Historické kalendárium
3. ledna
Dne 3. 1. 1990 se Ostrava stala prvním městem Československa, které poctil svoji návštěvou nově zvolený prezident republiky Václav Havel. Doprovázeli jej místopředseda vlády ČSSR Valtr Komárek, ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a mluvčí krajského Občanského fóra Tomáš Hradílek. Po příjezdu se V. Havel na hřbitově v Hrabové poklonil památce signatáře Charty 77 Jaromíra Šavrdy (+ 2. 5. 1988). Poté se uskutečnil pracovní oběd v hotelu Atom s představiteli kraje, města a řediteli podniků. Před hotelem se shromáždily stovky lidí. Václav Havel na chvíli přerušil oficiální jednání, aby se se všemi pozdravil svým kamarádským „Ahoj“. Po obědě se prezident sešel se studenty a pedagogy na VŠB. Odtud odjela delegace na Důl Staříč a na mítink do Frýdku-Místku. Návštěva V. Havla v Ostravě vyvrcholila mítinkem na Masarykově náměstí, kde lidé vítali prezidenta skandováním hesel „Ať žije Havel, ať žije prezident“.
5. ledna
Dnem 5. 1. 1279 je datována nejstarší písemná zpráva o Ostravě jako městě, a to v latinském letopise „Zlá léta po smrti krále Přemysla Otakara II.“ Tehdy navštívil Ostravu nový pražský biskup Tobiáš z Bechyně se svým doprovodem, který sem přijel za olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku s pověřením od mohučského arcibiskupa, aby jej vysvětil za pražského biskupa (k vysvěcení došlo poslední únorovou neděli 1279 v Praze). Vzácnou návštěvu Bruno hostil pravděpodobně na nevelkém biskupském hradě, jehož místo dnes připomíná už jen název ulice Zámecké v centru Ostravy. Co přinutilo biskupa Bruna, že se vydal za tuhé zimy a před velkým církevním svátkem Tří králů z Olomouce do Ostravy, zpráva neuvádí.
8. ledna
Dne 8. 1. 1689 schválil olomoucký biskup Karel Lichtenstein-Castelcorno zřízení škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě, u jehož zrodu stál ostravský farář Pavel Leopold Michalin. Škapulířové bratrstvo sdružovalo muže i ženy z Moravské Ostravy a blízkého okolí, ale také z Hlučínska a Ratibořska, z Místecka a Příborska. Účel bratrstva sloužícího mariánskému kultu byl především náboženský, ale měl též humanitní poslání. Členové konali pravidelné bohoslužby a poutě, účastnili se pohřebních průvodů. Velkou slavností byl svátek Panny Marie Karmelské připadající na 16. července. Nezanedbatelná byla role mecenášská, bratrstvo se např. podílelo na financování mariánského sloupu, vztyčeného na ostravském náměstí v roce 1702. Ke zrušení bratrstva došlo v roce 1783 císařským dekretem Josefa II.
Připravuje: Archiv města Ostravy
3. ledna
Dne 3. 1. 1990 se Ostrava stala prvním městem Československa, které poctil svoji návštěvou nově zvolený prezident republiky Václav Havel. Doprovázeli jej místopředseda vlády ČSSR Valtr Komárek, ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a mluvčí krajského Občanského fóra Tomáš Hradílek. Po příjezdu se V. Havel na hřbitově v Hrabové poklonil památce signatáře Charty 77 Jaromíra Šavrdy (+ 2. 5. 1988). Poté se uskutečnil pracovní oběd v hotelu Atom s představiteli kraje, města a řediteli podniků. Před hotelem se shromáždily stovky lidí. Václav Havel na chvíli přerušil oficiální jednání, aby se se všemi pozdravil svým kamarádským „Ahoj“. Po obědě se prezident sešel se studenty a pedagogy na VŠB. Odtud odjela delegace na Důl Staříč a na mítink do Frýdku-Místku. Návštěva V. Havla v Ostravě vyvrcholila mítinkem na Masarykově náměstí, kde lidé vítali prezidenta skandováním hesel „Ať žije Havel, ať žije prezident“.
5. ledna
Dnem 5. 1. 1279 je datována nejstarší písemná zpráva o Ostravě jako městě, a to v latinském letopise „Zlá léta po smrti krále Přemysla Otakara II.“ Tehdy navštívil Ostravu nový pražský biskup Tobiáš z Bechyně se svým doprovodem, který sem přijel za olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku s pověřením od mohučského arcibiskupa, aby jej vysvětil za pražského biskupa (k vysvěcení došlo poslední únorovou neděli 1279 v Praze). Vzácnou návštěvu Bruno hostil pravděpodobně na nevelkém biskupském hradě, jehož místo dnes připomíná už jen název ulice Zámecké v centru Ostravy. Co přinutilo biskupa Bruna, že se vydal za tuhé zimy a před velkým církevním svátkem Tří králů z Olomouce do Ostravy, zpráva neuvádí.
8. ledna
Dne 8. 1. 1689 schválil olomoucký biskup Karel Lichtenstein-Castelcorno zřízení škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě, u jehož zrodu stál ostravský farář Pavel Leopold Michalin. Škapulířové bratrstvo sdružovalo muže i ženy z Moravské Ostravy a blízkého okolí, ale také z Hlučínska a Ratibořska, z Místecka a Příborska. Účel bratrstva sloužícího mariánskému kultu byl především náboženský, ale měl též humanitní poslání. Členové konali pravidelné bohoslužby a poutě, účastnili se pohřebních průvodů. Velkou slavností byl svátek Panny Marie Karmelské připadající na 16. července. Nezanedbatelná byla role mecenášská, bratrstvo se např. podílelo na financování mariánského sloupu, vztyčeného na ostravském náměstí v roce 1702. Ke zrušení bratrstva došlo v roce 1783 císařským dekretem Josefa II.
Připravuje: Archiv města Ostravy
