Vondráček byl dvakrát zvolen za poslance moravského zemského sněmu a krátce pracoval také v obecním výboru Moravské Ostravy.
15. ledna
Dne 15. 1. 1920 byla v Radvanicích jako první v republice ustavena náboženská obec církve československé. Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve velké míře to bylo ovlivněno neúnavným působením radvanického faráře Ferdinanda Stibora. Již v roce 1921 se k této církvi hlásilo v Radvanicích 4 516 členů, zatím co k římskokatolické církvi pouze 1 455 členů. Od roku 1922 byly Radvanice sídlem ostravské (slezské) diecéze církve československé v čele s biskupem Ferdinandem Stiborem. K diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín.
Připravuje: Archiv města Ostravy
9. ledna
Dne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány – Kostelní, Hrabovská (Vítkovická), Přívozská a „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop. Hradby byly postupně bourány a odklízeny v letech 1780-1833. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.
Na snímku: Hradební zeď za Ostravsko-opavským biskupstvím.
13. ledna
Dne 13. 1. 1819 se v Tachlovicích (okr. Beroun) narodil podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví Ignác Vondráček (zemřel 11. 6. 1887 v Mor. Ostravě). V roce 1845 vstoupil do služeb knížete Salma a v roce 1850 byl pověřen prováděním kutacích prací v ostravsko-karvinském revíru. V polovině 60. let se rozhodl pro samostatné podnikání a s bratry Gutmanny z Vídně vytvořil společnost, která za výhodných podmínek pronajímala uhelné doly. Do šachet nejen investoval kapitál, ale podílel se i na jejich vedení. Prosazoval moderní mechanizaci a koncentraci výroby. Jeho zásluhou nastal v 50. až 70. letech 19. století příliv technické inteligence české národnosti do revíru. Řada příchozích se úspěšně zapojila do českého kulturního a spolkového života. Ignác Vondráček byl dvakrát zvolen za poslance moravského zemského sněmu a krátce pracoval také v obecním výboru Moravské Ostravy.
15. ledna
Dne 15. 1. 1920 byla v Radvanicích jako první v republice ustavena náboženská obec církve československé. Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve velké míře to bylo ovlivněno neúnavným působením radvanického faráře Ferdinanda Stibora. Již v roce 1921 se k této církvi hlásilo v Radvanicích 4 516 členů, zatím co k římskokatolické církvi pouze 1 455 členů. Od roku 1922 byly Radvanice sídlem ostravské (slezské) diecéze církve československé v čele s biskupem Ferdinandem Stiborem. K diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín.
Připravuje: Archiv města Ostravy